Loading...

Chorvatsko - Makarská ( Dovolená 2003 ) 2.část

Cestopisy

1.září Po

Dnes mne čeká výstup na Vošac. Napřed se budím moc brzy, pak o půl 7. definitivně vstávám a chystám se na cestu. Venku je nádherně čisté nebe a tak by byl hřích dneska nahoru nejít - i když se mi po tom hektickém večeru ve městě zrovna dvakrát nechce. Ještě si vypiju s Janou kávu, domlouváme si sraz na odpoledne - píše se rok 2003 a mobil ještě nemá ani jeden z nás - a já vyrážím na cestu : směr Biokovo !

Foto: Franta

Kousek po hlavní silnici, pak stezkou po terasových polích s olivovníky pořád do kopce a po lepší polňačce se dostávám k silničce, která stoupá v zatáčkách do prudkého kopce k napůl vybydlené vesnici Makar. Procházím krásným borovým lesem, nabírám výšku a rozhledy na moře jsou čím dál úžasnější. Také ve vesničce vidím nádherné scenérie, ale protože mám ve foťáku k dispozici jen jeden jediný kinofilm - o digitálním fotoaparátu si prozatím můžeme nechat zdát - tak si to nechávám až na návrat - ( jestli nějaký bude)... Chodník od kostelíka vede strmě vzhůru přes lesík nad dědinu a tam nacházím príma plácek na oddech a tak se tu pořádně posilním, protože správně tuším, že to budu moc a moc potřebovat.

Foto: Franta

Pak serpentinami do stěny. Dobré je, že mám brýle proti slunci a taky to, že je vždy jedna zákruta ve stínu a tím pádem vhodná na odpočinek. Vede mne jediná možná cesta k vrcholu, která je sporadicky značena červenobílým terčíkem. Jak vidno, naše krásné turist.značky Chorvaté asi ještě nikdy neviděli - mohly by pro ně být možná velikým překvapením a inspirací ! Když sedám pod jednu skálu a otáčím se, tak vidím, že mi jde po stopě veliký a černý toulavý pes ! Naštěstí je zatím kus pode mnou v serpentině a tak po něm hážu kamením a podaří se mi ho zahnat na útěk !! Přemýšlím, co budu dělat, až se tudy budu vracet, ale zatím to odkládám až na potom... Momentálně se nacházím asi 200 výškových metrů nad vesničkou Makar a vpravo nade mnou vidím ve vápencové stěně ohromné oranžové pásy. Připadám si tu jak na Podhradských skalách nad Vršatcem ve slovenských Bílých Karpatech - rozdíl je, že tady je to všechno asi tak 100 x větší !!!

Foto: Franta

Asi po půl hodině dosahuju spodní hranici horského lesa a na jednom hezkém místě u vyschlé nádrže na vodu sedám na kámen, odpočívám a čtu si české Lidovky, které mám sebou. ( Tady se sedět v trávě vůbec nedá. Ostatně můj zadek už dávno ví, že místo trávy jsou tady jen trsy pichlavých ostnů a "hačat" a ležet se dá bez "úrazu" jen na kamenech a u moře na jehličí ve stínu borovic). Při čtení několika článků z novin se mi dostatečně zdvihá adrenalin - při čtení o těch žabomyších válkách a binci u nás v Čechách to jinak ani nejde - a nadopován vyrážím dál... Část cesty lesem je velmi příjemná, pak zase do prudkých nekonečných serpentin. Potkávám chorvatský turistický pár středního věku, já se ptám, kolik času je to ještě k vrcholu - prý 1.5 hod a žena se mne ptá, jestli sebou mám dost vody, protože tady nikde o pramen nezavadíte... Říkám, že jo, ale těma dvěma půllitry čaje, co sebou mám už si tak jist nejsem, to tedy bude opravdu minimum !

Pokračuju dál. Následuje nekonečný boogie pod hlavní stěnu Vošace. Zde se mění skladba stromů - rozložité listnáče tu dosahují výšky jen 3 - 4 metry a taky se tu místy objevuje kosodřevina. Následuje nebezpečný úsek přes suťovisko - pod nohama propast a na nohách značkové polotrampky - Made In Vietnam Tržnice - a klouže to. Blížím se do sedélka, kde předpokládám blízkost vrcholu a do pravé nohy do žíly dostávám strašlivou křeč. Chvíli si myslím, že už jsem definitivně došel, naštěstí se to po chvíli odpočinku ještě dá rozejít ! ( Operace s křečovými žílami mne ale nemine, to ale předbíhám dobu několika měsíců) ...

