TURISTIKU PODPORUJÍ
60 424 turistů a cestovatelů
100 911 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 121 209,- odměny za články

Náchod

Náchod leží na řece Metuji na úpatí Orlických hor v oblasti Kladské pomezí. Náchod má přibližně 20 tis. obyvatel. Dominantou města je Náchodský zámek, který se tyčí nad městem.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Náchod Teplické skály / Lázně Velichovky Ubytování Náchod
Výlety Orlické hory Babiččino údolí / Adršpašské skály Chaty a chalupy
Vodní nádrž Rozkoš Vodní nádrž Rozkoš Mapa Náchod

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Mlýn a hájovna čp. 6 pod Rýzmburkem

Turistické cíle Dům, budova

Rýzmburská hájovna čp. 6 (4.7.2016)
Rýzmburská hájovna čp. 6 (4.7.2016)  •  Fotografie (2)  • Foto: BorisJ.
Úpa pod Pohodelskou lávkou (Žernov, 22.6.2016)

Na místě dnešního čp. 6 se dříve nacházel panský mlýn. Většina současných pramenů klade jeho vznik do období kolem roku 1790 (v mapě „TOPOGRAPHISCHE UND MILITAIRISCHE CARTE DESIENIGEN THEILS VON BŒHMEN WELCHER ZWISCHEN HOHENELBE PLESS UND DER SCHLESISCHEN GRENTZE GELEGEN IST Nebst denen LÆGERN von der Campagne 1778“ z roku 1789 od Friedricha Wilhelma Karla von Schmettaua totiž chybí, naopak v matrikách je jeho existence doložena již k roku 1787, kdy tu měl žít Václav Možiš a po něm v roce 1790 Josef Možiš), kdy byl rovněž založen kamenný splav pod Pohodlím, aby měl mlýn v sušších dobách dostatek vody k mletí a také jím byl napájen horní úsek zavodňovacího systému. K němu přibyla kolem roku 1800 také pila a později i stoupa na drcení kostí, stroje na výrobu šindelové střešní krytiny a na produkci třísla.

Původní dřevěný mlýn byl však mnohem staršího původu, protože zmínku o něm nacházíme již v roce 1600, kdy Zikmund Smiřický ze Smiřic přikoupil od Jana z Talmberku rýzmburské zboží se vším příslušenstvím, v němž je rovněž zmíněn „mlýn pod zámkem o dvou kolech moučných, z něhož se platilo 40 kop gr. míš.“. Protože se zde hovoří o mlýně v Olešnici jako o novém, dovodíme si z toho, že rýzmburský mlýn byl mnohem starší, přinejmenším mohl vzniknout v 16. století, ale protože jeho vlastníci na hradě Rýzmburku zprvu sídlili, můžeme si z toho domyslet, že k založení mlýna došlo nejspíše již na přelomu 13. a 14. století, neboť sama existence hradu byla poprvé doložena k roku 1319.

Přinejmenším v letech 1802-1811 tu působil jako panský mlynář Václav Albrecht. Přestože byl mlýn propojen s pilou, tak každá tato výroba měla od svého počátku vlastního vedoucího. Vedle mlynáře je tu tak zaznamenána existence panského pilaře. Roku 1823 jím byl Jan Kosinka a v roce 1833 Jan Samek, kterému 10. června téhož roku zemřel téměř tříletý syn Václav, když spadl do vody a utopil se v ní.

Velikost rýzmburského mlýnského areálu můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru od geometra Josefa Treitnara z roku 1840 a z něj vycházejícího náčrtu zdejších parcel z roku 1879. Srovnáním těchto mapových děl zjistíme, že zatímco v roce 1840 měl sestávat ze 2 roubených objektů na levém břehu Mlýnského náhonu a 1 zděné budovy na opačném břehu, tak roku 1879 se měl skládat ze trojice zděných objektů (z nichž 2 měly sloužit jako sklad dříví) na levém břehu Mlýnského náhonu (ještě počátkem 20. století býval nazýván jako Mlýnský potok) a jednoho na opačném břehu téhož vodního toku. U druhé mapy došlo nejspíše k omylu a roubené objekty byly zaznamenány jako zděné, protože však v roce 1890 úplně vyhořely, tak musely být ze dřeva.

Zásadním problémem mlýna bylo jeho položení, takže nikdy neunikl rozvodněné Úpě, ať již šlo o 19. června 1843, tak 29.-30. července 1897. A to hovoříme skutečně jen o těch velkých. Vrchnost tak musela do mlýna investovat nemalé peníze, aby byl stále funkčním a mohlo se na něm mlít a řezat dříví. Ale zkázou mlýnu se nestala velká voda, nýbrž oheň, když 16. ledna 1890 došlo při výrobě třísla k jeho vznícení, nejspíše neopatrností některého z dělníků, a tak celý mlýn, který měl pronajatý Jan Vavřena, vyhořel. O tomto posledním zdejším a po kraji velmi známém mlynáři publikoval svůj fejeton František V. Kodym. Ten vyšel 1. prosince 1899 a píše se v něm:

„Poslední mlynář Ríznburský.

Sděluje Fr. V. Kodym.

Kdybyste jednou ve volné chvíli zajeli si do České Skalice, zajisté vám tam poradí, abyste podívali se do čarokrásného údolí »Babiččina«, do Ratibořic. Je to malebná úžlabina, táhnoucí se od Skalice až do Slatiny, místo, kde odehrává se celý téměř děj nepřekonatelné »Babičky« Boženy Němcové a kde také zříti lze nejen někdejší letní sídlo »paní kněžny«, nyní sídlo knížete Schaumburg-Lippe, ale i staré bělidlo, mlýn, hospodu zámeckou, Ríznburk a jiná místa v »Babičce« jmenovaná.

Nu a pod vesnicí Žernovem stál až do r. 1890 starý panský mlýn s pilou, jejž najatý měl poslední mlynář na Ríznburku – Vavřena. Mlýn znám byl široko daleko jako »mlýn ríznburský«, ale jeho nájemce ještě dále a šíře jako kopa povedená čili - jak mu též říkali - »všech kop futrál«.

Vavřena byl původcem četných taškářství, o nichž se vypravovalo v širém okolí. Byla to podařená figurka mezi »pány otci«, která ještě nedávno k nesmírné švandě navrhovala ve schůzi mlynářů sestátnění mlýnů v ten rozum, aby stát mlynářům zaplatil dluhy a mlynáře na nich nechal hospodařiti. K nemalému leckoho podivení tvrdíval, že je pro každého velmi dobře, když mu často fendují a odhadují. »Alespoň člověk na trojník ví, zač jeho majetek stojí,« dokládal filosoficky.

* * *

Dokud byl tedy na Ríznburku, bylo o Vavřenovi slyšeti častěji. Známý jeho X. měl svátek. Hned vzpomněl si Vavřena, že by mu měl poslati gratulaci – a poslal. Vyhledal šikovný koráb, na spodní stranu napsal blahopřání a odeslal. Když se mu zdálo, že by s gratulací měl poslati i vzácný dar nějaký, jistě dostal obmyšlený oslavenec – pytlík tříslových pilin, na němž udáno bylo, že to šňupavý tabák.

Když se panu otci narodil poslední syn, klučina jínak čiperný, ale do učení ne právě žhavý, zabalil prý jej celého do novin, jak mu bába poradila, aby se dobře učil. »Ale není to přece pravda!«

Náš »poslední mlynář na Ríznburku« měl ve Skalici domek a v něm nájemníka. Starého, dobrého muže, kterýž měl jen jedinou vadu, že neplatil nájem z prosté příčiny, že neměl – čím.

»Čiháku,« říkával mu Vavřena, »musíte juž platit, nic to není platné.«

»Jo, jo, jo, maj´ pravdu, maj´« odpovídal Čihák; »Pánbůh jim zaplať, že mi tak dlouho čekali.«

»Víte co,« řekl zase mlynář po delší době, »vy se budete musit stěhovat.«

»Ale Božínku, co jich to napadá,« na to zase Čihák, »jak se mám stěhovat, když jsem jim ještě nezaplatil!«

Mlynáře nápad rozesmál a nechal Čiháka dále v domku. Ale Čihák neplatil. Tu Vavřenu přecházela již trpělivost.

»Nic platno, teď už se stěhovati musíte!« řekl jednou odhodlaně.

Ale Čihák prosil a prosil. »Jen si to rozvážej´ pane otče! Jak se mám od nich stěhovat, když jsem jim už tolik dlužen?«

»Inu, tak vidíte – sám uznáváte, že toho už mnoho. Kdy pak byste zaplatil – vždyť to není ani možné!«

»Není, není,« na to zase Čihák, »to maj´ pravdu, ale mně nedá svědomí. Vědí co, já se za ně a za panímámu budu modlit!«

Co měl mlynář dělati? Ustrnul se a nechal Čiháka ve světničce. A Čihák, jenž se modlil při otevřeném okně, vždy hlasitě dokládal: »A tak teď otčenáš a zdrávas za pana otce a panímaminku!« - -

* * *

Na Ríznburku trápily Vavřenu velice myši. Jaký div, když mlýn stál u řeky Úpy a nedaleko města!

»Dělal jsem, co kdo radil, ale myší jsem se zbaviti nemohl. Tu mi kdosi poradil, že prý výměnkář Vávra z Havlovic umí myši zažehnávati. Já tomu sice málo věřil, ale myslil jsem si, že to za zkoušku stojí. Jdu tedy do Havlovic pro Vávru. ,Jó – to nejde tak čerstvo,ʽ zvolal Vávra, ,jak si myslejí. Myši já jim zažehnám, ale to jim povídám: musejí uchystat tři podplamenice, nikdo krom nich nesmí zůstat ve mlýně a já přijdu zažehnávát o půl noci v pátek.«

»Tak jsme se rozešli,« pokračuje mlynář. »Já tedy na pátek večer chasu i čeleď poslal ze mlýna, ženu a děti dal jsem odvézti do Skalice a čekám Vávru.

Ještě nebylo půl noci, Vávra byl tu. Vzal při chystané podplamenice a poručil mně, abych – jakmile odbije dvanáctá, umlkl, sice že nebude jeho práce nic platna.

Odbila dvanáctá a Vávra s podplamenicemi vykročil ze světnice. Šel volným krokem a při tom z podplamenic kousek po kousku ukusoval. Jeden vždy snědl, druhý odhodil a při tom říkal:

Myši, tohle je pro mne, tohle je pro vás; pojďte všechny za mnou, nemáte tady žádnej kvartýr! A to opakoval stále, až prošel všechny mlýnské i hospodářské místnosti. Trvalo to hezky dlouho. Pak vzal čepici a odcházel. Když byl kus za mlýnem, zvolal jsem za ním: »Vávro, teď už mohu mluvit?«

»Dej jim Pánbůh šťastnou, dobrou noc,« odvětil Vávra. Ale myši za ním nešly a ve mlýně jich také neubylo.“

* * *

Šťasten byl Vavřena, když mohl někomu sděliti novinku pravdě nepodobnou, a ten jí věřil. Tak rozmlouval kdysi s paní z města, venkova málo znalou a vypravoval jí, jak je teď zle mezi lidem. »A exekuce za exekucí,« dodal útrpně. »Právě před třemi dny tady v Žernově sfendovali jednomu chalupníkovi krávu, jedinou krávu – a teď chudák nemá pro sebe a pro rodinu ani na to kafe!«

»A což pak nesmí takovou krávu dojit?« soucitně tázala se panička.

»Ah, co vás napadá – ten by si dal! Deset až dvacet zlatých pokuty by platil. Ostatně – udělali to tak, že dojit vůbec nemůže. Až je to necitelné. Považte, oni vám ubohé krávě vemeno ouřadně zapečetili.«

* * *

Po velikém rozvodnění řeky Úpy před delší dobou nalezeno bylo od Trutnova až k Jaroměři rozličných věcí, jež rozbouřená řeka pobrala. Náhle pak okolo České Skalice rozšířila se pověst, že u mlýna ríznburského vytažen byl z vody trutnovský kominík. A tázal-li se kdo mlynáře, ten mu zvěst skutečně potvrdil, ale s tím rozdílem, že nebyl vytažen u jeho mlýna, ale až blíže Jaroměře.

»Ale tady u mlýna byl u břehu dlouho zadržen křovím říčním. Pozoroval jsem ve vodě cosi černého, z počátku však jsem si toho nepovšiml; až když denně jsem okolo toho viděl lítat mraky much, strčil jsem do toho a k podivení svému jsem viděl, že to kominík. Kominík odplaval dále ke Skalici, ale žebřík mám po něm ve stodole dosud...«

Při vážnosti tváře, s jakou vše vypravoval, není se co diviti, že věřících bylo dost a dost, jako tenkráte, když okolo Ratibořic vypravovalo se, že Hanušův syn, jenž byl na vojně v Bosně, přivedl si do Ratibořic – Turkyni, kterou unesl jedné bohaté rodině mohamedánské. Byla prý zavřena nahoře v pokoji a učila se – katechismu, aby mohla býti pokřtěna. A v hostinci Hanušově bylo hostí – jako much!

* * *

Kdysi zase vylovil u svého mlýna milý Vavřena rybu neobyčejné velikosti.

»Jsem tak dlouho na vodě, ale takovou rybu a k tomu ještě na Úpě, kde je už ryb tuze málo – nikdy jsem nespatřil. Když jsme ji kuchali, našli jsme v ní hlavu malého hocha, dvě boty a láhev – plnou kořalky. Nevěděl jsem dlouho, jak si to vysvětliti, až jsem se sešel se strážníkem a ten mi vypravoval, že před půl rokem v Trutnově se utopil kluk osmiletý. Šel tátovi pro kořalku přes lávku, kořalku dostal, ale domů nepřišel. Teď jsem byl doma! Ryba všechno ztrávila, jen ještě boty, lebka a láhev s kořalkou zůstaly!«

* * *

Ještě nedávno přišel k němu ponocný a vida značný kotouč točícího se »ventilátoru« v kuchyni, tázal se důvěrně, co že by to bylo? Mlynář nelenil a sdělil ponocnému, že to – mašina na praní, čemuž tento nemálo se divil.

»A tak to táhne voda?«

»Voda i průvan, jak říkáme »cukluft«. To já tu mám takový průvan, že děvečka ani nesmí mít šátek na hlavě, když zatápí. Tahle poslední to nevěděla, průvan jí šátek strhl s hlavy a šátek kamny a komínem ven a pryč. Druhý den jej našli na ,Bartákověʽ, ale celý černý.«

Tato povídka se stala tak čtenou a populární mezi lidem, že se hned ocitla i v dalších periodikách, např. 18. října 1901 v „Krakonoši“, takže v celém kraji se na mlynáře Vavřenu vzpomínalo ještě mnoho let poté, co odešel na onen svět.

V roce 1891 byl na spáleništi mlýna postaven domek pro panského cestáře (oproti mlýnu byl půdorysně posunut severovýchodním směrem a blížeji k cestě), jenž do roku 1945 náležel vlastníkům náchodského velkostatku Schaumburg-Lippe a sloužil jako hájovna. V ní bydlel hajný Jan Prouza, který od března do května 1945 ukrýval sovětský výzvědný paravýsadek pod velením kapitána Sokolovského a v roce 1951 zase údajného diverzanta a „protikomunistického odbojáře“ Miloslava Stejskala, jehož činnost měla za následek akci Státní bezpečnosti, jež je známá pod jménem „Teror Náchod“ a vyvrcholila politickými procesy. Více o ní se lze dozvědět mj. zde: https://www.pametnaroda.cz/cs/vit-josef-1942. Sám Jan Prouza byl za svoji pomoc odsouzen ke 2,5 roku odnětí svobody, ale ve vězení těžce onemocněl a pro nemoc byl propuštěn.

Po zestátnění majetku rodu Schaumburg-Lippe převzaly objekt Státní lesy a opět sloužil k ubytování hajného. Počátkem 60. let 20. století byl zrušen Mlýnský náhon, i když v katastrálních i některých topografických mapách byl zakreslen ještě v následujících desetiletích, a když došlo k reformě správy státních lesů, byla hájovna odprodána do soukromých rukou k rekreačním účelům. Roku 1990 se sem z Ratibořic přistěhovali Bohuslav a Jaroslava Kociánovi. Dnes tato budova náleží Ing. Petře Heděncové a Heleně Pilcové.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.427, 16.037)
Poslední aktualizace: 27.1.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Žernov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
3,8km od místa

Příspěvky z okolí Mlýn a hájovna čp. 6 pod Rýzmburkem

Prameny Haničky
Prameny Haničky
Pramen
Babiččino údolí nejsou jen Ratibořice, Rurdův mlýn a Staré Bělidlo. Při cestě podél řeky Úpy ve směru od Viktorčina splavu k Červenému mostu dojdeme k Pramenům Haničky. Jedná se o strmou a širokou zavodněnou stráň…
0.2km
více »
Dřevěná lávka přes Úpu
Dřevěná lávka přes Úpu
Most
Zajímavou konstrukcí, která překračuje řeku Úpu v Babiččině údolí, je dřevěná lávka umožňující pěším a cyklistům překonání řeky mezi Ratibořicemi a Pohodlím. Délka konstrukce je cca 46 metrů, dřevěnou mostovku pod…
0.3km
více »
turistické rozcestí u Rýzmburského altánu
turistické rozcestí u Rýzmburského altánu
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u Rýzmburského altánu ukazuje turistům cestu po modré značce ve směru Chvalkovice, Hořičky, Litoboř, Červený most, rozcestí pod Rýzmburkem -  Žernov, Studnice, Řešetova Lhota, rybník Špinka, Olešnice. Samostatné směrníky ukazují značení dvou naučných stezek. NS Po stopách erbu zlatého třmene a NS Babiččino údolí.
0.4km
více »
turistické rozcestí pod Rýzmburkem
turistické rozcestí pod Rýzmburkem
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází západně od Rýzmburku, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Chvalkovice, Hořičky, Litoboř, Červený most - Rýzmburk, Žernov, Studnice, Řešetova Lhota, rybník Špinka, Olešnice a po značce žluté ve směru rozcestí pod Rýzmburkem - Pohodlí, Bílý most (do Ratibořic dále po červené). Samostatné směrníky ukazují značení…
0.4km
více »
Rýzmburk
Rýzmburk
Zřícenina
Zřícenina hradu Rýzmburk se nachází v půvabném údolí řeky Úpy nedaleko Žernova na Náchodsku v Královéhradeckém kraji. Z hradu se do dnešních dnů dochovaly pouze zbytky podsklepené brány, hradeb a valeně klenutýc…
0.4km
více »
Naučná stezka Jakuba Míly
Naučná stezka Jakuba Míly
Tipy na výlet
Oblast zvaná Kraj Boženy Němcové nám k výletům nabízí nespočet krásných míst. Nejznámější a nejnavštěvovanějším místem je zcela jistě oblast Babiččina údolí. A právě částí tohoto krásného kraje nás provede Naučná …
0.4km
více »
Pohodlí
Pohodlí
Rozcestí
Pohodlí je rozcestí turistických a cyklistických tras. Rozcestí se nachází v jižní části chatové osady Pohodlí v oblasti Babiččina údolí a severním směrem nedaleko Bílého mostu. Z tohoto rozcestí se můžeme vydat k Viktorčinu splavu či opačným směrem ke zřícenině hradu Rýzmburk.
0.4km
více »
Rýzmburský altán
Rýzmburský altán
Vyhlídka
Rýzmburský altán je hezké a zajímavé místo, které se nalézá na skalním ostrohu nad řekou Úpou v severní části Babiččina údolí. Altán dal v roce 1798 postavit otec Kateřiny Zaháňské, vévoda Petr Kurónský. Ke stavbě…
0.4km
více »
Rýzmburk (Žernov)
Rýzmburk (Žernov)
Místní část
Na tomto místě vznikla nejprve tvrz, z níž se stal posléze hrad. První zmínka o Rýzmburku pochází teprve z roku 1319 a je spojena s Albertem z Rýzmburka, který byl zmiňován v letech 1319-1346 a podle profesora Aug…
0.4km
více »
Rýzmburský altán v Žernově
Rýzmburský altán v Žernově
Vyhlídka
Tento plochostropý altán s valbovou střechou byl vybudován v roce 1798 na skalním ostrohu pod Rýzmburským dvorem Petrem Bironem, vévodou kuronským, zemgalským a zaháňským, a to nedaleko zříceniny hradu Rýzmburku, …
0.5km
více »
Pohodlí
Pohodlí
Osada
Tato skupina domů se nachází v údolíčku u řeky Úpy, kterou doprovázejí mohutné korycanské a perucké pískovce. Již od nepaměti je rozdělena mezi Světlou (čp. 50, 55) a Žernov (če. 4, 115; čp. 56 - původně čp. domu …
0.5km
více »
turistické rozcestí u Červeného mostu
turistické rozcestí u Červeného mostu
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází nedaleko tzv. Červeného mostu přes řeku Úpu, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červené značce ve směru Chvalkovice, Větrník, Malá a Česká Skalice, Ratibořice, Bílý most, Pohodlí - Slatinský mlýn, Boušín, Havlovice, Podhradí, Rtyně v Podkrkonoší a po značce modré ve směru Chvalkovice, Hořičky, Litoboř - rozcestí pod Rýzmburkem,…
0.6km
více »
Viktorčin splav
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Viktorčin splav
Jez
Viktorčin splav je dalším symbolem děje, který známe z filmu a knížky Babička. Právě zde měla šílená Viktorka hodit své děťátko do řeky Úpy a pak na toto místo chodit zpívat ukolébavky. Současný splav již není ten…
0.7km
více »
Viktorčin splav v Babiččině údolí
Viktorčin splav v Babiččině údolí
Jez
Tento splav na řece Úpě nad Starým bělidlem v Babiččině údolí u České Skalice byl pojmenován podle jedné z postav románu „Babička“ od Boženy Němcové – bláznivé Viktorky, jíž skvěle zahrála v jednom z filmových zpr…
0.8km
více »
Babiččino údolí
Babiččino údolí
Zajímavost
Babiččino údolí je velice půvabné místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nad vesničkou Ratibořice, ležící nedaleko České Skalice. Bylo pojmenováno podle známého díla Babička spisovatelky Boženy Němcové, kter…
0.9km
více »
Žernov – obec a rozhledna
Žernov – obec a rozhledna
Tipy na výlet
Pokud někam jedeme, chceme vidět co nejvíce rozhleden. Rozhledna Žernov není sice na nejkratší cestě ze Zvičiny do Broumova, ale velká zajížďka to není. Městys Žernov se rozkládá v těsném sousedství národního přír…
0.9km
více »
Staré bělidlo - Panská prádelna
Staré bělidlo - Panská prádelna
Dům, budova
Mezi nejznámější místo Babiččina údolí patří Staré Bělidlo, roubená chalupa, kterou v roce 1797 postavil mlynář Antonín Rudr u mlýnského náhonu v blízkosti Viktorčina splavu. V roce 1842 syn mlynáře Rudra mlýn i S…
0.9km
více »
Malé putování po rozhlednách Kladského pomezí
Malé putování po rozhlednách Kladského pomezí
Tipy na výlet
Rozhledny všeho druhu jsou dnes v kurzu. A to jak mezi samotnými turisty, tak – a to zejména – mezi příjemci nejrůznějších evropských i regionálních dotací. Nelze se proto divit, že v současné době narazíme v naší…
1.4km
více »
trasa - Naučná stezka Jakuba Míly
trasa - Naučná stezka Jakuba Míly
Trasa
NS Jakuba Míly je cca 6,5 km dlouhý pěší turistický okruh, který částečně navazuje na Naučnou stezku Babiččino údolí. Začátek NS Jakuba Míly je umístěn k Panské hospodě, kterou skutečný Jakub Míl navštěvoval. Dále…
1.4km
více »
Ratibořice - rozcestí
Ratibořice - rozcestí
Rozcestí
Ratibořice - rozcestí je křižovatkou turistických tras a výchozí místo k návštěvě Babiččina údolí. Nedaleko rozcestí je Panský hostinec a v jeho blízkosti najdme sousoší Babička s dětmi. Od rozcestí se můžeme vy…
1.4km
více »
Panský hostinec
Panský hostinec
Dům, budova
Historie hospody v tomto místě spadá až do roku 1587, kdy je zde doložena dřevěná hospoda. V roce 1738 zde již hospodaří rodu Celbů. Po více než 100 letech potomek „prvních“ Celbů, Dominik Celba starou hospodu zbo…
1.4km
více »
Pomník Babička s vnoučaty
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pomník Babička s vnoučaty
Pomník
Mezi symboly Babiččina údolí patří pomník Babička s vnoučaty. Základní kámen pomníku byl, za účasti spisovatele Aloise Jiráska, položen u příležitosti 100 výročí narození Boženy Němcové dne 25.7.1920.  Autorem pom…
1.4km
více »
Babiččino údolí
Babiččino údolí
Tipy na výlet
Přibližně na půli cesty mezi Dvorem Králové nad Labem a Náchodem se nachází obec Česká Skalice, kde se nachází státní zámek Ratibořice a Babiččino údolí, autobusem se dostanete do stanice Zlíč cca 1,5km, a vlakem …
1.5km
více »
Rudrův mlýn a Vodní mandl
Rudrův mlýn a Vodní mandl
Dům, budova
Přibližně uprostřed cesty mezi Ratibořickým zámkem a Starým Bělidlem se nalézají dvě stavení, která jsou neodmyslitelně spjata s nejznámějším dílem Boženy Němcové. Rudrův (Ludrův) mlýn je Kamennou budovou jejíž ne…
1.5km
více »
Ratibořice
Ratibořice
Zámek
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové ?Babička?, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko m…
1.7km
více »
Ratibořice - Babiččino údolí
Ratibořice - Babiččino údolí
Tipy na výlet
Místo kam se vydáme je všeobecně známé, je jím malebné Babiččino údolí a ratibořický zámek, které se nachází cca 3km severně od České Skalice na Náchodsku v lokalitě, které se říká Kraj Boženy Němcové. Představova…
1.7km
více »
Naučná stezka Babiččino údolí aneb jak to bylo doopravdy
Naučná stezka Babiččino údolí aneb jak to bylo doopravdy
Tipy na výlet
Vypravili jsme se do Babiččina údolí, do míst, která tak pěkně popsala Božena Němcová ve svém románu, a která jsou i známá z televizního zpracování románu.…
2.1km
více »
Babiččino údolí
Babiččino údolí
Památník
Údolí známé a pojmenované podle díla Boženy Němcové Babička – jehož děj je sem umístěn. v údolí řeky Úpy v okrese Náchod nedaleko zámku v Ratibořicích. Babiččiným údolím bylo poprvé nazváno roku 1878 a to spisov…
2.1km
více »
Babiččino údolí – sousoší Babička s vnoučaty
Babiččino údolí – sousoší Babička s vnoučaty
Socha
Babiččino údolí je půvabné místo, ležící v údolí řeky Úpy nad východočeskou vesničkou Ratibořice,  nedaleko České Skalice. Bylo pojmenováno podle známé knihy Babička spisovatelky Boženy…
2.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace