Naučná stezka Růžová – okruh z obce Růžová ke zřícenině Dolský mlýn

Tuto naučnou stezku jsme si prošli na jaře r. 2013. Moc se toho za posledních 6 let nezměnilo. Snad jen zřícenina mlýna možná vypadá jinak. Jinak vypadá i Pastevní vrch, kde je od r. 2018 zajímavá rozhledna. Možná i kvůli tomu dnes vede konec naučné stezky trošku jinudy. Možná je důvod této změny zcela jiný.

Tato naučná stezka vznikla v letech 2000 – 2001 za spolupráce obce Růžová, správy NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. V letech 2011 a 2012 byly instalovány nové stojany a informační panely na zastavení č. 2 – 6. Trasa je dlouhá cca 11 km. Nejnáročnější je prudký sestup k Dolskému mlýnu (189 m) a následné stoupání. Nejvyšším bodem je Pastevní vrch (402 m), tam však je výstup už pozvolnější. Na této okružní NS je 10 informačních panelů, kde se dočtete informace o historii této oblasti i o přírodních zajímavostech. Co však na trase chybí, je občerstvení. Snad možná v obci Růžová něco je, ale jak to tak bývá v malých obcích, jednou je otevřeno, jindy otevírají až večer nebo je dokonce hospoda zavřená. Takže raději pořádnou svačinu s sebou.

Začátek naučné stezky byl a stále je na parkovišti na východním okraji obce Růžová. Zde je i 1. informační panel, kde se dočtete o historii obce.

Cesta pokračuje zhruba kilometr po zpevněné cestě s pěknými výhledy do okolí, kde dominantou je Růžovský vrch (619 m). NS pokračuje lesem pod tímto zalesněným kopcem, který vznikl rozpadem ztuhlé čedičové lávy. Ta v dávných dobách protekla pískovcovým podložím.

Na rozcestí Pod Růžovský vrchem je 2. zastavení NS - Odbočka k Růžovskému vrchu. Kdo má čas a chuť, může vystoupat 1,5 km po žluté značce na jeho vrchol. Vyhlídka z vrcholu je však pouze omezená. Již r. 1881 tam stávala dřevěná rozhledna, ke které r. 1890 přibyla restaurace. Byl to tedy ideální turistický cíl. Když rozhledna o rok později po zásahu blesku shořela, byla po dvou letech nahrazena kovovou věží. Po 10 letech ji zničila vichřice. Od r. 1904 do r. 1938 stála na vrcholu 3. rozhledna. Bylo z ní prý vidět až do Drážďan. Restaurace na vrcholu vyhořela r. 1931, nebyla už obnovena, nebylo nutné asi udržovat ani rozhlednu. Ještě dnes jsou tam vidět zbytky staveb, je tam však jen dřevěný kříž a vrcholová knížka.

My jsme na vrchol nešli. Pokračovali jsme po asfaltové cestě k 3. zastavení - Linie opevnění. Stojíme u jednoho z objektů linie lehkého opevnění, které bylo budováno v letech 1937 – 1938. Vede od Dolského mlýna a dál pokračuje východním směrem. Železné pruty s oky v horní části pevnůstky sloužily k upevnění maskovací sítě.

Další 4. zastavení je věnováno zdejším lesům. Nevím, jak tam v současné době lesy vypadají, ale kůrovec v CHKO mohutně řádí a ničí, co se dá.

Cesta klesá lesem, okolo skal a dalších objektů linie opevnění až k Dolskému mlýnu (5. zastavení), který byl postaven na říčce Kamenice před více jak 400 lety. První písemná zmínka o zdejším mlýnu je z r. 1573. Jeho dvě kola poháněla mlecí zařízení a třetí kolo pilu. Od r. 1696 až do r. 1910 ho vlastnil rod Pohlů, kteří ho několikrát přestavovali, naposledy ještě v letech 1819 a 1845. Řeka byla využívána i ke splavování dřeva, v té době však nemohla být voda odváděna do náhonu a ve mlýně nemohli mlít. Měli tedy právo zde vyrábět také pivo a pálenku. Když byla r. 1881 zahájena přeprava na lodičkách ve Ferdinandově soutěsce ze Srbské Kamenice do Dolského mlýna, začal mlýn prosperovat jako hotel a restaurace. Provoz člunů byl zrušen r. 1939. To však začínala 2. světová válka. Po ní zůstal mlýn opuštěn a od té doby chátrá. V pohádce Pyšná princezna, která se zde točila r. 1952, je mlýn ještě funkční. Kvůli natáčení však byl zbourán hotel, který narušoval filmové záběry. V dalších filmech jako Peklo s princeznou, Ztracený princ, Čertova nevěsta nebo Pravý rytíř se objevuje mlýn již jako chátrající. Z mlýna je dnes jen torzo obvodových zdí. Z ostatních objektů zbyly základy. Vypadá to tady hodně tajemně.