Foto: Franta

Předpokládáný Top je jen předvrcholem, asi půl km přes další suťovisko. Bojím se místních hadů, naštěstí nepotkávám cestou ani jednoho, možná všichni vyspávají po noční směně... Mezi keři pod další stěnu, pak několik zákrut nahoru a já najednou stojím u turist.rozcestníku na hraně náhorní plošiny a nevěřícně zírám před sebe !!! Vlevo ode mne už nedaleko vlastní vrchol Vošace ( 1421 m). Za horským Krasem - ( podle jugoslávských hor byl tento typ KRAJINY tak pojmenován a název přešel do slovníku skoro všech zemí světa ) - a neskutečně divokou krajinou s ohromnými závrty, které vypadají jak krátery po bombardování, tak za tím vším vidím v dálce několika kilometrů stožár TV věže na Svatém Jurovi. Ten je se svými 1760 metry nejvyšším vrcholkem pohoří Biokovo. Po horském chodníku kráčím dál a potkávám 2 turistické páry. Ptám se, kolik je hodin - prý 13.10 - takže mi to nahoru trvalo 5.5 hodiny !!! Pak mi dochází, že ti turisté jsou Češi a Slováci. Lezu s nimi k vrcholu Vošace. Češka obdivuje můj " sportovní výkon" - oni nahoru vyjeli autem a z parkoviště je to sem prý jen půl hodiny - pak se vracíme dolů k odpočívadlu a vyhlídce, která připomíná zbytky středověké bašty. Pohled z výše téměř 1.5 km daleko na moře, plejádu velkých chorvatských ostrovů a na město Makarská hluboko pod námi je prostě FANTASTICKÝ !!!!

Foto: Franta

Pak se loučíme a naši světoběžníci se vrací k autu. Já ještě půl hodiny odpočívám a sbírám síly na zpáteční cestu a naposledy se kochám vyhlídkou : tu do vnitrozemí, tu do 1400 metrové hlubiny pod sebou. Zestup z Hory, no to je prostě šílenost na kvadrát !! Je prostě strašný, ale aspoň to rychle ubíhá...Abych se nenudil, tak cestou dole počítám serpentiny turistického chodníku . Některé zatáčky jsou dlouhé 5 m a některé mají délku i půl km !! Na 113. serpentině - je to u té vyschlé nádrže na "louce", tak tam chvilku odpočívám... Dolů do Makaru je to přesně 173 serpentin !!! ( Možná...) Nad vesnicí si do batůžku beru na památku 2 šišky - kameny z vrcholu Vošace už mám - fotím si nějaké baráčky a pak už dole do města Makarská. U kostela na náměstí jsem chvilku před 17.hodinou. Nebe se nám nějak zatáhlo a slunce se schovalo za mraky. Pokračuju kolem přístavu přes šíji na hlavní pláž, potkávám prodavače GROOFNÉÉÉÉ, ale Janu tam nikde nevidím a tak "Domů" do Mediteranu a naštěstí je tam !

Pijeme kávu, já se vykecávám z "veselých" zážitků z výstupu a pak jdeme na večeři, která dneska zestává z bramborové kaše a sekané. Večer už nikam nejdeme, chvilku šachy a čtení a spát jdeme brzy.

Já nemůžu dlouho usnout, několikrát si v mozku promítám film z dnešního výstupu a dodatečně se z toho všeho o to víc raduji : v 15. letech jsem stál na vrcholu Gerlachovského štítu - ( a s horolezci i na jiných "kopcích"), ale vystoupat na 1421 m vysoký vrchol Hory od hladiny moře - a zpět - tak to tedy je ZÁŽITEK NA CELÝ ŽIVOT !!!!

2.září út

Foto: Franta

Ráno tak tak stíháme před snídaní kávu. Já pak napouštím vanu a následuje důkladná hygienická očista. K moři vycházíme až před 11. hodinou. Následuje obvyklý stereotyp : koupání, opalování a válení se na pláži. Dneska k tomu ale nemám žádné výhrady, protože jsem po včerejšku rád, že mi neupadly hnáty !!

Později se zvedají vlny, moře nám začíná malinko bouřit a tak si berem věci a jdeme se projít do přístavu a pak chodníčkem nahoru na kopec a pak už po cestě po rovině krásným borovým lesem - a je to ten 2. poloostrov směrem na Tučepi. Všude okolo jsou tu v zeleni hezké skalky a taky spousta nádherných zelených ještěrek, což oceňuje hlavně Jana svými nadšenými skřeky...Pokračujeme kolem vysílače ještě asi 1 km, pak už nás v tom dusnu přestává bavit a tak se 1. lesní cestou necháváme svézt na východní konec Makarské - mají tu tenis.kurty a stadion, pak uličkami města k velikému památníku, který je ale soudě dle rozbitých láhví od alkoholu a bordelu kolem využíván místní "zlatou" mládeží k mejdanům a pak...už "domů"...

Na večeři jsou kolínka s hovězím a hříby. Večer už je docela chladno a fučí ledový vítr...

3.září ( středa)

Foto: Franta

I když je ráno chladno, krásně je a tak se na dnešek rozhodujeme pro malou tůru do podhůří Biokova. Po velmi chudé snídani - každý 1 rohlík z místní pekárny - jdeme už s batohy po strmé lesní cestě k Makaru a předjíždí nás hasičský vůz a my nechápeme, že to vůbec může vyjet... Kousek před Makarem odbočujeme na polní cestu vlevo a už po vrstevnici procházíme nad polorozpadlou vesničkou olivovníkovými sady. Výhledy jsou nádherné jak dolůna moře, tak i na úžasné Hory nad námi.

Velice osvěžující a vhod by nám přišly chutné plody z fíkovníku, který míjíme o kus dál. Když si je ale chceme utrhnout, tak se u rozpadlého baráčku objevuje jakásí stará místní čarodějnice a hrozí nám pěstí a ječí na nás a my se s provinile svěšenými hlavami dáváme na ústup... Kdepak by nás napadlo, když vidíme ty rozpadlé domy, že v nich někdo žije a my že saháme na soukromý majetek a dopouštíme se krádeže !! Té paní by mohli ty dva fíky, co jsme si chtěli utrhnout, moc chybět a určitě by tu přes zimu umřela hlady, no jsme to ale zločinci...

Foto: Franta

O kus dál vcházíme do uliček horské obce Veliko Brdo, v jejímž středu mají malebný kostelík s růžovou fasádou. Trochu si to tu procházíme, když se ale chceme podívat k dalšímu kostelíku, tak se v síti uliček poněkud zamotáme a tak jsme nakonec rádi, když se vracíme k tomu růžovému kostelu a od něj zamíříme po asfaltové silničce dolů k moři. Pak se nám po pravici zjevuje moc krásný skalnatý hřbet. Já si na něj jdu vylézt a celý ho prozkoumávám a ve stínu pod skálou narážím na velikého hnědého hada !!! Tá potvora se mne vůbec nebojí - ( ono je to naopak ) - jen se kousek odplazí a pak zdvihne hlavu a dál mne pozoruje tmavýma vražednýma očima a tak velím jednotce ústup...

Foto: Franta

Pak se trochu rafneme s Janičkou : já chci, abychom k moři zešli po lesní cestě, která vede vpravo do údolí, Jana se ale bojí hadů a tak to rázně odmítá a pokračuje k moři dál po asfaltce. Já ji nechávám asi 10 minut náskok - a zatím se uklidňuju cigaretou - pak vyrážím v jejích stopách... Hned pod 1.zatáčkou procházím kolem psí boudy a z ní na mne vybafne veliký pes a já se leknu tak, že se mi na chvíli úplně zastaví srdce !!! (Později se dozvím, že se Janě stalo přesně to samé)...Valím z kopce dál, po půl hodině konečně doháním Jaňulu, usmiřujeme se a kolem pobřeží pokračujeme k hlavním plážím a nahoru do Mediteranu. K večeři tentokrát řízek s bramborovým salátem a pak vyrážíme dolů do zátoky a přístavu na západ slunce. V poryvech už téměř podzimního větru pozorujeme světla trajektu, který míří k ostrovu Brač a pak se pomalu vracíme uličkami města na náš "hotel", praktická Jana začíná balit věci na cestu k domovu a protože mne odhání, tak jdu na terasu "meditovat" ...

Chorvatsko je nádherná země: ten, kdo by ale hledal na pobřeží množství kulturních památek- byl by kromě prohlídky Dubrovníku a Splitu asi velice zklamán ... Vše ale vynahrazuje nádherná příroda, Hory a křišťálově čisté moře a vstřícnost bratrských Slovanů - Chorvatů, jejichž praotec nebyl tak zhnilý, jak ten náš jménem Čech, protože je dovedl až k moři !!!

4.září ( čtvrtek )

Foto: Franta

Ráno vstáváme brzy, dobalujeme věci a po snídani si ještě jdeme vypít na terasu kávu, loučíme se s paní domácí - říká nám, že jsme byli dobří hosté - a pak si spolu s ostatními účastníky zájezdu dáváme všechny věci do společenské místnosti, kde chvilku hrajeme šachy, čteme si propagační materiály. Úderem 11. hodiny vyrážíme ven a procházíme si od západu na východ celou Makarskou a místa, kde se nám líbilo. I ten poloostrov s kostelíkem sv.Petera, kde jsem si to tak zamiloval...

( Je to zajímavé : když jsme jeli sem, tak se mi na pobytový zájezd moc nechtělo a teď mne čerti berou, že už jedem zpátky !!)

Zdravím prodavače koblihů - jeho řev nám tedy rozhodně chybět nebude - a pak se vracíme na poslední večeři a před 21.hod sedáme do autobusu a vyrážíme na cestu k domovu...

5.září ( pátek)

... nad ránem vjíždíme na území Rakouska - pak zkouška nekonečna - v této cestovce ( naštěstí o několik měsíců později zkrachovala) - mají veliké zmatky a chaos : u jednoho rakouského Motorestu máme čekat na další dva busy cestovky a čekáme tu 2.5 hodiny !!!!!

Foto: Franta

Konečně vidíme v dálce sv.Kopeček a dominanty města Mikulov, dělá se nám trochu zle z očekávání bordýlku v naší vlasti - a to se tedy nepleteme a platí to ve všech směrech - a konečně jsme ve doma ve Zlíně.... Vybalujeme věci, na nákup a pak si na chvilku lehnout a dospat se...

Zdá se mi sen : jsme znovu na pláži, kolem projde ten " koblihář", zatroubí mi trumpetkou do ucha a zařve : " GROOFNÉÉÉÉ !!!!!!!!!"

Budíme se, je krátce po 8.hod večer a právě jsme prošvihli další katastrofické zprávy na televizní Stanici NOVA.........

Poslední aktualizace: 5.12.2010
Chorvatsko - Makarská ( Dovolená 2003 ) 2.část na mapě
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Chorvatsko - Makarská ( Dovolená 2003 ) 2.část

Chorvatsko - Makarská   ( Dovolená 2003 )      1.část
Chorvatsko - Makarská ( Dovolená 2003 ) 1.část
Cestopisy
                                          25. srpen  Po     Obtíženi bágly čekáme - Jana, já a pár Zlíňáků - ve 12.hod na příjezd autobusu. První šok…
0.6km
více »
Svatý Jure (1762m.n.m.) - Biokovo
Svatý Jure (1762m.n.m.) - Biokovo
CHKO
Svatý Jure (1762m.n.m.) je nejvyššího horou pohoří Biokovo ležícího u…
1.8km
více »
Prosklený nebeský chodník nad srázem v NP Biokovo
Prosklený nebeský chodník nad srázem v NP Biokovo
Vyhlídka
Skywalk Biokovo, Općina Tučepi, ChorvatskoSkywalk (Nebeský chodník) je unikátní železobetonová konstrukce postavená na okraji skalní…
1.8km
více »
Sv. Jura
Sv. Jura
Vrchol
A je to tady poslední …
1.8km
více »
Naše dovolená v Chorvatsku - na Makarské reviéře - 2.část
Naše dovolená v Chorvatsku - na Makarské reviéře - 2.část
Cestopisy
Týden dovolené je za námi v pondělí se Franta budí už ve čtyři hodiny ráno, chystá se na výlet. Nedá mu to, aby neprozkoumal zdejší…
3km
více »
Výstup na Sutvid
Výstup na Sutvid
Cestopisy
Letní výstup na Sutvid (1155 m.n.m) Na letošní dovolené , kterou…
4.9km
více »
Naše dovolená v Chorvatsku - na Makarské reviéře - 1.část
Naše dovolená v Chorvatsku - na Makarské reviéře - 1.část
Cestopisy
Celý kus pobřeží přezdívaný  Perlou Jadranu se táhne v délce 60 km pod kulisou pohoří Biokovo. Ve městě Makarská  se nachází …
5km
více »
Svetište Vepric - Makarská
Svetište Vepric - Makarská
Tipy na výlet
Z Makarskej pešo, alebo autom prejdeme po hlavnej von z mesta sme…
5.5km
více »
Poloostrov sv.Petra, Makarská
Poloostrov sv.Petra, Makarská
Tipy na výlet
Krátka, nenáročná prechádzka po poloostrove sv.Petra, z prístavu …
6.2km
více »
Gornje Tučepi
Gornje Tučepi
Osada
Nad Městečkem Tučepi ve stráních pod skalnatými vrcholky Biokova …
7.5km
více »
zavřít reklamu