TURISTIKU PODPORUJÍ
57 996 turistů a cestovatelů
91 766 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
895 420,- odměny za články

Beskydy, Javorníky, Valašsko

Na severovýchodní Moravě se rozkládá jedna z nejrázovitějších a na přírodní krásy nejbohatších oblastí naší republiky - Valašsko. Je to hornaté zalesněné území s dochovaným folklórem a lidovou architekturou.
Turistika
Tipy na výlety / Turistické cíle Lysá hora
Cestopisy Chata Ropička
Pěší trasy / Cyklo trasy / Videotrasy Velká Čantoryje

 

Beskydy, Javorníky, Valašsko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Beskydy, Javorníky, Valašsko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Další pokus o nalezení jeskyně na Černé hoře.

Tipy na výlet Romantika Pro zdatnější Vycházka - půldenní Do přírody Na hory

Fotografie (33)  • Foto: tomas_nejedly

Kam a jak jedeme?

Po náročnějším pracovním týdnu jsem se musel nějak odreagovat a tak jsem, jak jinak, vyrazil do hor. Plány jako vždy smělé. Tentokrát jsem si „nesmeky“ nebral, přes týden bylo poměrně teplo. Vyrazil jsem z Ostravy – Hrabůvky, autobusového stanoviště „Dřevoprodej“ spojem jedoucím přes Frýdek – Místek, Frenštát, Rožnov až do Velkých Karlovic. Odjezd byl až po sedmé a tak jsem se rozhodl, že se pokusím pokořit jeskyni „Na Černé hoře“. Myslím tím vrchol několik kilometrů JZZ vzdušnou čarou od Radhoště. Pod slovem pokořit mám na mysli „POUHÉ“ její nalezení. Pouhé píši v uvozovkách a velkými písmeny zcela záměrně. Zatím není žádná jiná jeskyně, která by se více „vzpouzela“. Některé jeskyně, spíše jeskyňky nebo „škvíry“ ve skalách, případně malé „suťovky“ jsem dokonce našel zcela náhodou. Faktem je, že v těchto případech si zdaleka nejsem jistý jestli je mohu jeskyněmi vůbec nazývat. Kde je ta hranice mezi skalní dutinou nebo malým prostorem pod nakupenými kameny? Že se tam dokáži prosoukat? Nebo, že v některých rozměrech a jejich poměrech odpovídá jeskyni. V mnoha článcích jsem při psaní „na vážkách“ jestli vůbec mohu název jeskyňka natož jeskyně použít? Mohu například ony dva výklenky v kaňonku Ancona na Pulčínských skalách nazývat jeskyní? Nejsem si tím moc jistý, ale jako jeskyně označovány jsou. Možná sto metrů pod Anconou je na patě západního kraje zde již nevýrazného pokračování tohoto kaňonku malá díra uvnitř ohraničená kameny (možná bloky) kde sotva strčím ruce s foťákem. Kam vede a jaká je vůbec netuším. Zde se zdráhám ji vůbec nazvat něčím co by se odvíjelo od slova jeskyně. Oproti ní je můj poslední „objev“ :-))) vertikály Vladany „objevem“ JESKYNĚ s velevelkým a široširokým vstupem! A její hloupka ji v mých očích zcela jednoznačně mezi jeskyně zařadí!

 

Je Zbojnická jeskyně na Pulčinách jeskyní? Krásná nepochybně je, ale je její délka vůči šířce „vstupního portálu“ dostačující aby se mohla s klidným svědomím nazývat jeskyní? Nevím, zejména v kontrastu s Partyzánskou jeskyní v Holíkově rezervaci. Tato jeskyně je ve „velkém balvanu“ možná Skalce, chcete-li, s rozměry i jejich poměry v mých očích nepochybně jeskyní nazvatelnou. Navíc zamaskování bojovníků by v jejím případě nemuselo být tak těžké. Vstup je široký, ale ne příliš vysoký a v okolním terénu tento „velký balvan“ nebije do očí. Uvnitř by se nepochybně menší skupina, i když ne příliš pohodlně vešla. Problém výšky ani šířky zde není, spíš je problémem její náklon. Této jeskyni bych s klidem Zbojnickou nazval, i proto že zbojník je pro mé uši zpěvnější než partyzán. Tím nechci říct, že by si každý, kdo obětoval svůj život nebo zdraví ve válce nezasloužil úctu, ale nucená „výchova“ ve škole a „výchovné“ exkurze po druhoválečných opevněních ve mně zanechala nepochybně určitou hořkost k tomuto pojmenování. Zato zbojník v bájích a pověstech vždy patřil k někomu, kdo se nenechal spoutat pravidly a poslušností k vrchnosti. Kolik je dnes „vlezpr...“, kteří jsou ochotni za nepatrné, bezvýznamné pozlátko měnit své názory jako ponožky.

 

Oproti těmto jeskyňkám / nejeskyňkám je spousta takových, kde jen pohled na vstup budí úctu a respekt s tím, že je to krásné, tajemné, ale nikdo mě tam nedostane. :-) Pochopitelně každá jeskyně bez výjimky skýtá spoustu nástrah. I ty malé svou úzkostí tím, že výstup z nic může být velmi obtížný a ty velké naopak svou velikosti, hloubkou, kluzkostí povrchu. Jako v mnoha článcích i zde je to třeba připomenout. Žádná zvědavost není tak velká aby člověk hazardoval se zdravím natož životem. Ano jsou větší, hlubší, děsivější a náročnější jeskyně než jaké u nás může běžný smrtelník vidět. Každá jeskyně opatřená mříží a i mnohé neopatřené znamenají zdvižený varovný prst! Nikdo by zde neměl chodit sám. Když se něco stane zůstane s problémem dotyčný sám a nemusí si už být schopen pomoci! Možná se někdo pousmívá, myslím si, že patřím k těm opatrnějším kteří, pokud si nejsou 400 možná 500% jisti, že to dají, tak se na to vykašlou. I tak jsem se dostal párkrát do situací, které bych už nechtěl nikdy znovu zažít. Ano, situace, kdy jeskyně, které jsou tak krásné dostaly na několik dní NECHUŤ se slovy už nikdy. Ale říkejte to zvědavosti. :-)

 

To jen varování pro ty co jen těžce odolávají volání své zvědavosti. :-) Nyní zpět k výletu.

 

Vystoupil jsem na zastávce „Pindula – sedlo“. Již při příjezdu bylo vidět, že na hřebeni je „tmavý klobouk“. Přál jsem si, ať na Černé hoře není mlha, která by hledání této „nenalezitelné“ jeskyně ještě více zkomplikovala. Kupodivu se toto nenaplnilo, mlha byla až jak jsem se kolem dvou hodin odpoledne dostal na radhošťský hřeben. Rozhýbal jsem se solidním stoupáním kolem vrcholu Kaní (678 m.n.m.) a před odbočkou nad potůčkem jsem odbočil doleva do kopce – co kdyby třeba zde? Kdysi mi jeden místní řekl, že by se někde tady měla nacházet oblast s balvany. Jeho odpověď mě potěšila, ale dosud jsem zde nenašel žádné místo, kde by „kamenivo“ bylo větší než jen pouhé kameny. :-( Ani teď jsem nic výraznějšího nenašel. Nakonec jsem se po delším stoupání a sledování zvířecích stop (třeba by mě k něčemu zajímavému dovedly – což se bohužel nestalo) jsem se dostal na již z dřívějška dostal na známou cestu na vrstevnici ve výšce kolem 800 m.n.m. Taky jsem si toto místo znovu prošel tam a zpátky a díval zdali ve sněhu (pro toto hledání je sníh mým kamarádem :-) ) něco neuvidím? Neviděl.

 

Jediné informace, které o této jeskyni mám jsou z „BIBLE Beskydských jeskyní“ - Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí od pana Wágnera a kolektivu. Za možnost ofocení některých zajímavých stran této krásné knížky také děkuji zaměstnanci Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně. Knížka byla přístupná pouze prezenčně. Asi v mých očích viděl tu zvědavost. :-)))) Nepochybně měl o některých ďurach na Vsetínsku a okolí ponětí – jako kluk. Dalším zdrojem informací je pro mě systém JESO (Jednotná Evidence Speleologických Objektů) a také stránky bohumínských jeskyňářů (zde je i pan Wágner).

 

Mám o poloze této jeskyně dvě informace – z JESO zhruba v sedle JJZ od vrcholu a další informaci z knihy Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí od pana Josefa Wágnera a kolektivu. Cituji: „Jeskyně Černá hora – Tato jeskyně, kterou tvoří jediná, mírně klesající puklinová chodba leží asi 600 metrů SSV od kóty 588,9 nad horskou pasekou. Vstup je na okraji půlkruhové deprese a pokračuje jižně se zatáčející puklinovou prostorou, dlouhou 12,5 metru, která je asi po šesti metrech přerušena 2 metry vysokým skalním stupněm.“ Konec citace. Někde bude asi chyba, vrchol Černé hory má výšku 891 m.n.m. a jeho severovýchodnější druhý vrchol výšku o asi 10 metrů vyšší. Černá hora – rozcestník má výšku, jestli se nepletu, 885 m.n.m. Vzhledem k tomu, že informace z knížky již není nejnovější, nemusí již být zmínka „nad horskou pasekou“ aktuální. Také z některých článků jsem se dozvěděl, že některé „ďury na Radhošti“ byly zasypány aby se zde neztrácely ovce. Myslel jsem si, že i sebelépe zasypaná díra by na sněhu měla vytvořit „mastnou skvrnu“ - místo kde se sníh dlouho neudrží a může být vidět tedy z dálky. Místo asi půl kilometru SSV jsem nějak moc nezkoumal – možná to byla má chyba. Více jsem se soustředil na místo označené v JESO a popisu „půlkruhová deprese“. Něco takového jsem našel od vrcholu Černé hory několik set metrů jižně. Také oblast, kde Černá hora byla i přes den černá – temná – pás s novějším lesním porostem, by mohla být nadějná. A když to teď tak píši, tak možná bych se někdy příště podíval spíš někde mezi Černou horu a Velkou Polanu.

 

Zkrátka a jednoduše, ani nyní jsem nic nenalezl. Pokud by někdo věděl další informace o této jeskyni, teď nemám na mysli nedalekou známou Velkou Volářku, tak budu vděčný. Ano krásný by byl pocit, kdyby se mi ji podařilo najít „jen tak“, ale z informací, které mám již v to pomalu, ale jistě ztrácím naděj. :-( O co horší, že právě ani Velká Volářka nemá ve svém okolí nic co by mohlo její existenci napovídat. Žádné výraznější ani méně výrazné „kamenivo“, natož Skalky, případně jiné povrchové pseudokrasové útvary.

 

Ne málo zklamaný jsem pokračoval dále, „toulal se“ okolím Černé hory, zejména jeho hřebenové části. Od severního vrcholu s výškou 901 m.n.m. dále po severozápadním svahu této hory někde pod jižním vrcholem jež má výšku o deset metrů menší. Podle JESO někde zde by se mohla (měla?) jeskyně nacházet. Neviděl jsem nic. Oba vrcholy jsou od sebe vzdáleny asi 300 metrů a v jednom místě se nachází ne příliš výrazné sedlo. Pokračoval jsem ještě kousek (pár set metrů) po hřebenu jihozápadním směrem. Odbočil jsem doleva zhruba v místech kde tuto neznačenou hřebenovou cestu protíná jiná cestička. Pokud bychom se vydali dolů doprava došli bychom k jakési skruži (možná někým používaná k odběru vody – nevím) a pokud bychom šli ještě níž, za chvíli bychom se dostali na červenou turistickou trasu vedoucí nahoru k rozcestníku Černá hora se studánkou nebo dolů až k asfaltové cestě vedoucí od chaty Mír. Kousek nad tímto křížením se může „jeskyňářsky postižený“ člověk nechat zlákat malým temným lesním porostem skrytým zvlněným územím, kde by mohl čekat nějaké vstupy do země. Nic takového jsem bohužel ani zde neviděl.

 

Za čím jedeme?

Nešel jsem zde, ale na hřebenu Černé hory jsem odbočil doleva jen mírně klesajícím svahem. Po chvíli dojdeme k jedinému místu, které bych mohl nazvat „půlkruhovou depresí“. Mlha nebyla a sníh pracoval pro mě. Ovšem jediné místo kde se sníh neudržel bylo okolí kořenů několika stromů. Ani zde vstup do jeskyně nebude. Krajina se zde začala zajímavě vlnit. Sestupoval jsem dále dolů a koukal kolem sebe – nic. Až jsem doputoval k cestě, respektive k odbočení dvou cest. Později jsem se na jednu z nich připojil. Později mi došlo, že ne na tu příliš správnou. Tato chyba mě později stála solidní neplánované stoupání do kopce. Cesta po které jsem se měl správně vydat měla být ta vyšší, později jsem podle mapy zjistil, že je označena jako cyklostezka 46. Zvláštní mi bylo, že cesta klesala a já se chtěl dostat na Pustevny. Kopec i svah, který se možná po čtvrt hodině touto špatně zvolenou cestou přede mnou začal vypínat byl větší a větší. Což bylo špatně! Dřív musím ale připomenout, že kousek pod křížením cest jsem zahlédl oblast, která se mi zdála velice podobná Záryjím. Problémem bylo, že jsem se měl nacházet někde jižně nebo jihovýchodně od nižšího vrcholu Černé hory. Tedy „na hony“ daleko od slavné pseudokrasové oblasti těsně sousedící s „radhošťskou dálnicí“. Terén se zde velice hezky vlní mezi stromy se často objevují zajímavá zátiší. Zajímavé je i známé označení hranice nějakého zvláště chráněného území (přírodní rezervace, národní přírodní rezervace, přírodní památky, atd.). Podle mapy ani jinde se mi nepodařilo zjistit o jakou oblast a co by v ní mělo být důvodem ochrany. Oproti starším značením se mi zdá, že jsou červené pásy užší a také méně od sebe vzdálené. Ale filozofie vypadá stejně – pokud vidím nad sebou dva pruhy, dívám se „do chráněné oblasti“, pokud pouze jeden, opouštím tuto oblast. Odbočka cest je ve výšce přibližně 740 m.n.m. Oblast se podle mapy patrně nachází nad Pavlovou loukou. Spodní (špatnou) cestou jsem šel asi kilometr. Když jsem viděl, že protější svah je čím dál tím vyšší, tak jsem se „potupně“ - beru to jako prohru svých navigačních schopností :-) podíval na GPSku, kterou mám především jako záznamník cesty kterou jsem šel. Dobře, že jsem se podíval, cesta by klesala i dále a serpentinami. Až bych se nakonec dostal do Dolní Rozpité a Dolní Bečvy, zhruba 150 výškových metrů pod ono rozdělení cest, ale s „bonusem“ mnoha kilometrů zbytečné cesty a navíc by mě ještě čekala ne krátká cesta k autobusu v Rožnově pod Radhoštěm.

 

Tak neee! Musel jsem vymyslet kudy se dostanu výš na správnou cestu. Často se držím pravidla „přímo vzhůru“. Tuto sobotu mi nebylo nijak špatně, ale šlo se nějak divně. Nohy nechtěly táhnout. Když jsem vystupoval z autobusu na Pinduli, tak jsem byl „v klidu“ - času dost. Zde již jsem tolik času neměl, ale ještě jsem si říkal „kdyby to šlo, zkusil bych Čertův Mlýn“ a zlepšil si náladu z neúspěchu v hledání jeskyně na Černé hoře. Zdaleka si nejsem jistý, zda vím, kde je „Čertova díra“. Sněhu nebylo mnoho, ale dost na to aby se ukázaly místa odkud vychází ze země teplý vzduch – potenciální vstupy do jeskyní. Pochopitelně podle toho co jsem se dočetl se jedná o vertikální jeskyně, navíc je zima – období, kdy zde zimují netopýři, případně vrápenci. Proto se zde v zimě neleze! I jeskyňáři, kteří mají tyto jeskyně „na starosti“ zde pokud možno nechodí a neruší. Navíc osobně mám obavy, že letošní zima neřekla své poslední slovo a že může být ještě poměrně tvrdá. Proto ovládněme svou zvědavost a nelezme zde. Navíc jeskyně jsou obecně nebezpečné místa. Člověk nikdy neví co se může stát nebo co se může pohnout. Stovky let může křehká stabilita pseudokrasových jeskyní vydržel, ale když budeme mít smůlu, může se „svah pohnout“ zrovna když tam budeme. Když tam půjde někdo sám, zůstanou možnosti eventuální záchrany minimální! Platí to i v Beskydech, které mnozí berou jako „lehké hory“. Pozor, zdaleka tomu tak není! To i pokud nebudeme chodit „po jeskyních“!

 

Kousek před ostrou zatáčkou doprava (zde by měl protékat i Kulišťákův potok) jsem v místě, které se mi zdálo nejméně prudké , začal stoupat. I tak nohy sem tam podklouzly a nesmeky by se vcelku šikly. Nejsem zastáncem „středního proudu“ a turistické hole i nesmeky považuji tak trochu jako podvod. Sportovní hodnota vystoupání kopce bez těchto pomocníků je MNOHEM vyšší než s nimi. Někdy se ale sejdou. Při prudkosti většiny svahů na Čertově Mlýnu nebo na opačné straně směrem ke Kněhyňské jeskyni, které byly náročné i v létě, kdy z člověka lije a alespoň já jsem si musel často dávat odpočinek na vydechnutí. Vzhledem k času, který jsem tehdy měl bylo jediným časově zvládnutelným řešením stoupat kolem říčky Kněhyňky od odbočky k nejhlubší pseudokrasové jeskyni Severní Moravy zhruba nahoru, s únavou pak již ne tak přímo nahoru. Poctivá a nádherná hora, která donutí člověka vydat ze sebe maximum. Jak krásný pocit, když už nemusí stoupat a muže na chvíli odpočinout. To ovšem netuší, že po chvilkovém odpočinku na hřebenu se bude muset dostat na značenou cestu vedoucí z Čertova Mlýnu na Pustevny. Sice nebude lapat po dechu, ale nohy a kolena dostanou další porci tréninku. Co horší, je třeba využít veškeré své znalosti a schopnosti odhadu terénu, schopnosti bezpečného pohybu v prudkých svazích a suťových polích, popadaných kluzkých větvích a kořenech. Nemít pevnou, kvalitní a relativně vysokou obuv může přidělat spoustu dalších problémů. Člověka čeká náročný sestup, kdy zvrtnutí čeká s každým krokem. Jsou lidé, kteří by mě za takovou cestu proklínali do nejtemnějších pekel, naopak jsou i lidé (včetně mě), kteří se do těchto míst ZAMILUJÍ a tahle láska, spíš bych řekl ZÁVISLOST je již nikdy neopustí a možná i v případných dalších životech, pokud takové životy existují, ze budou „bloudit“. Nebo užívat si ráje? Ráje i pekla? Zároveň?! Po takových výletech sotva dochází k autobusu (nechtěl bych po tom řídit auto) a když je čas na ZASLOUŽENÉ pivo, tak to první vypije „na ex“. :-) Zážitek z takového piva je potom nepopsatelný. Ač třeba nic neobjeví, cítí se jako vítěz po velmi poctivě provedené práci. Šťastný a plný endorfinů. Žádné drogy nejsou třeba. Hory jsou drogou! Kdo jednou zkusí, je již navždy závislý. Možná, že se stářím se to změní, ale nyní si to nejsem schopen představit.

 

 

Tohle vše jsem si připomněl ve stoupání a tyto zážitky byly v létě, za krásného počasí. Okolí Čertova stolu (západní svah) jsem si při pokusech o nalezení Čertovy díry také trochu prolezl i v zimě a hlubokém sněhu. Ač jsem byl dobře oblečen, odcházel jsem dost unaven a začínalo mi být i chladněji, nohy začínaly mrznout. Ale byl jsem šťastný – HORA ukázala svou výraznou stránku. Právě díky takovým okamžikům se člověk do těchto míst zamiluje až po uši. Nelze popsat, musí se to zažít. Vím, neměl bych a omlouvám se všem strážcům NPR, ale byl jsem závislý a zvědavý. Toužil jsem poznat utajené krásy přírody a pohybovat se zde velice opatrně, tiše a nenápadně. Aby to i potom vypadalo, jako by zde nikdo nikdy nešel.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nyní je zima, jsem unavený z práce a vůbec celkově, ale zde jsem já a paní PŘÍRODA. To mě psychicky osvobozuje, ale brzká vstávání si začínají po mnoha měsících trochu vybírat daň. Nohy nechtějí moc táhnout. Za nějakou chvilku přijdou pocity, že bych si chtěl někde sednout, odpočinout. Síla zvědavosti po jeskyních na Čertově Mlýnu mě začíná nějak opouštět. Ještě sem tam nějaké záchvěvy „že pokud bych to za půl hoďky na Pustevny stihl, tak třeba“, ale nakonec z toho sejde. Při stoupání si najdu pomocnici - „přírodní hůlku“. Kupodivu podařilo se mi najít větev, která se při prvním malém prohnutí nezlomila a tak se stala na několik dalších hodin mou „společnicí“. Toto naopak považuji za správný přístup – opak turistických holí. Využít to, co paní PŘÍRODA nabídne. :-) Při začátku stoupání to vypadá, že kopec nebude tak velký, ale je to jen „Víla Morgána“ :-) Vidím „hranu kopce“, ale jak se k ní více přiblížím objeví se další kopce. Napravo kopec tak strmý, že když po chvíli vidím nenápadnou klikatící se cestičku, nechávám se ji vést. Po době, která se zdá velice dlouhá mě čeká poslední větší stoupání, ale pak se konečně dostávám na cestu po které jsem měl správně jít už od odbočky pod Černou horou. Nyní jsem asi někde v místech kde, pokud bych pokračoval dále nahoru, se dostal k legendami opředené jeskyni Velká Volářka.

 

 

Po cestě, která by v létě měla být cyklostezkou nyní vede stopa po běžkách. Občas potkávám lyžaře. Zde se lidé chovají jinak než nahoře na „dálnici“. Dokonce se i pozdravíme, uhneme, usmějeme. Jak to dodá energii oproti jednomu „sportovci“, který tak spěchá někam nahoru z Pindule na Černou horu, že není schopen na pozdrav ani odpovědět, ani „pohnout brvou“. Pak si říkám jestli po takových turistech má cenu nějaké články vůbec psát. Ukazovat tajemná skrytá místa přírody a zkušenosti ne vždy získané zcela lehce nebo někdy i ne úplně bezpečně?

 

Pořád si myslím, že 99,9 procent čtenářů na turistice jsou vzory brilantních turistů!

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Postup po této cestě se táhne, nebere konce, ale alespoň je to vcelku rovinka a jde se dobře. Podruhé se dívám na GPSku. Ještě hoodně daleko na Pustevny. Je něco po jedné hodině odpoledně. Poslední autobus a mám dojem, že i vlak jede na Vsetín kolem 16h20. Už nejsem tak klidný jako ráno. Čertův mlýn jsem již uznal jako zcela beznadějný a že budu rád, když se v rozumné době dostanu na hřeben Radhoště. Najednou vidím spásu – rozcestník. Kam se odtud asi budu moci dostat? Jak daleko jsou asi Pustevny? Na Pustevny není vzdálenost uvedena, zato někam dolů k Bečvě to má být něco přes 5 km, do Rožnova myslím 11km. Tam rozhodně nechci jít. Jak rád vidím šipku 1,5 km na hřeben Radhoště – zelená turistická trasa. V paměti si zhruba vzpomínám, kde bych měl vyjít. 1,5 km je fajn, ale je mi jasné, že vyhráno ještě není. Tak jako tak musím překonat solidní výškový rozdíl. Nyní v mapě zjišťuji, že asi 200 výškových metrů. Po chvíli se napojuji na Lesnickou NS Radhošť. Někde nade mnou se nachází tajemná oblast Záryje (oblast Havraní). Jsem rád, že jdu dopředu. Právě v místě, kde se připojuje zelená turistická trasa na NS jsou lavičky, ale zasypané sněhem. Rád bych si sedl a trochu odpočinul. Vím, že to udělat nemohu, že pak bude o to větší problém se rozhýbat a jít dále (navíc do kopce).

