Jedeme do našich severních hor - 14. den - dopoledne: Cvikov - prohlídka města; Kunratice u Cvikova - Skála smrti s reliéfem; Jablonné v Podještědí - městská památková zóna (zámek Nový Falkenburk, lovecký zámeček, kaple sv. Wolfganga)

Večer jsem byla ospalá, ale vůbec jsem nemohla zabrat. Určitě se zase mění tlak. Ještě ve dvě jsem byla vzhůru. Venku s malými přestávkami prší, jindy mne to uspává, dnes to nepomáhá. Zato ráno jsem to natáhla, vzbudila jsem se v 10.

Venku už neprší, ale je zataženo, je 12 stupňů a fouká to. Nedá se nic dělat, bude hůř, vždyť už skoro začíná podzim. Je to však hodně rychlý přechod.

Po snídani se loučíme s naším příjemným místem, kde jsme 3 noci spali. Víme, že sem se tentokrát už nevrátíme. Program máme více méně odpočinkový. Projíždíme obcí Svor okolo pozdně barokní kaple z r. 1788. Za chvilku už zastavujeme ve Cvikově, kde nás neustále přitahuje zajímavá kostelní vež. Parkujeme v centru na náměstí Osvobození, kde je kupodivu parkování zdarma. Nejdřív jdeme Žitavskou ulicí k infocentru. 

Osada Cvikov byla založena ve 13. století na obou stranách Boberského potoka na obchodní cestě z Lípy do Žitavy. První písemná zmínka je z r. 1352. Osada byla na město povýšena už r. 1352. V té době tady už stál farní gotický kostelík. Na jeho základech byl v letech 1553 - 1558 postaven kostel sv. Alžběty Uherské. Věž byla přistavěna o 20 let později. Barokní podoba je z let 1726–1728. Současná podoba je z r. 1867. V částečně zachovalé bývalé hřbitovní zdi jsou náhrobky.

U kostela je mariánský sloup z r. 1697, který sem byl přestěhován po rekonstrukci r. 1996. Kostel s mariánským sloupem obklopuje Sad 5. května se zajímavými alejemi.

Dlouho jsme se zde nezdrželi, i když by bylo ještě kam jít. Jindy by nás zajímala i křížová cesta, která byla vybudována r. 1728 a která byla nedávno obnovena. Ale nějak se nám dnes nikam moc nechce chodit. Zato s radostí zjišťujeme, že na náměstí je kohoutek s pitnou vodou. Je už nejvyšší čas aspoň něco doplnit, voda hodně rychle ubývá.

Dokonce v obchodě naproti prodávají PB lahve. Jednu už máme prázdnou, druhá ještě nějaký čas vydrží. Ale je lepší mít jednu v zásobě, než pak ji někde pracně shánět.

Daleko nejedeme - jen do Kunratic u Cvikova, resp. na takřka nejjižnější okraj Kunratic, odkud chceme vyrazit k 15 metrů vysoké Skále smrti, kde je skalní reliéf, který připomíná pověst o mlynářské dívce. Ta zde v zoufalství skočila ze skály před pronásledujícím rytířem. Pro dívku to dopadlo dobře. Při pádu ji zbrzdila sukně, která se zachytila o křoviska a nakonec spadla do měkkého mechu, ale rytíř to už nezastavil a spadl do bažin, kde se utopil.

Pěšky je to po zelené kousek - cca 500 metrů. Ale po včerejším a nočním dešti je cesta místy takřka neschůdná. Gumáky s sebou nevozíme, musíme to nějak tím blátem projít. Naštěstí se pak vracíme travou, tak je zase umyjeme. Je tu i několik jeskyní, zvlášť jedna je velká a chodba z ní vede na dvě strany. Možná jsou propojené. Světlo však nemáme, tak se daleko nepouštíme.

Když jsme došli ke skále, skutečně žasneme. Už jsme tady viděli spoustu skalních reliéfů, tady nás však překvapuje jeho velikost. Rytíř s koněm i dívka jsou v životní velikosti. Snad proto, že je to vysoko a pod tím jsou bažiny, je tento reliéf neponičen.

Na skálu je připevněna pamětní deska, která je poděkováním učiteli Karlu Beckertovi a četnickému strážmistru Karlu Bundesmannovi - členům zdejšího Horského spolku, kteří tento reliéf r. 1910 vytvořili.

Teď už směřujeme do Jablonného v Podještědí. Parkujeme zdarma na Dominikánském náměstí u baziliky minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy, kde jsme před devíti lety byli na komentované prohlídce. Tehdy jsme už čas na další prohlídku města neměli. Tehdy jsme si slíbili, že se tady budeme muset ještě někdy zastavit. Nakonec to trvalo hodně dlouho. Ve městě je vyhlášena památková zóna, která kromě historického centra s klášterem a bazilikou zahrnuje i nepřístupný zámek Falkenštejn s přilehlým parkem. Ve městě je řada zděných i roubených městských domů z 19. století.

Na komentovanou prohlídku dnes už jít nechceme. Když však vidíme, že je otevřeno, tak se do baziliky musíme zajít podívat. Interiér je skutečně nádherný.

Pak jdeme hledat něco, kde se najíme. Už je nejvyšší čas, máme hlad. Okolo krásného patrového domu (přízemí zděné, první patro roubené, nejvyšší hrázděné) v ulici Zdislavy z Lamberka jdeme na náměstí Míru, kde je radnice a hned vedle infocentrum. Zdejší restaurace má však zavřeno. Na opačném konci náměstí je otevřená jídelna. Trochu nedůvěřivě jdeme dovnitř. Vypadá to tam dobře, je tam čisto. Nikdo tam není, vždyť čas oběda je dávno pryč. Porce jsou velké, jídlo dobré, ceny rozumné. Jen pivo nemají točené. Ota se smiřuje s plechovkovým. Shodli jsme se na tom, že jsme si pochutnali.

Než jsme se najedli, počasí zlepšilo, chvílemi svítí i sluníčko a oteplilo se. Jdeme si prohlédnout další zdejší zajímavosti. Začínáme tím, že jdeme k nedalekému bývalému kostelu Narození Panny Marie. Tady - u okraje městského opevnění stával románský kostel, který byl ve 13. století goticky přestavěn a zasvěcen sv. Kříži. Románská okna nebyla vybourána - jsou zazděná. Pod kostelem jsou rozsáhlé prostory, které sloužily jako úkryt zdejšího obyvatelstva před nebezpečím. Během husitských válek byl poničen. R. 1457 byl opraven a zasvěcen Narození Panny Marie. Barokní přestavba byla naplánována na léta 1781–1793. Jenže nebyla dokončena. R. 1786 byla kostel zrušen a chátral. R. 1863 v něm zřídili městský pivovar. Pivo se zde vařilo až do r. 1932/33. Po 2. světové válce tady byla škola až do r. 1973, kdy byla postavena škola nová. A budova dál chátrala. Až r. 2002 městský úřad opravil střechu a věž, kterou zpřístupnil jako rozhlednu. Tam tedy samozřejmě musíme. Vyhlídková plošina je ve výšce 30 m, kam vede 176 schodů. Věž je vysoká, výhled je na všechny strany. Nahoře jsou umístěny panoramatické tabule, takže dobře víme, co vše je vidět. Vidíme Ještědsko - kozákovský hřeben, Lužické hory, Ralsko, Kokořínsko.

Teď se jdeme podívat k zámku Nový Falkenburk. Dnes je v něm dětský domov, je tedy nepřístupný, ale ta stavba, kterou jsme zahlédli z věže nás láká. Na místě původní tvrze si ho nechal postavit v letech 1562-72 tehdejší majitel panství Jindřich Berka z Dubé. V 18. století prošel barokní přestavbou, dnešní podoba je z poč. 20. století. Uvnitř jsou zachované nástropní malby, štuková výzdoba sálů a zrcadlový sál. Je to skutečně impozantní budova.

Na jedné straně zámku je Mlýnský rybník, z druhé strany jsou podmáčené louky a mokřady, kterými prochází převážně po povalových chodnících naučná stezka Mokřady Jablonné. Docela by mne to zajímalo, ale ještě máme nějaký program a asi bychom to vše nestačili.

Ještě procházíme městem. V ulici Zdislavy z Lemberka, skoro až u hřbitova je bývalý lovecký zámeček, tzv. Pachtovský, který nechal ve 2. čtvrtině 18. století postavit tehdejší majitel panství hrabě Jan Jáchym Pachta pro nadlesního zdejších lesů. Jenže jeho poloha u silnice ho nakonec předurčila k jinému účelu. V letech 1751 - 1897 tu byla stanice pošty, později Okresní záložna hospodářská, četnická stanice, mateřská školka. V zámečku je cukrárna a občas se zde konají výstavy nebo koncerty. Na domě visí pamětní deska - dne 19.8.1813 zde byl císař Napoleon Bonaparte.

Ještě nás zaujala budova jen o kousek dál - bývalá špitální kaple sv. Volfganga. Byla postavena před r. 1565. Z té doby si zachovala svoji renesanční podobu se sgrafity. Dnes je zde smuteční obřadní síň.

Tím jsme ukončili prohlídku centra města, vracíme se k autu a přejíždíme do severovýchodní části města na parkoviště u zámku Lemberk.

Jedeme do našich severních hor - 14. den - dopoledne: Cvikov - prohlídka města; Kunratice u Cvikova - Skála smrti s reliéfem; Jablonné v Podještědí - městská památková zóna (zámek Nový Falkenburk, lovecký zámeček, kaple sv. Wolfganga) na mapě