Vilémovice
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Vilémovice
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Regionální akce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Moravský kras, propast Macocha, Punkevní jeskyně a okolí.

Tipy na výlet Rodina s dětmi Romantika Pro zdatnější Celodenní výlet Do přírody Na kole

Fotografie (495)  • Foto: tomas_nejedly

Kam a jak jedeme?

Výlet byl seznámením se s další částí Moravského krasu. Tentokrát světově významnou lokalitu propasti Macocha a Punkevních jeskyní. Ovšem toto není všechno co je zde možno vidět. Oblast je NPR a na spoustě míst jsou cedule které jsem přejmenoval na zákaz všeho. Na druhou stranu chápu, že pokud by i po okolí proudily stejné davy jako k Macoše nebo do Punkevních jeskyní, tak by zde již asi nebylo skoro co chránit (z rostlinstva asi určitě, skály by asi zůstaly, pokud by se nějaké nadnárodní společnosti nezachtělo těžit vápenec). Jediným kazem jsou snad právě ty davy. Na to nejsem úplně moc stavěný, ale to je daň za slávu tohoto místa. Ještě není sezóna, Krasobus by měl začít jezdit až příští měsíc. Vstupenky do Punkevních jeskyní byly prioritou. Tyto jsem koupil za 180,- Kč plus 40,- Kč za fotografování nahoře v infocentru nedaleko Horního můstku nad Macochou. Taktéž jsem si doplnil sbírku turistických známek a nálepek (vizitek) a koupil nějaké "čtivo". Macochu vidím podruhé v životě, poprvé to bylo velmi dávno, možná před patnácti nebo dvaceti lety, kdy jsem zde zavítal ještě autem a s rodiči (tehdy mě ještě řízení bavilo).

Za čím jedeme?

Suchá část propasti je hluboká přibližně 138 metrů a zatopená přidává ještě nějakých 50 metrů hloubky. 

  Podle pověsti zde ve Vilémovicích (shodou okolností jsem výlet začal právě zde) žil člověk se ženou a synkem Janíčkem. Žena ale bohužel dlouho na světě nepobyla, brzy zemřela. Po nějaké době se mladý hospodář oženil znovu, vzal si ženu krásnou, ale proslýchalo se, že měla srdce z kamene. S ní se mu narodil druhý syn, ale nerostl tak jak jeho nevlastní starší bratr. Toto postupem času začalo víc a víc ženu trápit a trápit. Zkoušela všemožné způsoby zlepšení stavu svého synka, ale nic nepomáhalo. Až nakonec dala v zoufalství na babské řeči a radu babky kořenářky, že řešením je najít jednu bylinu, která pomůže k uzdravení. Hledat ji ovšem musí sama a pouze tento den. Tedy vyrazila do lesů bylinu hledat. V tom potkala černou postavu (že by z pekla?) která se ptala co že dělá v noci v lese a navíc v místě kterému se již dlouhé časy všichni ostatní vyhýbali i ve dne. "Že potřebuje zázračnou bylinu". Ďábel se začal smát s tím, že synkovi žádná bylina nepomůže. Že zdraví Janíčka bere sílu jejímu vlastnímu.

  Během chvilky po něm nebylo ani vidu ani slechu. Jediné co se ozývalo byl hlas sýčka. Vyděšená se vrátila domů. Přicházela když začalo svítat. Slova této postavy se jí pořád honily hlavou. Až vymyslela děsivý, ale zcela marný plán. Ne příliš dobrý vztah k nevlastnímu synkovi se ještě zhoršil. Zahrála "divadlo" a po dlouhé době Jeníček poznal její hezčí stránku. Netušil, že je to past. Vypravil se tedy s ní hledat onu zázračnou bylinu. Až došli ke srázu nad propastí, kde dokonala svůj plán. Se slovy: Zde nemohu, bojím se hloubky. Ale na nedaleké skále je ta bylina, která tvému bráškovi pomůže. Natáhni se a utrhni ji, já tě podržím, neboj. V okamžiku jak se natahoval, tak najenou její ruka povolila a Janíček zavrávoral a začal padat do děsivé propasti. Poslouchala zda něco neuslyší, ale nic. Z toho co udělala utíkala daleko, daleko od propasti. Když dorazila domů, ptal se hospodář, kde že je jeho syn? Odpověděla, že šel k babičce do Ostrova. Vydal se mu tedy naproti. Jak odešel, tak si žena vzala do náručí svého vlastního synka, ale boužel zjistila, že již nedýchá. Z toho všeho, i z toho co udělala se úplně zbláznila. Vzala svého mrtvého synka a jediným řešením tohoto trápení byl čin, který je schopen jen málokdo (pud sebezáchovy v naprosté většině případů vyhraje). 

