Berounka

Je smutné když se sportovci opíjejí. Ale je úžasné, když my alkoholici sportujeme.

Berounka spolu s Vltavou, Sázavou a Ohří patří do čtveřice posvátných řek, kterou musí každý správný vodák pokořit.

Vše vlastně začalo úplně nevinně, původně jsme chtěli jet řeku Moravu z Postřelmova do Břeclavi. Pak ale začalo pršet a zbytek znáte. Vybavily se mi břehy zaplavené jemným blátíčkem z vyplavených hnojišť, kanalizací, septiků, polí a bůhvíčeho s nezaměnitelným a vše prostupujícím odérem, který jsem zažil na Dunaji. Postavit stan v několikacentimetrové vrstvě tohoto bahýnka není až tak těžké ale ráno ho z něj dostat to je už jiná práce. Dovolená byla naplánovaná, tak jsme zvolili jako náhradní, lépe řečeno nouzovou variantu - Berounku. Nemám ji moc rád, v létě je Berounka olej a pod jezy dlouhé koníčkování. Nicméně jsme vsadili na dostatek jarní vody a vyšlo to.

Den první:

Vlakem z Prahy-hlavního nádraží do Chrástu u Plzně. Máme speciální vozíky na lodě, takže ty tři kilometry k Dolanskému mostu překonáváme během necelé hodinky. Pod Dolanským mostem nafukujeme naše Pálavy a něco po jedné vyrážíme k prvnímu cíli, našemu oblíbenému kempu Kobylka.

Den druhý:

Jedna z vodáckých hlášek říká:"Vodák, který je na vodě před desátou, není vodák". Něco na tom bude, první noc na vodě je každý jak utržený ze řetězu a ráno vylézt ze spacáku je těžká úloha. Druhý den vyrážíme z kempu Kobylka, do Zvíkovce - kempu Pod mostem k Laďovi, zrovna má svátek, tak proč to neoslavit.

Den třetí:

Ze Zvíkovce okolo téměř povinné zastávky každého vodáka – hospody "U rozvědčíka" do kempu Riviera ve Zbečně. Kemp není nic moc, ale patří k těm klidnějším, kde se dá zalézt dost daleko, aby vás nerušil jeho noční život.

Den čtvrtý:

Z Riviery přes Beroun a zejména jeho městské rameno do Litavky a zpět do Berounky. Chvílemi je to i mírně adrenalinová záležitost. Pak okolo nádherných vápencových skal a Alkazaru do kempu U náplavy v Srbsku.

Den pátý:

Jeden z kratších a odpočinkových úseků jen do nějakých 18 km vzdáleného kempu v Dobřichovicích. Kemp patří na Berounce k těm horším, je poslední před Prahou a majitelé to dobře vědí. Abych jim však příliš nekřivdil, kemp byl poškozen při záplavách. Každopádně večerní procházka po Dobřichovicích vám vše vynahradí.

Den šestý:

Spanilá jízda z Dobřichovic po Vltavském vzedmutí do Prahy. Je to trochu únavný nicméně hezký úsek. Ze soutoku je kousek po Vltavě k vlakovému nádraží Praha-Modřany a odtud domů.

Přeji hezký vodácký zážitek