Kolmo k rozhledně Andrlův Chlum u Ústí nad Orlicí

Už dlouho jsme se s kamarádkou domlouvali, že bychom si mohli někdy vyrazit na kolech k rozhledně Andrlův chlum u - nebo spíše nad - Ústí nad Orlicí. Našim protějškům se s námi stoupat k vrcholům ve výšce 559 m.n.m. nechtělo, tak jsme jeli jen ve dvou...

Vlakem jsme dojeli do Ústí nad Orlicí, nasedli na kola a zcela neomylně - jen s jedinou malou minelou - vyrazili k vrcholu. Na pár kilometrech nás čekalo převýšení kolem 220 m, ale jednak bylo v lese ještě celkem chladno, jednak se cestou dalo kochat, takže se jelo velice dobře. Předjížděli jsme (nebo byli předjížděni) skupinky lidiček, kteří měli evidentně stejný nápad jako my. Asfaltová silnice stoupá k vrcholu v serpentinách, připomínajících výjezd z Koutů nad Desnou na Červenohorské sedlo. Tady se ale proplétají mezi kapličkami křížové cesty, vybudované v letech 1852 - 1853. Před závěrem křížové cesty je zachováno i poslední přeživší zastavení původní barokní křížové cesty, které je přesně o 100 let starší. Pak už jen poslední úsek stoupání a jsme nahoře.

Nejprve popijeme něco pivečka (i rozdýchání nikotinem je potřeba) a poté hned vyrazíme na rozhlednu. Jedná se o ocelovou víceúčelovou stavbu (mj. telekomunikační věž) z r. 1996, které místní přezdívají "Stříbrná krasavice". Nevypadá špatně, ale – nedávno navštívená - podobná stavba na nedalekém Kozlovském kopci se mi líbila asi víc. Vysoká je téměř 50 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 35 metrů. Zajímavostí je dvojité schodiště, jedno pro výstup a druhé pro sestup z věže. Před rozhlednou se nachází několik atrakcí pro děti a také osvěžovna Hvězda, která byla postavena - coby Janderova chata - v r. 1940. V této souvislosti mě napadlo, že v nedaleké České Třebové jsem měl kdysi před vojnou kamarádku, která se za svobodna jmenovala Janderová. Tak nevím, jestli jsem se dnes nemohl chlubit známostí s bohatou rentiérkou ....

Výstup nás vyčerpal natolik, že si dáme raději ještě jedno osvěžující (pro některé své chlípné kamarády uvádím, že blondýnka, která tam točila, je příjemná, komunikativní a celkem dost hezká) a vyrážíme. Nejprve ke smírčímu kříži z r. 1695, který se - jak nás poučil prodavač vstupenek na rozhlednu - nachází v místě, vkusně a stylově, nazývaném "U zabitého". Pak i ke studánce, z které kdosi hodný a potřebný demontoval reliéfní hlavu, která je teď už k vidění jen na pohlednicích. Tedy to jsme se v době návštěvy studánky domnívali, protože jsme k ní došli také podle instrukcí domorodců. Až později jsem doma v moudrých mapách objevil, že se tam nachází studánky tři. My hledali Poustevníkovu, ale objevili Vicenovu. Takže snad někdy příště ...

Ústím nad Orlicí poté jen projedeme a zastavíme se až na předměstí, které bylo kdysi samostatnou obcí Hylváty. Poprvé proto, že je tu Tipsport (a je zajímavé, že ani zde to nebyla úspěšná návštěva), podruhé u kostela (kaple?) sv. Anny z r. 1755, který se údajně honosí nejstarším, do voluty stočeným štítem v České republice. Přes Dlouhou Třebovou dojedeme do České Třebové, kde nás čeká další zastávka. Tedy vlastně opět dvě. První, neplánovaná, u kostela sv. Jakuba Většího. Loni jsem tam obdivoval sochy před zamčeným kostelem, letos jsou sochy pod lešením, ale kostel je - alespoň po mříž - otevřen. Druhá u rekonstruovaných prostor vlakového a autobusového nádraží. A je pravda, že to tam dnes vypadá hodně dobře. V interiéru rekonstruované rondokubistické nádražní budovy z období 1. republiky jsem už párkrát byl. Dokončené venkovní prostory, kde se nachází i autobusák, jsem viděl prvně. Je to provedené trošku ve stylu náměstí v Žilině nebo v Košicích a největší atrakcí je fontána, ve které se na vodě otáčí černobílá Zeměkoule. Mě ale nejvíc upoutal zde přítomný dvojčlenný čtenářský kroužek (viz. foto na Rajčeti) ...

Při focení prostor před nádražní budovou mi definitivně "klekly" baterky do foťáku. Náhradní jsem si rafinovaně nevzal, a tak jsem několik následujících snímků vyfotil jen díky tomu, že jsem si od kamarádky nepravidelně půjčoval ty její...

Posledním navštíveným místem je obec Semanín. Ta se honosí dvěmi zaznamenáníhodnými památkami. Naprosto nezajímavým kostelem sv. Bartoloměje s velmi zajímavou, samostatně stojící, obrannou zvonicí z počátku 17. století a smírčím křížem, v současně době již dovedně přemístěným do úkrytu v lesích nad obcí.

Jedeme dál k domovu a relativně brzy - přes město Lanškroun - dorazíme do Tatenice. Mé spolucestující už se ale dál kolmo moc pokračovat nechce, a tak volíme poslední návštěvu občerstvovací stanice. Hospoda na zámku je, bohužel, zase v neprovozu, a tak musíme vzít zavděk tou obecní. Po necelé hodince – už za šera - dojedeme na tatenické hlavní nádraží a už za úplné tmy - vlakem - do Šumperka... A nebyl to vůbec špatný výlet.

Více fotografií je k vidění na:

http://markyz63.rajce.idnes.cz/Andrluv_Chlum_u_Usti_nad_Orlici_10_2011