  Náhodou okolo propasti procházející dřevorubci, ale zaslyšeli pláč malého Janíčka, kterému se podařilo zachytit na jednom stromu. Seč jim síly a schopnosti stačily, dělali vše proto aby ho zachránili. To je snad jediná hezká část pověsti - byli úspěšní a synka zachránili. Povídal jim jaký zákeřný plán jeho macecha vymyslela. 

  Toto bylo v jednom okamžiku přerušeno vykřikem zoufalé matky, která svým činem ukončila své velké trápení. Pozorovali jak padala i se svým mrtvým synkem do propasti, kde zmizela v bezedných hlubinách.

  Od té doby se jmenuje propast Macocha. Píšu zde tento příbeh proto, že i v dnešní době má co říct. Možná ještě víc než kdysi. Myslím si, že to není jen pověst. Duše těch dvou i dalších neštastníků si myslím , že jsou dole cítit ještě dnes. Navíc je toto i varováním pro nás zvědavé, kteří jsme někdy zvědavější než je rozumné. Ano, jsou zde všude možně cedule "Zákaz všeho - NPR" :-) , ale mají zde i jinde svou nepopiratelnou důležitost. Předně chrání krajinu a přírodu, ale nejdůležitější je, že varují před nebezpečími, které v těchto místech na člověka, který bude mít jen o trochu míň štěstí než jiní, čekají. Jedná se o obrovská skaliska a na některých místech i záludné propasti. Jistě, určitě jsou i větší, ale zatím je to pro mě to nejvyšší co jsem viděl. Nejen Macocha, ale i nedalené veřejnosti nepřístupné objekty budí respekt. Příběh varuje a bohužel je aktuální i v dnešní době, kdy v Macoše zoufalí lidé vyřeší svůj problém, ale také hlavně varování těm, kteří se "zamilovali" do skal a jeskyní. Rozhodně se nedá říct, že by jeskyňářství nebo horolezectví (skálolezení) bylo úplně bez rizik. Naopak! Některým bohužel chyběla ta pověstná troška štěstí aby se živí dostali nahoru :-( Pro své nadšení, pro posouvání svých hranic, pro překonávání svého strachu a učení se toho jemného odhadu jestli postupovat o kousek dál, nebo je to již příliž nebezpečné. Tady přeju všem nám, kteří jsme alespoň jednou poznali třeba jen malou část "nepřístupných - syrových" jeskyní a jsme chyceni do konce života :-) ať se ven dostaneme živí a lépe i zdraví. Do té doby "než dostaneme rozum" :-) To, ale nevím jestli je možné :-)

  Výlet byl jen seznámením se s touto částí Moravského krasu a jsem rád, že jsem měl to štěstí a vyšli mě i kamarádce vstupenky na ještě rozumný čas 14h40 do Punkevních jeskyní. To se nemuselo podařit. Zhruba kolem půl dvanácté jsem se dostal ve dlouhé frontě na řadu a lístky ještě byly :-) Není sezóna, ale i tak je rozumné si lístky rezervovat dopředu. Mělo by to být možné telefonicky nebo mailem. Netuším, ale jestli se rezervují na určitý čas, což může být pro vzdálenější cestující vlakem nemalý problém. Určitě bude možné telefonem zjistit více. Punkevní jeskyně jsou nepochybně zajímavé, dokonce si člověk užije i stoupání po schodech, oproti některým jiným, které jsou skoro rovinky. Jsou zde krásné krápníky, dokonce i dva větší, které by se mohli zhruba po tisíci létech spojit. Toto se již bohužel nestane, horní krápník (stalaktit) je již suchý a voda, která je k růstu třeba jej již nezásobuje. Jedinou chybičkou, kterou ovšem nemá jeskyně na "svědomí", jsou proudící davy, což prakticky neumožňuje udělat rozumné fotky. Na konci prohlídky "suchou cestou" uvidíme venkovní světlo. Toto je u každé jeskyně ten nejkrásnější okamžik (oproti jeskyním na skalách, kde již člověk může být na světle, ale zdaleka ne v bezpečí).

  V tomto okamžiku jsem pocítil něco co jsem zatím v žádné jiné jeskyni ve které jsem byl nezažil. Byl to údiv, úžas, hluboký respekt. Okamžik, kdy jsem žasnul a zároveň mi běhal mráz po zádech. Něco podobného snad zažívám jen při poslechu legendární písně paní zpěvačky Věry Špinarové (podání, nad kterým žasnul sám E. Morricone). Možná to byly i ty duše, které zde marně bloudí. Čekají na odpuštění? Nebo se chtějí vrátit zpět na náš svět? Zjistili, že třeba není tak špatný jak si mysleli? Nebo je to dokonce varováním? Varováním duší jeskyňářů, kteří zde nebo i někde jinde skončili špatně a už se nevrátili zpátky k nám? Je to varováním i pro nás ostatní "zvědavce"? Ale asi jen oni pochopí, že pokud se jednou přičichne k tajemnu nepřístupných jeskyní, tak již není cesty zpět :-)

  Pak jsme sešli k říčce Punkvě a k lodičkám. Zde není povoleno, v rámci bezpečnosti plavby, používat světelné zdroje, blesky foťáků, atd. Nicméně nezaslechl jsem, že je zakázáno fotit a nebyl jsem jediný :-) ani nebylo neznačeno, že pozor, pozor! Tak jsem se pokusil pár fotek udělat. Je třeba, ale sledovat jedním okem co fotím a druhým skalní výběžky a vyhnout se jim hlavou - příliš se do focení "nezažrat". Představoval jsem si průzračnou vodu, jako na některých fotkách v jeskyňářských časopisech, ale toto se nekonalo. Voda byla hodně kalná. V jedné části vodní plavby jsme ještě vystoupili a šli podívat do Masarykova dómu s velkým stalakmitem, který má být vzpomínkou na mistra Jana Husa a jeho nešťastný konec.

  Před i po Punkevní jeskyni jsem nakoukl i do několika jeskyní v okolních skalách. Zde bylo již klidněji. Nicméně je to NPR a tak jsem jen nahlédl. Snad se na mě nikdo z ochránců nebude zlobit, skutečně jsem jen nahlédl. Měl by zde být i vstup do naší největší (nejdelší) a možná i nejkrásnější jeskyně Amatérské. Ikdyž všechny jeskyně jsou něčím krásné. Nejkrásnější je, když se člověk dostane zdravý na náš svět a plný nepopsatelných zážitků. Bohužel Amatérskou jsem ani nezahlédl, zato údolí, kterým jsem procházel lemovaly vysoké skaliska. Kousek před stanicí lanovky je jeskyňka Čertova branka a dále od vstupu do punkevní jeskyně Malé propadání a ještě o kousek dále Štajgrova jeskyně, ovšem s poctivými kovovými dveřmi a nahoře menším kovovým uzávěrem, tak jsem ani "nenakoukl".

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíst a ubytovat se určitě dá různě v okolí a nahoře u Horního můstku je restaurace. Taktéž u vstupu do jeskyně jsem si všiml automatů na nápoje, slané tyčinky, čokolády, atd. Neuvědomuji si ale, že bych šel kolem nějaké studánky, kterou bych mohl v nouzi použít. To, ale neznamená, že by tam nemusela být. Místo je rozsáhlé a plány bujné, ale čas běží velmi rychle - to se pozná jak pak začnou bolet nohy :-) a když se podívá na hodinky. Proto je třeba kontrolovat čas ať ti, kteří nemají auto stihnou své spoje. A na toto jsem, tuto sobotu, mírně řečeno, neměl štěstí. Ráno vlak do Blanska ujel těsně před nosem - byl jsem velmi naštvaný, náladu trochu zlepšilo jen to, že jsem sehnal krásnou podrobnou mapu Moravského krasu i s nepřístupnými jeskyněmi - snad za pár let zase tady:-)

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Většina věcí byla super, nejvíc si vážím toho, že jsme stihli vstup do Punkevních jeskyní a líbili se mi také mohutné skály. Nicméně je to NPR a nevím jak je to s ev. horolezectvím. To mě až tak netížilo, horolezec nejsem. Netuším jak bych i za sucha kluzký vápenec "dal". Bohužel nelíbili se mi ty nekonečné davy a to je před sezónou. Nebudu nabádat k návštěvě nepřístupných jeskyní, celá velká oblast je CHKO, případně NPR nebo jiné zvláště chráněné území PP, PR atd., navíc jsou zde cedule "prosící", ale i vážněji formulované jako: Je zakázáno ...  Pokud už někdo neodolá zvědavosti, tak je třeba si toto uvědomit. Stráž je oprávněna k napomenutí, ale může i uložit pokutu nebo i jinak zabránit poškozování, rušení a podobně. Navíc vstup do jeskyní nebo i na skály nebo strmé svahy nemusí být zdaleka bezpečný. Pokud by už člověk tyto svahy "dal", tak rozhodně nebude tak snadné je vylézt a hlavně sejít dolů, tak aby nic nepoškodil. Nikdo není bez viny, ale pokud jsem to dobře pochopil, tak pro "oficiální" přístup do těchto míst je třeba mít "vyjímku". Zkrátka správně by se zde nemělo vůbec vstupovat.

  Mezi jeskyně, které jsem spatřil a pokud jsem se i dobře zorientoval v mapě, tak první kterou jsem uviděl, když jsem sešel z Vilémovic směrem na Macochu byla patrně jeskyně pojmenovaná Husí. Naproti (přes cestu ve skaliscích) by měla být i známá jeskaně Smrtní. Té jsem si ale nevšiml - do dálky nevidím moc dobře. V serpentinách k Macoše by měla být jeskyně Srnčí, ale jediné co jsem uviděl byl menší výklenek (jeskyní bych ho nenazval) hned z asfaltové cesty. Ve svahu nad vstupem do Punkevních jeskyní je vidět také více skalních otvorů.

  Pokud budeme naopak pokračovat po cestě od Punkevních jeskyní zhruba směrem na sever (ve směru na Sloup) mineme nebo projdeme na levé straně Čertovou brankou, která má ve svých bočních stěnách zajímavé chodby. Bohužel také na mnoha místech je vidět zbytky ohnišť, které zdaleka nevypadají staré. Dokonce na dohled od spodní stanice lanovky je vidět něco co je oplocené a dá se s klidem nazvat hromádkou odpadků - zajímavý kontrast k tomu co říkají průvodci v jeskyních. V tomhle ohledu, ač mám rád svobodu a volnost pohybu v přírodě, tak tady chápu, že asi mají "výhružné - zákazové" tabulky svůj smysl. Je smutné, když něco tak krásné jako skály a pralesovitou krajinu hyzdí odpadky, odhozené PETky, atd. Rozhodně věci, které si každý může odnést. Navíc, když kousek od stanice lanovky je odpadkový koš. Pokud se takhle budeme chovat asi se memůžeme divit, že AOKAP bude přidávat do vyhlášek další zákazy a další oblasti se státním znakem - "zákaz všeho" :-( . Přitom to není tak složité se aspoň pokusit snažit chovat tak, aby naše návštěva nebyla poznat. A nejenom v CHKO, PP, PR, NPR, atd., ale obecně i jinde. Asi nikdo nemůže říct, že nikdy nesešel z cestičky nebo se nenechal přírodními krásami zlákat víc než by měl, ale neumět si odnést své odpadky? Jak často je nutné na těchto místech rozdělávat oheň? I na místech jen pár kroků z cesty jsem viděl "nevonící produkty netopýrů" - nečekal bych, že k této frekventované cestě budou tak blízko. Nevím jak dlouho hibernují tady, ale na horách na Severní Moravě je to poměrně hodně dlouho. Stejně tak, to že rostliny neznáme, neznamená že nemusí být vzácné a chráněné. Ani to, že půda vypadá suchá bez života nemusí znamenat, že tomu tak je i ve skutečnosti. Mnohé rostliny také potřebují pro svůj růst různé podmínky a "kolečko" nemusí být ukončeno během jednoho roku, ale může to trvat i několik let a stačí jedna chyba v tomto cyklu a může mnoho jedinců zaniknout. 

  Teď se vrátím k cestě dál od Čertovy branky směrem na sever. Další jeskyně by se měla jmenovat Propasťovité bludiště a podle všeho by to měla být velmi zajímavá (náročná) jeskyně. Dokonce má své hrdé místo v knížce o historických mapách jeskyní. Dále by asi někde ve svahu měla být naše největší (s nejdelšími chodbami) jeskyně Amatérská. Na opačné straně cesty jsou také další větší otvory ve skalách, jedna jeskyně kterou jsem uviděl měla dokonce otvory vzadu spojené.

  Po návštěvě Punkevních jeskyní jsme vyrazili pěšky směrem na Blansko přes Skalní Mlýn. Na levé straně toku Punkvy je její Malé propadání a dále nalevo jeskyně Majdalena a Americká a na pravé straně i s informační tabulí jeskyně Štajgrovka. Ta je zespod zajištěna pevnými dveřmi a na horní straně dalším menším uzávěrem. Kdo ví co se v této jeskyni skrývá?

Ostatní informace

Vstup do Punkevních jeskyní stál 180,- Kč pro jednoho, focení klasických 40,- Kč, turistická známky 35,- Kč. Trochu jsem se rozjel, nakonec jsem dal kolem 3000,- Kč na různé důležité věci :-) Třeba krystal chalkantitu, literaturu, stereopohlednice, v Brně na nádraží koupil v turistické prodejně mapu Moravského krasu, geol. kompas a krásný nůž - uvidím co vydrží. Celodenní víkendová skupinová jízdenka stála okolo 760,- Kč.

  Ve Vilémovicích  mělo být v Obecním domě muzeum speleologie, ale podle informace místního člověka prý již nefunguje. Ale všiml jsem si, že kousek od tohoto místa je ZO ČSS. Později jsem zjistil, že by to měl být ZO ČSS 6-21 MYOTIS.

Poslední aktualizace: 14.05.2017
Autor příspěvku: tomas_nejedly
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Moravský kras, propast Macocha, Punkevní jeskyně a okolí. - Služby, informace
Moravský kras, propast Macocha, Punkevní jeskyně a okolí. na mapě
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Moravský kras, propast Macocha, Punkevní jeskyně a okolí.

Nachází se na výrazném skalnatém hřebeni mezi Pustým a Suchým žlebem zvaném Chobot, severovýchodně od vrcholové kóty stejného názvu. Prochází tudy žlutě značená turistická cesta, která vede jedním směrem dál po hřebeni až na Macochu a druhým směrem kolem Křenkova pomníku, klesne ke Kateřinské jeskyni a končí na letovisku Skalní Mlýn. Na rozcestí odbočuje trasa naučné stezky, která vede k významnému krasovému útvaru Korálové…
Nejznámější jeskynní systém u nás s propastí Macocha.
Nachází se v bezprostřední blízkosti propasti Macochy. Z iniciativy Antonína Podroužka, učitele v nedalekých Vilémovicích, na jejímž katastru se propast nachází, postavil Klub českých turistů v roce 1895 první objekt pod názvem Útulna na Macoše (v devadesátých letech minulého století krátce nesla opět tento název). Ve své době sehrála chata významnou roli při zpřístupňování přírodních krás …
Spojuje dno Pustého žlebu s Chatou na Macoše. Byla zbudována v letech 1994-95. Provoz zajišťují 2 kabinky, které za hodinu přepraví až 350 osob. Délku trasy 250 m při převýšení 131 m zdolá lanovka za dvě minuty. V provozu je celoročně. 49°22'20.840"N; 16°43'28.635"E (dolní stanice lanovky) Turistické mapy: KČT…
Jedná se o mohutné vápencové skalisko, které se ve výrazném oblouku tyčí nad Punkevními jeskyněmi. Jde o nejrozhlehlejší skalní stěnu v severní části Moravského krasu, která se táhne v délce víc…
Krasová říčka Punkva vyvěrá na povrch v Pustém žlebu, 1,5 km proti proudu od letoviska Skalní Mlýn. Původně se jednalo pouze o malou vývěrovou jeskyni s mohutným portálem, končící sifonem.…
Nachází se před vstupem do Punkevních jeskyní na dně hlubokého vápencového kaňonu Pustého žlebu. Naproti nad provozní budovou a výtokem říčky Punkvy se zvedá mohutná skalní stěna. Prochází tudy modře značená turistická cesta. Proti toku údolí vede modrá značka k rozcestí Pod Salmovkou, odkud serpentinami Salmovy stezky postupně vystoupá až na horní okraj propasti Macochy k turistické chatě. Opačným směrem po…
Naše nejznámější , nejnavštěvovanější a nejvelkolepější  propast se nachází v srdci Moravského krasu, na vápencové plošině mezi kaňony Pustý a Suchý žleb nedaleko Blanska. My jsme zde přijeli autem a za…
Každý návštěvník Moravského krasu musí nahlédnout do propasti Macocha. Propast je hluboká 138,7 metrů. Vznikla propadnutím stropu jeskynních dómů. Pro turisty je k dispozici několik můstků ke koukání dolů. K Punk…
Punkevní jeskyně v Moravském krasu jsou v mnohém naším unikátem. Část prohlídky je pěší, dojde se na dno propasti Macocha a dál se pluje na lodích. O prohlídku je velký zájem, takže je potřeba se předem objednat,…
Menší vápencová obdoba Pravčické brány v Českém Švýcarsku. Je to pradávná jeskyně vyhlodaná tokem Bílé vody Suchým žlebem. Jelikož na jeskyni působila eroze, jednotlivé kusy skály odpadávaly až zbyl jen tento, 1…
Propast
