Kaple sv. Floriána v Radouni

Podle pověsti se v těchto místech na rozcestí tolika cest nacházela dřevěná Boží muka, ale v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 zde vidíme zástavbu (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), což by měla být již současná kaple, i když půdorysně nesouhlasí s dnešním objektem, pokud se v těchto místech nenacházelo před výstavbou kaple něco jiného. V současné podobě ji můžeme vidět až v indikační skice stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT432018430).

V mnoha zdrojích se uvádí, že tato kaple s mešní licencí byla postavena v roce 1766 nákladem zdejší obce a s příspěvkem vlastníka liběchovského panství Karla Huberta Pachty z Rájova (von Raihofen), avšak předem zmíněného roku byla tato stavba pouze v hlavách zúčastněných, protože teprve 4. května 1767 byl výše jmenovaným šlechticem položen základní kámen tohoto objektu. V téže době vznikla také nadace na údržbu a vydržování kaple, jejímž základem se 2. května téhož roku stal kus obecního pole o výměře 2 strychů. Kdy přesně byla stavba dokončena, tak na tom se řada autorů neshodne, pouze Josef František Jaroslav Schaller v roce 1787 ("Topographie des Königreichs Böhmen, darinn alle Städte, Flecken, Herrschaften, Schlößer, Landgüter, Edelsitze, Klöster, Dörfer, wie auch verfallene Schlößer und Städte unter den ehemaligen, und jetzigen Benennungen samt ihren Merkwürdigkeiten beschrieben werden. Fünfter Theil. Leutmeritzer Kreis.") a Johann Gottfried Sommer roku 1833 ("Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt. Erster Band. Leitmeritzer Kreis") uvádějí, že byla vybudována v roce 1769, což by mohl být rok dostavby objektu.

O tuto pozdně barokní stavbu bylo až precizně staráno. Při každém významném svátku bývala obílena a slavnostně zdobena. První skutečnou renovací pak prošla v roce 1866. Další výrazná rekonstrukce byla provedena roku 1930. 1. září 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-floriana-18427589). V té době však objekt nevypadal velmi dobře. Okna byla vytlučena, poškozenou střechou zatékalo, omítky opadávaly a strop sakristie se částečně zřítil. Vše bylo následně opraveno. Památkáři však kritizovali to, že tyto práce z roku 1968 obsahovaly nevhodně volené nátěry. 21. dubna 1994 bylo zjištěno, že došlo k odcizení dřevěného kříže a trojice soch z téhož materiálu, z nichž nejkvalitnější byla plastika sv. Jana Evangelisty. Škoda byla tehdy odhadnuta na 40 000 Kč. Na další opravu, tentokrát velmi citlivě provedenou, si musela kaple počkat až na rok 2003, jíž předcházel podrobný průzkum barevnosti fasád, aby došlo k nápravě předchozích omylů. O 2 roky později byly zrestaurovány sochy sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Václava. Objekt se dnes již nepoužívá k církevním účelům. Oficiálně však stále patří pod chcebuzskou farnost, i když jeho vlastníkem je dnes město Štětí.

Jedná se o jednolodní objekt s odsazeným pravoúhlým zaobleným presbytářem a drobnou připojenou sakristií, jehož fasády jsou ozdobeny zmnoženými pilastry se štukovou výzdobou a hlavní průčelí má volutový štít. Boční stěny mají dvojici kasulovitých oken, další pak můžeme vidět dní stěny. Na mansardové střeše se pak nachází šestiboká oplechovaná věžička. Interiér je sklenutý kopulí, která je uchycena na čtyřech rozích. V západní části je pak situována dřevěná kruchta, pod níž je segmentem sklenutý vchod. Půlkruhový vítězný oblouk je sklenutý na sdruženými pilastry členěné pilíře, jež jsou ozdobené páskovým ornamentem a množstvím andílků. Pilastry jsou pak zakončeny profilovanými římsami. Východní závěr je zaklenut valeně a uzavřen je plochou apsidou. V ose na závěr navazuje obdélná kaple, jež je rovněž sklenutá valenou klenbou. Kopule je ozdobena různými freskami, které jsou doprovázeny ornamentálními rokaji. Za zmínku stojí výjev korunování Panny Marie v ose kopule. Západní průčelí má v ose obdélný portál a nad ním je situováno kasulové okno. Profilované římsy jsou neseny postranními dvojicemi sdružených pilastrů. Nad římskou je v polovině horizontální římsou rozdělený prohnutý štít. Nad horizontální římsou je nástavec s hodinami, jenž je ukončen převislým segmentem. Uprostřed štítu je nika s plastikou sv. Floriána a na jeho krajích sochy sv. Kateřiny (vpravo) a sv. Václava (vlevo).

Většina zařízení pochází z doby výstavby kaple a průběžně bylo doplňováno v následujících staletích, aby bylo mnoho z něj odcizeno jak po roce 1945, tak po roce 1989. Oltář s malbou sv. Floriána v řezaném rokajovém rámu prošel velkou renovací v roce 1884. Kromě něj je v kapli varhanní pozitiv se 4 rejstříky, jenž vznikl před rokem 1800 (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3953). Před 1. světovou válkou byly v kapli zavěšeny 2 zvony, jeden byl těžký 15 a druhý 20 kg. Na závěr dodejme, že kaple byla tak všeobecně známá, že byla zmíněna rovněž v literatuře, např. v knize "Vracející se země" od Miloslava Bureše.