Radouň (Štětí)
Turistické cíle • Městská část
Ohledně tohoto zajímavého pojmenování pro obec, jejíž katastr byl osídlen již v neolitu, je třeba nalistovat dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", v němž se dočteme následující:
"6. Radouň, něm. Radaun, ves 3 km sv. od Štětí: ok. 1057 c. 13, Spitigneus dux donat eccl. Lutomeric.: Raduyne Hotese rusticus - - sp. 14, Raduine Gostesse rusticus .. aliam terram habens Radvine, CB. I, 57 10 a 364 29 a 34; 1541 Albr. Kapléř z Sulevic a na Brocně p., že na děd. svém na Brocně na tvrzi .. na vsi Radujně .. na Chcebuzi .. manželce své věnoval, DZ. 1 (Vavr.), 32 č. 65; 1580 prodal ves Radojnín a ve Chcebuzi 1 člov., Sedl. z DZ. 21 D 4; 1597 díl III. Radujenský: dvory oba, hořejší a dolejší, Sedl. z DZ. 173 A 15 n.; 1605 Oldřich Osterský Kaplíř ze Sulevic na Radoníně tvrzi s dv. popl. .. na Počiplicích manželce své věnoval, Sedl. z DZ. 132 R 26; 1615 Voldřich Vosterský Kaplíř z Sulevic a na Radujně a Scebuzi, Rozvrž. sb. 68; 1627 Radaun, tvrz Radaune s dv. p. s p., se vsí Radauni .. ves Sczebuz, DD. 68/34; 1654 Radaun, BR. 16/662; 1656, Registra purkrechtní statku radujenského l. P. 1656, ČČM. 22 r. 1848 s. 638 n.; 1787 Hft Czebus und Liboch: Radaun, Radaunicz, Schal. V, 278; 1833 Radaun, Radam 2 St. nnw. von Liboch, Som. I, 390; 1848 pan. Liběchov a Chcebuz: Radujeň, Radauň, něm. Radaun, PalP. 76.
Jako dial, pajmáma, kopajna, sekajna a j. vznikla z paňmáma < panímáma, kopanina, sekanina (Trávn. HMČ. 157), tak zde Radujna povstalo z *Radunina = ves, která patřila osobě jménem Raduna (v. před.). Nejspíše příbuzné jm. Radouň (Mělník) způsobilo změnu *Radunín > Radonín a z něho kontaminací s Radujna vznikl tvar Radojnín. Ale již v 17. stol. se tvar Radujna úplně v tvaru vyrovnal se jm. Radouň v sousedním okresu mělnickém."
Z výše zmíněné citace vidíme, že první zmínka o téo obci pochází z roku 1057 (viz https://www.steti.cz/mesto/mistni-casti), kdy zde litoměřický kolegiální kostel vlastnil sedláka Hostišu a kožešníka Plativoje, oba s jejich staveními i poli. V 16. století byla ves rozdělena mezi trojí vrchnost. První část - chcebuzská - náležela s většinou vsi a hospodářským dvorem Kaplířům Osterským ze Sulevic, druhá - liběchovská - patřila kolem roku 1538 Vilému Beřkovskému ze Šebířova na Liběchově a třetí - snědovická - byla v roce 1546 spolu s lesem k Chcebuzi vlastnictvím Václava Vlka z Kvítkova na Snědovicích. V pobělohorském období se chcebuzská a snědovická část staly lény. Roku 1698 připadla část snědovického dílu k Sukoradům a všechny tyto části se vyvíjely odlišně, aby je v roce 1802 spojil Jakob Veith a připojil ke svému liběchovskému panství. V roce 1780 vznikla zdejší židovská náboženská obec. Roku 1786 měla ves 74 domů, v roce 1843 105 domů s 681 obyvateli, roku 1857 120 domů a 672 obyvatel a v roce 1880 133 domů a 667 obyvatel.
Roku 1849 se stala Radouň samostatnou politickou obcí. V červnu 1866 ležela v obci a v jejím okolí baterie brigády generálmajora Ringelsheima. 24. června 1867 uhodilo do jednoho stavení, v němž blesk zabil 10leté děvče. V letech 1875-1876 byla postavena nová školní budova. Roku 1887 došlo k založení Okrašlovacího spolku (něm. Anpflanzungsverein in Radaun, p. Bz. Dauba). V roce 1898 vznikla knihovna místní skupiny německého Schulvereinu. O 2 roky později byla pořízena parní stříkačka. Roku 1902 vznikl obchod obilím a zemědělskými produkty Ernsta Fanty. V roce 1909 bylo ustaveno zdejší mlékařské družstvo. Roku 1910 byly zahájeny meliorační a regulační práce. V roce 1913 byla zřízena místní poštovna. Roku 1918 došlo k založení řeznictví Wenzla Honkeho. Z front 1. světové války se nevrátilo nejméně 14 místních mužů (Franz Burghardt, Karl Dörder, Franz Jarschel, Peter Koller, Franz Pompe, Wenzel Proboscht, Augustin Rausch, Karl Rausch, Josef Reichelt, Wenzel Reichelt, Richard Richter, Josef Volf, Josef Weiss, Josef Wietek).
V roce 1920 bylo zaprotokolováno Družstvo pro stavbu dělnických a hospodářských domků pro Radouň a okolí. Roku 1921 zaniklo likvidací místní mlékařské družstvo. 2. července 1922 byl slavnostně odhalen pomník padlým v 1. světové válce. V roce 1926 byla znovuzřízena zatímní pobočka u místní školy a roku 1928 byl založen denní útulek (něm. Tagesheimstätte). V dubnu 1927 došlo k vloupání do kanceláře starosty Josefa Polifky a v noci na 1. února 1930 navštívili nezvaní hosté místní družstevní skladiště. V roce 1930 bylo z místních 623 obyvatel 526 Němců. V srpnu 1933 vyhořel díky blesku statek Josefa Krause. 18. prosince 1933 zatápěla Anna Eibichtová petrolejem, který explodoval a způsobil požár jejího domu, při němž byla těžce popálena. 5. června 1934 spáchal sebevraždu malorolník a zedník Franz Polifka, který si nedaleko štětského nádraží položil hlavu na koleje a nechal se přejet vlakem. V dubnu 1937 došlo ke vloupání do německého dělnického konzumního družstva, přičemž škoda dosáhla asi 2 300 Kč, z nichž 1 465,95 Kč byla z pokladny ukradená hotovost. Pachateli byli čeští lupiči Antonín Zahradníček z Brozánek a Jan Hanzl z Rovenska. V letech 1938-1945 byla obec součástí Třetí říše. Roku 1938 vznikla zdejší buňka NSDAP, která náležela pod místní skupinu ve Štětí. V roce 1939 zde bylo 163 domů a 555 obyvatel. V letech 1945-1946 došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva. Roku 1948 vzniklo Zemědělské strojní družstvo, z něhož se později stalo JZD. V roce 1949 byla zřízena družstevní prádelna a vyčištěn místní rybník. Roku 1964 vznikl fotbalový klub. V roce 1975 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží, která byla budována v akci Z. O rok později byla uzavřena místní škola. 1. července 1980 se stala obec součástí města Štětí. V roce 2012 se navrátila do Radouně barokní socha sv. Jana Nepomuckého, jež byla odcizena ze zdejší kaple roku 1996 (viz https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/v-radouni-barokni-socha-je-zpatky-20120206.html). V roce 2020 byla zahájena obnova ovocné aleje. O 2 roky později byl zrekonstruován zdejší most. V současnosti se chystá odkanalizování obce a výstavba ČOV podle projektové dokumentace od firmy PROVOD - inženýrská společnost, s. r. o. z Ústí nad Labem.
Ze zdejších pamětihodností jmenujme: od 1. září 1964 památkově chráněnou kapli sv. Floriána z roku 1767 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-floriana-18427589); od 1. září 1964 památkově chráněnou sochu sv. Floriána z roku 1753 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-floriana-18372055); od 1. září 1964 památkově chráněný podstavec kamenného kříže z 1. poloviny 19. století při cestě do Chcebuze (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/podstavec-krize-18372357); pivovarské sklepy pod domy čp. 51 a 60; školu z roku 1876; židovský hřbitov z let 1789-1938 s od 1. září 1964 památkově chráněnou obřadní síní z let 1920-1922 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/hrbitovni-kaple-18372294); od 1. září 1964 památkově chráněný dům če. 15 (původní čp. 78, viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372102); od 1. září 1964 památkově chráněný dům čp. 92 z 1. poloviny 19. století (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372198); od 23. července 1967 památkově chráněný dům če. 24 (pův. čp. 86, viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18448253); od 23. července 1967 památkově chráněný dům čp. 87 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372402); od 26. července 1967 památkově chráněný dům čp. 79 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372563); od 26. července 1967 památkově chráněný dům čp. 97 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372642); od 8. ledna 2016 památkově chráněný dům če. 6 z 1. poloviny 18. století s přestavbou z 80. let 19. století (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-10984118), soubor dřevěných soch "Cesta životem - podej mi ruku, podám ti svou" z roku 2011 a z přírodní oblasti v roce 1983 jako chráněný přírodní výtvor vzniklá přírodní památka Radouň. Mnohé památky však zmizely beze stopy,, např. radouňská tvrz, jež měla být vybudována kolem roku 1600 a naposledy byla zmíněna v roce 1794, kdy již byla pouhou ruinou; pak dům čp. 46 z 19. století (zbořen před rokem 1967, viz https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/venkovska-usedlost-154968); dům čp. 74 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19994890) a dům če. 9 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19995098). Místními rodáky byli např.: liběchovický učitel Wenzel Burghardt (* 1881 Radouň) a učitel ve Vejprtech-Novém Zvolání Franz Kunert (* 1873 Radouň), ale v Radouni žil svého času i štětský podnikatel staveb Theodor Fiedler a zdejší rolník Josef Polifka býval předsedou Okresní hospodářské záložny ve Štětí. Jako malou perličku můžeme uvést podivuhodnou poslední vůli Abrahama Hellera, který byl pohřben na zdejším židovském hřbitově a vymínil si, že jeho pozůstalost v celkové výši 24 000 zlatých zdědí všech 6 jeho dětí stejným dílem, ale každé musí prokázat, že osobně navštívilo jeho hrob, takže jeden z jeho synů cestoval v roce 1888 do Radouně až z USA a teprve poté mu byl jeho podíl vyplacen.
"6. Radouň, něm. Radaun, ves 3 km sv. od Štětí: ok. 1057 c. 13, Spitigneus dux donat eccl. Lutomeric.: Raduyne Hotese rusticus - - sp. 14, Raduine Gostesse rusticus .. aliam terram habens Radvine, CB. I, 57 10 a 364 29 a 34; 1541 Albr. Kapléř z Sulevic a na Brocně p., že na děd. svém na Brocně na tvrzi .. na vsi Radujně .. na Chcebuzi .. manželce své věnoval, DZ. 1 (Vavr.), 32 č. 65; 1580 prodal ves Radojnín a ve Chcebuzi 1 člov., Sedl. z DZ. 21 D 4; 1597 díl III. Radujenský: dvory oba, hořejší a dolejší, Sedl. z DZ. 173 A 15 n.; 1605 Oldřich Osterský Kaplíř ze Sulevic na Radoníně tvrzi s dv. popl. .. na Počiplicích manželce své věnoval, Sedl. z DZ. 132 R 26; 1615 Voldřich Vosterský Kaplíř z Sulevic a na Radujně a Scebuzi, Rozvrž. sb. 68; 1627 Radaun, tvrz Radaune s dv. p. s p., se vsí Radauni .. ves Sczebuz, DD. 68/34; 1654 Radaun, BR. 16/662; 1656, Registra purkrechtní statku radujenského l. P. 1656, ČČM. 22 r. 1848 s. 638 n.; 1787 Hft Czebus und Liboch: Radaun, Radaunicz, Schal. V, 278; 1833 Radaun, Radam 2 St. nnw. von Liboch, Som. I, 390; 1848 pan. Liběchov a Chcebuz: Radujeň, Radauň, něm. Radaun, PalP. 76.
Jako dial, pajmáma, kopajna, sekajna a j. vznikla z paňmáma < panímáma, kopanina, sekanina (Trávn. HMČ. 157), tak zde Radujna povstalo z *Radunina = ves, která patřila osobě jménem Raduna (v. před.). Nejspíše příbuzné jm. Radouň (Mělník) způsobilo změnu *Radunín > Radonín a z něho kontaminací s Radujna vznikl tvar Radojnín. Ale již v 17. stol. se tvar Radujna úplně v tvaru vyrovnal se jm. Radouň v sousedním okresu mělnickém."
Z výše zmíněné citace vidíme, že první zmínka o téo obci pochází z roku 1057 (viz https://www.steti.cz/mesto/mistni-casti), kdy zde litoměřický kolegiální kostel vlastnil sedláka Hostišu a kožešníka Plativoje, oba s jejich staveními i poli. V 16. století byla ves rozdělena mezi trojí vrchnost. První část - chcebuzská - náležela s většinou vsi a hospodářským dvorem Kaplířům Osterským ze Sulevic, druhá - liběchovská - patřila kolem roku 1538 Vilému Beřkovskému ze Šebířova na Liběchově a třetí - snědovická - byla v roce 1546 spolu s lesem k Chcebuzi vlastnictvím Václava Vlka z Kvítkova na Snědovicích. V pobělohorském období se chcebuzská a snědovická část staly lény. Roku 1698 připadla část snědovického dílu k Sukoradům a všechny tyto části se vyvíjely odlišně, aby je v roce 1802 spojil Jakob Veith a připojil ke svému liběchovskému panství. V roce 1780 vznikla zdejší židovská náboženská obec. Roku 1786 měla ves 74 domů, v roce 1843 105 domů s 681 obyvateli, roku 1857 120 domů a 672 obyvatel a v roce 1880 133 domů a 667 obyvatel.
Roku 1849 se stala Radouň samostatnou politickou obcí. V červnu 1866 ležela v obci a v jejím okolí baterie brigády generálmajora Ringelsheima. 24. června 1867 uhodilo do jednoho stavení, v němž blesk zabil 10leté děvče. V letech 1875-1876 byla postavena nová školní budova. Roku 1887 došlo k založení Okrašlovacího spolku (něm. Anpflanzungsverein in Radaun, p. Bz. Dauba). V roce 1898 vznikla knihovna místní skupiny německého Schulvereinu. O 2 roky později byla pořízena parní stříkačka. Roku 1902 vznikl obchod obilím a zemědělskými produkty Ernsta Fanty. V roce 1909 bylo ustaveno zdejší mlékařské družstvo. Roku 1910 byly zahájeny meliorační a regulační práce. V roce 1913 byla zřízena místní poštovna. Roku 1918 došlo k založení řeznictví Wenzla Honkeho. Z front 1. světové války se nevrátilo nejméně 14 místních mužů (Franz Burghardt, Karl Dörder, Franz Jarschel, Peter Koller, Franz Pompe, Wenzel Proboscht, Augustin Rausch, Karl Rausch, Josef Reichelt, Wenzel Reichelt, Richard Richter, Josef Volf, Josef Weiss, Josef Wietek).
V roce 1920 bylo zaprotokolováno Družstvo pro stavbu dělnických a hospodářských domků pro Radouň a okolí. Roku 1921 zaniklo likvidací místní mlékařské družstvo. 2. července 1922 byl slavnostně odhalen pomník padlým v 1. světové válce. V roce 1926 byla znovuzřízena zatímní pobočka u místní školy a roku 1928 byl založen denní útulek (něm. Tagesheimstätte). V dubnu 1927 došlo k vloupání do kanceláře starosty Josefa Polifky a v noci na 1. února 1930 navštívili nezvaní hosté místní družstevní skladiště. V roce 1930 bylo z místních 623 obyvatel 526 Němců. V srpnu 1933 vyhořel díky blesku statek Josefa Krause. 18. prosince 1933 zatápěla Anna Eibichtová petrolejem, který explodoval a způsobil požár jejího domu, při němž byla těžce popálena. 5. června 1934 spáchal sebevraždu malorolník a zedník Franz Polifka, který si nedaleko štětského nádraží položil hlavu na koleje a nechal se přejet vlakem. V dubnu 1937 došlo ke vloupání do německého dělnického konzumního družstva, přičemž škoda dosáhla asi 2 300 Kč, z nichž 1 465,95 Kč byla z pokladny ukradená hotovost. Pachateli byli čeští lupiči Antonín Zahradníček z Brozánek a Jan Hanzl z Rovenska. V letech 1938-1945 byla obec součástí Třetí říše. Roku 1938 vznikla zdejší buňka NSDAP, která náležela pod místní skupinu ve Štětí. V roce 1939 zde bylo 163 domů a 555 obyvatel. V letech 1945-1946 došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva. Roku 1948 vzniklo Zemědělské strojní družstvo, z něhož se později stalo JZD. V roce 1949 byla zřízena družstevní prádelna a vyčištěn místní rybník. Roku 1964 vznikl fotbalový klub. V roce 1975 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží, která byla budována v akci Z. O rok později byla uzavřena místní škola. 1. července 1980 se stala obec součástí města Štětí. V roce 2012 se navrátila do Radouně barokní socha sv. Jana Nepomuckého, jež byla odcizena ze zdejší kaple roku 1996 (viz https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/v-radouni-barokni-socha-je-zpatky-20120206.html). V roce 2020 byla zahájena obnova ovocné aleje. O 2 roky později byl zrekonstruován zdejší most. V současnosti se chystá odkanalizování obce a výstavba ČOV podle projektové dokumentace od firmy PROVOD - inženýrská společnost, s. r. o. z Ústí nad Labem.
Ze zdejších pamětihodností jmenujme: od 1. září 1964 památkově chráněnou kapli sv. Floriána z roku 1767 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-floriana-18427589); od 1. září 1964 památkově chráněnou sochu sv. Floriána z roku 1753 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-floriana-18372055); od 1. září 1964 památkově chráněný podstavec kamenného kříže z 1. poloviny 19. století při cestě do Chcebuze (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/podstavec-krize-18372357); pivovarské sklepy pod domy čp. 51 a 60; školu z roku 1876; židovský hřbitov z let 1789-1938 s od 1. září 1964 památkově chráněnou obřadní síní z let 1920-1922 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/hrbitovni-kaple-18372294); od 1. září 1964 památkově chráněný dům če. 15 (původní čp. 78, viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372102); od 1. září 1964 památkově chráněný dům čp. 92 z 1. poloviny 19. století (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372198); od 23. července 1967 památkově chráněný dům če. 24 (pův. čp. 86, viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18448253); od 23. července 1967 památkově chráněný dům čp. 87 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372402); od 26. července 1967 památkově chráněný dům čp. 79 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372563); od 26. července 1967 památkově chráněný dům čp. 97 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-18372642); od 8. ledna 2016 památkově chráněný dům če. 6 z 1. poloviny 18. století s přestavbou z 80. let 19. století (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-10984118), soubor dřevěných soch "Cesta životem - podej mi ruku, podám ti svou" z roku 2011 a z přírodní oblasti v roce 1983 jako chráněný přírodní výtvor vzniklá přírodní památka Radouň. Mnohé památky však zmizely beze stopy,, např. radouňská tvrz, jež měla být vybudována kolem roku 1600 a naposledy byla zmíněna v roce 1794, kdy již byla pouhou ruinou; pak dům čp. 46 z 19. století (zbořen před rokem 1967, viz https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/venkovska-usedlost-154968); dům čp. 74 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19994890) a dům če. 9 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19995098). Místními rodáky byli např.: liběchovický učitel Wenzel Burghardt (* 1881 Radouň) a učitel ve Vejprtech-Novém Zvolání Franz Kunert (* 1873 Radouň), ale v Radouni žil svého času i štětský podnikatel staveb Theodor Fiedler a zdejší rolník Josef Polifka býval předsedou Okresní hospodářské záložny ve Štětí. Jako malou perličku můžeme uvést podivuhodnou poslední vůli Abrahama Hellera, který byl pohřben na zdejším židovském hřbitově a vymínil si, že jeho pozůstalost v celkové výši 24 000 zlatých zdědí všech 6 jeho dětí stejným dílem, ale každé musí prokázat, že osobně navštívilo jeho hrob, takže jeden z jeho synů cestoval v roce 1888 do Radouně až z USA a teprve poté mu byl jeho podíl vyplacen.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.479, 14.396)
Poslední aktualizace: 6.5.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Radouň (Štětí)
Radouň u Štětí
Tipy na výlet
Projíždíte-li malou obcí Radouň nedaleko od průmyslového Štětí, doporučuji na návsi u Kaple sv. Floriána zastavit a věnovat zhruba 2 hodinky prohlídce této malebné vesničky se zhruba 200 obyvateli.Nejprve doporuču…
0.2km
více »
Kaple sv. Floriána v Radouni
Kaple
Podle pověsti se v těchto místech na rozcestí tolika cest nacházela dřevěná Boží muka, ale v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 zde vidíme zástavbu (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), což by měla být již současná kaple, i když půdorysně nesouhlasí s dnešním objektem, pokud se v tě…
0.2km
více »
Dřevěné sochy v Radouni
Socha
V centru Radouně mezi kaplí sv. Floriána z roku 1767 a bezejmenným přítokem Obrtky se již ode dávna nacházelo stromoví, přinejmenším tu existovalo již v 18. století, ale třeba z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 to není vůbec vidět (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), více je to k …
0.3km
více »
Přírodní památka "Radouň"
Fotogalerie
Toto chráněné území bylo vyhlášeno Okresním národním výborem v Litoměřicích 21. dubna 1983 (účinnosti tento předpis nabyl 6. května téhož roku), i když tehdy ještě jako chráněný přírodní výtvor, přičemž důvodem je…
0.7km
více »
Židovský hřbitov v Radouni
Hřbitov
Židovský hřbitov na severozápadním okraji obce byl založen v roce 1789 místní židovskou komunitou, která v minulosti čítala až 120 osob.Nejstarší náhrobek na hřbitově je z roku 1807 a celkem je zde náhrobků více j…
0.7km
více »
Židovský hřbitov v Radouni
Hřbitov
Uvádí se, že zdejší židovská náboženská obec vznikla až v 18. století (uvádí se rok 1780), kdy sem přišli první Židé, ale když se podíváme do starých listin a záznamů, tak o jednotlivých židovských obyvatelích se dozvíme již z berní ruly, což byl první úplný soupis daňových povinností v Království českém z roku 1654. Avšak teprve v již jmenovaném 18. století zde žilo Židů větší…
0.7km
více »
Ovocná alej u Radouně
Odpočinkové místo
Cesta těmito místy vedla již ve středověku a jejím úkolem bylo spojovat Radouň s Ješovicemi a zejména s Liběchovem, kde sídlilo zdejší panstvo. Kdy přesně byly vysazeny první stromy, tak to nevíme, ale během 18. s…
0.9km
více »
Zámek v Chcebuzi
Zámek
Na místě současného zámku se nacházela původně tvrz. Kdy však vznikla, tak to přesně nevíme, ale to se nemusíme divit, protože tolik listin, pozemkových knih, kronik a dalších materiálů se nedochovalo, ať již kvůl…
1.7km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Chcebuzi
Kostel
Někteří autoři uvažují o tom, že původní chrám Páně mohl být založen již koncem 10. století za knížete Boleslava II., protože sama ves je jmenována v zakládací listině břevnovského kláštera, který tu měl podací (viz https://www.brevnov.cz/cs/benediktini-a-brevnovsky-klaster/historia-fundationis-monasterii-brzewnoviensis). Přímé doklady o jeho existenci však máme až z pozdější d…
1.8km
více »
Zámek v Brocně
Zámek
O existenci Brocna se poprvé dozvídáme v roce 1357, kdy ho rytíř Epík z Hrádku prodal za 700 kop grošů českých pražské univerzitě, která držela toto zboží až do roku 1376. Tehdy ho postoupila Jindřichu Škopkovi z …
2.9km
více »
Brocno (Štětsko)
Vesnice
Brocno
Brocno je malá obec s 229 obyvateli leží asi 6 km severovýchodně od města Štětí v okrese Litoměřice.
První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy ji rytíř Epík z Hrádku prodal nové pražské Karlově univerzitě.…
3.1km
více »
Brocno
Zámek
Popis zámku:
Obec Brocno neleží na žádném hlavním tahu. Od Štětí je vzdálena asi 7 km východním směrem.
Zámku tvoří objekt obdélná budova se dvěma kratšími křídly směřujícími k severu. Je kryta valbovou střecho…
3.2km
více »
Štětí -Pomník Obětem válek
Kaple
Mesto Štětí počas svojej histórie zažilo mnoho dôležitých udalosti, neobišli ich však ani hrôzy vojen, či už tridsaťročnej, prvej a druhej svetovej. Obetiam, hr…
3.3km
více »
Štětí - Kaple Nejsvětejší Trojice
Kaple
Menšou sakrálnou pamiatkou mesta Štětí ležiacom na pravom brehu rieky Labe je kaplnka Najsvätejšej Trojice, v kresťanstve ide o spoločné označenie pre Božské osoby : jednotlivým osobám dávame isté vlastnosti, Bohu Otcovi privlastňujeme, že je Stvoriteľ sveta, Bohu Synovi – Vykupiteľ a Bohu Duchu Svätému že je Posvätiteľ.Kaplnku postavili v neskorobarokovom slohu v období na konci 18. storočia. Kaplnka má v pôdoryse tvar obdĺžnika, je ukončená trojbokým uzáverom, strechu má pokrytú červenou škridľou. Vc…
3.3km
více »
Štětí
Fotogalerie
Když se řekne Štětí, tak lidem ze zbytku republiky na mysli vytane pouze zdejší papírna, jejíž areál je zdaleka viditelný a je vedle několika dalších objektů dominantou tohoto města. Myslí si tak, že jde o stejně …
3.3km
více »
Štětí - Súsošie prvých dvoch československých prezidentov
Socha
V areáli, záhrade základnej školy T. G. Madaryka v meste Štětí, je umiestnené zaujímavé súsošie dvoch prvých československých prezidentov Tomáša Garrique Masary…
3.3km
více »
Labská stezka Českým středohořím, úsek Štětí - Hřensko
Trasa
Labská cyklostezka, úsek Štětí až Hřensko.
Výlet dlouhý více než 90 km můžete absolvovat na Labské stezce v Ústeckém kraji. Labská stezka neboli cyklotrasa č. 2…
3.4km
více »
Stračí (Štětí)
Městská část
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, co lze doložit řadou nálezů odsud i z okolních vsí, ale stálé osídlení je zde doloženo až v 15. století, a to v roce 1407, o čemž hovoří i kniha "Místní jména v Čechách. …
3.5km
více »
Štětí
Město
Štětí je město s 10 000 obyvateli, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami, v polokruhu obklopeném svahy, stoupajícími na sever a na východ k Vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se skl…
3.5km
více »
Štětí - nádraží
Ostatní
Nádraží ve městě Štětí leží na trati Mělník - Litoměřice. Cesta železnicí se vine kolem Labe a nejednou zahlédnete i vinice na úrodných svazích. Vlakem ze Štětí se dostanete bez přestupování na jedné straně do Kol…
3.5km
více »
Přívoz přes Labe ve Štětí.
Ostatní
V dubnu2019 se začal opravovat most vedoucí ze Štětí do Roudnice. Za dočasně uzavřený most byl zřízen přívoz pro pěší a cyklisty, který bude v provozu po dobu r…
3.6km
více »
Krásné skály, hrady a rozhledny, které jsme opět neviděli (Kokořínsko a Českolipsko)
Cestopisy
Občas má člověk pocit, že se stal oním biblickým Jobem, kterému je souzeno jen samé soužení. Naposledy jsem se takto cítil v polovině června, kdy jsme vyrazili s přáteli na čtyřdenní výlet do světa pískovcových sk…
5.4km
více »
Tupadly
Vesnice
Obec Tupadly se nalézá asi 10 km severně od Mělníka. Dominantou obce je vrch Slavín se stejnojmeným zámkem a rozhlednou. Zámek vlastní budhistické meditační centrum Samadhi a až na výjimky je po většinu roku veřej…
6.6km
více »
Čertovy hlavy - okruh Kokořínskem
Trasy
Výchozím bodem naší trasy je obec Želízy.Za místní školou je malé parkoviště a od něj se vydáme po modré TZ směrem k Čertovým Hlavám.Opouštíme zastavěnou…
7.8km
více »
Liběchov
Zámek
Barokní zámek Liběchov stojí při ústí Liběchovky do Labe na okraji kokořínské pískovcové oblasti. Zámek se nachází ve stejnojmenném Městečku na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zčásti jednopatrovému zámku podkovovi…
8.7km
více »
Hrádek u Úštěka
Zřícenina
Rozsáhlé torzo hradu ležícího na pískovcovém bloku 3 km od Úštěka. Dominuje mu třípatrová věž, později upravená v romantickém stylu. Pro hrad se užívá také název Helfenburk. Původní, rozlohou velmi malý, hrad zde vybudoval Jan z Klinštejna, příslušník rozlehlého rodu Ronovců, kteří zdejší kraj získali do lenního vlastnictví od Jana Lucemburského.
Jan, který se začal psát z Helfenburka, jej však zakrátko (roku 1375) prod…
10.8km
více »
Úštěk
Město
Úštěk leží v Západních Čechách, jižním směrem od města Děčín. Město se rozkládá mezi chráněnou krajinnou oblastí České středohoří a chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko a na pravém břeh…
12.5km
více »
Kokořínsko
CHKO
Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínsk…
12.9km
více »
Hora Říp
Hora
Hora Říp tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny. K ní se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a stala se tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu najdete kapli - ro…
13.3km
více »
Houska
Zámek
Zámek Houska stojí na Zámeckém vrchu uprostřed lesnaté krajiny. Zámek Houska leží v jižní části Českolipska v Libereckém kraji. Masivní zámecký objekt má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Cenná je Zelená světnice s malbami ze 16. století, rytířský salonek, obdivovaná je hradní kaple s restaurovanými malbami. V areálu se uskutečňuje řada sezónních akcí, v let…
15.9km
více »