Štětí

Když se řekne Štětí, tak lidem ze zbytku republiky na mysli vytane pouze zdejší papírna, jejíž areál je zdaleka viditelný a je vedle několika dalších objektů dominantou tohoto města. Myslí si tak, že jde o stejně nevzhledné a nezajímavé město jako je tomu u mnoha jiných severočeských obcí, ale to se šeredně mýlí, protože když sem zavítají, najdou příjemné a udržované městečko s řadou historických památek, které se za sebe nemusí vůbec stydět, ba právě naopak. Může být příkladem pro jiná místa, k jejichž dosidlování po 2. světové válce došlo, když byli odsud vyhnáni původní němečtí obyvatelé.

Profesor Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" vychází z toho, že jeho německý název Wegstädtl vznikl ze staré češtiny, ale bylo tomu trochu jinak. Německá slova "Weg" (cesta) a "Städtl" (městečko) mají sice znamenat na cestě se nacházející městečko, ale dobové materiály hovoří, že ve skutečnosti se u něj jednalo o posměšný podtext, že se nachází daleko a pryč od ostatních (německé příslovce "weg" - pryč), tedy něco ve smyslu - "kde dávají lišky dobrou noc", což se však později místním prudkým kulturním, společenským i průmyslovým rozvojem podařilo úspěšně zatratit, když svého času bylo Štětí i okresním městem, stejně jako nedaleká Roudnice nad Labem. Ale abych dal prostor i výše jmenované teorii profesora Profouse, tak zde jeho text přeci jen budu citovat:

"Štětí, Wegstädtl (lid. Štātl), okresní město na pravém břehu Labe: 1312 Balwinus.. in Sczech villicus, RB. III, 31; RDP. 82 decan. Melnic.: 1352 Sczet, 1369-ok. 1405 Styet; 1425 ad E. par. in villa Sczeth prope Melnik, LC. IX, 93; 1437 Mielnigk die stadt vnd burgk ..Sczech vnd ain tail zu Poczipel, Sedl. z knih. lobkov. v Roudnici; 1515 (král. Vlad. ruší zástavu:) Bučina, Štět, Zelez, Zeměchy, AČ. 28/247; 1538 (svědek) Václav ze Štětí, t. 30/54; 1543 tu jest rychtář Štětský pověděl ..ta (dědina) jest k Štětem vždycky náležela, t. 93; 1654 Sstieti, BR. 16/1; 1720 Wegstättl, Müller; 1790 Melniker Hft: Wegstadtel, ein Schutzstädtchen von 125 N., Schal. IV, 195; 1834 Wegstädtel, Sstiet 2 1/2 St. nnw. von Schopka am rechten Ufer der Elbe, Som. II. 124.

Toto MJ. vzniklo z hromadného ap. ščetie, jež bylo utvořeno z ap. ob. slov. (Mikl. EW. 343) štět bot. Weberdistel = štětka soukenická, Dipsacus fullonum (sativus) - užívalo se jich a užívá posud jako štětek k česání suken (OSN. VII, 591) - pod. pol. szczeć ʻBorste, Kardendistelʼ. Něm. jm. Wegstädtl vzniklo z čes. výrazu ʽve-j-štětí,ʼ kde se vyvinulo přechodné j mezi samohláskou a následující palatální souhl., srov. jihoč. nejž, holejčku a j. (Trávn. 208). Něm. lidová etymologie spojila jméno se slovy Weg ʽcestaʼ + Städtl ʻměstečkoʼ."

Co se týká historie, tak je stručně popsána na stránkách města (viz https://www.steti.cz/mesto/historie-mesta-steti), takže stojí za řeč pouze několik významných věcí. První zmínka o Štětí pochází z roku 1312, kdy bylo spravováno pražským měšťanem Balduinem ve prospěch královny Elišky Přemyslovny, jíž náleželo mělnické panství, do něhož bylo řazeno právě i ono městečko, jež bylo ještě koncem 19. století tvořeno pouze dvojicí prostorných náměstí - Velký rynek (Grosser Ring) a Malý rynek (Kleiner Ring); kostelem sv. Šimona a Judy z roku 1785; školou (v roce 1834 byl pronajat k vyučování dům čp. 115 a škola se stala dvoutřídní, roku 1860 získala třetí třídu, v roce 1872 se stala čtyřtřídní a roku 1877 získala pátou třídu); radnicí z roku 1608 (po jménu známe z vedení města jako první - v roce 1660 primátora Martina Lochmona a roku 1669 starostu Franze Streynera); úřednickým domem s okresním soudem, berní správou, okresním výborem a zastupitelstvem, četnickou stanicí, finanční stráží a notářskou kanceláří; obecním domem; chudobincem z roku 1845; cukrovarem; pěticí hlavních ulic a předměstím "Lehmgrabe", které obdrželo své pojmenování od toho, že se zde těžila hlína a jíly, aby se během následujících staletí rozšířilo do dnešní podoby.

V průběhu tohoto času došlo k řadě proměn města. V roce 1802 byl hřbitov přemístěn od kostela za město; 5. června 1804 došlo k založení SDH; roku 1861 byla nově postavena školní budova u kostela, v níž se začalo učit 28. září 1862 (první zmínka o zdejší škole však pochází z roku 1686 v souvislosti s kantorem Červenkou a z 1. května 1677, kdy se zde začalo vyučovat pouze v němčině); 1. února 1882 došlo k otevření školky; v roce 1882 přešel do soukromých rukou zdejší cukrovar a tak bychom mohli dlouze pokračovat, protože by se vše nemohlo ani do sebestručnější podoby naměstnat. K podrobnějšímu poznání historie i současnosti Štětí a jeho okolí si dovoluji doporučit knihu "Štětsko. Historie a současnost" od Miloše Bílka, která vyšla v roce 2010.