Loading...

Dovolená na Českolipsku, část 1.Ubytování a první výlet do Zákup

Cestopisy

Na dovolenou jezdím již několik let s mladším synem. Cestujeme veřejnými dopravními prostředky za krásami naší vlasti.

Letos nás láká okolí České Lípy, kraj, který znám z vyprávění mé internetové kamarádky. Putování Českolipskem již máme naplánováno do nejmenších detailů, jízdní řády a turistické mapy, zkušenosti jiných turistů z turistika.cz, počítáme i s nepřízní počasí, proto i jednotlivé výlety jsou vypracovány v několika variantách. Chci navštívit i kamarádku, která mě inspirovala a doufám i, že bude mít třicetiletý syn pochopení pro mé potíže s patními ostruhami. Ale snad to zvládnu, trekové hole mi pomohou, abych navštívila Peklo u České Lípy, Zámek Zákupy, Děčín, Hřensko a Pravčickou bránu,skalní hrad Sloup a jeho okolí, Nový Bor a sklářské muzeum, hrad Bezděz a Máchovo Jezero, zříceninu Tolštejn a rozhlednu Jedlová. Moc se těším a ještě netuším, jaká dobrodružství nás čekají. Ztráty a nálezy nebo ranní evakuace hotelu....

Konečně je tu sobota 17.7.2010. Cestovní horečku máme už od pátku, je půl páté ráno, čekáme na staršího syna, který se nabídl, že nás do Č.Lípy k hotelu Aldek odveze.autem. A už je tady. Nic jsme nezapomněli? Ne. Pak tedy hurá za dobrodružstvím. Již na dnešek máme v plánu vyrazit do Pekla. Zavazadla necháme v recepci hotelu, to je domluveno předem, protože ubytovací řád praví, že na pokoj můžeme až po 14 hodině.

Zatím jsme však připoutaní v autě a posloucháme hlášky navigátora. Je to zábavné. Je trochu pod mrakem, ale snad se obloha pročistí. Zelená vlna hlásí deš´tové bouře a vichřice na Karlovarsku a řádění postupuje směr východ. Jedeme tomu naproti. To je nemilé, protože chytnout nás taková bouřka v Pekle, to by bylo peklo. Nálada v autě klesá. Začíná pršet a těžká černá mračna se rychle kupí. Hm, tak dneska to vidím jen na procházku s deštníkem po Lípě. Kouknem alespoň na Vodní hrad. Déšť zesiluje, blížíme se k cíli. „Ach jo, já jsem nechal deštník doma.“ „Hlavně, že jsem se ptala, jestli máme všechno, no nic tak zahajovací program: koupě deštníku.“ Ještě se stočí ulice doleva a parkujeme u malého hotýlku na Jiráskově ulici. Je půl desáté,přestává pršet. Náladu nám pozvedává i majitel hotelu, protože ubytovat se můžeme ihned. No to je paráda. Loučíme se se šoférem, který se hned vrací zpět do Valašského Meziříčí,.Docela se bojím, aby ho nějaká pohroma nechytila po cestě. Přece jen to má domů daleko. Slíbil, že si někde odpočine a dá vědět, až dorazí domů.

Jdem se ubytovat.

Velký prostorný pokoj s obří rohovou sedačkou pod dvěma okny a konferečním stolečkem s kulatým sklem, naproti dvoulůžko s velkými šuplíkovými nočními stolky, proti vchodu do pokoje dvoudílná skříň s menší kuchyňskou linkou na jedné straně a TV stolkem i s TV na druhé straně. Z předsíně s mřížovou předsíňovou stěnou se jde do koupelny s WC, vanou, sprchou a umyvadlem. A co víc, v koupelně je okno, což je můj sen, v paneláku to nemám. Na dřívějších dovolených jsme se za tuhle cenu doslova tísnili v pokojíku, kde nebyly ani židle, natož křesílko, seděli jsme na postelích. Jsme však většinou venku, tak nám to ani nevadí. Tady máme doslova komfort a za kolik? No to musím zmínit. 600 Kč/noc/dvoulůžkový pokoj.

Trochu se vybalíme a jelikož si do Pekla netroufáme, jdeme na obhlídku města, kupujeme Michalovi velký deštník se zahnutou hůlkou, ověřujeme, zda vlakové a autobusové nádraží je zkutečně tam, kde je zakreslené na mapě. Támhle vidíme Vodní hrad. Asi za půl hodiny budou mít průvodci přestávku, tak prohlídku omezíme jen na nádvoří se zřícenými hradními zákoutími a sklepení s exponáty vykopávek, kam můžeme i bez průvodce. To mám ráda, to se mi líbí, hliněné hrce i se střepy kolem, fotím si různá zátiší. Opouštíme Vodní hrad a na obloze je sluníčko. Bude hezky. Peklo už nestihneme, tedy jedeme autobusem do Zákup. Celkem skromné malé městečko, ale nás zajímá zámek. Má tam být i medvědárium. Zámek je po rekonstukci, skví se novotou, na prvním nádvoří je krásné medvědárium, udržované i s cedulkou o zákazu krmení, však medvědi nikde. Ta zákazová cedule tedy působí komicky. Na druhém nádvoří čekáme na průvodkyni a zde ještě fotit smím, v interiéru už ne. Ráda si připlatím, ale zde to nejde. Zaujaly mne nádherné stropní malby Josefa Navrátila a jeho žáků. Śkoda, že kaskádové zahrady zámku jsou stále nepřístupné, právě ty s kamennými zábradlímy, zdobené sochami jsou nádherné i oprýskané, ale nebezpečné. Vstupu na ně brání zátarasy. Alespoň park je přístupný a udržovaný i když skleník a další přilehlé budovy jsou zatím ponechány zkáze. Však pro můj foťák přesto zajímavé. Je to kus historie a já fotím a fotím. Žabincem zarostlý rybníček je rájem motýlů a vážek a takovou vážku vyfotit....... v tom zvoní mobil a vážka je pryč. Mrzí mě to, ale dobré zprávy od syna, že dorazil domů mě těší. V parku se na chvíli usazujeme. sníme řízky z domova. Na autobus do Lípy máme ještě čas, procházíme se okolím. Hele zámecká restaurace. A už je před námi orosená sklenice piva, které na dovolené chutná nějak líp, dovolenkově. Sluníčko svítí, zítra si vyšlápnem na Pravčickou bránu a Peklo si necháme až na den, kdy máme plánováno odpolední a večerní setkání s kamarádkou.

Jsem docela příjemně unavená, hovím si na gauči,prohlížím dnešní fotoúlovky a počítám klinkání než fotky přesunu do notebooku.

V Č. Lípě mají totiž takovou, pro mne, zvláštnost. Kostelní hodiny na náměstí oznamují klinknutím každou čtvrthodinu a jejda dokonce dvakrát v půl, třikrát ve třičtvrtě a čtyřikrát v celou a k tomu pak ještě silnější klinkání v počtu podle toho, kolik je hodin, a to i v noci. Proboha to budu každou čtvrthodinu tohle poslouchat? Ale klinknutí je tak jemné, že si člověk zvykne a dokonce se podle klinkání budeme řídit. „Už klinkalo dvakrát, tak pohni kostrou....“ Po čase už klinkání ani nevnímáme a ptáme se navzájem, zda už klinkalo.

Poslední aktualizace: 9.9.2010
Dovolená na Českolipsku, část 1.Ubytování a první výlet do Zákup na mapě
Autor: Marijakes
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
zavřít reklamu