Jihočeský kraj - nejen za rozhlednami a pivovary – 5.den – cca 15 km dlouhá trasa Černý Kříž – naučná Medvědí stezka (kámen Rudolfstein, Památník zastřelení posledního medvěda, Jelení vrchy-plavební kanál, skalní město na svazích vrchu Perník) - Ovesná

V noci trochu pršelo, ale byl tady klid, kupodivu i ráno. Proto jsme na snídani nehledali nic jiného a v pohodě jsme se tady nasnídali. Uvítali jsme, že jsme včera zvládli Jezerní vyhlídku a zařadili do programu celodenní výlet po Medvědí stezce. Mne už láká snad 20 let, Ota tam kdysi byl, ale prohlásil, že by si ji taky rád prošel. Celá stezka je víc jak 13 km dlouhá, je na ní 8 informačních tabulí. Pod vrchem Perník se nachází velké množství skalních útvarů. Okruh udělat nelze, popojedeme vlakem a vyjde nám to cca na 16 km.

Jeli jsme tedy rovnou do Nové Pece, abychom zjistili, jak jezdí vlak do Černého Kříže, kde NS začíná (nebo končí?). Na infocentru jsme zjistili, že vlak jede ve 12,18 hod, což bylo asi za 1,5 hodiny. Času máme dost a měli bychom to i v pohodě zvládnout projít. Bylo nám jasné, že však dorazíme až večer a co potom? Kam se pojedeme se vyspat? Kde budeme něco hledat? Nakonec jsme to vyřešili perfektně. Zajeli jsme se podívat ke zdejšímu tábořišti, které je na břehu Vltavy těsně u severního okraje Lipna, a kde je hostinec U mostu. Domluvili jsme se, že tam auto můžeme nechat už teď, že to není problém. Místo zaplacení 100,- Kč na parkovišti za parkovné za celý den (nechá se parkovat jen na placeném parkovišti, všude jinde vyhrožují odtažením), platíme 150,- Kč za tábořiště, vč. parkování auta. To je skvělé. Navíc zde točí našeho oblíbeného Klostermanna. Dali jsme si ho na cestu, sbalili se a vyrazili na vlak.

Z nádraží Černý Kříž vyrážíme po žluté. Informační tabule NS jsou hezky zpracované na dřevěných deskách. Tady už však píšou, že celá stezka až k zastávce Ovesná je dlouhá 15 km. Dalších 2,5 km je to ještě na tábořiště do Nové Pece. Bude to tedy asi docela náročné. Naštěstí je večer dlouho vidět.
Prvních cca 7,5 km do Jelení bylo poměrně mírné, pohodové stoupání. I cesta je poměrně pohodlná, dokonce i se zajímavými výhledy. Na rozcestí Lesní potok-ústí se dostáváme na Rudolfovou cestu. Tudy jel dne 17. 7. 1871 korunní princ Rudolf se svým doprovodem z Vodňan přes šumavské lesy na panství v Českém Krumlově. Tuto cestu dokonce připomíná o kousek dál v kameni vytesaný nápis RUDOLFSTEIN 17.7.1871. Má tam být ještě balvan s nápisem KRONPRINZ RUDOLF STEIG, ale toho jsme si nevšimli.

O kus dál na rozcestí Medvědí kámen je vyznačená odbočka k Památníku zastřelení posledního medvěda. Jednalo se o medvědici, která 17 let žila sama ve zdejším revíru, když jí partnera r. 1839 zastřelili. Protože kníže Schwarzenberg nechtěl, aby medvědice sešla v lesích věkem nebo byla upytlačena, rozhodl se ji ulovit, aby ji mohl vystavit na loveckém zámečku Ohrada u Hluboké. Dne 11. 11. 1856 byla postřelena, smrtelný výstřel padl až 14. 11. 1856 v těchto místech. Tady na chátrající lavičce dáváme svačinu.

Pohodlná cesta nás dovedla až na rozcestí Jelení vrchy. Celou cestu nikoho nepotkáváme, je to super. Tady se naše trasa křižuje se Švarcenberským plavebním kanálem, který byl postaven v letech 1821 - 1823. Vidíme spodní konec tunelu. To nám stačí. K hornímu to není daleko, ale zpátky se nám už nechce. 

