Nedělní výšlap Křivoklátskem

Nedělní výšlap Křivoklátskem

Blíží se polovina ledna a náznak zimy, alespoň ve středočesku, o Praze nemluvě, už zase vzal za své. Sníh se vytratil, na pěšinách bláto, občas zmrazky které během dne povolí, sluníčko se marně snaží prorazit hradbou nízké oblačnosti. Po Ladovské zimě ani památky.

Leč nepropadejme trudomyslnosti. Mohlo by být i hůř. Včera jsem vynechal pochod Zimním českým krasem tak jsem se rozhodl že si ho střihnu dneska sólově. Tělo nemá dlouho zahálet.

Přijíždím do Berouna po deváté a za nádražím cestou k náměstí přecházím Litávku po před pár dny otevřené nové lávce pro pěší. Vypadá dobře, má moderní vzhled alébrž dezajn. Na Husově náměstí, jindy tak rušném je vymeteno, jsem tu skoro sám. Den sváteční se tu světí, asi jsem nepodotknul že je neděle.

Od rozcestníku u kostela jdu po červené turistické do kopce směrem na Talichovo údolí a Brdatku. Už tady se rozhoduju že to dneska zase bude spíš po cyklosilnicích, na turistických pěšinách bláto a kluzké listí.

Procházím podél potoka Talichovým údolím a za Talichovou vilou k rozcestí Brdatka a rybníku. Tady cestu kříží žlutá a NS Brdatka – Talichovo údolí a stoupá Doprava lesní pěšinou ke kopci Brdatka a Ostrý a vrací se k Berounu.

Já ještě chvíli po červené a dál po silnici s cyklo 0052 pokračuju lesem cestou plnou serpentin a zatáček k osadě Zdejcina. Před osadou vycházím z lesa na návrší svažující se k severu s pohledem na řeku a Hýskov. Tady to vždycky dost fouká, nejinak dneska. Fotím pár záběrů k řece, narážím kulicha a rukavice a za chvíli jsem na rozcestí před Zdejcinou.

Hlavní silnice a červená, která se před chvílí připojila z lesa, odbočuje Doprava k severu a sestupuje serpentinami k řece. Já procházím osadou a pak cestou lesem k západu a jihozápadu asi dva a půl kilometru k osadě a zemědělské usedlosti Lísek. Koukám že dneska už je tam i penzion Maštal. Vycházím z lesa kolem pastvin s koňmi a zemědělskými budovami. Zvedá se vítr a citelně se ochlazuje.

Nalevo k jihu výhled na Hudlice s dominantou kostela. Byl by kdyby bylo lepší počasí. Míjím odbočku přes louku k Hudlicům a na rozcestí se stáčím na sever k Otročiněvsi. Setmí se a vítr mete do očí zmrzlou krupici. Naštěstí to netrvá dlouho.

Na rozcestí odbočuju Doprava a procházím Otročiněvsí. Nikde ani živáčka. Zavřená hospoda, hasičárna, rybník s obligátním gypsovým vodníkem, kaple Panny Marie, památník padlým. Klasika. Přestalo chumelit.

Za Otročiněvsí pokračuju po cyklo silničkou chvíli podél Habrového potoka, kolem hřiště a stáčím se k severu na Nižbor. Asi po dvou kilometrech křižuju zelenou turistickou. Ta by mne dovedla do Nižbora dřív, ale vede údolím podél potoka a už pohled na první metry mne ujišťuje že bych suchou nohou nedošel ani náhodou. Takže dojdu k hlavní silnici a po ní do Nižbora.

Zámek dnes vynechávám a jdu k mostu přes Berounku abych nasmolil pár fotek. Jako na potvoru začíná zase chumelit. Co nadělám. Sestupuju před mostem k řece a jdu Doprava po proudu řeky po cyklo s honosným názvem Po stopách českých králů. Od řeky to pěkně fouká. Na těch posledních deset kilometrů se asi moc neohřeju. Leda svižnou chůzí.

Ještě v Nižboru míjím sportoviště, sokolovnu a splav s malou vodní elektrárnou. No a chaty. Než skončí ty nižborské, začínají ty stradonické. U stradonické lávky se cesta stáčí od řeky do vsi ale pak se k ní zase obloukem vrací. Napravo louky a chaty, nalevo za řekou výhledy k Hýskovu. Pak odbočka Doprava vzhůru serpentinami ke Zdejcině. Tu ignoruju a pokračuju podél řeky. Kousek za splavem nová lávka do Hýskova. Ani jsem o ní nevěděl. Později zjišťuju že jí otevřeli někdy loni na podzim. Může se hodit.

Stezka pak vede lesní cestou po stráni podél řeky a stáčí se s ní k jihu na poslední kilometry zpátky k Berounu. U dvora Na Ptáku ještě jedna zánovní lávka přes řeku a tady už jsem vlastně v Berouně. Za řekou doprava dlouhou ulicí Na Hrázi podél řeky ke splavu, přes park a kolem sportoviště k autobusovému nádraží. Pak definitivně poslední lávka přes řeku, Pražskou bránou na náměstí a doleva k nádraží.

Kruh se uzavřel, počasí se samozřejmě trochu vybralo ale to už sedím ve vlaku a mířím k domovu. Mohlo být líp, ale mohlo být i hůř. Doma si dopřávám teplý čaj s trochou slivovice a je zase dobře.

Zdrávi došli, zase někdy. Seventy

Odkaz na mapu trasy