Sjezd českých lékařů v Hradci Králové v roce 1890


Město Hradec Králové se i přes své obehnání pevnostními hradbami snažilo dávat najevo, že náleží nejen mezi nejstarší česká města, nýbrž že je skutečnou metropolí severovýchodních Čech a zaslouží si tak obdobnou pozornost jako ostatní velkoměsta království Českého. Z tohoto důvodu zde byly uspořádávány různé přehlídky, výstavy, kongresy a sjezdy. O to víc se tyto akce zvětšovaly, když se chýlila pevnostní éra města nepochybně ke svému konci.
Jednou z největších akcí, jež byla tehdy ve městě uspořádána, byl v roce 1890 sjezd českých lékařů, jehož pořadatelem byla Ústřední jednota českých lékařů. Stal se i jakousi reakcí na výsledky 18. sjezdu německých lékařů. Tehdy si každý významný český lékař nemohl účast na tomto podniku ujít a pozvánky na něj jsme mohli najít v různých periodicích, např. "Časopis lékařů českých" přinesl 19. července 1890 tuto zprávu:
"Ústřední jednota českých lékařů v království Českém.
Výbor ústřední jednoty českých lékařů v království Českém svolává letní valnou hromadu členů jednoty na 20. července 1890 po 10. hod. dopol. do Hradce Králové.
Pořad rokování:
I. Čtení zápisníku valné hromady v zimě odbývané.
II. Zpráva jednatele.
III. Zpráva pokladníka.
IV. Volba starosty, náměstků, členů výboru, náhradníků a revisorů účtů.
V. Ustanovení ročního příspěvku.
VI. Vyměření příspěvku časopisu jednoty.
VII. Zpráva o návrzích dr. Boučka a) aby země i stát k pensijnímu fondu lékařskému přispívaly, b) aby zdravotnictví zemi se odevzdalo. (Referent prof. Janovský.)
VIII. Zpráva o nemocenských pokladnách (týž ref.).
IX. Zpráva o otázce pojištění v případě onemocnění hospodářského a lesnického personálu. (Referent dr. Batěk.)
X. Zpráva o pensijní záležitosti pro lékaře. (Referent prof. Janovský.)
XI. Volba jednoho delegáta pro sjezd rakouské jednoty lékařských spolků v Opavě.
XII. Volné návrhy.
Upozornění:
1. Dle §. 10. stanov návrhy a přednášky musí býti starostovi jednoty na 14 dní před valnou hromadou písemně oznámeny.
2. Jednotlivé župy račtež počet účastníků pro valnou hromadu oznámiti buď jednateli dr. J. Skaličkovi v Praze neb dr. A. Urbanovi, předsedovi župy severovýchodní v Hradci Králové, za příčinou bližšího určení počtu účastníků, místnosti banketu atd.
Dr. Skalička, t. č. jednatel.
Dr. J. Ostrčil, t. č. starosta."
Již 19. července téhož roku zavítali do města první hosté (z Prahy vyrazili vlakem severozápadní dráhy v 15.45 hod.), kteří byli na nádraží uvítáni MUDr. Adolfem Urbanem a večer se sešli na přátelské schůzi v Měšťanské besedě. Také následujícího dne přijelo větší množství účastníků sjezdu. Všichni společně se dopoledne vydali do nově vystavěné všeobecné okresní nemocnice, aby shlédli její místnosti a zařízení. Přivítáni byli starostou Hynkem Lhotským, primářem nemocnice MUDr. Josefem Potočkem a městským fyzikem MUDr. Otokarem Klumparem. Odtud se odebrali do městského muzea, kterým je provázel náměstek Ladislav Jan Pospíšil.
Následně odešli do městského divadla, kde byla zahájena valná hromada Ústřední jednoty českých lékařů, jakož i lékařské župy severovýchodních Čech. Tu zahájil předseda jednoty MUDr. Josef Ostrčil těmito slovy: "Pánové, ctění kollegové, dovolte, abych zahájil dnešní schůzi valné hromady ústřední jednoty č. 1. v království Českém, myslím, že mluvím v intencích výboru, když konstatuji, že jsme zde četně shromážděni, jak vidím, mám-li soudné oko, že schůze tato bude asi ta nejčetnější, které jsme konali. Vítám Vás všechny, zvláště ony pány kollegy, kteří vážili cestu dalekou a s velkými oběťmi spojenou. Než přikročíme k dalšímu jednání, dovolte, abych Vám představil pana purkmistra tohoto královského věnného města, pana Lhotského.", aby po něm uvítal všechny hosty starosta Hynek Lhotský, jenž řekl pouze toto: "Velectění pánové! Já Vás srdečně vítám jménem města a přeji Vašim snahám plného zdaru. Na zdar!" Tehdy se totiž ještě politikové tolik rádi neposlouchali, jako je tomu dnes.
Poté byla MUDr. Josefem Skaličkou přečtena výroční pololetní zpráva, která byla schválena stejně jako pokladní zpráva, přičemž předtím si účastníci sjezdu schválili to, aby ušetřili čas tím, že nebude čten zápis ze zimní valné hromady z 19. prosince 1889, protože si ho mohl každý přečíst v "Časopisu českých lékařů". Poté došlo podle § 7. stanov k volbě užšího 10členného výboru, z něhož následně valná hromada vybrala funkcionáře. Novinkou oproti minulosti se stalo to, že bylo voleno více o náměstka předsedy a revizory účtů.
Do výboru byli zvoleni MUDr. Josef Ostrčil jako předseda (48 hlasů), MUDr. Jan Dvořák jako 1. místopředseda (47 hlasů), MUDr. Jaromír Nečas jako 2. místopředseda (46 hlasů), MUDr. Vítězslav Janovský (46 hlasů), MUDr. Václav Lüftner (47 hlasů), MUDr. Josef Skalička (48 hlasů), MUDr. Leopold Batěk (48 hlasů), MUDr. Jan Marek (47 hlasů), MUDr. Václav Pacovský (46 hlasů) a MUDr. Jan Mitvalský (46 hlasů) jako členové. Náhradníky se stali MUDr. Václav Steffal, MUDr. Jan Ježek a MUDr. Václav Hovorka; revisory účtů MUDr. Jan Michl a MUDr. Ed. Nessel. Členský příspěvek byl opět stanoven na 1 zl. ročně, naopak roční příspěvek pro "Časopis českých lékařů" byl snížen z 250 zl. na 200 zl. Po vyřízení těchto běžných záležitostí podal prof. MUDr. Vít. Janovský referát o návrzích MUDr. Boučka, aby země i stát přispívaly do lékařského penzijního fondu a zdravotnictví se odevzdalo zemi. Po schválení obou návrhů referoval prof. Janovský o nemocenských pokladnách a byla přijata tato rezoluce:
„Valná hromada Ústřední jednoty českých lékařů shromážděná 20. července v Hradci Králové, usnesla se na tom, aby výbor v petici opíraje se o vývody v referátu přednešené, domáhal se zákonitou cestou změny § 39. zákona ze dne 30. března 1883 a §§ 13., 27., jakož i 10. vzorného statutu ze dne 20. října 1888.
V ostatních otázkách, které týkající se usjednocení mezi lékaři a pokladnami budiž uložena župám povinnost dle poměrů místních, aby župy vypracovaly návod, dle kterých, aby se drželi lékaři, buďtež zavázáni způsobem čestným.“
Debaty o tomto problému se zúčastnili MUDr. Josef Moravec z Králové Dvora, jenž si přál zavedení komor a lékařských tarifů, MUDr. Jan Levit, MUDr. Jan Kulíř a MUDr. Edvard Albert. Pro pokročilost doby se další program odbyl ve zkrácené formě, zejména šlo o zprávu o otázce pojištění v případě onemocnění hospodářského a lesnického personálu a o zprávu ohledně penzijní záležitosti pro lékaře. Za delegáta pro sjezd rakouských lékařů v Opavě byl zvolen MUDr. Josef Moravec. Poté došlo na demontrace MUDr. Levita. Protože nebylo volných návrhů, byla schůze prohlášena za ukončenou.
Po valné schůzi ústřední jednoty se konala hromada župy lékařů severovýchodních Čech. Předsedou byl zvolen MUDr. Adolf Urban, c. k. okresní fyzik v Hradci Králové, místopředsedou MUDr. Josef Moravec z Králové Dvora, jednatelem, když MUDr. Jan Dvořák z Opočna volbu nepřijal, MUDr. Otokar Klumpar, městský fyzik v Hradci Králové. Ve výboru dále zasedli: MUDr. Jan Štros z Nechanic, MUDr. Jan Marek z Kuklen, MUDr. František Petr z Jaroměře, MUDr. Karel Švehla z Kostelce nad Orlicí a MUDr. Jan Levit z Hořic.
Odpoledne byl odbýván v dvoraně sokolovny banket, kterého se zúčastnilo 75 osob. Večer odjeli někteří účastníci domů a ti zbylí se nejprve prošli večerním městem a posléze navštívili divadelní představení Jiráskovy "Vojnarky", uspořádané Ludvíkovou divadelní společností právě na počest lékařského sjezdu. I díky konání takovéto akce se podařilo následně získávat další zájemce o uspořádávání různých schůzí a konferenci, jež se staly velkou propagací města a v mnohém mu přidaly na jménu, což pokračovalo až do poloviny 20. století, kdy nastal velký útlum, aby počátkem 90. let 20. století došlo k částečné obnově předchozího stavu.
Jednou z největších akcí, jež byla tehdy ve městě uspořádána, byl v roce 1890 sjezd českých lékařů, jehož pořadatelem byla Ústřední jednota českých lékařů. Stal se i jakousi reakcí na výsledky 18. sjezdu německých lékařů. Tehdy si každý významný český lékař nemohl účast na tomto podniku ujít a pozvánky na něj jsme mohli najít v různých periodicích, např. "Časopis lékařů českých" přinesl 19. července 1890 tuto zprávu:
"Ústřední jednota českých lékařů v království Českém.
Výbor ústřední jednoty českých lékařů v království Českém svolává letní valnou hromadu členů jednoty na 20. července 1890 po 10. hod. dopol. do Hradce Králové.
Pořad rokování:
I. Čtení zápisníku valné hromady v zimě odbývané.
II. Zpráva jednatele.
III. Zpráva pokladníka.
IV. Volba starosty, náměstků, členů výboru, náhradníků a revisorů účtů.
V. Ustanovení ročního příspěvku.
VI. Vyměření příspěvku časopisu jednoty.
VII. Zpráva o návrzích dr. Boučka a) aby země i stát k pensijnímu fondu lékařskému přispívaly, b) aby zdravotnictví zemi se odevzdalo. (Referent prof. Janovský.)
VIII. Zpráva o nemocenských pokladnách (týž ref.).
IX. Zpráva o otázce pojištění v případě onemocnění hospodářského a lesnického personálu. (Referent dr. Batěk.)
X. Zpráva o pensijní záležitosti pro lékaře. (Referent prof. Janovský.)
XI. Volba jednoho delegáta pro sjezd rakouské jednoty lékařských spolků v Opavě.
XII. Volné návrhy.
Upozornění:
1. Dle §. 10. stanov návrhy a přednášky musí býti starostovi jednoty na 14 dní před valnou hromadou písemně oznámeny.
2. Jednotlivé župy račtež počet účastníků pro valnou hromadu oznámiti buď jednateli dr. J. Skaličkovi v Praze neb dr. A. Urbanovi, předsedovi župy severovýchodní v Hradci Králové, za příčinou bližšího určení počtu účastníků, místnosti banketu atd.
Dr. Skalička, t. č. jednatel.
Dr. J. Ostrčil, t. č. starosta."
Již 19. července téhož roku zavítali do města první hosté (z Prahy vyrazili vlakem severozápadní dráhy v 15.45 hod.), kteří byli na nádraží uvítáni MUDr. Adolfem Urbanem a večer se sešli na přátelské schůzi v Měšťanské besedě. Také následujícího dne přijelo větší množství účastníků sjezdu. Všichni společně se dopoledne vydali do nově vystavěné všeobecné okresní nemocnice, aby shlédli její místnosti a zařízení. Přivítáni byli starostou Hynkem Lhotským, primářem nemocnice MUDr. Josefem Potočkem a městským fyzikem MUDr. Otokarem Klumparem. Odtud se odebrali do městského muzea, kterým je provázel náměstek Ladislav Jan Pospíšil.
Následně odešli do městského divadla, kde byla zahájena valná hromada Ústřední jednoty českých lékařů, jakož i lékařské župy severovýchodních Čech. Tu zahájil předseda jednoty MUDr. Josef Ostrčil těmito slovy: "Pánové, ctění kollegové, dovolte, abych zahájil dnešní schůzi valné hromady ústřední jednoty č. 1. v království Českém, myslím, že mluvím v intencích výboru, když konstatuji, že jsme zde četně shromážděni, jak vidím, mám-li soudné oko, že schůze tato bude asi ta nejčetnější, které jsme konali. Vítám Vás všechny, zvláště ony pány kollegy, kteří vážili cestu dalekou a s velkými oběťmi spojenou. Než přikročíme k dalšímu jednání, dovolte, abych Vám představil pana purkmistra tohoto královského věnného města, pana Lhotského.", aby po něm uvítal všechny hosty starosta Hynek Lhotský, jenž řekl pouze toto: "Velectění pánové! Já Vás srdečně vítám jménem města a přeji Vašim snahám plného zdaru. Na zdar!" Tehdy se totiž ještě politikové tolik rádi neposlouchali, jako je tomu dnes.
Poté byla MUDr. Josefem Skaličkou přečtena výroční pololetní zpráva, která byla schválena stejně jako pokladní zpráva, přičemž předtím si účastníci sjezdu schválili to, aby ušetřili čas tím, že nebude čten zápis ze zimní valné hromady z 19. prosince 1889, protože si ho mohl každý přečíst v "Časopisu českých lékařů". Poté došlo podle § 7. stanov k volbě užšího 10členného výboru, z něhož následně valná hromada vybrala funkcionáře. Novinkou oproti minulosti se stalo to, že bylo voleno více o náměstka předsedy a revizory účtů.
Do výboru byli zvoleni MUDr. Josef Ostrčil jako předseda (48 hlasů), MUDr. Jan Dvořák jako 1. místopředseda (47 hlasů), MUDr. Jaromír Nečas jako 2. místopředseda (46 hlasů), MUDr. Vítězslav Janovský (46 hlasů), MUDr. Václav Lüftner (47 hlasů), MUDr. Josef Skalička (48 hlasů), MUDr. Leopold Batěk (48 hlasů), MUDr. Jan Marek (47 hlasů), MUDr. Václav Pacovský (46 hlasů) a MUDr. Jan Mitvalský (46 hlasů) jako členové. Náhradníky se stali MUDr. Václav Steffal, MUDr. Jan Ježek a MUDr. Václav Hovorka; revisory účtů MUDr. Jan Michl a MUDr. Ed. Nessel. Členský příspěvek byl opět stanoven na 1 zl. ročně, naopak roční příspěvek pro "Časopis českých lékařů" byl snížen z 250 zl. na 200 zl. Po vyřízení těchto běžných záležitostí podal prof. MUDr. Vít. Janovský referát o návrzích MUDr. Boučka, aby země i stát přispívaly do lékařského penzijního fondu a zdravotnictví se odevzdalo zemi. Po schválení obou návrhů referoval prof. Janovský o nemocenských pokladnách a byla přijata tato rezoluce:
„Valná hromada Ústřední jednoty českých lékařů shromážděná 20. července v Hradci Králové, usnesla se na tom, aby výbor v petici opíraje se o vývody v referátu přednešené, domáhal se zákonitou cestou změny § 39. zákona ze dne 30. března 1883 a §§ 13., 27., jakož i 10. vzorného statutu ze dne 20. října 1888.
V ostatních otázkách, které týkající se usjednocení mezi lékaři a pokladnami budiž uložena župám povinnost dle poměrů místních, aby župy vypracovaly návod, dle kterých, aby se drželi lékaři, buďtež zavázáni způsobem čestným.“
Debaty o tomto problému se zúčastnili MUDr. Josef Moravec z Králové Dvora, jenž si přál zavedení komor a lékařských tarifů, MUDr. Jan Levit, MUDr. Jan Kulíř a MUDr. Edvard Albert. Pro pokročilost doby se další program odbyl ve zkrácené formě, zejména šlo o zprávu o otázce pojištění v případě onemocnění hospodářského a lesnického personálu a o zprávu ohledně penzijní záležitosti pro lékaře. Za delegáta pro sjezd rakouských lékařů v Opavě byl zvolen MUDr. Josef Moravec. Poté došlo na demontrace MUDr. Levita. Protože nebylo volných návrhů, byla schůze prohlášena za ukončenou.
Po valné schůzi ústřední jednoty se konala hromada župy lékařů severovýchodních Čech. Předsedou byl zvolen MUDr. Adolf Urban, c. k. okresní fyzik v Hradci Králové, místopředsedou MUDr. Josef Moravec z Králové Dvora, jednatelem, když MUDr. Jan Dvořák z Opočna volbu nepřijal, MUDr. Otokar Klumpar, městský fyzik v Hradci Králové. Ve výboru dále zasedli: MUDr. Jan Štros z Nechanic, MUDr. Jan Marek z Kuklen, MUDr. František Petr z Jaroměře, MUDr. Karel Švehla z Kostelce nad Orlicí a MUDr. Jan Levit z Hořic.
Odpoledne byl odbýván v dvoraně sokolovny banket, kterého se zúčastnilo 75 osob. Večer odjeli někteří účastníci domů a ti zbylí se nejprve prošli večerním městem a posléze navštívili divadelní představení Jiráskovy "Vojnarky", uspořádané Ludvíkovou divadelní společností právě na počest lékařského sjezdu. I díky konání takovéto akce se podařilo následně získávat další zájemce o uspořádávání různých schůzí a konferenci, jež se staly velkou propagací města a v mnohém mu přidaly na jménu, což pokračovalo až do poloviny 20. století, kdy nastal velký útlum, aby počátkem 90. let 20. století došlo k částečné obnově předchozího stavu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.211, 15.834)
Poslední aktualizace: 7.11.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Sjezd českých lékařů v Hradci Králové v roce 1890

Hradec Králové - Okresní dům
Dům, budova

Okresním dům - první velká zakázka architekta Jana Kotěry v Hradci Králové. Stavba budovy byla realizována v letech 1903-04. První patro bylo určeno pro účely okresního výboru, zbylá část budovy byla projektována …
0.1km
více »

Noční Hradec Králové z Bílé věže
Tipy na výlet

Dominantu Hradce Králové, Bílou věž, znáte asi každý buď z návštěvy města nebo alespoň z fotografií. Mnozí jste na její ochoz vystoupali a kochali se pohledy na salon republiky, jak se Hradci Králové dříve říkal…
0.1km
více »

Hradec Králové - Weinhengstův dům
Dům, budova

Weinhengstův dům - ozdoba Eliščina nábřeží při levém břehu Labe. Dům je dílem architektů R. Němce a B. Bendelmayera, stavitem Viktor Weinhengst, postaven byl v roce 1898. U prostřed v průčelí domů je umístěna socha královny Elišky.
0.1km
více »

Agrární záložna v Hradci Králové
Dům, budova
Na místě dnešní budovy čp. 402 stával původně dům, který byl postaven v letech 1903-1904 stavitelem Václavem Nekvasilem z Karlína pro Rakousko-uherskou banku. V jeho základech bylo objeveno mnoho archeologických n…
0.1km
více »

Franušova ulice v Hradci Králové
Ulice
Franušova ulice je jednou z nejmenších královéhradeckých veřejných prostor a svůj název nese od roku 1896. Pojmenována byla po Janu Franusovi, královéhradeckém měšťanovi z přelomu 15. a 16. století, který byl od roku 1489 konšelem a od roku 1503 purkmistrem v Hradci Králové. Je znám tím, že nechal zhotovit tzv. Franusův kancionál (sborník 1-5ti hlasých skladeb domácího i cizího…
0.1km
více »

Zieglerova ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice spojuje Dlouhou ulici a náměstíčko Na Hradě s ulicemi Tomkovou a V Kopečku (průchodem mezi domy čp. 89 a čp. 163, kterému se říkalo „myší díra“). Od 18. století byla nazývána Seminářskou nebo Solní ulič…
0.1km
více »

Návštěvy Josefa II. v Hradci Králové aneb Jak dostal císař handrou
Zajímavost
V roce 1765 císař Josef II. rozhodl o přeměně Hradce Králové na vojenskou pevnost, která by chránila pravé křídlo rakouské armády v úseku od Hradce Králové po Vrchlabí proti stále výbojnějšímu Prusku a práce na její stavbě začaly hned následujícího roku.A protože byl nedůvěřivý a rád chtěl vidět vše v reálu, zajížděl na stavbu pevnosti pravidelně. Jedna z prvních návštěv se udála 4. června 1766, kdy přijel do města na koni v silném dešti Josef II. Usadil se a převlékl u…
0.1km
více »

Dům Okresní péče o mládež v Hradci Králové
Dům, budova
Jednou z nejdůležitějších navrhovatelek zřízení domu sociální péče byla Libuše Baudyšová, která v letech 1919-1924 pracovala v královéhradecké městské radě a na starosti měla právě sociální referát a referát chudi…
0.1km
více »

Palackého ulice v Hradci Králové
Ulice
Palackého ulice bývala původně spojnicí Eliščina nábřeží a Musejní ulice s Jiříkovou třídou (dnes třída Čs. armády). Po výstavbě autobusové zastávky u Grandhotelu však byla zaslepena. Svoje jméno obdržela v roce 1…
0.1km
více »

Mostecká ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice byla pojmenována podle svého umístění, protože vede od Pražského mostu ke třídě Čs. armády. Od roku 1896 nesla název U Pražské brány, v roce 1924 byla pojmenována jako Rašínova, roku 1943 byla přejmenov…
0.1km
více »

Dům Záložny čp. 163 v Hradci Králové
Dům, budova
Na tomto místě se původně nacházely 2 domy, a to směrem severním renesanční a rohový dům se závěrem podloubí a schodištěm tu stál již v období nástupu gotiky. V období počátku baroka byly oba domy spojeny v jeden …
0.1km
více »

Rokitanského ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato malebná a rázovitá ulice s podsíněmi, již od středověku vedoucí z Plátenického rynečku (dřívější Svatojánské náměstí a dnes součást ulice V Kopečku) kolem zadního traktu radnice k Bílé věži, kapli sv. Kliment…
0.1km
více »

Bývalý učitelský ústav čp. 230 v Hradci Králové
Dům, budova
Jedná se o dvoupatrovou budovu s ekletickou fasádou s pásovou přízemní bosáží, jež byla postavena v letech 1852-1854 na místě zbouraného městského špýcharu (sýpky), čehož dokladem je pamětní deska s nápisem: „V le…
0.1km
více »

Zvon Augustin na Bílé věži
Zvonice

Chcete-li vidět druhý největší zvon v Čechách, musíte vystoupat do čtvrtého patra Bílé věže nacházející se na Velkém náměstí v Hradci Králové. Augustin váží úctyhodných 9.801,05 kilogramů, je vysoký 169 cm a šir…
0.1km
více »
Hradec Králové - dolní městská hradba
Pevnost, opevnění

Zachovaná část dolní Městské hradby ze 16. století se nachází u ulice ČS Armády u schodiště Kozinka. Do současné podoby byly zbytky hradby a okolí upraveny během přestavby bývalého hradeckého pivovaru na dnešní Re…
0.1km
více »

Z historie Besedy, nejznámějšího královéhradeckého spolku
Zajímavost
Toto uskupení bylo založeno 5. listopadu 1872 provoláním k hradeckému občanstvu, které mělo upozornit na vznik nového českého spolku. Pod ním byli podepsáni J. A. Komárek, F. Srdínko, V. F. Červený, J. Lorenc, O. …
0.1km
více »

17.ročník Nábřeží paromilů, Památková rezervace a minipivovary v Hradci Králové
Cestopisy
Už několik let vím o zajímavé akci Nábřeží paromilů v Hradci Králové. A také jsem dosud neochutnal pivo některého z místních minipivovarů. Povedlo se mi to sloučit, a dát dohromady termín s kamarády až nyní. Rozho…
0.1km
více »

Stará radnice čp. 1 v Hradci Králové
Radnice
Tento dům na Velkém náměstí prošel přestavbami a úpravami snad ve všech architektonických slozích, kromě toho románského. První zmínka o radnici je z roku 1418, kdy měl být podle některých pramenů poničen krupobit…
0.1km
více »

Hradec Králové - Eliščino nábřeží
Ulice

Eliščino nábřeží neomylně najdeme na levém břehu toku Labe. Nábřeží je ohraničeno mostem II. silničního okruhu a vodní elektrárnou s jezem Hučák. Na nábřeží najdeme Kotěrovo Muzeum východních Čech a bloky obytných domů, které byly postaveny po zrušení vojenské pevnosti. Jedinou připomínkou na dobu pevnosti, která se na Eliščině nábřeží nalézá je kuželový objekt Batardo, který…
0.1km
více »

Hradec Králové - Pražský most přes Labe
Most

Jednoobloukový železný most přes řeku Labe je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové. Most byl postaven v roce 1910 s využitím krajních pilířů původního pevnostního mostu. Konečnou podobu mostu vtiskl archit…
0.1km
více »

Stará solnice čp. 680 v Hradci Králové
Dům, budova

Dům čp. 680 je situován ve dvoře za budovou čp. 230 v Zieglerově, dříve Solní ulici. Ulička, jež k objektu vede, původně vedla až k Pražské bráně. Sám objekt byl vybudován kolem roku 1568 jako skladiště soli. Před…
0.1km
více »
Hradec Králové - Adalbertinum
Dům, budova

Budovu v HK známou jako „Adal“, tedy Adalbertinum najdeme pod Velkým náměstím nedaleko místa lidově zvaného „U grandu“. Jedná se o budovu postavenou v klasicistním stylu dle projektu F. Hellmana, která byla dokon…
0.1km
více »

Královské město nad soutokem aneb Hradec Králové je Muzeem východních Čech
Tipy na výlet

Do někdejší východočeské metropole a dnes hlavního města stejnojmenného kraje jsme se vydali vlakem. Ochotný pracovník v nádražní pokladně nám vybral nejlevnější variantu a my měli před sebou dva přestupy; v Zábře…
0.2km
více »

Výlet do Hradce Králové – Kolekce Hradecké pralinky
Tipy na výlet

Výlet nás zavede do Hradce Králové na východě Čech. Město je dodnes nazýváno salónem republiky a nejen díky mnoha parkům , ale především díky práci architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky a dalších.
Hradec Královébyl v letech …
0.2km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - chrám Sv. Ducha
Chrám

Chrám Svatého ducha je společně s Bílou věží nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Chrám dala, z důvodu nízké kapacity kostela sv. Klimenta, vystavět Eliška Rejčka r. 1307. Kostel byl v průběhu 14-16. století několikrát poškozen požáry a přestavován. V letech 1788-89 byl barokně upraven, regotizován byl v letech 1864-66. V chrámu, který tvoří tři lodě, najdeme např. pozdně gotický oltář z konce 15. století, raně barokní oltář ze 17. století, na bočním oltá…
0.2km
více »

Zvon Augustin - třetí největší zvon v České rupublice
Zvonice

Zvon Augustin - třetí největší zvon v Česku
29.9.2012
Po pražském Zikmundovi a olomouckém Václavovi je zvon Augustin na Bílé věží v Hradci Králové třetím největším zvonem v zemi.
vysoký 169 cm
široký 206 cm
váha 8 tun
Zvon Augustin odlil mistr zvonař Ondřej Žáček v roce 1509. Po ulití zvon visel na dřevěné hranici ve zvonici na hřbitově u sv. Ducha. Poprvé se na něj…
0.2km
více »

Hradec Králové - náměstí Svobody
Náměstí

Náměstí Svobody se rozkládá v prostoru, kde kotěrův Pražský most přechází do hvězdicového rozestoupení 5 ulic, tj. V lipkách, Švehlova, Tylovo nábřeží a Gočárova třída. Autorem projektu není nikdo jiný než Josef G…
0.2km
více »

Bílá věž - Hradec Králové
Tipy na výlet

BÍLÁ VĚŽ je velmi zajímavá stavba v centru města Hradec Králové. Pohled na věž je téměř ze všech světových stran. Stojí na Velkém náměstí, je k ní dobrý přístup z několika směrů. Pěšky se k ní dostanete např. po b…
0.2km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum

Muzeum Východních Čech - vrcholné dílo české secesní architektury a jedna z dominant Hradce Králové. Budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912 dle plánů Jana Kotěry, jednoho z nejvýznamnějších českých archi…
0.2km
více »

Hradec Králové
Město

Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
0.5km
více »