Vrch Brada nad stejnojmennou obcí


Vrch Brada sice není tak vysoký jako nedaleká Přivýšina (463,8 m n. m.), neboť má pouhých 439 m n. m., ale když se podíváme jejím směrem od jičínského rybníka Knížete, je tento kopec nepřehlédnutelný, navíc není jako ty okolní vyvýšeniny zalesněn a dříve se na jeho úbočích nacházely ovocné sady, z nichž do dnešní doby nic nezůstalo.
Podle některých nálezů byl osídlen již v pravěkém období. Právě zde se od nepaměti nacházel stejnojmenný hrad, jenž musel náležet k těm nejstarším v kraji, protože jeho počátky musíme hledat v období, kdy se na stavbu opevnění používalo převážně dřevo a hlína, takže to, že byl vybudován z kamene, bylo velkou tehdejší novotou. Prvním známým šlechticem, který na Bradě sídlil, byl Načerat (též Načerad), syn Pakoslavův, o němž se objevují zmínky z období let 1241-1263. V posledních letech svého života dokonce užíval přídomek „z Brady“ (první zmínka o hradu pochází z roku 1258). Později král Václav odňal Lévovi, nejspíše Načeratovu synovi, hrad Bradu a město Jičín se 100 lány a za to mu 11. listopadu 1304 daroval ves Štítary. 7. června 1305 navíc potvrdil starodávný důchod 6 hřiven, jenž k lysské faře vycházel z jičínských městských důchodů.
Když se dostal později Jičín do držení pánů, kteří bydleli na Veliši, patřila k velišskému panství rovněž Brada, jež byla spravována purkrabími či dokonce pouhými hospodáři, z nichž známe jednoho – Matěje z Brady, který se připomíná v roce 1383. Další vlastníky Brady známe díky tomu, že k ní náleželo podací právo k místnímu kostelu sv. Bartoloměje, takže víme, že se zde roku 1371 vyskytoval Beneš z Veselé a v letech 1407- 1410 Petr z Vartenberka (též psán jako z Vartemberka), od roku 1409 se svým regentem Příbkem ze Smrkovic.
Dále se hrad Brada připomíná mezi zbožím, které náleželo Čeňkovi z Vartenberka, jež král Zikmund Lucemburský daroval v roce 1429 jako odúmrť Oldřichu z Rožmberka. K praktické realizaci tohoto králova rozhodnutí nedošlo a velišské panství nadále vlastnil Čeňkův syn Jindřich. 5. května 1434 odkázal Jindřich z Veselé veškerý svůj majetek i s Bradou své tetě Machně z Veselé. Po ní následovali v držení hradu: Hašek z Valdštejna a Markvart z Údrnic, jinak z Labouně, jenž založil větev Bradských z Labouně. Po Markvartovi z Labouně a z Brady, o němž se činí poslední zmínka roku 1468, držel Bradu v roce 1482 Otík, který ji před rokem 1487 prodal Mikuláši Lickovi z Rýzmburka. Díky tomuto prodeji a odstěhování Bradských z Labouně hrad Brada zpustl a začal chátrat. Před rokem 1504, kdy získal Bradu s ostatními majetky Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Veliši, byl hrad veden již jako pustý. Poslední zmínka o něm se objevuje v listinách roku 1533, ale profesor August Sedláček hovoří ještě o tom, že v roce 1546 Jan Licek obnovil vklad Brady Vilémovi Trčkovi z Lípy.
Postupem času z hradu mnoho nezbylo, neboť stejně jako jinde byl využit materiál z něj na stavbu jiných příbytků. Velkou jeho část také zničil v 19. století lom v severozápadní části kopce. Roku 1866 byl kopec navíc obsazen rakouským dělostřelectvem (brigáda Poschacherova), jež ostřelovalo od Turnova postupující pruské jednotky. Při jednom z pruských útoků na Bradu byl poraněn velící generálporučík Ludwig Karl Kurt Friedrich Wilhelm Georg von Tümpling a velení musel převzít generálmajor Friedrich Wilhelm von Kamiensky. Bylo tomu tak v den sv. Petra a Pavla a na památku toho zde vztyčil Ervín hrabě Šlik velký dubový kříž a po jeho bocích sochy sv. Petra a Pavla jako nejvýše položený ze všech po širém okolí hojných pomníků z prusko-rakouské války. Krásně o tom hovoří „Jičínský obzor“ ze 2. července 1893: „Slavnost svěcení kříže „na Bradech“. Dne 29. června t. r. Ve výroční den nešťastné bitvy rakousko-pruské konala se na nejvyšším bodu kopce „Brada“ u Jičína slavnosť vysvěcení velkého kříže a soch sv. Petra a Pavla. Kříž tento postaven jest míst. spolkem k udržování pomníků a hrobů na bojišti jičínském a jest darem vysokorodého pana Ervína hraběte Šlika, čestného člena jičínského míst. spolku jakož i místopředsedy Ústředního spolku k udržování pomníků na českých bojištích z roku 1866. Sochy sv. Petra a Pavla vedle kříže umístěné zhotoveny byly v sochařsko-kamenické škole v Hořicích a vys. c. k. ministerstvem kultu a vyučování místnímu spolku darovány. Již den před tím, 28. června přibyl do našeho města J. J. princ Vilhelm ze Schaumburg-Lippe, c. k. polní podmaršálek a protektor Ústředního spolku k udržování pomníků a hrobů na bojištích českých z r. 1866. Byl ubytován u p. MUDr. Pressla, c. k. okres. lékaře. V předvečer slavnosti a po celou noc hořela velká svítilna na kříži umístěná, kteréžto světlo nejen z Jičína ale i daleko v kraji viděti bylo. Noc ze dne 28. na 29. června přinesla nám ovšem dávno a toužebně očekávaný déšť, jenž hrozil slavnosť tuto zmařiti. Přece však as o 7. hodině ranní přestalo pršet, takže se mohlo posvěcení vykonati. Vedle oddělení vojska zdejšího c. k. pěš. pluku a c. k. zemské obrany zúčastnil se slavnosti také sbor c. k. priv. ostrostřelců jičínských s hudbou, pak hasičské sbory z Jičína a z Holína. Brzy dostavili se též na slavnostní místo J. J. princ Vilhelm ze Schaumburg-Lippe, pan místodržitelský rada Jos. Schneider, pan purkmistr Frant. Dollanský s městskými rady pp. Vítkem a Prokopem, dále pan c. k. plukovník z Pielstikerů s c. k. majory pp. Švarcem a Hercíkem, pan podplukovník Hušek a četní hodnostáři občanského i vojenského stavu. O 9. hodině ranní počala vlastní slavnosť svěcení kříže a soch veledůstojným panem P. Jos. Štiftrem, děkanem ostruženským; poté veleb. p. kaplan Okrouhlický z Ostružna upamatoval na udalosti tohoto dne před 27 lety, jakož i vyložil význam kříže a vedle umístěných soch. Po skončené řeči sloužil veledůst. pan děkan Štifter při posvěceném kříži polní mši sv., při níž hudba Jičínská hrála kostelní píseň: „Bože před Tvou velebností.“ Hlavní oddíly mše svaté byly označeny hudbou c. k. priv. sboru ostrostřeleckého a ranami z hmoždířů. Po mši svaté odevzdal předseda místního spolku Jičínského p. MUDr. Presl kříž i sochy p. starostovi obce Bradské, Horákovi, do ochrany, který též slíbil, že chce toto posvěcené místo, kříž a sochy chrániti proti každému zneuctění a poškození. Ku konci řeči své provolal pan předseda „Slávu“ jeho c. k. Apoštolskému Veličenstvu, což třikráte bouřlivě opakováno, načež hudba národní hymnu zahrála. Po skončení slavnosti následovalo defilé vojska a spolků před J. J., který své stanovisko u kostela zaujal. Tím byla slavnosť, průběhem níž počasí dosti příznivo zůstalo, skončena. V 1 hodinu odp. súčastnilo se přes 50 osob společného oběda v sále hotelu Hamburku, kdež Jeho Jasnosť princ Vilhelm ze Schaumburg-Lippe pronesl toast Jeho c. k. Apošt. Veličenstvu císaři a králi Františkovi Josefovi I., jenž bouřlivě opakován.“ Tento článek je též důkazem toho, že není pravda, že k této slavnosti došlo v roce 1891, jak např. píše František Lepař ve svém díle „Okolí Jičínské“ z roku 1896.
Dlouhá léta byl kopec se zříceninou zanedbáván, teprve 18. února 1964 byl prohlášen za kulturní památku. Přestože z hradu mnoho nezůstalo, výstup na Bradu stojí za to a nejde jen o malebnou vyhlídku z ní, ale to musí každý poznat sám, že i sem by měli jeho kroky směřovat, pokud chce skutečně poznat všechny krásy své vlasti. Více o zřícenině Brady lze nalézt v památkovém katalogu: https://pamatkovykatalog.cz/hrad-brada-zricenina- 774235.
Na závěr je ještě třeba zmínit legendu o tom, že pod Bradou se skrývají sklepení, v nichž by se měly nacházet nejen lahve archivního vína, ale také různé církevní poklady. Vinice na svahu pod zříceninou totiž měly původně náležet jičínským jezuitům (ve skutečnosti patřila zejména jičínským měšťanům, zejména příslušníkům rodu Rostů). Když byl jejich řád zrušen císařem Josefem II., skrývali se někteří z jeho členů právě ve viničních sklepeních pod Bradou, kde byla mimo velkého množství sudů zřízena na dně studánka. Přístup do sklepa byl prý dovedně zazděn a zakryt. Pramen zde i nadále vytékal, ale vchod do sklepů a k jejich pokladům nikdo nikdy nenašel.
Podle některých nálezů byl osídlen již v pravěkém období. Právě zde se od nepaměti nacházel stejnojmenný hrad, jenž musel náležet k těm nejstarším v kraji, protože jeho počátky musíme hledat v období, kdy se na stavbu opevnění používalo převážně dřevo a hlína, takže to, že byl vybudován z kamene, bylo velkou tehdejší novotou. Prvním známým šlechticem, který na Bradě sídlil, byl Načerat (též Načerad), syn Pakoslavův, o němž se objevují zmínky z období let 1241-1263. V posledních letech svého života dokonce užíval přídomek „z Brady“ (první zmínka o hradu pochází z roku 1258). Později král Václav odňal Lévovi, nejspíše Načeratovu synovi, hrad Bradu a město Jičín se 100 lány a za to mu 11. listopadu 1304 daroval ves Štítary. 7. června 1305 navíc potvrdil starodávný důchod 6 hřiven, jenž k lysské faře vycházel z jičínských městských důchodů.
Když se dostal později Jičín do držení pánů, kteří bydleli na Veliši, patřila k velišskému panství rovněž Brada, jež byla spravována purkrabími či dokonce pouhými hospodáři, z nichž známe jednoho – Matěje z Brady, který se připomíná v roce 1383. Další vlastníky Brady známe díky tomu, že k ní náleželo podací právo k místnímu kostelu sv. Bartoloměje, takže víme, že se zde roku 1371 vyskytoval Beneš z Veselé a v letech 1407- 1410 Petr z Vartenberka (též psán jako z Vartemberka), od roku 1409 se svým regentem Příbkem ze Smrkovic.
Dále se hrad Brada připomíná mezi zbožím, které náleželo Čeňkovi z Vartenberka, jež král Zikmund Lucemburský daroval v roce 1429 jako odúmrť Oldřichu z Rožmberka. K praktické realizaci tohoto králova rozhodnutí nedošlo a velišské panství nadále vlastnil Čeňkův syn Jindřich. 5. května 1434 odkázal Jindřich z Veselé veškerý svůj majetek i s Bradou své tetě Machně z Veselé. Po ní následovali v držení hradu: Hašek z Valdštejna a Markvart z Údrnic, jinak z Labouně, jenž založil větev Bradských z Labouně. Po Markvartovi z Labouně a z Brady, o němž se činí poslední zmínka roku 1468, držel Bradu v roce 1482 Otík, který ji před rokem 1487 prodal Mikuláši Lickovi z Rýzmburka. Díky tomuto prodeji a odstěhování Bradských z Labouně hrad Brada zpustl a začal chátrat. Před rokem 1504, kdy získal Bradu s ostatními majetky Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Veliši, byl hrad veden již jako pustý. Poslední zmínka o něm se objevuje v listinách roku 1533, ale profesor August Sedláček hovoří ještě o tom, že v roce 1546 Jan Licek obnovil vklad Brady Vilémovi Trčkovi z Lípy.
Postupem času z hradu mnoho nezbylo, neboť stejně jako jinde byl využit materiál z něj na stavbu jiných příbytků. Velkou jeho část také zničil v 19. století lom v severozápadní části kopce. Roku 1866 byl kopec navíc obsazen rakouským dělostřelectvem (brigáda Poschacherova), jež ostřelovalo od Turnova postupující pruské jednotky. Při jednom z pruských útoků na Bradu byl poraněn velící generálporučík Ludwig Karl Kurt Friedrich Wilhelm Georg von Tümpling a velení musel převzít generálmajor Friedrich Wilhelm von Kamiensky. Bylo tomu tak v den sv. Petra a Pavla a na památku toho zde vztyčil Ervín hrabě Šlik velký dubový kříž a po jeho bocích sochy sv. Petra a Pavla jako nejvýše položený ze všech po širém okolí hojných pomníků z prusko-rakouské války. Krásně o tom hovoří „Jičínský obzor“ ze 2. července 1893: „Slavnost svěcení kříže „na Bradech“. Dne 29. června t. r. Ve výroční den nešťastné bitvy rakousko-pruské konala se na nejvyšším bodu kopce „Brada“ u Jičína slavnosť vysvěcení velkého kříže a soch sv. Petra a Pavla. Kříž tento postaven jest míst. spolkem k udržování pomníků a hrobů na bojišti jičínském a jest darem vysokorodého pana Ervína hraběte Šlika, čestného člena jičínského míst. spolku jakož i místopředsedy Ústředního spolku k udržování pomníků na českých bojištích z roku 1866. Sochy sv. Petra a Pavla vedle kříže umístěné zhotoveny byly v sochařsko-kamenické škole v Hořicích a vys. c. k. ministerstvem kultu a vyučování místnímu spolku darovány. Již den před tím, 28. června přibyl do našeho města J. J. princ Vilhelm ze Schaumburg-Lippe, c. k. polní podmaršálek a protektor Ústředního spolku k udržování pomníků a hrobů na bojištích českých z r. 1866. Byl ubytován u p. MUDr. Pressla, c. k. okres. lékaře. V předvečer slavnosti a po celou noc hořela velká svítilna na kříži umístěná, kteréžto světlo nejen z Jičína ale i daleko v kraji viděti bylo. Noc ze dne 28. na 29. června přinesla nám ovšem dávno a toužebně očekávaný déšť, jenž hrozil slavnosť tuto zmařiti. Přece však as o 7. hodině ranní přestalo pršet, takže se mohlo posvěcení vykonati. Vedle oddělení vojska zdejšího c. k. pěš. pluku a c. k. zemské obrany zúčastnil se slavnosti také sbor c. k. priv. ostrostřelců jičínských s hudbou, pak hasičské sbory z Jičína a z Holína. Brzy dostavili se též na slavnostní místo J. J. princ Vilhelm ze Schaumburg-Lippe, pan místodržitelský rada Jos. Schneider, pan purkmistr Frant. Dollanský s městskými rady pp. Vítkem a Prokopem, dále pan c. k. plukovník z Pielstikerů s c. k. majory pp. Švarcem a Hercíkem, pan podplukovník Hušek a četní hodnostáři občanského i vojenského stavu. O 9. hodině ranní počala vlastní slavnosť svěcení kříže a soch veledůstojným panem P. Jos. Štiftrem, děkanem ostruženským; poté veleb. p. kaplan Okrouhlický z Ostružna upamatoval na udalosti tohoto dne před 27 lety, jakož i vyložil význam kříže a vedle umístěných soch. Po skončené řeči sloužil veledůst. pan děkan Štifter při posvěceném kříži polní mši sv., při níž hudba Jičínská hrála kostelní píseň: „Bože před Tvou velebností.“ Hlavní oddíly mše svaté byly označeny hudbou c. k. priv. sboru ostrostřeleckého a ranami z hmoždířů. Po mši svaté odevzdal předseda místního spolku Jičínského p. MUDr. Presl kříž i sochy p. starostovi obce Bradské, Horákovi, do ochrany, který též slíbil, že chce toto posvěcené místo, kříž a sochy chrániti proti každému zneuctění a poškození. Ku konci řeči své provolal pan předseda „Slávu“ jeho c. k. Apoštolskému Veličenstvu, což třikráte bouřlivě opakováno, načež hudba národní hymnu zahrála. Po skončení slavnosti následovalo defilé vojska a spolků před J. J., který své stanovisko u kostela zaujal. Tím byla slavnosť, průběhem níž počasí dosti příznivo zůstalo, skončena. V 1 hodinu odp. súčastnilo se přes 50 osob společného oběda v sále hotelu Hamburku, kdež Jeho Jasnosť princ Vilhelm ze Schaumburg-Lippe pronesl toast Jeho c. k. Apošt. Veličenstvu císaři a králi Františkovi Josefovi I., jenž bouřlivě opakován.“ Tento článek je též důkazem toho, že není pravda, že k této slavnosti došlo v roce 1891, jak např. píše František Lepař ve svém díle „Okolí Jičínské“ z roku 1896.
Dlouhá léta byl kopec se zříceninou zanedbáván, teprve 18. února 1964 byl prohlášen za kulturní památku. Přestože z hradu mnoho nezůstalo, výstup na Bradu stojí za to a nejde jen o malebnou vyhlídku z ní, ale to musí každý poznat sám, že i sem by měli jeho kroky směřovat, pokud chce skutečně poznat všechny krásy své vlasti. Více o zřícenině Brady lze nalézt v památkovém katalogu: https://pamatkovykatalog.cz/hrad-brada-zricenina- 774235.
Na závěr je ještě třeba zmínit legendu o tom, že pod Bradou se skrývají sklepení, v nichž by se měly nacházet nejen lahve archivního vína, ale také různé církevní poklady. Vinice na svahu pod zříceninou totiž měly původně náležet jičínským jezuitům (ve skutečnosti patřila zejména jičínským měšťanům, zejména příslušníkům rodu Rostů). Když byl jejich řád zrušen císařem Josefem II., skrývali se někteří z jeho členů právě ve viničních sklepeních pod Bradou, kde byla mimo velkého množství sudů zřízena na dně studánka. Přístup do sklepa byl prý dovedně zazděn a zakryt. Pramen zde i nadále vytékal, ale vchod do sklepů a k jejich pokladům nikdo nikdy nenašel.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.467, 15.329)
Poslední aktualizace: 16.11.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Brada-Rybníček
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Vrch Brada nad stejnojmennou obcí

vrch Brada
Vyhlídka

Vrch Brada se nachází západně nad vsí Brada, místní části obce Brada-Rybníček. Na vrcholu jsou tři sokly s křížem a sochami svatého Petra a Pavla, upravené odpočinkové místo s lavičkami a panely s popsanými panoramatickými fotografiemi výhledu. Poblíž jsou také pozůstatky hradu ze 13. století.
0.3km
více »

Brada - část obce Brada-Rybníček
Místní část

Vesnice Brada, místní část obce Brada-Rybníček se nachází severně od Jičína.V obci je k vidění kostel svatého Bartoloměje z počátku 14. století, se stavebními úpravami ze 17. a 19. století…
0.3km
více »

Brada - kostel sv. Bartoloměje
Kostel

Kostel se nachází na úpatí skalnatého vrchu Brada nedaleko míst, kde ve 13 století stával hrad. První zmínky o kostelu jsou z roku 1371, postaven byl však již kolem roku 1300. Roku 1662 byl opraven a byla přista…
0.3km
více »

Vrch Brada a Rumcajsí jeskyně
Vrchol
Vrch Brada a Rumcajsí jeskyně 8.5.2020 Jičínská pahorkatina Místo jsme navštívili z výletu do Prachovských skal . Původně byla cílem Rumcajsí jeskyně. Ovšem proč…
0.3km
více »

Brada
Tipy na výlet

Jedeme, nebo i jdeme cca 5 km severně od Jičína. Naším cílem je skalnatý blok na němž stával raně gotický hrad. Směřujeme za rozhledy a za historií. Historie je zastoupena zbytky hradu Brada, který byl založen cca v polovině 13. století, v letech 1241 – 63 se jako majitel zmiňuje Načerad z Brady. Dlouhého trvání však hrad neměl, zpust již po roce 1482, kdy jeho význam upadl se…
0.3km
více »

Zřícenina hradu Brada a vyhlídka Václava Čtvrtka.
Tipy na výlet

Jaro v Českém ráji je lákavou nabídkou na prožití několika dní v této kouzelné části naší země. I když podle předpovědi počasí pro druhou polovinu dubna to nemuselo vyjít, přesto jsme se…
0.3km
více »

Vrch Brada
Kopec
Začnu Přivýšinou. Přivýšina je pískovcový hřbet táhnoucí se východně od obce Prachov. Ano, Prachov je obec podle níž je pojmenováno velice známé a turisty velmi vyhledávané skalní město Prachovské skály.
Přivýšin…
0.3km
více »

Kolečko kolem Prachovských skal
Tipy na výlet
Na tento výlet vyrazíme z osady Brada, nacházející se cca 4 kilometry severně od Jičína. Dá se zde celkem pohodlně zaparkovat před místním penzionem. Naše další kroky pak povedou po okraji Prachovských skal, tedy …
0.4km
více »

Rumcajsova jeskyně v lese Řáholci
Jeskyně

Kdo by neznal Rumcajse, Manku a Cipíska! A s nimi i les Řáholec, kam Rumcajs musel z Jičína od verpánku utéct do jeskyně. Ta jeskyně opravdu existuje a dodnes je upravená tak, jako kdyby tu …
0.4km
více »

Vrcholky jičínska 3. - Přes Přivýšinu 464 m.n.m. na Brada 410 m.n.m.
Cestopisy
Třetí pokračování putování po vrcholcích jičínska začínám se synem na parkovišti u Prachovských skal v obci Prachov kam nás dopravil sezónní turistický autobus. Jízdní řády na www.craj.cz nebo www.cesky-raj.info. …
0.6km
více »

Ervínův hrad, Rumcajsova jeskyně, skalní hrádek Pařez – to vše leží v okolí Prachovských skal
Tipy na výlet

Jako východisko jsem zvolil vlakovou zastávku Hrdoňovice. Je možné vystoupit také o zastávku dříve v Mladějově. Je to o cca 1,5-2 km delší výlet.
U vlakové zastávky v Hrdoňovicích začíná žlutě značená cesta, kt…
0.6km
více »

Rybník Vražda
Rybník

Rybník Vražda je nejmenším ze tří tzv. Jinolických Rybníků o rozloze 2,1 ha. Tento rybník je jediný ze tří Jinonických rybníků, který není vhodný ke koupání. Ponurý název rybníku je odvozen od události, kdy v prů…
0.8km
více »

Přivýšina u Prachovských skal
Skalní útvar

Skalnatý vrch nedaleko populárních Prachovských skal. Va vrcholu nejvyšší skály Vyhlídka Václava Čtvrtka. Přístup buď z parkoviště v Prachově po zelené značce (na zobrazené mapce výše tato značka není zanesena, ale v reálu existuje - viz mapa v galerii) nebo z osady Brada po modré kolem Rumcajsovy jeskyně (https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/rumcajsova-jeskyne-v-lese-raholci) s odbočkou na zmíněnou zelenou.
0.8km
více »

Vražda v Jinolici
Rybník

Hned v úvodu po přečtení názvu článku vás musím ubezpečit, že nečtete černou kroniku, ale jste správně na Turistice.cz.
Vražda je v pořadí třetí ze soustavy Jinolických rybníků. Pravda, má trochu zvláštní jméno. …
0.8km
více »

Přivýšina
Vyhlídka

Přivýšina je skalnatý vrch na východě prachovského hřebenu, asi 4 km severozápadně od Jičína.Dostaneme se sem nejlépe právě z Jičína po modré turistické značce, cesta je až k Rozcestí Pod Přivýšinou sjízdná i pro kola. I přes blízkost turisticky velmi exponovaných Prachovských skal zde většinou moc lidí nepotkáte.
0.9km
více »
Camp Eden-Jinolické rybníky
Tipy na výlet

Jedeme do campu EDEN.Autem,karavanem,autobusem,vlakem atd. Za pohodou a klidem přírody.Po památkách(žádná památka není v tomto campu)!!! Tady.V tomto campu.Mají tam hospodu,ale je lepší jet někam do restaurace a n…
1km
více »

Jinolice
Vesnice

Malá obec severně od Jičína. Připomínají se roku 1377. Jsou zde roubené stavby (č. p. 8, 12-15) z konce 18. století a z první poloviny 19. století, mlýn (č. p. 37) z počátku 19. století, roubená stavba (č. …
1.1km
více »

Podůlší - Svatá Trojice
Vesnice

Podůlší - obec severně od Jičína ležící na východním úpatí kopce Brada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399, její název je odvozen od místa ležícího pod olšemi. V Dolním Podůlší najdeme sochu Svaté Trojice. V místní hospodě je dochována historická opona z roku 1927. V obci a jejím okolí se nachází několik pomníků obětí prusko-rakouské války roku 1866. Podůlším…
1.2km
více »

Paintballové hřiště u Jinolice na Jičínsku
Zábava, atrakce

Na okraji Jinolického kempu 100 m nad rybníkem Němeček se nachází paintballové hřiště o rozloze 5.000 m2. Různé zábrany a stavby z prken a sudů rozmístěné na ploše umožňují hráčům skrývat se před Střelami protivní…
1.2km
více »

Jinolické rybníky
Rybník

Sháníte-li se po nějakém Krásném letním rekreačním místě, věříme, že tato upoutávka bude přímo pro vás. Zveme vás totiž do malebné rekreační oblasti, rozprostírající se nedaleko města Jičín, která je atraktivní …
1.3km
více »

Autokemp Jinolice
Tipy na výlet

Vesnička Jinolice s přibližně 180 obyvyteli se nachází přibližně šest kilometrů od Jičína, ze kterého do obce jezdí jak autobus tak vlak. Tento vynikající kemp je posazen do jednoho z nejlepších a nejhezčích míst …
1.4km
více »
Víkend v Českém ráji
Tipy na výlet

16.-17.10.2010
V půlce října jsme vyrazili na víkend užívat si krásy podzimu. Díky akci NPÚ jsme měli vstup na jednu památku v jejich správě zdarma. Vybrali jsme si Zámek Sychrov. A při té příležitosti jsme se chystali i na zámek HRUBÝ ROHOZEC. Další místo, které jsme chtěli navštívit byla Turnovská Synagoga, tam však probíhala přednáška. Prošli jsme si tedy rychle centrum města a jeli jsme se ubytovat.
…
1.5km
více »

Prachov (obec)
Vesnice

Obec Prachov je připomínána roku 1533. Býval zde Prachův dvůr, později hradištní ves Valy, kterou vojsko Jana Žižky vypálilo. V obci a okolí se nalézá množství pomníků padlých v Prusko-Rakouské válce r. 1866.
O Prachovských skalách, resp. vyhlídkách více zde: https://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/prachovske-skaly-vyhlidky.html
1.7km
více »

Prachov - Muzeum přírody Český ráj
Muzeum

Muzeum přírody Český ráj je součástí Turistického centra na Prachově v místě kde se dříve říkalo U kiosků. Muzeum bylo založeno 24.7.2002. Nabízí stálou expozici Příroda Prachovských skal, Českého ráje a Jičínska.…
1.8km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Prachovské skály - Myší díra
Skalní útvar

Skalní útvar Myší díra v Prachovských skalách se nalézá při cestě malým (žlutým) okruhem ve směru od Točenice k Vyhlídkám. Průchod skalní štěrbinou je však vhodný pro „konfekční" turisty, šíře průchodu je v některých místech něco málo nad 60 cm....
2.8km
více »

Prachovské skály - vyhlídka Českého ráje
Vyhlídka

Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera. Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče. V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti (jako na foto) Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory. K Vyhlídce Českého ráje nás dovede odbočka od žlutě značeného…
2.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Prachovské skály
Rezervace

Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l.
Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami.…
3.2km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Jičín - Valdická brána
Rozhledna

Valdická brána - dominanta Valdštejnova náměstí v Jičíně. Je jedinou ze tří dochovaných bran, které byly součástí původních městských zděných hradeb (pozn. redakce: součástí opevnění města). Do dnes známé podoby byla Valdická brána dostavěna kolem roku 1568 (pozn. redakce: na příkaz šlechtického rodu Trčků z Lípy, ale jak dokládají kusy zdiva, při stavbě byly využity zbytky…
4km
více »

Jičín
Město

Jičín leží v Severních Čechách, východním směrem od Mladé Boleslavi. Město Jičín proslavil spisovatel Václav Čtvrtek ve svých pohádkách umístěných do města Jičína a jeho okolí. Václav Čtvrtek tu jako chlapec trávil prázdniny u dědečka v letech 1914 až 1918. Město Jičín je pomyslnou bránou do oblasti Českého ráje, především do Prachovských skal. U západního a východního okraje…
4.2km
více »