 

 

Na informační tabuli je vtipná poznámka, že se jedná o nenáročnou trasu. V mém rozpoložení, únavě a hlavně, že vůbec netuším jak náročná cesta mě ještě čeká. Les se stromy krásně zasněženými myslím, že nad sebou vidím zvlněné oblasti Záryjí. Zdá se mi, že na vršcích jsem před pár měsíci i byl, možná také ne. :-) Škoda, že jsem tato místa nevyfotil, ale na to jsem už nějak neměl sílu. Nepochybně tato část lesa byla jednou z nejkouzelnějších míst tohoto výletu. Nakonec jsem se konečně dostal do míst, která již vypadala jako známá. Navíc jsem zaslechl hlasy je o kousek víc a v mlze zahlédl náznak postav. Tolikrát mnou haněná „radhošťská dálnice“ je přede mnou. Teď to vnímám s radostí. Už skončí trápení, ano, tento den se mi nešlo zrovna nejlíp. Na hřebenu seděla mlha. Po pár ignoracích mých pozdravů jsem to vzdal a zdravil jen ty kteří na to vypadali, byli ze „staré dobré školy“. V chatě Radegast jsem dost dlouho čekal než se někdo z obsluhy „rozhoupal“, ale dobře. Chata nacpaná k prasknutí a obsluha dělala co mohla, možná toho měly „holky“ i dost – nevyčítám jim to. Prý, že rychleji to budu mít to pivo venku v bufetu. Ano dlouho jsem na něj nečekal, ale podle toho taky vypadalo. No nic, nevadí, měl jsem na něj chuť a musel jsem i „uhasit žízeň“. Voda kterou jsem si bral v batohu asi už taky byla úplně zmrzlá a hlavně se mi ji nechtělo v tom počasí vytahovat. Počasí nebylo úplně vlídné, sedl jsem si jen na chvilku a i tak se chlad ve spolupráci s únavou násobil a není radno tomu podlehnout. Zdálo se mi to jako chvilka – než jsem pivo vypil, ale asi to bylo déle. Rád jsem se zvedla a pohybem zahřál. I ta chvilka co jsem si sedl nohám pomohla. Taky mi bylo trochu líp, věděl jsem zhruba, že za tu hodinu a půl bych svižným tempem v tomto sněhu měl mít šanci autobus 16h20 stihnout. Je známou věcí, že v oblasti kolem kapličky i chaty Radegast bývá počasí na Radhošti nejnevlídnější. Chtěl již jsem sestoupit do „mírných pásem“. :-) Do údolí. Kaplička i sousoší bylo v husté mlze. Sestoupil jsem sjezdovkou procházím kolem Velké Volářky. Nemohu těch pár desítek metrů doleva neodbočit. Nyní již bez lana – vím, že není třeba ani ve sněhu, neskrývá se pod ním neznámá oblast, ale zem. Ve sněhu si vyšlapávám malé schůdky. S chutí se na okamžik nechávám zahřát teplým vzduchem nashromážděným během teplého léta ve vnitřních prostorách této již se bohužel pomalu, ale jistě hroutící do sebe. Toto bohužel čeká i většinu dalších pseudokrasových jeskyní. Jednoduše řečeno, terén i krajina se během dlouhých věků srovná. :-( Smutná představa pro člověka, který má rád hory. Dřív než se toto stane, tak se vyhubí lidstvo samo. Když se nebudeme dle „rozkazu Evropské Únie“ bránit proti tomu čemu jsme se bránili celá staletí, proto je zde relativně mír a nyní je pustíme na svá území, dáme jim mnohem mnohem mnohem větší práva než máme sami, tak bude konec našeho krásného světa velmi brzy. :-(

 

Ostatní informace

Udělal jsem pár fotek vstupu a okolí, prošel přes Černou horu zase trochu jinou cestičkou. S nadějí, že možná „zakopnu“ o jeskyni nebo alespoň nějaké kamenivo, ale nepodařilo se. Po chvíli sestupuji prudkým západním svahem kolem skruže a pokračuji dále „zkratkou“ dolů až se dostanu na červenou turistickou trasu. Míjím „zajímavou oblast“ o které jsem se v tomto článku již zmiňoval nad křížením s asfaltkou od chaty Mír a sestupuji již důvěrně známou cestou kolem kempu v Rožnově, hotelu Eroplán až na autobusové i vlakové nádraží v Rožnově. Autobus již stojí na stanovišti, ale u předních dveří je dost lidí tak dobíhám jen kousek a volněji.

    Zklamání z nenalezení jeskyně Na černé hoře napravila Velká Volářka a některá nová, pro mě neznámá místa. Inu, Radhošť je velká krásná a poctivá hora a ještě v sobě skrývá „bílá místa“. :-)

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.479, 18.198)
Poslední aktualizace: 31.1.2018
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Rožnov pod Radhoštěm

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
5,2km od místa

Příspěvky z okolí Další pokus o nalezení jeskyně na Černé hoře.

Černá hora
Černá hora
Rozcestí
Rozcestí červené a modré turistické značky. Nachází se asi 2 kilometry jihozápadně od vrcholu Radhošť. Právě na Radhošť zde vede červená turistická značka. Na druhou stranu vede modrá značka až na Pindulu sedlo, k…
0.4km
více »
Jak jsem, již nevím po kolikáté, nenašel jeskyni na Černé hoře.
Jak jsem, již nevím po kolikáté, nenašel jeskyni na Černé hoře.
Jeskyně
Na sobotu nebyla předpověď nejlepší, mělo pršet a ne málo. Začalo pršet už v noci, o několik hodin dřív než než v Ostravě mělo. Určitě jsem nechtěl po celém pracovním týdnu sedět doma. Spoj, kterým jsem jel, měl p…
0.7km
více »
Chata Mír
Chata Mír
Cyklisté vítáni
Ubytování, adresa: Dolní Bečva 318Telefon: +420722910440, e-mail: zuzana.krukova@chata-mir.czKapacita: 25 místMožnost ubytování na jednu noc, Nabídka…
0.9km
více »
Chata Mír - restaurace
Chata Mír - restaurace
Cyklisté vítáni
Stravování, adresa: Dolní Bečva 318Telefon: +420722910440, e-mail: zuzana.krukova@chata-mir.czKapacita: 60 místPřizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v…
0.9km
více »
Radhošť
Radhošť
Kopec
Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malo…
2km
více »
Den s Radkem, Cyrilem a Metodějem
Den s Radkem, Cyrilem a Metodějem
Tipy na výlet
Pro cestující vlakem, stejně jako pro nás, je spojení nejpohodlnější do Frenštátu pod Radhoštěm a pak přímo před staniční budovou stojícím autobusem přímo k Ráztoce v obci Trojanovice. Zde se nachází i velké parkoviště pro cestující autem (v blízkosti je i lanové centrum Tarzanie). Odtud už pěšky směrem do kopečka Po zhruba 200 metrech se rozhodnete, zda si chcete užít…
2.1km
více »
Radhošť - Pustevny - Čertův mlýn - Ostravice
Radhošť - Pustevny - Čertův mlýn - Ostravice
Trasa
Probouzíme se na chatě na Radhošti do  slunného rána, abychom se vypravili na druhou trasu našeho přechodu. Po snídani  začínáme tím, že se jdeme naposledy podívat na kopeček ke kapli, abychom zvládli ještě ranní pohledy. Loučíme se s krásnými vý…
2.1km
více »
Projděte se z  Pusteven na Radhošť
Projděte se z Pusteven na Radhošť
Tipy na výlet
Po dnešním dni můžu s klidem napsat: Vemte děti, psy a projděte se z Pusteven na Radhošť. Předtím jsem si myslela, že jde o náročnější trasu, kterou tříleté dítě nemůže ujít a pro kočárky tam není vhodný terén. Pr…
2.1km
více »
Radhoštské Beskydy -  Pustevny - socha Radegasta  - Radhošť
Radhoštské Beskydy - Pustevny - socha Radegasta - Radhošť
Tipy na výlet
Po niekoľkých rokoch sa vyberáme zasa na najznámejšiu valašskú horu, opradenú predovšetkým povesťami o pohanskom bohu Radegastovi. Náš výlet sme začali z parkoviska pod Pustevnami, kde sme prišli z Bečvy od Z…
2.2km
více »
Národní přírodní rezervace Radhošť
Národní přírodní rezervace Radhošť
Rezervace
NPR Radhošť (144,93 ha). Zaujímá klimaticky exponovaný severní podhřebenový svah, ve vrcholové částí Radhoště, v délce 2,8 km od Velké polany po rozsochu Mjaší. V nadmořských výškách 660 - 1120 m. Předmětem oc…
2.4km
více »
Radhošť (hřeben)
Radhošť (hřeben)
Hřeben
Rozcestí modré a zelené turistické značky na hlavním hřebeni Beskyd. Nachází se asi kilometr východně od vrcholu Radhošť. Zelená značka vede do obce Dolní Bečva. Na druhou stranu vede zelená značka do Ráztoky. Na …
2.5km
více »
Beskydy : Pindula - Radhošť - Pustevny - Kunčice pod Ondřejníkem
Beskydy : Pindula - Radhošť - Pustevny - Kunčice pod Ondřejníkem
Tipy na výlet
Jeden víkend jsme se z dcerou Terezou vypravili na výšlap do Beskyd . Tu sobotu zrovna začal jezdit letní cyklobus z Nového Jičína do Beskyd na Bumbálku a tak jsme nasedli a jeli na Pindulu. Toto sedlo mezi Javorn…
2.6km
více »
Dolní Bečva
Dolní Bečva
Vesnice
Obec Dolní Bečva leží na východě od města Rožnov pod Radhoštěm. Rozkládá se v malebném horském údolí mezi Vsetínskými vrchy a Moravskoslezskými Beskydami. Obcí protéká horská řeka Rožnovská Bečva. Nad obcí se zv…
2.8km
více »
Autokemp - Rožnov
Autokemp - Rožnov
Rozcestí
Rozcestí na východním konci Rožnova pod Radhoštěm, na značce vedoucí do centra města a ke známému skanzenu valašské architektury, opačným směrem pak na Radhošť, Pustevny, Skalíkovu louku. Rozcestí je u vstupu do…
3km
více »
Camping Rožnov
Camping Rožnov
Cyklisté vítáni
Kemp, adresa: Radhošťská 940, Rožnov pod RadhoštěmTelefon: +420731504073, e-mail: camproznov@seznam.czKapacita: 470 místVymezená a oddělená stanová zóna pro…
3.1km
více »
Karlův kopec u Rožnova pod Radhoštěm - Jurkovičova rozhledna (statistika, historie i současnost)
Karlův kopec u Rožnova pod Radhoštěm - Jurkovičova rozhledna (statistika, historie i současnost)
Rozhledna
Různých rozhleden a jiných vyhlídkových plošin vyrostlo v posledních letech na našem území jako oněch příslovečných lesních plodů po přírodním zavlažení. Mnohdy se jedná o místa krásná, příjemná a navštíveníhodná, téměř stejně často se však vyskytují stavby tohoto typu zcela zbytečné, z kterých nevidíte nic ani za krásného jasného počasí a které jsou evidentně jen domácími elektrospotřebiči, tedy pračkou peněz …
3.5km
více »
Turistická známka č. 1916 - Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm
Turistická známka č. 1916 - Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm
Turistická známka
Jurkovičova Rozhledna stojí na Karlově kopci za Valašskou dědinou v Rožnově pod Radhoštěm. Architektonické řešení stavby vychází z nákresu (kolorované kresby) architekta D.S.Jurkoviče z roku 1896. Je vystavěna ze dřeva a kamene, celková výše rozhledny je 31,095 m. http://www.treking.cz/regiony/jurkovicova-rozhledna…
3.6km
více »
Radegast
Radegast
Socha
Radhošť je podle legend spojen s uctíváním údajného pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Pověsti praví, že na vrcholku hory stávala odpradávna jeho modla. Tu prý nechali zbořit slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu rovněž zavítali i sem. Pravdou ovšem je, že bůh tohoto jména zřejmě nikdy neexistoval, neboť…
3.8km
více »
Valašské muzeum
Valašské muzeum
Skanzen
Dřevěné městečko je nejstarším areálem. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěn kostel podle kostela ve Větřkovicíc…
4km
více »
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm
Skanzen
Již po několikáté jsem se byla podívat ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Musím uznat, že jsem byla mile překvapená. Čekala jsem, že vše bude tak jak minule, ale nebylo. Je vidět, že skanzen se neustále rozrůstá o nové a nové objekty. Prohlídka tohoto místa zabere celkem dost času. Je lepší si to naplánovat jako celodenní výlet. Vedle skanzenu je velké parkoviště. Za…
4km
více »
Radegast - socha
Radegast - socha
Rozcestí
Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého ž…
4.1km
více »
Skanzen - Rožnov
Skanzen - Rožnov
Skanzen
Valašský muzeum v přírode- skanzen lidové kultury a architektury v Rožnově pod Radhoštěm je vyhlášenou kulturním památkou. Je situován do třech samostatných lokalit. Rozcestí se nachází u vstupu do nejstarší čás…
4.2km
více »
Skalíkova louka
Skalíkova louka
Rozcestí
Skalíkova louka se stejnojmeným hotelem je známým výletním místem v oblasti Radhoště a Pusteven. Místo je snadno dostupné pěšky, na horském kole nebo na běžkách. Leží na tur…
4.5km
více »
Za pohanským bohem Radegastem
Za pohanským bohem Radegastem
Tipy na výlet
     Místo, na které Vás zavedou mé řádky v tipech na výlet a zároveň vám jej mohu s klidným srdcem doporučit, je známé beskydské středisko, které se těší hojné návštěvnosti. Jednak je tomu pro své jedinečné kouzlo, které tato oblast nabízí, ať to jsou výhledy na Beskydy i do širokého okolí, nebo jedinečná stavební architektura, která je zde zastoupená souborem chat (Pustevenka, Libušín, Maměnka, Tane…
4.6km
více »
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm
Město
Město Rožnov pod Radhoštěm je rozloženo na úpatí nejnavštěvovanější hory Moravskoslezských Beskyd Radhoště ( 1129 m.n.m.). Město leží ve středu Beskyd a Vsetínských vrchů. Rožnov najdeme v h…
4.6km
více »
Pustevny
Pustevny
Tipy na výlet
Tak nějak plánovaně i neplánovaně se pohybujeme s motorkami po kraji a objevujeme nová místa, nebo se vrací na již navštívená.  Předem to není nikdy moc jasné kam se zrovna přesně zajede, teď ale padla volba …
4.9km
více »
Beskydy po svých: Pustevny - Radhošť
Beskydy po svých: Pustevny - Radhošť
Tipy na výlet
Dnes se vydáme opět do krásných Moravskoslezských Beskyd :-). Tentokrát zavítáme na Pustevny a Radhošť. Na Pustevny se dostaneme tímto způsobem: Z Olomouce přes Nový Jičín do Frenštátu pod Radhoštěm. Z Ostravy …
4.9km
více »
Velký Javorník
Velký Javorník
Vrchol
Velký Javorník ( 918 m.n.m.) je výrazný vrchol, který se zvedá jihozápadním směrem od města Frenštát pod Radhoštěm. Na vrcholu je turistická chata Velký Javorník s příjemnou restaurací v…
6km
více »
Kněhyně
Kněhyně
Vrchol
Vrchol Kněhyně ( 1256 m.n.m.) je jednou z nejmohutnějších hor Beskyd. Vrchol kopce je porostlý lesem a výstup na vrchol vede příjemným prostředím. Na vrcholu je vrcholová kniha, která toho…
8.4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace