TURISTIKU PODPORUJÍ
60 695 turistů a cestovatelů
102 828 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 169 374,- odměny za články
 Moje oblíbené
 Travel blog HKregion Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Pardubicko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Pardubicko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Rolnický cukrovar v Syrovátce

Turistické cíle Dům, budova

Bývalý cukrovar (Syrovátka, 7.4.2020)
Bývalý cukrovar (Syrovátka, 7.4.2020)  •  Fotografie (6)  • Foto: BorisJ.
Bývalý cukrovar (Syrovátka, 7.4.2020)

Cukrovar byl vybudován v letech 1849-1850 Michalem Dobřenským z Dobřenic podle návrhu, který vypracoval ředitel Jan Chlupatý, a to na místě v roce 1846 vyhořelého panského dvora. Pracovat se v něm začalo na podzim 1850 a počátkem následujícího roku byl vyroben první cukr. První kampaň byla započata ředitelem Janem Chlupatým (ve funkci v letech 1849-1852), později tuto úlohu převzal správce továrny Adam Mehrle (ve funkci v letech 1852-1857). Z jeho stavitelů musíme zmínit: zednického mistra Petra Špičáka ze Žíželic, tesařského mistra Matěje Žáka z Nového Bydžova, pokrývačského mistra Jana Smrti a parní stroje uvedl do chodu Vincenc Daněk z Prahy. Parní stroje byly zhotoveny u C. F. Breitfelda v Praze, 2 parní kotle byly vyrobeny v belgickém Lutychu a 1 byl zhotoven u Tomáše v Karlíně u Prahy. Tzv. centrifugální stroj byl dovezen z belgického Bruselu. 23. května 1852 ho dokonce vysvětil královéhradecký biskup Mons. ThDr. František Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu v rámci své generální vizitace v Dobřenicích, a to proto, že se jednalo o první cukrovar v našem kraji a byl zařízen na 40 000 - 50 000 q ročně, přičemž cukrovka se v prvních letech mohla pěstovat pouze na pozemcích velkostatku. Rolníci z okolních obcí se učili pěstování cukrovky od velkostatku a dodávali ji do syrováteckého cukrovaru podle smlouvy z 1. dubna 1857. Tehdy jich bylo již mnoho: v Dobřenicích 14, v Dolanech 1, v Homyli 1, v Jezbořicích 2, v Kratonohách 8, v Libčanech 1, v Nedělištích 2, v Opatovicích 1, v Obědovicích 1, v Osicích 8, v Osičkách 2, v Plchu 2, v Puchlovicích 1, v Petrovicích 1, v Syrovátce 5, v Trnavě 2, ve Starých Ždánicích 7 a v Živanicích 3. Celkem bylo 63 kontrahentů, z nichž 3 využili práva vzít si zálohu – předplatek na řepu, jenž byl velmi drahým úvěrem, protože jeho úrok činil 27 %.

V roce 1857 si najal cukrovar baron Riese-Stallburg, jenž v ní pracoval na svůj účet po 2 roky. Tehdy byl správcem cukrovaru Jan Szalatnay (1857-1860). Potom se zde stejně dlouhé období nepracovalo, až továrna přešla z konkursního řížení prostřednictvím ředitele cukrovaru v Pečkách Theodora Hahna do majetku firmy „Karla Weinricha dědicové“ (1862), jež zařídila cukrovar novými stroji od společnosti „Breitfeld, Daněk a spol.“ v Karlíně a mědikovecké továrny F. Ringhoffera v Praze. Opatřena byla též rychlolisy a takto pracovala pod vedením ředitele a prokuristy Václava Teucherta až do roku 1879. Po něm byli řediteli: Ferdinand Hahn (1879-1882), Louis Pieau (1884-1885), Jaroslav Rojar (1885-1893), Hynek (Ignác) Erlbeck (1894-1920), Václav Sakař (1920-1922) a Alexandr Týc (od roku 1922), přičemž již v roce 1868 byla převedena továrna na Karla Weinricha, velkostatkáře na Dobřenicích, a to pod firmou „Karel Weinrich v Syrovátce“.

Po vyřešení problému s dodávkami řepy došlo na vypořádání se se značnými obtížemi ohledně opatřování potřebné vody pro cukrovar, který se stával stále dokonalejším a nabýval většího rozsahu. Voda byla zachycena dřevěným potrubím, jímž tekla od pramene v Remízku až do velké nádrže na dvoře cukrovaru, která se nacházela na místě pozdější cesty od hlavní brány k řízkovému transformátoru a odtud do cukrovaru. Sem byla rovněž svedena voda z obou obecních studní, přičemž právo odběru vody a vedení potrubím po obecních i soukromých pozemcích bylo za peněžité náhrady zajištěno v pozemkových knihách. Přebytečná voda z této nádrže byla vedena do kašny u čp. 68 (bývalý pivovar) a odtud odtékala příkopem. Později však již toto vedení nepostačovalo a byly proto vybudovány rybníky za cukrovarem. Ani ty však nemohly pokrýt stále vzrůstající spotřebu vody, a tak byl kolem roku 1879 zřízen vodovod z Dobřenic, kterým se čerpala voda z tamních rybníků v zámeckém parku.

Budova továrny byla značně rozšířena roku 1877, kdy byla zavedena difúze. Stavební práce provedl stavitel Josef Blecha z Prahy, později ho zastupoval František Hulán z Prahy. V roce 1880 byla zřízena tovární vlečka z místního nádraží, po níž byly vagony taženy volskými potahy. V letech 1881-1883 bylo navíc strojní zařízení zdokonaleno až na roční výrobu 35 000 q bílého zboží homolového a centrifugálního pilé.

Cukrovar byl od svého založení současně rafinerií a vyrábělo se zde bílé zboží – rafináda, a to do roku 1883, kdy byla rafinerie zrušena a cukrovar byl v následujícím roce zařízen pouze na výrobu suroviny. Důvodem ke zrušení rafinerie byly velké ztráty podniku při exportu rafinády do zahraničí. Současně se zrušením rafinerie došlo k rekonstrukci jeho strojního zařízení a dosavadní způsob lisování řepné šťávy byl nahrazen vyslazováním v nově zařízených difuzérech (vyluhovacích kotlích). V roce 1890 bylo rozšířeno strojní zařízení na denní zpracování 3 100 q řepy. Kanceláře cukrovaru se původně nacházely v přízemí pozdějšího cukerního skladiště, kde byly navíc v 1. poschodí byty úředníků. Tyto byty byly zrušeny roku 1903 a kanceláře o 6 let později.

Po vzniku ČSR byla provedena pozemková reforma a zároveň s tím byl porolničen cukrovar v Syrovátce. Pro tuto akci bylo ustaveno zvláštní komité v čele s JUDr. Josefem Černým (na přiloženém snímku), jež zahájilo předběžná jednání v roce 1921. Díky vyjednané dohodě převzalo komité správu a vedení cukrovaru 30. dubna 1922, i když definitivní smlouva byla uzavřena až o rok později (kupní cena 5 000 000 Kč), kdy vznikl „Rolnický cukrovar v Syrovátce, akciová společnost“. Tato společnost vydala 5 000 akcií po 1 000 Kč s povinnou dodávkou 75 q řepy na 1 akcii, z nichž 35 % si podrželi dosavadní majitelé a zbytek převzali rolníci-řepaři. Ustavující valná hromada se uskutečnila 7. října 1923, kdy byla zvolena 1. správní rada, do jejíhož čela se postavil Josef Svatoň z Libčan. Ten byl v roce 1925 nahrazen JUDr. Josefem Černým, který v předsednické funkci vydržel do roku 1934, kdy se stal ministrem vnitra.

Již v roce 1924 bylo přikročeno k rekonstrukci závodu (stavitelské práce provedl Václav Nekvasil z Prahy, montážní a strojnické práce Škodovy závody v Plzni a část strojního vybavení bylo koupeno ze zrušeného cukrovaru v Ruzyni), takže od té doby mohl denně zpracovat 10 000 q řepy (předtím jen 8 000 q řepy). Roku 1925 byl navíc zřízen vodovod od Kratonoh z řeky Bystřice. Investice do rekonstrukčních prací však způsobily velké zadlužení cukrovaru, jemuž nepomáhala rovněž zámořská konkurence třtinového cukru. Ve snaze mu ulehčit byla vypsána 2. emise akcií bez povinné dodávky řepy za 3 000 000 Kč. Teprve v roce 1928 se situace začala obracet, protože zbytek dobřenického panství zakoupil JUDr. Karel Loewenstein, generální ředitel Škodových závodů. Ten ve spolupráci s JUDr. Josefem Černým vyvedl cukrovar ze špatné finanční situace. Toto sanování přesáhlo 26 000 000 Kč.

V tomto stavu rolnický cukrovar fungoval až do roku 1946, kdy ministerstvo výživy vyhláškami v Úředním listě č. 26 z 9. ledna 1946 a č. 806 ze 14. března 1946 předběžně sdělilo, že cukrovar v Syrovátce náleží k těm podnikům, jež mají být přeměněny na družstevní podniky. Nakonec byl znárodněn vyhláškou ministryně výživy 1059/1948 Ú.l.I ze 3. června 1948 o znárodnění dalších cukrovarů a rafinerií cukru.

Tímto krokem se z něj stal samostatný národní podnik. Od roku 1950 patřil pod inspektorát Předměřice nad Labem a v roce 1951 byl členem skupinového národního podniku Předměřické cukrovary. Od roku 1953 fungoval dohromady s cukrovarem v Předměřicích nad Labem. Později byl osamostatněn a spadal pod Krajskou operativní skupinu Hlavní správy cukrovarů při Ministerstvu potravinářského průmyslu. V letech 1957-1959 byl zase součástí n. p. Hradecké cukrovary a od roku 1960 n. p. Východočeské cukrovary se sídlem v Hradci Králové, z něhož se stal v roce 1981 koncernový podnik a roku 1989 státní podnik. Na přelomu 70. a 80. let prošel cukrovar modernizací zařízení. V letech 1990-1995 byl ze syrováteckého cukrovaru státní podnik, který vznikl vyčleněním ze s. p. Cukrovary Hradec Králové a vymazán byl v souvislosti s jeho privatizačním projektem z roku 1993, kdy v továrně rovněž vybuchl vyvíječ páry. Cukrovar zprivatizovala firma Toninger a spol., jež ho vlastnila až do roku 2004. Velkou změnou v produkci cukrovaru bylo to, že v roce 1993 byly pořízeny nové cukrovarnické odstředivky a roku 1995 přestal podnik zpracovávat řepu a začal vyrábět pouze tekutý cukr z nakoupeného cukru. Nový vlastník zároveň neinvestoval do budov a areál zůstal z daleka viditelnou ostudou obce, na čemž se nic nezměnilo ani dnes, když se zde cukr již nevyrábí a budovy patří a. s. LAUDIS.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.155, 15.664)
Poslední aktualizace: 10.8.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Syrovátka

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,8km od místa

Příspěvky z okolí Rolnický cukrovar v Syrovátce

Kamenný kříž se zvoničkou v Syrovátce
Kamenný kříž se zvoničkou v Syrovátce
Kříž
V Syrovátce naproti cukrovaru stával dřevěný kříž snad od nepaměti, i když jeho existence je doložena až v 18. století. Nacházel se však úplně jinde než dnes, protože byl vztyčen při cestě k Dobřenicím, na východ od dnešní prodejny potravin, což můžeme krásně vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 1. třídy Thaddeuse Bretschedeho a geometra 2. třídy …
0.5km
více »
Syrovátka
Syrovátka
Vesnice
Uvedená lokalita byla hustě osídlena již v době kamenné a bronzové. Roku 1339 se v Syrovátce připomíná tvrz se vsí jako majetek Svecha ze Syrovátky. Jedná se o první zmínku o této vsi. Koncem téhož století držel t…
0.6km
více »
Kaplička sv. Anny u Dobřenic
Kaplička sv. Anny u Dobřenic
Kaple
U cesty mezi Dobřenicemi a Osičkami býval les „Posvátník“, z něhož mnoho nezůstalo. Nejprve byl značně poškozen za sedmileté války, o čemž hovoří obecní kronika toto: „Na „Posvátníku“ (u nynější kapličky) byly dva…
0.6km
více »
Hřbitov v Dobřenicích
Hřbitov v Dobřenicích
Hřbitov
Původně se pohřbívalo na starém hřbitově u chrámu sv. Klimenta, který býval oplocen obyčejným plotem z dřevěných latí a teprve v roce 1863 byl obehnán zděným plotem. Tehdy rovněž došlo k navezení nové hlíny a jeho zarovnání. Vchodová kovaná brána však byla zřízena až v roce 1913. Ve hřbitovní zdi, ve stěnách márnice z období před rokem 1740 (ze stejné doby mají rovněž pocházet …
0.9km
více »
Jak Dobřenice se Syrovátkou získaly v roce 1873 železniční trať se zastávkou
Jak Dobřenice se Syrovátkou získaly v roce 1873 železniční trať se zastávkou
Zajímavost
25. června 1870 byla Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB - Österreichische Nord West Bahn) udělena s platností na 90 let stavební a provozní koncese ke stavbě železniční trati Velký Osek - Hradec Králové. Tato tras…
1.1km
více »
Dobřenice
Dobřenice
Vesnice
Místo, kde se nachází obec Dobřenice, bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje řada nálezů, z nichž některé dokazují, že zde lidé žili ve všech historických obdobích. Roku 1898 byl na školní zahradě nalezen …
1.1km
více »
Fara v Dobřenicích
Fara v Dobřenicích
Dům, budova
Původně se na tomto místě nacházel dřevěný kostelík, jenž měl být vysvěcen roku 1336 biskupem Danielem, a směrem ke škole navíc zvonice ze stejného materiálu. Obě budovy obklopoval velký hřbitov, což dokazuje řada…
1.1km
více »
Dobřenice
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový objekt se středním dvoupatrovým rizalitem. Vstup zdobí brána se sochami lvů. K západní části zámku přiléhá rozlehlý par…
1.1km
více »
Kříž před školou v Dobřenicích
Kříž před školou v Dobřenicích
Kříž
Před školní budovou se dříve žádný kříž nenacházel, ani dřevěný, natož litinový či kamenný. Tento současný byl vybudován až v roce 1904 podle návrhu architekta, stavitele a oprávněného zeměměřiče Antonína Kamaráda, který byl tehdy učitelem na c. k. odborné škole sochařské a kamenické v Hořicích, a to z odkazu místního děkana P. Josefa Procházky, což dokazuje rovněž článek „Obno…
1.2km
více »
Dobřenická vyhlídková
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni 5. ledna 2013 dostali... Počasí nestálo za nic, silný studený vítr, každou chvíli přeháňka a tak se nám nechtělo nikam daleko vyjíždět. Na…
1.2km
více »
Škola v Dobřenicích
Škola v Dobřenicích
Dům, budova
Stejně jako i v jiných obcích, tak rovněž v Dobřenicích se přesně neví, kdy došlo k založení zdejší školy. S jistotou víme to, že koncem 18. století bývala škola ve stavení čp. 4, na jehož místě proti poště pozděj…
1.2km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
1.2km
více »
Kostel sv. Klementa, papeže v Dobřenicích
Kostel sv. Klementa, papeže v Dobřenicích
Kostel
Původní gotický objekt pocházel nejspíše již ze 13. století a až do svého zbourání byl vystavěn ze dřeva. Nacházel se však na místě, kde je současná farní budova z roku 1771. Když byl v letech 1739-1740 přestavová…
1.2km
více »
Kterak chtěl dobřenický obchodník upálit svou ženu
Kterak chtěl dobřenický obchodník upálit svou ženu
Zajímavost
Josef Sůra (* 25. června 1857 Kasalice), nejprve krupař v Kasalicích čp. 18 a posléze obchodník smíšeným zbožím v Dobřenicích čp. 42, se stal nedlouho po svých 40. narozeninách vdovcem, když mu 31. srpna 1890 zemř…
1.3km
více »
Zámek v Dobřenicích
Zámek v Dobřenicích
Zámek
Dobřenické panství měl podle tradice založit rytíř Zdeněk Bohunek z Dobřenic, o němž se činí první zmínka v jednom z listů opatovického kláštera z roku 1339, kterým Vaněk ze Ždánic prodával některé své grunty řeče…
1.3km
více »
Osičky
Osičky
Vesnice
Tato obec, která se nachází v sousedství Osic, je zmiňována k roku 1073, kdy existovaly Vosice Malé (dnešní Osičky) a Velké (dnešní Osice). V roce 1523 byla ves nazývána jako Vosičky, roku 1560 Wosyczky a v roce 1…
1.4km
více »
Větrný mlýn v Dobřenicích
Větrný mlýn v Dobřenicích
Zajímavost
Dobřenický větrný mlýn patřil ke stavení čp. 46, které bylo vybudováno při silnici vedoucí z Nechanic k Přelouči. Stával na malém pahorku, jemuž se díky existenci mlýna říkalo „Povětrník“ či „Na povětrníku“.Doba jeho vzniku nám není známá. Jisté je, že na plánu Dobřenic z roku 1755 je již větrný mlýn vyznačen. Z mlynářů jsou uvedeni v soupise duší farnosti dobřenské z roku 1766 mlynář Jan Langr, později Antonín R…
1.4km
více »
Boží muka s památnými lipami na Kuklínkách v Dobřenicích
Boží muka s památnými lipami na Kuklínkách v Dobřenicích
Boží muka
Původní Boží muka byla vztyčena na tomto místě v 18. století a jako jejich doprovod byla vysazena roku 1769 čtveřice lip. Nikde nelze dohledat důvod jejich zřízení, ale je možné uvažovat o tom, že vznikly v souvislosti s tím, že v témže roce nastoupil na papežskou stolici nový Svatý otec Klement XIV., který byl do svého úřadu zvolen 19. května 1769, přičemž jeho předchůdce Klem…
1.5km
více »
Dobřenické lípy
Dobřenické lípy
Památný strom
Tato skupina památných stromů roste na návsi v Dobřenicích-Kuklínkách. Za památný strom byly dvě z těchto lip srdčitých poprvé vyhlášeny 23. 8. 1983 Okresním národním výborem Hradec Králové (přesněji řečeno šlo tehdy o chráněný přírodní výtvor) spolu s mnoha dalšími stromy a územími. V roce 1998 již podle jiného zákona vyhlásil za památnou největší z lip Úřad města Hradec Králové. Důvody jeho vyhlášení byly tehdy dva - kraj…
1.5km
více »
Trávník (Osice)
Trávník (Osice)
Místní část
Původně tato lokalita náležela opatovickým benediktýnům a po zničení jejich kláštera husity v roce 1421 ovládl všechny klášterní majetky Diviš Bořek z Miletínka, jemuž je roku 1436 zapsal císař Zikmund Lucemburský. Od jeho syna přešly na Jiřího z Poděbrad a jeho syny, od nichž ho získal Vojtěch z Pernštejna, čímž se místo dnešního Trávníku, náležející původně pod Osice, dostalo…
1.6km
více »
Rybníky v Dobřenicích
Rybníky v Dobřenicích
Rybník
Dobřenické panstvo již od prvopočátků dbalo na to, aby se na jeho panství dostatečně rozvíjelo rybníkářství. První rybníky se tu nejspíše nacházely již ve 14. nebo 15. století, kdy ještě zdejší krajina náležela op…
1.6km
více »
Škola v Osicích
Škola v Osicích
Dům, budova
Počítá se, že farní škola existovala v Osicích již v dávných dobách před třicetiletou válkou, díky níž nakonec zanikla. K její obnově došlo až za faráře P. Jiřího Krištofa Hájka, který nechal postavit novou školu …
1.9km
více »
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Osicích
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Osicích
Kostel
První zmínka o tomto kostele pochází z roku 1352. Tehdy byl spolu se zdejší plebanií pod patronátem opatovického kláštera, kterému byly Osice dány od prvního opata Oneše. 30. května 1364 si vyměnil svoje místo ple…
1.9km
více »
Slavnostní odhalení pamětní desky Františku Škroupovi v Osicích v roce 1901
Slavnostní odhalení pamětní desky Františku Škroupovi v Osicích v roce 1901
Zajímavost
Když se vysloví jméno František Škroup, tak téměř každý ihned odpoví, že se jedná o hudebního skladatele, který složil hudbu k naší národní hymně „Kde domov můj“, případně že je autorem první české zpěvohry „Dráte…
1.9km
více »
Polizy - vyhlídka u křížku
Polizy - vyhlídka u křížku
Vyhlídka
Vyhlídkové místo se nachází u křížku nedaleko křižovatky u obce Polizy mezi Osicemi a Lhotou pod Libčany. Kříž byl postaven na náklady Jana a Kateřiny Pluhovských z Poliz roku 1840. K severu se od vyhlídky nabízí …
1.9km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
1.9km
více »
Osice
Osice
Vesnice
Osické návrší bylo osídleno již v pravěku, což dokazuje pohanské pohřebiště, jež bylo postupně objeveno v letech 1886-1888, a též objevy řady tzv. hromových kamenů. Řadové hroby však byly odkryty již v roce 1884 p…
2km
více »
Lovecký zámek
Soutěž 2 body
www.turistikaprozivot.cz
Lovecký zámek
Zámek
dobry den mile rad bych touto cestou vam chtel zdelit ze se od Hradce Kralove zhruba 17km u obce Rohoznice nachazi mensi lovecky zamecek nad klechtaveckym rybnikem a chci aby se o nem vedelo jake nadherne stavby chatraji                                     dekuji                                                                         
2.2km
více »
Hrádek u Nechanic
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
8.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace