Loading...
Slovinsko to nejsou jenom Julské Alpy. Krásnou přírodu a vysokohorskou turistiku si užijete taky v pohoří Kamnicko – Savijských Alp. A vůbec se nemusíte bát, že byste o něco přišli, když jim dáte přednost před julkama. Možná naopak. My si zde naplánovali dvoudenní výstup přes tři, pro nás hlavní cíle. Byl to vlastně takový okruh, což bylo super, že jsme nemuseli (kromě cesty Česká koča - Grintovec) jít tam a zpět. Prvním bodem byl vrchol Velika Baba s výškou 2 127m n.m.. Druhým bodem byla chata Česká koča a následně vrchol Grintovec, 2 558m n.m., nejvyšší hora zdejšího pohoří. Z Grintovce zpět na Českou koču a dolů na parkoviště. Výšlap to byl docela náročný.
Kamnicko – Savijské Alpy se nachází na hranici s Rakouskem, nejvyšší horou je Grintovec, 2 558m n.m. a svoji strukturou se podobají Julským Alpám. My se ubytovali v kempu Šenkova domačija a byla to opravdu skvělá volba, kam doporučuji zajet i s dětmi. Ráno jsme zaparkovali na záchytném parkovišti pro výstup i na Českou koču (druhý den jsme se z České koči vraceli sem) ale šli jsme na druhou stranu směrem k vrcholu Velika Baba. Byla to opravdu „veliká bába“. Vrchol se nachází na hranici Slovinsko – Rakousko a tak se nahoře můžete místo s křížem vyfotit s hraničním kamenem. Cesta nahoru vedla nejdříve lesem, kde se daly doplnit ještě poslední kapky vody, a pak už tradičně jen skály a kameny. Na vrcholu jsme byli jen my a kavky. Poslední metry byl postup po úzkém hřebeni a každý krok bylo nutné dobře kontrolovat. Z vrcholu jsme sešli k chatě Kranjská koča na Ledinah. Cestou jsme potkali pár kamzíků a chatu viděli před sebou. Na chatě jsme se občerstvili vydatnou polévkou, doplnili pití a měli cca hodinu na Českou koču. Po cestě nás zastihl mírný déšť, což nebylo úplně příjemné, vzhledem k výskytu lan pro chycení, ale na chatu jsme to stihli v pořádku na večeři. Co nás oproti jiným horským chatám překvapilo byl záchod a sprcha. Sice s ledovou vodou, ale kdo má zkušenosti z chat se suchým záchodem a bez tekoucí vody, pochopí. Ráno jsme z České koči vyrazili na vrchol Grintovec. Úvazky jsme nepotřebovali a pro mě byla cesta opravdu zážitek. Nic extra adrenalinového, ale náročné fyzicky, vše dobře značené, dobrý výstup s krásným výhledem na vrcholu. Vrchol se dá zvládnout i po horolezecké stěně. Cestou zpět nás opět popoháněl deštík, atak nebyl ani čas vyfotit ty stáda ovcí, jak se pasou v kamenné suti. Dolů z České koči na záchytné parkoviště jdete cca 2 hodiny. A my se pak opět zajeli ubytovat do kempu.