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla…
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybu…
Mohutná propast na Macošské náhorní plošině, do roku 1835 i nejhlubší propast světa. K hladině Dolního jezírka dosahuje hloubky 137,8 m. Nedávné výzkumy speleopotápěčů pod hladinou jezírka zjistily, že je hluboké 48,9 m. Proto současná celková hloubka Macochy činí 187,6 m. Obvod propasti oválného tvaru dosahuje úctyhodných 440 m. Vznikla propadnutím stropu velké podzemní prostory. Na dně, které je významnou botanickou lokal…
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na…
Skalní útvar
Jedná se o mohutná vápencová skaliska, která se nacházejí nad dolní stanicí lanovky v Pustém žlebu. Tyto více jak 100 m vysoké převislé skalní stěny působí impozantním dojmem hlavně v mimovegetačním…
Nachází se nedaleko Čertova mostu, vznikla erozí prudkého toku potoka. Voda sem dříve zřejmě ústila komínem, který se rozšiřoval až z jeskyňky zbyl jen malý tunel. Nachází se na cestě mezi Punkevními jeskyněmi a…
Nachází se 200 m od Punkevních jeskyní. Zde pod vysokou uzávěrovou skalní stěnou se za normálního (nezvýšeného) vodního stavu propadají veškeré vody říčky Punkvy. Odtud pokračují dosud…
Nachází se v Pustém žlebu při dně údolí poblíž Čertovy branky. Jedná se o 55 m dlouhou průtokovou jeskyni, jejíž propasťovitý dolní vchod byl znám od nepaměti. Vstupní část vždy lákala…
Krasový útvar
Nachází se v Pustém žlebu poblíž Čertovy branky. Původně úzká skalní průrva byla při budování silnice Pustým žlebem začátkem 20. století uměle rozšířena. I tak si dodnes uchovala svůj…
Zřícenina
Zřícenina hradu Blansek, nazývaného také blansko nebo Staré zámky, stojí na vápencovém ostrohu nad Pustým Žlebem 5 kilometrů severovýchodně od města Blansko v Jihomoravském kraji. Hrad měl dvoudílnou dispozici. Pr…
Krasový útvar
Jedná se o příkrou k východu orientovanou skalnatou lesostepní stráň, zvedající se nad Vilémovickýcm zákrutem ve střední části Suchého žlebu. Stráň přetíná dnešní stoupající silnice…
Zříceniny rozsáhlého hradu, založené v 11.století olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku, zničeného Husity. V údolí pod hradem je dnes vstup do Punkevních jeskyní Moravského krasu.
Krasový útvar
Nachází se v levé údolní stráni Suchého žlebu při okraji obce Vilémovice. Jedná se o příkrou odlesněnou krasovou stepní stráň. Spolu s protější Macošskou strání představují klasickou ukázku…
Krasový útvar
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě! Na ploše cca 100 km2, tvořené devonskými vápenci s povrchovými i podzemními krasovými jevy, bylo o…
Kateřinská jeskyně patří mezi čtyři jeskyně v Moravském krasu, které jsou přístupné veřejnosti. Tuto jeskyni najdeme ve spodní části Suchého žlebu a nedaleko Skalního mlýna. Jeskyně byla…
Jeskyně Balcarka se nachází v malebném krasovém žlebu nedaleko obce Ostrov u Macochy. Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů je vytvořeno ve dvou patrech. Vstupní portál jeskyně je vý…
  Nabídka Moravského krasu:) Vydali jsme se cíleně do největšího jeskynního komplexu v České republice, a to do Moravského krasu, kde se nachází několik…
Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý - Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Velice pravděpodobně tento název kopec získal převzetím názvu po zaniklé osadě, která se podle historických pramenů nacházela JZ směrem ve vzdálenosti cca 300 m, při cestě z Veselice na Obůrku. Tato zaniklá osada se pravděpodobně jmenovala Vrchov a je často zmiňovaná v archiváliích. Tak velice pravděpodobně vznikl název tohoto kopce, na n…
Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Hrad je možné navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září každý den, návštěvníci si mohou vybrat ze 4 prohlídkových tras. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě…
31.1km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace