TURISTIKU PODPORUJÍ
61 482 turistů a cestovatelů
110 647 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 370 043,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 2 turisté
Počet příspěvků: 777
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 83 250

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 777

Řeka Dědina v Třebechovicích pod Orebem
Řeka Dědina v Třebechovicích pod Orebem
Fotogalerie
Když se řeknou Třebechovice pod Orebem, tak si každý vzpomene na bájný Oreb, kde se poprvé sešli husitští bojovníci, kterým se od toho později říkalo orebité, ale pokud jde o řeku, s níž je toto město spojené, tak…
více »
Zámek v Chcebuzi
Zámek v Chcebuzi
Zámek
Na místě současného zámku se nacházela původně tvrz. Kdy však vznikla, tak to přesně nevíme, ale to se nemusíme divit, protože tolik listin, pozemkových knih, kronik a dalších materiálů se nedochovalo, ať již kvůl…
více »
Dřevěné sochy v Radouni
Dřevěné sochy v Radouni
Socha
V centru Radouně mezi kaplí sv. Floriána z roku 1767 a bezejmenným přítokem Obrtky se již ode dávna nacházelo stromoví, přinejmenším tu existovalo již v 18. století, ale třeba z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 to není vůbec vidět (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), více je to k …
více »
Přírodní památka "Radouň"
Přírodní památka "Radouň"
Fotogalerie
Toto chráněné území bylo vyhlášeno Okresním národním výborem v Litoměřicích 21. dubna 1983 (účinnosti tento předpis nabyl 6. května téhož roku), i když tehdy ještě jako chráněný přírodní výtvor, přičemž důvodem je…
více »
Zámeček Klokočov
Zámeček Klokočov
Zámeček
Kolik různých hradů, zámků a tvrzí je všeobecně známo, ale mnohé zůstávají ve skrytu a málokdo o jejich existenci ví, natož by byly ve všeobecném povědomí. Jedním z nich je zámeček v Klokočovské Lhotce, který se v…
více »
Biocentrum „V Číbru“
Biocentrum „V Číbru“
Přírodní park
Tato lokalita obdržela své pojmenování podle Malostranského potoka, který teče nedaleko odsud severním směrem a býval dříve rovněž nazýván jako Číbr. Zvláštní akorát je to, proč zrovna tak, neboť číbr je staročesk…
více »
Jubilejní kříž u Černilova
Jubilejní kříž u Černilova
Kříž
Na tomto místě, jež je opředeno řadou pověstí, stával již přinejmenším od konce 18. století dřevěný kříž s plechovou figurou Ježíše Krista, což můžeme vidět např. v císařském otisku stabilního katastru obce Černil…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Černilově
Pomník padlým v 1. světové válce v Černilově
Pomník
Rozsah a následky 1. světové války byly rozebrány již v tolika knihách a publikacích, že se není o nich třeba tolik zmiňovat, protože tento konflikt přinesl tolik neštěstí a hoře a zničil statisíce lidských životů…
více »
Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově
Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově
Kostel
Původní černilovský kostel byl poprvé zmíněn roku 1271, a to spolu s plebánem Vavřincem. Jednalo se o dřevěný kostelík, který se nacházel uprostřed dnešního hřbitova v místě, kde je nyní vztyčen kříž. V roce 1358 …
více »
Kostel sv. Víta, mučedníka v Bojanově
Kostel sv. Víta, mučedníka v Bojanově
Kostel
Podle popisu pražské diecéze, jak byl za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350 sepsán, byl bojanovský kostel již dávno farním a náležel pod královéhradecký archidiakonát a chrudimský dekanát. Kdy byl v…
více »
Masarykovy sady v Josefově
Masarykovy sady v Josefově
Fotogalerie
Počátkem 19. století velel zdejší brigádě generál Jan Meyer z Heldensfeldu, který byl velkým milovníkem přírodních krás ve formě stromořadí, zahrad a parků. Nelíbila se mu zejména pustá místa na levém břehu Labe, kde se původně nacházela stavení plesských obyvatel a panský ovčín a po jejich zbourání vůbec nic, pouze traviny a náletové dřeviny. Právě tuto lokalitu si vyhlédl na …
více »
Židovský hřbitov pod Hoješínem
Židovský hřbitov pod Hoješínem
Hřbitov
Podle nepřímých důkazů a některých dobových zmínek bylo hoješínské židovské osídlení již středověkého původu, ale žádný přímý dochovaný doklad toto tvrzení nepodporuje. Je jisté, že Židé tu žili v 18. století (pod…
více »
Sečská přehrada
Sečská přehrada
Fotogalerie
Vybudována byla v letech 1924-1935 na řece Chrudimce, aby se vyřešil dlouhodobý problém s častými povodněmi a zdejší vodní síly bylo využito k výrobě elektrické energie, protože v letech 1907-1912 vybudovaná přehr…
více »
Vápenka u Polánky
Vápenka u Polánky
Fotogalerie
Jedná se o zbytek vápenné pece na lesním pozemku č. kat. 186, jež je dokonce řazena mezi poslední trojici pozůstatků těchto objektů na východě Čech, které vznikaly přibližně do roku 1870, tj. před vznikem průmyslo…
více »
Kostel sv. Václava, mučedníka v Hrbokově
Kostel sv. Václava, mučedníka v Hrbokově
Kostel
Stejně jako u mnoha jiných středověkých kostelů nevíme přesně, kdy došlo k založení chrámu Páně v Hrbokově. Podle lidových podání a některých pověstí se tak mělo stát již koncem 12. století, kdy se konaly křížové …
více »
Dům čp. 98 v Arnoštově ulici v Roudnici nad Labem
Dům čp. 98 v Arnoštově ulici v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Tato budova bývá označována jako dům U bílého lva, ale není prvním objektem, který v těchto místech stál. Původně zde byla dřevěná zástavba, která několikrát podlehla různým požárům. Autoři se též nemohou shodnout na tom, zda se zde v raném středověku nacházela parcela v současném stavu, či vznikla pozdějším spojením dvojice pozemků. Je to tím, že se z původního objektu praktic…
více »
Podklasný mlýn v Josefově
Podklasný mlýn v Josefově
Mlýn
Tento mlýn, který od dávných časů náležel rodině Šiffnerově (Schiffnerově, ale matriční i úřední listiny obsahují i jiné verze tohoto příjmení), je památkou na původní obec Ples, neboť nebyl zbourán při výstavbě p…
více »
Hoděšovice (Býšť)
Hoděšovice (Býšť)
Místní část
Svůj název měla ves obdržet od staročeského osobního jména, i když teorií o vzniku tohoto pojmenování je mnohem více. Vyhlášený toponomastik prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich…
více »
Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem
Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem
Hřbitov
Židé přicházeli do Čech již v raném středověku a tak tomu muselo být též v Roudnici nad Labem, i když tuto možnost nemůžeme listinně nijak potvrdit, protože první zmínku o židovském osídlení Roudnice nad Labem máme až z 19. listopadu 1541, kdy byli Židé neodůvodněně podezřelí ze spojenectví s Turky a ze zakládání ohňů na jejich objednávku. Kolik jich tehdy bylo zbito, zda nějak…
více »
Býšť
Býšť
Vesnice
Soudí se, že toto zvláštní pojmenování získala obec odvozeninou od osobního jména Býšek, což potvrzuje také profesor Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. d…
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Býšti
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Býšti
Kostel
Zdejší kostel byl uveden jako farní již v předhusitské době, kdy náležel pod královéhradecký archidiakonát a děkanství, alespoň podle soupisu pražského biskupství, který vznikl kolem roku 1350. Tehdy byla býšťská …
více »
Památník osvobození v Jaroměři
Památník osvobození v Jaroměři
Památník
Po srpnové invazi v roce 1968 přišlo období normalizace, jež se vyznačovalo rovněž tím, že se nové vedení KSČ i samého státu snažilo ukazovat všemi způsoby, jak je věrné Sovětskému svazu a jím ražené politice. Jed…
více »
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
Dům, budova
Jaroměř bývá nazývána jako město tří řek, což plně dokládá existenci mnoha zdejších mlýnů, z nichž se v průběhu staletí staly jiné provozy. Jako vznikla na místě Podzedního mlýna městská elektrárna, tak nedaleký m…
více »
Městská elektrárna v Jaroměři
Městská elektrárna v Jaroměři
Elektrárna
Přelom 19. a 20. století byl v českých zemích ve znamení zavádění pokroku v různých oblastech, zejména však v průmyslu a ve službách. Jedním z takových věcí bylo budování plynáren a elektráren, protože nešlo jen o…
více »
Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Dům, budova
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek…
více »
Věžový vodojem v Jaroměři
Věžový vodojem v Jaroměři
Technická památka
Již od dávných dob byla hnána voda do náměstí různými způsoby. Přímo na náměstí byla zřízena během raného středověku studna. První skutečný vodovod tímto směrem byl vybudován v roce 1636, a to díky řeznickému cechmistru, konšelu a pozdějšímu císařskému rychtáři Janu Jiřímu Mannovi. Jeho základem bylo to, že voda byla od podkostelního mlýna hnána vodním kolem do nádrže vodárensk…
více »
Rozcestí U křivé lípy
Rozcestí U křivé lípy
Rozcestí
Tato místa v novohradeckých lesích byla takto pojmenována od staré památné lípy, která tu křivolace rostla (František Tichý ji popsal jako strom „hned od spodiny křivý a nahnutý“, jenž měl na kmenu sukovitý výrůst…
více »
Rybník Kopytnářka
Rybník Kopytnářka
Fotogalerie
Jedná se o lesní rybník v Bělečském polesí, který byl pojmenován podle zdejší částí, jež byla původně nazývána jako Kapitářka (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR018018400), z čehož pak vznikla odvozenina Kapytářka a následně Kopytářka. Ta měla počátkem 19. století spolu se sousední Humenicí 671 a 5/8 jitra výměry. V té době byl tento les složen …
více »
Nebeský rybník u Vysokého Chvojna
Nebeský rybník u Vysokého Chvojna
Rybník
Jak již název vypovídá, tak se jedná o rybník, který je zásobován pouze dešťovou vodou. Nachází se na severovýchod od Vysokého Chvojna, přibližně v polovině cesty mezi Hoděšovkou (cesta do Hoděšovic) a silnicí od …
více »
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový měšťanský dům renesančního původu se 3 arkádami podloubí vznikl v 16. století splynutím dvojice původních gotických objektů (z nich se nedochovaly ani sklepy, protože ty jsou podle názorů odborníků rovněž až renesančního původu) a obnoven byl v pseudobarokním slohu po požáru v roce 1896. Jedním z prvních dokladů o jeho existenci je výpis všech domů ve městě i …
více »
stránka 4 z 26

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek