Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 20. den: Bílé Karpaty – okruh cca 15 km: Tvarožná Lhota (dům U Moruše) – NS Oskerušová – rozhledna Travičná – Radějov – rozhledna Holý vrch – Žerotín (kaple Panny Marie) – Radějov (kostel sv. Cyrila a Metoděje)

V noci začalo pršet už v půl 11. Naštěstí mne to vzbudilo a dveře do auta jsem dovřela, že nám tam nenapršelo. Déšť jsme registrovali i v noci.

Po osmé nás vzbudilo horko. Když vstáváme, jsou všude louže, ale sluníčko opět praží, tu a tam je mráček. Asi zase bude vedro.

Včera jsme se shodli na tom, že jeden výlet podle kanálu nám stačil. Když se chystáme k odjezdu, proplouvá okolo nás turistická loď, dokonce nám kapitán mává. To je sympatické.

Dnes směřujeme do Bílých Karpat, kde na nás čekají dvě rozhledny. Tam snad takové horko nebude. Cestou však ještě zastavujeme u mostu - hlavně podívat se na hladiny obou toků. Včera jsem zjistila, že Morava je možná o metr níž než kanál. Moc se mi ten pohled líbil. Dnes to zkouším znovu fotit za jiného světla, jen nevím, kde je to lépe vidět.

Cestou ve Vnorovech kupujeme chleba a jedeme až do Tvarožné Lhoty. Cestou ještě kupujeme kilo jahod. Jsou pěkně zralé a je vidět, že jsou čerstvé.

Parkujeme na severním okraji obce, kde je velké parkoviště. Bohužel auto bude celý den na sluníčku.

Nejdřív jíme polovinu jahod, pak vyrážíme. Naše cesta vede přes obec. Jen kousek od parkoviště je dům u Moruše – je to poslední objekt původní zástavby v obci. Má modrý sokl, jak je pro Slovácko typické. Uvnitř je malá expozice selského života a také výroby tvarohu. Prohlídku je nutno předem objednat.

Na křižovatce místních ulic k nám zprava přichází naučná stezka Oskerušová. Celá měří 17 km, vede hezkou krajinou okolo vzácných stromů jeřábů oskeruší, které jsou v této oblasti hodně rozšířeny. My si projdeme jen její větší část.

Až ke zvonici z konce 19. století jdeme po hlavní. Před ní odbočujeme vpravo a pokračujeme po NS a také po červené turistické značce. Tady se dozvídáme, co je to jeřáb oskeruše – plodem jsou také jeřabiny, ale mají v průměru 3 cm – jsou to největší jeřabiny u nás a mají léčivé účinky na trávení. Dozvídáme se, že tady roste víc starých druhů stromů, které se už jinde jen málo vidí, jako např. jeřáb břek, dřín obecný, morušovníky a mišpule německá.
Stoupáme nově vysazenou alejí těchto stromů k lesu a lesem jdeme téměř až k vrcholu Travičná, kde je stejnojmenná rozhledna. Je to 52,6 m vysoký železný stožár, který r. 2000 postavila společnost Eurotel a na kterém po dohodě se Správou CHKO Bílé Karpaty postavila ve výši 33,6 m zastřešený vyhlídkový ochoz. Nahoru se dostanete po vystoupání 177 točitých schodů. Rozhledna byla otevřena 29. dubna 2001. Výhled shora je kruhový a za hezkého počasí musí být nádherný. Jsou vidět hřebeny Pálavy, Ždánický les, Chřiby, hrad Buchlov, jezera u Ostrožské Nové Vsi a přes Veselí nad Moravou a Uherské Hradiště je vidět Hostýn. Jsou vidět i Vizovické vrchy a Bílé Karpaty, kterým dominuje nejvyšší vrchol Velká Javořina. V zastřešeném prostoru pod rozhlednou jsou informace o zdejším regionu – o rostlinách, zvířatech a geologii. Zdejší výstava představuje i místní lidové tradice. Jenže z toho jsme neviděli nic. V červnu je otevřeno jen od pátku do neděle. To tu je asi otevřené i občerstvení. Dnes tu jsou otevřené jen toiky. Naštěstí jsou lavičky i mimo uzavřený prostor.

Sušíme propocená trička a batohy. Je horko, cesta vede občas i lesem a rozhodně je zajímavější než včera. 
Nakonec se nám podařilo dostat se sem i následující den a na rozhlednu vystoupat. 

Vracíme se na rozcestí Travičná – rozhledna, NS vede vpravo. My odbočujeme vlevo po žluté. Cesta vede z prudkého kopce lesem, za normálních podmínek by mohla být poměrně pohodlná. Jenže po nočním dešti se hliněná cesta místy proměnila v klouzačku. Nejde jít rychle, každou chvilku nám to podjede. V jednom místě se dostáváme na okraj lesa, kde se nám otevírá daleký výhled. To je příjemný odpočinek. Přicházíme do Radějova, kde nás vítá tabule NS a seznamujeme s historií obce.

Když jsme sem došli, máme boty minimálně o půl kila těžší. Jsme však na rovině a na sluníčku a bláto rychle usychá. Tady k nám zleva přichází NS a my po ní pokračujeme.

