Malé putování po velké Číně aneb Peking, Xi-An, Šanghaj

Čína - seznámení se s touto zemí, znamená opravdu šokující, ale nádherné zážitky. Ať už se podíváte do velkých měst s mrakodrapy, ale i úzkými uličkami, nebo si prohlédnete velkolepé císařské památky, chrámy či úchvatné čínské zahrady. Je to rovněž svět jiné kultury, náboženství a velikánských kontrastů. Velmi těžko se zde domluvíte, lidé mluví jen čínsky (spousta dialektů) a jen málo jich mluví špatnou angličtinou. I v hotelích potřebujete čínského průvodce nebo tlumočníka. Písmo nerozluštíte a tak musíte vzít za vděk, když jsou na některých místech ukazatele v angličtině. Pokud se své skupině ztratíne nebo vás někde zapomenou, je dobré mít kartičky s názvem hotelu nebo foto hotelu ve fotoaparátu. Znám názvy hotelů, kde jsme byli ubytováni, ale obědy a večeře jsme měli v hotelích, jejichž názvy neznám, poněvadž jsou uváděny pouze čínsky. Čína má rozlohu 9,6 milionů km2, je třetí největší zemí světa. S více než 1,354 miliardou obyvatel (údaj z r. 2012) je nejlidnatější zemí světa. I přes různé potíže s dorozumíváním jsou zde lidé milí, usměvaví a pohostinní.

Do Číny jsem jela s českou cestovní kanceláří Mamut Tour z Berouna (zájezd však koupen u CK Simon Tourist z Prahy) v době od 30.6 do 10.7.2014. Trasu našeho putování tvořil trojúhelník měst Peking - Xi-An - Šahghaj. Letěli jsme z Prahy s leteckou společností Turkish Airlines s mezipřistáním v Istanbulu na mezinárodním letišti Atatürka. Tam se to dalo vydržet, pauza byla asi 2,5 hod. Během letu jsme měli nápoje všeho druhu (nealko, pivo, víno i alko), 2x jídlo, které bylo celkem chutné. Přílet do hlavního města Číny - Pekingu (Beijing), byl příští den kolem 15 hod. místního času. Cestou z letiště do hotelu jsme obdivovali město. Cesta trvala asi 2,5 hod., je ovšem třeba říci, že na silnicích se tvoří zácpy. Ubytováni jsme byli v jedné okrajové části v hotelu Hua Qiao Beijing, na večeři jsme jeli do hotelu Rainbow. Jelikož se nám nechtělo ještě spát, tak po návratu do ubytovacího hotelu jsme vyrazili na procházku večerním Pekingem. Zašli jsme do malých obchůdků hlavně s ovocem a také nahlédli do nespočetných malinkých restaurací nebo jídelen. Je to nádhera, když vidíte to množství dobrot na špejlích, různé druhy ryb, ale také mušle nebo brouky.

První den v Pekingu jsme věnovali prohlídce jeho největších a neznámějších památek. Centrum města tvoří náměstí Nebeského klidu o rozloze 40 ha, v jehož středu se nachází budova mauzolea Velkého vůdce Mao Ce Tunga. Dále jsme pokračovali do Zakázaného města, bývalého reprezentativního sídla čínských císařů, dnes zapsaného do seznamu památek UNESCO. Po obědě jsme se byli podívat v dílně, kde se zhotovují šperky s perlami a v přilehlé prodejně se prodávají. Pokračovali jsme k areálu Chrámu Nebes z r. 1420, kam se císař chodil 2x ročně modlit za dobrou úrodu. Protože jsme dnes neměli večeři, přijali jsme nabídku na typickou místní večeři s pekingskou kachnou (cena 20 USD). A co s načatým večerem? V Red Theatre představení Shaolinských mistrů pod názvem Legenda o Kung-fu (cena také 20 USD). Pak již návrat na ubytování.

Další den po snídani vyrážíme na výlet do severní části Pekingu. Cestou děláme krátkou zastávku v dílně na zpracování nefritu. Pokračujeme k další významné čínské památce k Velké čínské zdi, která jako obrovský kamenný hrad střežila po staletí Čínu před vetřelci. Já jsem se po zdi prošla jen kousek a jinak jsem se pohybovala po areálu, kde jsme přijeli. Ale i tak tam byla k prohlédnutí a procházce zajímavá místa. Ještě před obědem stihneme návštěvu Cloisonne Factory, protože ve stejné budově se nachází restaurace. Odpoledne se seznamujeme s čínskými pohřebními rituály a jdeme na prohlídku jedné z hrobek dynastie Ming. Pokračujeme pak procházkou malebnou Cestou duchů, kde alej je lemována mramorovými sochami skutečných i bájných zvířat, úředníků a vojáků. Po návratu na ubytování se vydáváme na další večerní procházku, tentokrát na druhou stranu od hotelu. Procházíme uličkou plnou pidi restaurací a sondujeme, co si dáme na večeři. Vycházíme na jednu z větších ulic a procházíme kolem obchodů a tu náš zrak padne na cukrárnu. S kamarádkou jsme neodolaly a jdeme dovnitř. Zákusky byly výborné a stály jen 12-13 jüanů (kolem 40 Kč). Při zpáteční cestě si na chuť dáváme ještě porci krevet, kterou nám připravují přímo na stole.

Poslední den v Pekingu má opět nabitý program. Po snídani v hotelu nakládáme do autobusu zavazadla a vyrážíme na prohlídku Lama Templu, což je největší a nejvýznamnější klášter tibetského buddhismu ve vnitřní Číně. Po obědě v hotelu Ramada se přemísťujeme ke stanovišti, kde jsou rikši a projíždíme starou zástavbou Pekingu tzv. hutongy. Zastavujeme na prohlídku typického starého domku, který navozuje atmosféru venkova. Pobyt v Pekingu pak končíme u jezera Kunming, kde po krátké procházce po promenádě nasedáme na loď a projíždíme pod Letním palácem císaře k velké "mramorové lodi" císařovny Cixi. Loď je z bíle natřeného dřeva, které vypadá jako mramor. Po večeři v dalším bezejmenném hotelu nás autobus dopravuje na pekingské nádraží, odkud jedeme lůžkovým nočním vlakem do Xi-Anu. Kupé jsou čtyřmístná, čistě povlečené postele a konvice s vodou na stolku. Vagón má WC a umývárnu pro tři osoby, dále je ve vlaku jídelní vůz a vlakem prochází obsluha, která nabízí jídlo i pití. Na nádraží jsme museli být asi hodinu před odjezdem a projít kontrolou jako na letišti. Odjíždíme přesně ve 20.43.

Probouzím se kolem šesté hodiny a z vlaku pozoruji krajinu, kterou projíždíme. Podél trati vidím pole, továrny, městečka i větší města se zástavbou domů jako u nás paneláky a věžáky. V 7.50 zastavujeme v konečné stanici, na nádraží v Xi-Anu. Jedeme se ubytovat a nasnídat do hotelu se stejnojmenným názvem Xi-An. První dnešní zastávka je v matriarchální neolitické vesnici Banpo. Nedaleko odtud se nachází dílna na výrobu a opravu vojáků terakotové armády. Po další hodině jízdy se dostáváme k hlavnímu bodu dnešního dne, k jedné z nejvýznamnějších čínských památek do areálu Terakotové (hliněné) armády, která je památkou UNESCO. Zde se nachází více než 8000 soch vojáků, koní a povozů. Před večeří ještě vcházíme do prodejny činského čaje, kde je nám podán výklad a názorná ukázka přípravy čaje, pochopitelně spojená s prodejem čaje. Večeříme v restauraci nádherného hotelu. Po večeři jdeme na procházku nočními ulicemi Xi-Anu, vcházíme do stanice metra, pokračujeme kolem nespočetných obchůdků a občerstvení. U jednoho přímo na ulici si dáváme čínské pivo a ochotná prodavačka nám přináší na sezení jednu židli a jedno prapodivné sedátko, na které mám strach si sednout, že spadnu.

Druhý den pobytu ve městě Xi-An, někdejšího hlavního města říše v řadě období, začínáme prohlídkou Velké pagody divokých husí - buddhistického klášterního komplexu. Vystupuji nahoru a dívám se na všechny strany města shora. Celý areál pagody je úchvatný. V jednom pavilonu u obchodu se suvenýry se seznamujeme s technikou psaní čínského písma. Dopoledne ještě stihneme procházku po městských hradbách, které svou délkou téměř 12 km se řadí mezi světové unikáty. Po obědě pokračujeme prohlídkou a procházkou nejrušnější částí města s velkým tržištěm a mnoha obchody, restauracemi a stánky s nejrůznějším zbožím. Nedaleko odtud jdu na prohlídku Velké mešity, připomínající spíše čínskou pagodu než mešitu, umístěné v krásné zahradě. V 17 hod. vyjíždíme z nádraží nočním vlakem směr Šanghaj. Je ještě světlo a pozoruji krajinu, kterou projíždíme a v rytmu kol vlaku slyším slova písně Šanghaji, Šanghaji, zdali mě znáš, v Šanghaji, v Šanghaji opium dáš.... dál si to již nepamatuji.

Příjezd do Šanghaje v ranních hodinách (7.43), jedeme se ubytovat do hotelu Swan a po očistě hurá do hotelové restaurace na snídani. Prohlídka nábřeží Bund, malebného korza podél řeky Huangpu, které lemují honosné budovy evropského stylu z počátku minulého století. Na panoramatu moderních výškových budov si fotíme novomanželské páry. Vcházíme do budovy hotelu Astoria a obdivujeme jeho interiér. Za chvíli nasedáme do výletní lodi na plavbu po řece a s obdivem sledujeme hypermoderní zástavbu města v oblasti Pudong. A co dál? Nemůžeme si nechat ujít vyjížďku do 87. patra mrakodrapu Jinmao a podívat se na Šanghaj z výšky 420 m. Projíždíme dále Nankingskou třídou neznámější obchodní tepnou města s luxusními značkovými obchody. Večeříme v hezkém prostředí zahradní restaurace. Noc je ještě mladá a tak vyrážíme na noční procházku městem, zajdeme na dobrý zákusek do cukrárny a vracíme se zpět do blízkosti hotelu na prohlídku obchodního domu se značkovými obchody a hezkými restauracemi.

Předposlední den děláme výlet do okolí Šanghaje, nejdříve do malebného vodního města Tongli, přezdívaného "muzeum čínské historie" s krásnými kamennými mosty. Procházíme městečkem a vcházíme do jedné z místních zahrad s pavilony. Návštěvu zde končíme romantickou projížďkou po kanále pod mosty. V odpoledních hodinách po obědě se jdeme trochu vzdělat. Navštěvujeme budovu, kde vidíme, jak se krmí housenky bource morušového, který vyrábí nitky hedvábí. Po další půl hodině jízdy se již procházíme po starobylém městě Su-čou, nazývaného "Benátky východu", kde typické čínské pavilony a jezírko jsou umístěny v nádherné zahradě. V 19 hod. večeříme v restauraci hotelu v Šanghaji a koukáme na taneční vystoupení. I když není pozdě, dnes již nikam nejdeme, musíme zabalit a přichystat se na cestu domů. Zítra máme volné dopoledne a domlouváme se, co budeme dělat.

Vstávám v půl sedmé a dívám se z okna hotelu. Přímo na protějším chodníku vidím tržiště. Honem tedy na snídani a pak vyrážíme do ulic a parku. Nejdříve proběhneme kolem všeho možného zboží rozloženého na chodníku a na křižovatce sledujeme přípravu jídel na stáncích. Ještě že Čína leží v Asii a nemůže být členem EU, protože asi bychom se nikde nenajedli. Po této prohlídce spěcháme do parku, zde jsou různé atrakce pro děti, ale hlavně se zde scházejí lidé, kteří spolu tančí nebo cvičí tai-či. Jeden z Číňanů mě vyzve k tanci a o kousek dál pak s nimi společně procvičuji své tělo. Probíhám Ochozy přilehlého fotbalového stadionu, sleduji muže cvičícího s mečem a vracím se zpět, kde si zase musím zatančit se ženou. V odpoledních hodinách dokončujeme prohlídku Šanghaje v chrámu Jadeitového Buddhy, zahradou Jü Jüan a starou čínskou čtvrtí. Večeříme v reastauraci hotelu na břehu řeky Huangpu ve čtvrti Pudong. Někteří cestu na letiště absolvovali rychlovlakem Maglev. Já se cestou na letiště pohledy na moderní stavby loučím s nádherným městem Šanghaj. Zpáteční cesta opět s mezipřistáním v Istanbulu.

Co říci na závěr? Vše potřebné a zajímavé člověk najde na internetu. K jednotlivým navštíveným místům bych se podrobněji vrátila v samostatných popisech. Jen se trochu zastavím u stravování. Měli jsme mít polopenzi buď s obědem nebo večeří, ale čínská cestovka v Pekingu nám dala něco navíc, takže jsme měli vlastně plnou penzi. Nemyslete si, že se v hotelových restauracích v Číně najíte jako u nás v Čechách v čínské restauraci, kde je jídla hodně a chutné. Snídaně jsme měli formou bufetu, další jídla pak u kulatého stolu většinou pro 11 osob. Uprostřed byl skleněný otáčivý tác (jako v mikrovlnce) a na něj se servírovala na malých táccích jídla, která si dáváte na talířek velikosti podšálku. Masa se v Číně prý moc nejí a podle toho to tak vypadalo. Na jednom tácku byly např. malé kousky smažené ryby nebo kousíčky kuřecího masa v omáčce, vyjímečně hovězí nebo celá větší ryba. Jako příloha mísa rýže a různé zeleninové saláty. K jídlu byl jeden nápoj - pivo, víno, nealko, jinak jste si mohli nalévat do malinkých mističek čaj (ten dolévali). Polévka se jí na závěr, ale ty chutě, ať to byla jakákoliv polévka, byla vždy zcela bez chuti, sůl a pepř na stolech není k dispozici. Zákusek ani jednou, jen krájený meloun a to pro každého jeden malinký a průhledný trojúhelníček. Doopravdy je lepší, pokud člověk nemá strach ze střevních potíží, stravovat se na ulici nebo v malých hospůdkách. Přesto byl tento krátký výlet za malým poznáním Číny nezapomenutelný.