Od mlýna lesní pěšinou opět stoupáme podle mohutných skal vzhůru až na rozcestí Kamenická vyhlídka – odb. neboli k 6. zastavení Odbočka nad Dolským mlýnem. Z rozcestí vede 400 metrů značená odbočka k vyhlídce. Sice je to trochu do kopce, ale za tu námahu to stojí. Odměnou je vyhlídka nejen na okolní skály, ale také do 80 metrů hluboké soutěsky říčky Kamenice.

K dalšímu 7. zastavení - Kamenická Stráň je to kousek. Tato obec byla založena v období středověké kolonizace někdy koncem 14. století, i když nejstarší písemná zmínka je až z r. 1614. Lidé se živili převážně zemědělstvím a prací v lese. R. 1830 si zde postavili školu, kam chodily i děti z Dolského mlýna. Po odsunu původního německého obyvatelstva po r.1945 se vesnice prakticky vylidnila. Několik usedlostí bylo zbořeno. Většinu z nich zachránili chalupáři, kteří je udržují v původním stavu. To je důvod, proč se obec stala r. 1995 vesnickou památkovou zónou. Je zde zachován unikátní soubor německé lidové architektury - přízemní roubené chalupy s hrázděným štítem, stavení s půdním polopatrem a hrázděným štítem a patrové budovy s hrázděným patrem. Takovou nádheru jsem prakticky v lese nečekala.

Jen kousek se pokračuje po silnici a cyklotrase. NS pak odbočuje vpravo k 8. zastavení -U obrázku, kde na chráněné víc jak 300 let staré borovici lesní (obvod 230 cn, výška 20 m) visí obrázek Anděla strážného. Jen o kousek dál je kamenný tzv. Veronin kříž, který připomíná neštěstí, které se zde stalo 3. září 1836. V těchto místech byla zavražděna dvaadvacetiletá Veronika Bergertová. Ubila ji zde její "kamarádka" Francizka Sänderová, když se vracely domů z trhu. Zaviděla jí, že je hezká a u mužů oblíbená i větší obchodní úspěchy. Francizka byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Kříž na svém pozemku nechal téhož roku vztyčit sedlák Florian Guth v roce 1837. Bohužel po r. 1945 byl kříž zničen. Až v posledních letech se sem vrátila jeho kopie.

9. zastavení NS - Nová Ves je v místě zaniklé vsi, která vznikla ve 2. pol. 18. století, kdy majitel zdejšího panství nechal rozparcelovat své pozemky a pronajal je poddaným, aby si zde postavili domy a obdělávali pozemky. Po 2. světové válce bylo obyvatelstvo vystěhováno, domy byly postupně zbořeny a rozebrány na stavební kámen. Zbyly tam jen zarostlé ruiny a pár ovocných zplaněných stromů.

Poslední 10. zastavení - Pastevní vrch je nejvyšší bod NS. Jeho vrchol se však změnil. V době naší návštěvy tam byla dřevěná stavba, trochu připomínající větší posed. Ten je nyní nahrazen novou rozhlednou. Jen kříž na kamenném podstavci z r. 1809 tam zůstal. Již tehdy - před 6 lety byly z vrcholu pěkné výhledy na stolové hory Saského Švýcarska, Vysoký Sněžník, masivy Stříbrných a Křídelních stěn, Jetřichovické skály, Růžovský vrch, Lužické hory i vzdálené České středohoří. Musejí být však příznivé podmínky.
Na pakoviště zpátky k úvodní tabuli NS je to už jen kousek z kopečka. Cesta vede zajímavou krajinou. Byl to moc hezký výlet.

Komu se nehodí na NS nastoupit z obce Růžová, má další čtyři možnosti:

1. z Vysoké Lípy – u hotelu Lípa je zastávka autobusu Jetřichovice, Vysoká Lípa, hotel Lípa – po modré je to zhruba 1 km přímo k Dolskému mlýnu.

2. z Jetřichovic – ze zastávky autobusu Jetřichovice, Starý mlýn je to po žluté cca 3 km skoro po rovině. Jde se přes bývalý vodní Günterův mlýn, ze kterého zbyl jen ve skále vytesaný náhon. Dnes by tam měl být penzion s restaurací.

3. Ze Srbské Kamenice - ze zastávky autobusu Srbská Kamenice, Ferdinandova soutěska je to po zelené 1,6 km k 3. zastavení NS - Linie opevnění.

4. Z centra obce Srbská Kamenice ze zastávky autobusu Srbská Kamenice, pošta je to po žluté 4 km přes Růžovský vrch k 2. zastavení NS - Odbočka k Růžovskému vrchu s převýšením 360 metrů. Pokud si ještě vystoupáte na vrchol kopce, přidáte si ještě půl km a dalších 50 výškových metrů.

 

Naučná stezka Růžová – okruh z obce Růžová ke zřícenině Dolský mlýn na mapě