Vzhledem k tomu, že až sem se nechá dojet autem, je tu docela živo. Tady je možnost občerstvení. Ota ochutnává Petra Voka z pivovaru Eggenberg. Zjišťuje, že stále za moc nestojí, ale když je žízeň, tak to jde. Já neexperimentuji, dávám malinovku a těším se na večerního Klostermanna.

Pokračujeme dál po Medvědí stezce, tedy po žluté a poměrně prudce stoupáme. Nějak jsme nesledovali převýšení a mysleli si, že se už moc stoupat nebude. Chyba. Koukám do mapy a zjišťuji, že nás na 2 km čeká ještě 150 výškových metrů. To je docela dost, ale nastoupali jsme už víc na kratší vzdálenosti. Horší pak bude ten sešup.

Po povalovém chodníčku míjíme hezké Jelení jezírko, umělou nádrž, vybudovanou na malém vodním toku Jelení smyk z důvodu lepší splavnosti kanálu. A stoupáme dál. I když jsme vysoko, tak cesta začíná být pěkně podmáčená, místy i rozježděná. Naštěstí mám hůlky, tak to zvládám bezpečně a bez pádu, ne jako ve středu. Stoupání se zdá nekonečné. Najednou jsou před námi skály. To je moje. Ty miluji. Procházíme skalním hřebenem přes vrchol Perník (1049 m) a konečně klesáme, tedy aspoň to tak vypadá. Míjíme celou řadu skalních útvarů, které jsou pojmenovány. Je jich tu víc, než je vidět na mapě. Je to však hezky udělané. U skály je dřevěná tabulka s vyobrazením skály a jejím názvem. Míjíme Obří kostky, Hlavu telete, Pýchavku obrovskou, Kamennou krásku, Viklan, Hřib, Kapli, Modlitebnu, Mechovou pyramidu, Gotický portál, Soutěsku lapků, Pokličky, Skalní stan, Perníkovou skálu, Dračí tlamu. Až schody tuto krásnou skalní přehlídku ukončily. Cesta to však byla docela náročná. Často hodně prudké klesání, ale aby to nebylo jednotvárné, občas se musí zase nahoru, samozřejmě také po skalách nebo různými skalními průchody. Ale jak jsou tady skály, tak mi to ani nevadí. Skály je má slabá stránka. Dokonce občas najdeme i nějakého hříbka. Cestu však znepříjemňují všudy přítomní komáři. Naštěstí máme s sebou protikomáří vodičku, která je vždy na chvíli odpudí, tak se to nechá přežít. Horší je moje koleno, kterému se klesání vůbec nelíbí. A to je zabandážované a mám hůlky. Musím jít pomalu, pak se to nechá zvládnout.
Konečně jsme došli do Ovesné. Cesta vede přímo okolo žel. stanice. Další 2,5 km vede sice téměř už po rovině, ale podle mapy to vypadá, že tam jsou bažiny, takže komáři ještě asi přibudou. A moje koleno se brání další chůzi. Naštěstí za půl hodiny jede vlak. Pěšky bychom tam dřív nebyli. Vlak naštěstí přijel včas. Však už se také těšíme na pivo, hlavně Ota. Tady kromě zastávky není vůbec nic.
Ota míří rovnou na pivo, já do teplé sprchy. Naštěstí tam ještě nikdo není, tak si to mohu užít. Pak hřeji večeři, mezitím krájím houby na sušení. Na pivo pak už jdeme spolu. Ota tvrdí, že se večer půjde vykoupat do Vltavy. Zpočátku sedíme venku, ale pak se přesouváme dovnitř. Docela rychle se ochlazuje. Když jsme šli po 10. spát, bylo venku už jen 14 stupňů. Vypadá to na studenou noc. Je jasné, že zaplavat si už nešel. Prý to zvládne ráno.

Jihočeský kraj - nejen za rozhlednami a pivovary – 5.den – cca 15 km dlouhá trasa Černý Kříž – naučná Medvědí stezka (kámen Rudolfstein, Památník zastřelení posledního medvěda, Jelení vrchy-plavební kanál, skalní město na svazích vrchu Perník) - Ovesná na mapě