Míjíme občerstvení U Šmachů se štítem pivovar Janáček. Už se těšíme na pivo. Jen však do doby, než jsme se dozvěděli, že otevírají až v 16 hodin. Je však otázka, zda by nás takhle zablácené dovnitř vůbec pustili.

Pití ještě máme, žízní neumřeme. Když jsme však o kousek dál našli jinou otevřenou hospodu, jdeme na pivo. Ota dává Prazdroj, já Radegast 10. Ota získává pohled rozhledny a zajímavé prospekty s dalšími rozhlednami. Dokonce tu vaří. Jenže nás čeká opět stoupání a to by se s plným žaludkem stoupalo špatně.
I tak je to náročné, naštěstí stoupáme lesem ve stínu. Míjíme studánku, kde si čteme pověst o skřítkovi. Hned je důvod si odpočinout.

Po naučné stezce přicházíme na Holý vrch, kde je opět stejnojmenná rozhledna a zastavení NS. To se však netýká rozhledny, ale zdejší krajiny.

Toto je nízká dřevěná rozhledna, která byla postavena r. 2015, když se budovala NS Oskerušová. Věž je vysoká 6 metrů, na vyhlídkovou plošinu ve výši 3,5 metru vede žebřík se 17 špriclemi. Nejdřív se jdeme pokochat výhledy. Batohy jsme naštěstí nechali dole, jinak bychom se asi nahoru neprotáhli. Je to tady těsné. Ale výhledy jsou pěkné. Jsou vidět Chřiby, Bílé Karpaty, Vizovické vrchy, Pálava, Ždánický les i nedaleká rozhledna Travičná.

Dole je lavička, dá se říci i trochu ve stínu, konečně se jdeme najíst. Je už půl třetí, ale ani moc hladu v tom horku nemáme. Hlavně pijeme.

Pokračujeme po NS. Teď už nás čeká až na malé výjimky jen klesání. Je to na sluníčku, takže bláto se už vysušilo. Trochu stoupáme na vrchol Žerotín, kde je kříž, vyhlídka a kaple Panny Marie.

Žerotín je přírodní památka, kde je charakteristický zbytek lesostepi. Na vrcholu je kříž, který zde byl vztyčen r. 1933. Do jeho základů byly umístěny zápisy o tehdejší době a platné peníze. Původní 12 metrů vysoký kříž byl za války poškozen a při opravě r. 1945 došlo k jeho zkrácení.

Od kříže je nádherný výhled na Radějov s dominantním kostelem sv. Cyrila a Metoděje a na celé Pomoraví. Kousek pod vrcholem je kaple Panny Marie, kterou tady postavil pan Hrdý r. 1949 jako poděkování za uzdravení těžce nemocného synka.

Po NS klesáme až do Radějova k novorománskému kostelu sv. Cyrila a Metoděje, který byl postaven počátkem 20. století. Právě tento kostel jsme viděli před chvílí od kříže. Tentokrát procházíme severní částí této obce.

Ota vidí kopce okolo vsi a samozřejmě si neodpustí, že jsem mu slíbila klesání. Já mu ho slibuji i nadále (aspoň podle mapy to tak vypadá), ale sama už mám obavy, že to dopadne jinak.

Obec opouštíme po NS a také po cyklostezce. Dvakrát překonáváme skutečně jen nepatrné stoupání, že i Ota si pochvaluje, že to čekal horší. Více méně omylem jsme po cyklostezce došli až do obce. Kousek před hřbitovem míjíme boží muka v Potůčku, které byly původně zasvěceny sv. Cyrilovi a Metodějovi. Ze všech čtyř stran jsou mozaiky (sv. Cyrila a Metoděje, sv. Jana Nepomuckého, sv. Zdislavy a sv. Václava), které vyrobily děti v keramickém kroužku. Jsou šikovné. Vypadá to pěkně.

K autu přicházíme po 5. hodině. Jsme spokojení. Cesta byla sice náročná, nejen kvůli výškovému rozdílu, ale i kvůli blátu, ale zajímavá, pestrá. To je to, co potřebujeme.

Teď bychom se rádi někde zabydleli. Jenže jsme v CHKO Bílé Karpaty, takže tady to je docela problém. Přejíždíme do Hroznové Lhoty, kde nás čeká další výlet. Na odbočce do Kozojídek je hřbitov se šikovně umístěným parkovištěm. Tam jedeme a náhodou to vyšlo.

Dáváme pivo a řešíme večeři. Shodli jsme se na tom, že moc hladu nemáme, že si dáme jen polévku. Pak jsme dojedli jahody a po čase dali další pivo.

Dnes je jasno, pršet v noci nemá, ale má být chladněji. Je to znát. Ochlazuje se rychle. V 8 hodin je 18 stupňů a ještě k tomu to fouká. Ale jen na sebe bereme další vrstvu, do auta sednout se nám nechce.

Venku jsme vydrželi do půl desáté, to už teplota klesala pod 16 stupňů. Aspoň se bude dobře spát.

Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 20. den: Bílé Karpaty – okruh cca 15 km: Tvarožná Lhota (dům U Moruše) – NS Oskerušová – rozhledna Travičná – Radějov – rozhledna Holý vrch – Žerotín (kaple Panny Marie) – Radějov (kostel sv. Cyrila a Metoděje) na mapě