TURISTIKU PODPORUJÍ
60 051 turistů a cestovatelů
98 499 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 073 060,- odměny za články

Hradec Králové

Město na soutoku Labe a Orlice, centrum duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Sídlo českých královen, díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. Památky (Bílá věž, chrám Sv. Ducha) a atraktivity ve městě nabízejí poznání i zábavu (koupaliště Flošna) a z pestré nabídky akcí (např. Den Vody) si určitě každý vybere. 

Turistika  Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy Památky / Muzea / Přírodní zajímavosti Ubytování Hradec Králové
Turistické cíle / Cestopisy Aktivity / ZOO a botanické zahr. Zábava a atrakce - Tongo
Cyklotrasy a výlety na kole Koupaliště / Planetárium Hradec Novinky pro turisty z Hradce

Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Krátce z dějin branných spolků v Hradci Králové

Turistické cíle Zajímavost

Prapor královéhradecké národní gardy od Josefa Mánese z roku 1848
Současný vzhled Střelnice (Hradec Králové, 11.6.2011)

Významnou částí spolkového života obce byl měšťanský ostrostřelecký spolek, který sdružoval již v 18. století nadšené příznivce střelby a jeho vedení si většinou drželi bývalí nebo aktivní vojenští důstojníci a poddůstojníci. V letech 1795-1796, kdy se zdálo aktuálním ohrožení Čech, došlo ke zřízení zvláštních dobrovolnických sborů pro zemskou obranu. Z Hradce Králové se do nich přihlásilo 16 ostrostřelců.

Válečné operace nakrátko přerušil mír v Campo Formio (1797). Mírové situace využili ke své prezentaci právě místní ostrostřelci, kteří 1. října téhož roku slavně vytáhli s hudbou, doprovázeni purkmistrem a manželkami, do nově zřízené střelnice na východním zbytku Pražského Předměstí, kde za častého vypalování ran z hmoždířů, doprovázeného bubnováním a vytrubováním, stříleli do terčů a večer se vrátili do svých domovů.

Znovu o sobě dali veřejně vědět 1. května 1799, kdy v počtu 30 mužů napochodovali ráno před byt krajského hejtmana na Malém náměstí. Zde byl posléze vysvěcen prapor, který darovala manželka krajského hejtmana. Po tomto obřadu se přesunuli na Střelnici, kde se chlubili svým střeleckým uměním. Po návratu uložili prapor na radnici, odkud se vypravili na tancovačku do hostince U černého orla.

Významnou součásti ostrostřeleckého života byly pravidelné soutěže, od jara provozované svobodné střelby (Grossen Freischiesen) a podzimní královské střílení do dřevěných desek s černým kotoučem nebo hvězdou uprostřed. Naopak tzv. čestné střílení do malovaného terče se většinou dálo u příležitosti různých výročních akcí nebo návštěv významných osobností. Na stěnách i stropě střelnice pak byly vystavovány malované desky se jmény dárců a vítězů.

Koncem Střelnice v jejím pravém smyslu se stal požár v roce 1846, který zničil nejen vlastní budovu, ale též většinu malovaných desek i valnou část písemností. Později se zde hrávalo divadlo a od roku 1868 v létě provozovala hostinská živnost, a to až do roku 1878, kdy Střelnici se zahradou od ostrostřelců odkoupilo Právovarní měšťanstvo.

V roce 1848 se stali ostrostřelci jádrem Národní gardy, jejíž strážnice se nacházela v zazděném a upraveném průchodu pod jižní věží radnice čp. 1 na Velkém náměstí. Do dějin města se tento ozbrojený sbor o 3 setninách, který obdržel výzbroj od velitele pevnosti Wilhelma, svobodného pána z Grueberů, mnoho nezapsal. Největší akcí okolo místní národní gardy se stala slavnost svěcení jejího praporu, jež se uskutečnila 28. září 1848 a na ni dokonce přijel z Chrasti sám královéhradecký biskup Msgr. Karel Boromejský Hanl. Velké náměstí bylo tehdy zaplněno do posledního místečka a tento prapor, který namaloval Josef Mánes vypadal takto: Na stříbrobílém pozadí se skvěl portrét sv. Václava s anděly na jedné, lvicí jako znakem zemským na straně druhé s českým nápisem Národní obrana Kralohradecká 15. března 1848. Od stříbrného bodce vlály stříbrem a zlatem bohatě vyšívané stuhy, jedna červenobílá s nápisem Síla svorná nerozborná, a druhá černožlutá s nápisem Für Gott, König und Vaterland. K této slavnosti vznikla i následující píseň:

„Píseň k svatému Vácslavu

Svatý Václave!
Vejvodo České země!
Slyš plesající
svatým sborem
před práporem
rozřáseným -
požehnaným
Kriste eleyson!

V duchu vstup k nám ozbrojeným,
Práporem hni posvěceným!
Voď naše voje
štítem víry
místo do boje
k slasti pokoje:
Kriste eleyson!

Věrnost, lásku k vlasti, k králi
Bychom nikdy nezadali
šíleným vrahům,
svůdcům a škůdcům:
svatý Vácslave,
pros za nás Boha,
Kriste eleyson!

V sboru svatém přísaháme
Bohu, církvi, vlasti, králi:
Ke cti a slávě
pro blaho jejich
ctně bojovati,
vítěziti - anoť umříti:
Kriste eleyson!

Nechť Ti prápor věnovaný,
K cti a slávě Čechům daný,
před Tebou vláje
vstříc nám do ráje
K věčné radosti,
jíž požíváš,
vejvodo náš,
Svatý Vácslave!
Kriste eleyson!!!“

Po důchodním Františku Víravském následovali ve funkci velitele: c. k. major Moritz, c. k. finanční komisař Anton Bayerlein a posledním byl roku 1851 místní lékárník Antonín Tobiš, za jehož velení prvotní nadšení uhaslo, protože již 22. srpna 1850 odevzdala prapory a zbraně do vojenské zbrojnice, až konečně 22. srpna 1851 byla nejvyšším císařským rozkazem úplně rozpuštěna. Vypráví se, že jakýsi žertéř jí tehdy zazvonil o půlnoci umíráčkem.

Na tradici zdejších ostrostřelců a národních gardistů navázala Jednota českých střelců, protože se vrátila nejen k tradici střílení do malovaných terčů, ale i k tzv. královské střelbě na ptáka. K nim navíc přibylo provozování atraktivní večerní salonní střelby a vánoční střílení do pohyblivého plechového srnce či jelena.

Podnět k založení jednoty dal Antonín Svoboda, člen Jednoty českých střelců v Praze, a to 8. října 1888 při sezení v jedné z místností Živnostensko-čtenářské jednoty v Hradci Králové. 2 dny nato se sešla ustavující schůze královéhradecké jednoty českých střelců, jejímž provizorním starostou se stal obchodník Alois Dvořáček a jednatelem František Svoboda, rovněž obchodník. Ještě téhož dne zahájili nadšenci výcvik v „salonní střelbě“. Stanovy jednoty potvrdilo místodržitelství 3. prosince 1888 pod jednacím číslem 104 688. V prvním roce své existence měla jednota celkem 36 členů, převážně obchodníků a živnostníků, byli zde také 3 učitelé, 1 profesor, 1 lékárník a 1 zvěrolékař. 14. ledna následujícího roku se uskutečnila první řádná valná hromada, která zvolila definitivní výbor. Starostou zůstal A. Dvořáček, místopředsedou se stal stavitel Rudolf Falta, pokladníkem Josef Kecina, prvním jednatelem Karel Russ, druhým jednatelem Jindřich Souček, střeldozorci Josef Dvořáček, Jan Mazura a Antonín Matek a hospodářem František Buk. Valná hromada také zvolila za nevšední zásluhy o jednotu zakladatele jednoty královéhradecké a pražské Antonína Svobodu, inspektora pojišťovacího ústavu Janus v Praze, prvním čestným členem.

Počátkem května téhož roku povolilo pevnostní velitelství v Josefově královéhradeckým střelcům výcvik v ostré střelbě na vojenské střelnici - jednota pojala první cvičení jako střeleckou slavnost, kterou uspořádala 26. května. Tehdy bylo všem civilním i vojenským hodnostářům a širším kruhům obyvatelstva zasláno toto pozvání: „Jednota Českých střelců v Hradci Králové majíc na zřeteli šlechetný účel svůj, zahájí v neděli dne 26. května ve 3 hodiny odpoledne za účinkování hudby vojenské na c. k. vojenské střelnici slavnostním způsobem střelbu na ostro. Vynasnažíme se s celou sílou, aby střelba ta jak příjemnou tak i hodnou stala se vaší velectěné přítomnosti a dovolujeme sobě vřele zváti vás, volajíce z plna srdce: Přijďte mezi nás, spojte a radujte se s námi při ušlechtilé zábavě v přátelské shodě a svornosti, abychom se tužili a cvičili a jednou vlasti naší povinných služeb prokázati mohli.“

20. července 1889 byli na mimořádné valné hromadě jmenováni čestnými členy velitel zdejší brigády generál Leopold z Weegerů a velitel zdejšího pluku plukovník rytíř z Kalivodů. Zároveň byl zvolen novým pokladníkem Goťa Tichý za odstoupivšího Josefa Kecinu a došlo také ke změně stanov, takže zápisné pro zakládající členy obnášelo jednou provždy 10 zl. a měsíční členský příspěvek 30 kr. 4. května 1890 jednota oslavila 50leté lesnické jubileum střelce Floriána Strachoty, lesního ve Slatině. V listopadu 1890 přijal patronát nad jednotou hrabě Jan Harrach. 24. února 1891 byl na valné hromadě zvolen starostou opět Alois Dvořáček, místostarostou Rudolf Falta a pokladníkem prof. František Vrabec. O rok později uspořádali střelci první střílení do dřevěných terčů v podobě ptáků; protože se tento způsob střelby setkal s velkým ohlasem, opakoval se 24. července 1892 v podobě soutěže „o ptačího krále“. Titul získal nadlesní Josef Strachota.

31. ledna 1893 bylo na valné hromadě konstatováno, že počet členů dosáhl 87. Zároveň bylo potvrzeno dosavadní vedení jednoty. Jednota se aktivně účastnila programu Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy, konané v Hradci Králové od 12. srpna do 2. září 1894. Hned první den zahájila královskou střelbu ku ptáku a o 3 dny později organizovala střelbu z luků. V závodních střelbách v červnu následujícího roku vynikli zvláště členové z venkova, zejména V. Beneš, lesní správce v Bělči a statkář H. Píša. 5. února 1895 se stal pokladníkem J. Kecina. Zároveň bylo oznámeno, že králem ptačí střelby se stal lesní inženýr a geometr Josef Strachota z Týniště nad Orlicí. Jednota čítala 67 činných členů, 4 čestné a 8 zakládajících.

Nastává však období různých třenic a půtek jak v rámci členské základny, tak uvnitř vedení spolku. V roce 1896 se pro neshody mezi členstvem vzdal starosta Dvořáček své funkce a na jeho místo byl zvolen Alfréd Procházka, bankovní úředník, kterého 27. ledna 1898 vystřídal stavitel Viktor Weinhengst. Tehdy byl zvolen místostarostou Antonín Ženíšek, pokladníkem Josef Růžička a jednatelem František Böhm. Podle zprávy jednatele bylo předchozího roku uspořádáno 21 střeleb salonních o ceny a 15 cvičných, jichž se celkem zúčastnilo 367 střelců. Vedle toho bylo pořádáno 6 zálovků, z nichž nejlépe se vydařil zálovek na parmy na Orlici. Rybářských lístků bylo vydáno 21 a sice 15 členských a 6 nečlenských. Poplatek za nečlenský rybářský lístek zůstal na 5 zl. 15 kr. 24. ledna 1899 se stal opět starostou V. Weinhengst, místostarostou Antonín Ženíšek a pokladníkem Josef Růžička. 9. ledna 1900 byl starostou opět zvolen V. Weinhengst, místostarostou K. Sigmund a pokladníkem Josef Růžička. 30. ledna téhož roku obdržel při salonní střelbě 1. cenu za hlubokou ránu Josef Šubrt, 2. cenu za největší počet kruhů Viktor Weinhengst a 3. cenu Josef Huk. Při válečné do kuželek skončil na 1. místě Josef Šubrt, na 2. místě J. Kroulík a na 3. místě Josef Huk.

Poslední archivně doloženou akcí spolku byla valná hromada 27. ledna 1903. O jeho další činnosti zpraveni nejsme, rozpuštění či zánik jednoty není ve spolkovém katastru zachycen, je však zřejmé, že k němu došlo ještě před 1. světovou válkou. Dobový tisk však přináší informaci, že 16. září 1905 byl uspořádán na Střelnici zábavný programový večírek na počest střelců-vítězů o přebornictví jednoty.

Teprve v roce 1925 vznikl pod patronací agrární strany Československý národní svaz střelecký. Jeho základními jednotkami byly Národní jednoty střelecké. Ustavující valná hromada Národní jednoty střelecké v Hradci Králové se měla původně sejít 22. ledna 1927 v restauraci Václava Nevyhoštěného na Krétě. Nakonec se konala až 30. března téhož roku. Po proslovu předsedy přípravného výboru kpt. Antonína Drašnara, účastníka mezinárodních střeleckých závodů v Římě 1927, byl zvolen správní výbor a starostou se stal Jindřich Holeček, který svoji funkci obhájil i v následujících letech.

Program byl zaměřen především na obrannou výchovu, nikoliv pouze na střeleckou přípravu. Obecně napodoboval sokolský systém a ve střelecké části se zaměřoval na vojenskou přípravu. Výcvik byl však komplikován nedostatkem střelnic (prakticky všechny byly dědictvím po rakousko-uherské monarchii) a prováděl se především vzduchovou puškou. V dubnu 1927 přistoupila hradecká jednota k pravidelnému výcviku ve střelbě na vojenské střelnici na Náhoně, kterou jí propůjčila vojenská správa. Výcvik pod dozorem vyškolených instruktorů se konal v neděli a ve svátek od 8.00 do 12.00 hod. Střelivo si však obstarávala jednota. K udržování střelnice platil každý střelec za vystřelenou ránu 6 haléřů.

Střelecké závody byly zprvu čistě v režii jednoty a místních lovců. 27. a 28. září 1927 jednota uspořádala první veřejné střelecké závody. Jejich protektorem byl gen. Ludvík Krejčí, velitel 4. pěší divize a čestnému závodnímu výboru předsedal JUDr. František Ulrich. Na střelnici závodilo na 100 střelců. V přeboru jednoty zvítězil štrtm. Mach 88 body ze 100 a získal putovní cenu darovanou městskou radou v Hradci Králové. V rámci závodů soupeří členové jednoty zejm. s místními vojáky, např. 9. května 1929 v závodě tříčlenných pěších hlídek skončila jednota s 225 body na 1. místě, druhou příčku obsadili rotmistři 4. pěšího pluku (216 bodů) a bronz získalo mužstvo 4. pěšího pluku (120 bodů). Společně s Lovecko-kynologickým klubem v Hradci Králové jednota uspořádala od 26. do 28. května 1928 jubilejní střelecké závody na vojenské střelnici. 3. března 1929 byla za přítomnosti pplk. Adolfa Hrušky, náčelníka čs. Národního svazu střeleckého, a 26 delegátů národních střeleckých jednot ze severovýchodních Čech střelecká župa, sdružená v čs. ÚSS, se sídlem v Hradci Králové. Sdružila 38 národních střeleckých jednot a jejím předsedou byl zvolen Jindřich Holeček. 29. srpna 1930 bylo ve členské schůzi oznámeno zřízení malorážové střelnice v hotelu Avion a od té doby se tam konala pravidelná cvičná střelba každou středu večer. Téhož roku byl zahájen kurs čtení map a postupem času i další odvětví branné výchovy.

V dubnu 1939 přišel úřední rozkaz německých okupantů k rozpuštění všech střeleckých jednot a dochází k zabavení všeho majetku. Činnost spolku byla tedy ukončena a nebyla obnovena ani po ukončení 2. světové války, neboť vznikl Svaz brannosti, který byl založen dekretem prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše 27. října 1945 sloučením Svazu československého důstojnictva, Svazu národních střeleckých gard, Svazu československých rotmistrů a Svazu československých záložníků, a střelbu organizovaly též střelecké oddíly Sokola.

Po únoru 1948 byli představitelé Svazu brannosti pozatýkáni a následujícího roku byl jako organizace rozpuštěn. Aby byla vyplněna mezera, která vznikla v branné oblasti, byl v roce 1951 ustaven Svaz pro spolupráci s armádou (Svazarm), který se zprvu stal organizací zastřešující různé organizace (Čs. svaz střelecký, Autoklub ČSR, Aeroklub ČSR), z nichž se později staly jeho přímé součástky. Později již neposkytoval jen výcvik branců, branných záloh a školení civilní obrany, ale začal do sebe začleňovat další sféry kulturního a společenského života. Takto fungoval až do roku 1990, kdy došlo k jeho transformaci na Sdružení technických sportů a činností (STSČ), jež však mnohé již nelákalo, protože si našli jiné organizace s podobnou náplní.

Na závěr by bylo chybou nezmínit spolky veteránské, jež svým způsobem spadaly též do branné oblasti. V Hradci Králové se jednalo o Spolek vojenských vysloužilců korunního prince Rudolfa, který se svými vnějšími znaky podobal místní ostrostřelecké společnosti, skládal se totiž ze setnin, čet, rojů, měl vlastní prapor, insignie, lékaře a kněze.

Tento spolek vznikl 20. června 1875, jeho stanovy schválilo místodržitelství 14. října téhož roku; sdružoval vojenské a strážní vysloužilce a pensisty s cílem pěstovat mezi nimi přátelství, solidaritu, poskytovat jim podporu v případě nemoci a nouze. Jako spolek hlásící se k militantním tradicím habsburské říše se těšil pozornosti a podpoře hradeckých vojenských kruhů i osob z okruhu dvora, to však nezabránilo finančním těžkostem, do nichž se vysloužilci dostali díky velkorysosti a neopatrnosti svého prvního starosty Františka Brzeckého; transakce, vyšlé najevo v roce 1886, jej v říjnu téhož roku dohnaly k rezignaci na funkci a v prosinci pak dokonce k sebevraždě. Spolek hrával důležitou roli při veřejných oslavách (původně civilní a od roku 1887 i uniformovaná účast), podílel se na popularizaci neslavné války z roku 1866, pořádal celou řadu vlastních akcí. Vrchol jeho slávy spadal do období na přelomu 19. a 20. století: v roce 1893 dal jeho třetí starosta konečně do pořádku záležitosti finanční, roku 1895 založil Josef Horák pamětní knihu a v roce 1905 spolek úspěšně oslavil 30. jubileum svého trvání. Zanikl roku 1913, tedy na prahu 1. světové války a po vzniku samostatného státu již obnoven nebyl.

Jeho funkci do určité míry převzala dominující Československá obec legionářská, jejíž královéhradecká jednota vznikla 29. května 1921 a sídlila na Střelnici. Zpočátku měla 348 členů, z toho 257 ruských, 25 francouzských, 54 italských a 12 srbských legionářů. Ke konci roku 1926 měla již jen 297 členů. Od svého počátku pořádala přednášky o historii I. čs. odboje, zajišťovala oslavy vzniku ČSR, narozenin T. G. Masaryka, Husovy oslavy, zborovské oslavy a její příslušníci se účastnili vojenských slavností pořádaných ve městě i v jeho okolí. Pro své členy organizovala i zájezdy na bojiště do Ruska, Francie a Itálie (7.-24. dubna 1928 čs. národní pouť do Itálie). Podílela se také na shromažďování legionářských památek a na výstavách v hradeckém muzeu, např. od 23. října do 6. listopadu 1921 na výstavě ruských legionářů-výtvarníků. Výstava od 31. května do 21. června 1931 se dokonce stala základem pro stálou expozici (Síň odboje). 23. září 1928 bylo navíc na župní poradě jednot usneseno utvořit Jubilejní legionářský podpůrný fond župy královéhradecké se sídlem v Hradci Králové. 12. dubna 1931 se zase uskutečnila ustavující schůze Žalmové skupiny vojenských a četnických gážistů při župním výboru ČsOL v Hradci Králové. K jejímu rozpuštění došlo 30. září 1939 a obnovena byla 2. července 1945. O 2 roky později došlo ke vstupu zahraničních vojáků 2. odboje do jednoty, ale ta byla již v roce 1949 rozpuštěna. Ustavující schůze obnovené královéhradecké jednoty se uskutečnila 15. října 1991.

V době 1. republiky však fungovala ve městě ještě „apolitická“ Nezávislá jednota čs. legionářů, jejíž hradecká odbočka byla ustavena 10. ledna 1926 po referátu mjr. Holečka z Prahy. Čítala přes 30 členů. Předsedou byl zvolen pplk. Slonek, místopředsedou prof. Wipler, jednatelem mjr. Kotrč, pokladníkem puškař J. Holeček a zapisovatelem F. Pražák, soudní zřízenec. Roku 1928 byl založen místními odbory NJČsL a ČsOL Jubilejní legionářský podpůrný fond župy královéhradecké se sídlem v Hradci Králové. Své valné schůze odbočka pořádala spolu s Kruhem přátel odbočky královéhradecké (3. března 1935 v Sokolovně). Na významných výročních akcích spolupracovala s ostatními legionářskými organizacemi (oslava 15. výročí bitvy u Zborova 19. června 1932, oslava založení čs. domobrany v Itálii 26. listopadu 1933) a místní posádkou, s níž pořádala i mnohé koncerty (22. května 1927 dva promenádní koncerty úplné hudby 4. pěšího pluku v Jiráskových sadech). Stejně na tom byla i v oblasti kulturní, společenské a vzdělávací, kdy mezi její pomocníky patřily např. organizace Alliance française (14. prosince 1927 programový večer v sále YMCA) či dramatické sdružení Tyl. Samozřejmá byla i popularizační a přednášková činnost („O bojích srbské armády a účasti čs. dobrovolníků v nich“ 19. února 1927 v přednáškové síni Městského průmyslového muzea). Činnost spolku zanikla v souvislosti s německou okupací. Poslední akcí jeho členské základny byl podíl na vytvoření krátce existujícího Legionářského sjednocení.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.213, 15.820)
Poslední aktualizace: 10.8.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Hradec Králové

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,7km od místa

Příspěvky z okolí Krátce z dějin branných spolků v Hradci Králové

Hradec Králové - sady architekta Lisky
Hradec Králové - sady architekta Lisky
Park
Architekt Oldřich Liska je po Janu Kotěrovi a Josefu Gočárovi dalším architektem, který v Hradci Králové zanechal svůj významný otisk. Mezi práce Oldřicha Lisky patří např. Obytné domy na Masarykové náměstí, Evan…
0.1km
více »
Ředitelství Čs. státních drah v Hradci Králové
Ředitelství Čs. státních drah v Hradci Králové
Dům, budova
Budova Ředitelství státních drah čp. 810, která na první pohled zaujme v interiéru vysokými okny s barevnými skly v olově podle návrhu akademického malíře J. Kaplického (pocházejí až z roku 1934) a zevně pískovcov…
0.1km
více »
Hradec Králové – reliéf na bývalém Ředitelství drah
Hradec Králové – reliéf na bývalém Ředitelství drah
Socha
Stovky lidí si denně přicházejí vyřizovat svoje záležitosti do administrativní budovy č. p. 810 na Ulrichově náměstí v Hradci Králové, aniž by věnovaly větší pozornost reliéfu nad hlavním vchodem. Dnes v budo…
0.1km
více »
Hradec Králové - palác Steinský-Sehnoutka
Hradec Králové - palác Steinský-Sehnoutka
Dům, budova
Pod tímto zvláštním názvem se skrývá dominanta severní strany dnešního Ulrichova náměstí. Jedná s o budovu, kterou nechal postavit jako ústředí firmy podnikatel Rudolf Steinský - Sehnoutka.  Palác byl vyprojektová…
0.2km
více »
Výlet do Hradce -  do Gočárova kostela a Galerie AMB
Výlet do Hradce - do Gočárova kostela a Galerie AMB
Tipy na výlet
Jedeme do Hradce Králové za uměním. Snadno se dopravíme vlakem nebo autobusem. Hradec má celkem dobré spojení. Naším cílem je Sbor kněze Ambrože - areál na trojúhelnikovém půdorysu, který v letech 1926 až 1930 vystavěl přední český architekt Josef Gočár. Ve vrcholu trojúhelníka stojí kostel s věží, ramena trojúhelníku tvoří stěny kolumbária a základnu správní a obytné…
0.2km
více »
Hradec Králové - Gočárova třída
Hradec Králové - Gočárova třída
Ulice
Gočárova třída - páteřní komunikace centra Hradce Králové. Pojmenována je po největším českém architektovi 20. století a tvůrci moderního Hradce Králové, Josefu Gočárovi. Gočárova třída se rozkládá mezi železniční…
0.2km
více »
Hradec Králové - V Lipkách
Hradec Králové - V Lipkách
Ulice
V Lipkách – cca 1 km Dlouhá ulice, spojující centrum města Hradce Králové s Pražským předměstím. Vznik lipové aleje, jejímž vnitřkem vede chodník, spadá do období, kdy letetech 1926-31 dle projektu Josef Gočára pr…
0.2km
více »
Hradec Králové - Střelecká ulice
Hradec Králové - Střelecká ulice
Ulice
Střelecká ulice je součástí Gočárova okruhu, který Hradec Králové dělá tím čím je. Střelecká ulice je z jedné strany lemována činžovní zástavbou z 20-30 let. Stranu protější lemuje několik krásných secesních vil v…
0.2km
více »
Hradec Králové - Sbor kněze Ambrože
Hradec Králové - Sbor kněze Ambrože
Kostel
Sbor kněze Ambrože - vrcholné dílo arch. Josefa Gočára z r. 1925, kdy vyhrál užší soutěž na řešení pravostranné labské kotliny, bylo součástí Gočárovy částečné regulace bloku škol v Zálabí…
0.2km
více »
Hradec Králové - Ulrichovo náměstí
Hradec Králové - Ulrichovo náměstí
Náměstí
Dnešní Ulrichovo náměstí nese označení po významné postavě dějin Hradce Králové, bývalém starostovi JUDr. Františku Ulrichovy, který od r. 1895 stál u budování moderního Hradce. Jedním z těchto prvků je i toto nám…
0.2km
více »
Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové
Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové
Kostel
Církev československá byla prohlášena za církev uznanou vládou republiky Československé 15. září 1920, č. 542 Sb. z. a nař. Nedlouho poté vznikla v Hradci Králové její místní náboženská obec. Rada starších se od z…
0.3km
více »
Hradec Králové - Gymnázium J.K.Tyla - školský komplex v Lipkách
Hradec Králové - Gymnázium J.K.Tyla - školský komplex v Lipkách
Dům, budova
Školská areál v Lipkách byl vybudován v roce 1928 dle návrhu Josefa Gočára. Areálu dominuje Gymnázium J.K.Tyla, které bylo vybudováno v letech 1925-27. Součástí komplexu této budovy je tělocvična a vila ředitele. …
0.4km
více »
Hradec Králové - Masarykovo náměstí
Hradec Králové - Masarykovo náměstí
Náměstí
Masarykovo náměstí - náměstí trojúhelníkového půdorysu, které je dnes součástí pěší zóny se rozkládá mezi bloky domů ohraničených Gočárovou třídou a ulicí Karla IV. Náměstí na severozápadě charakterizuje fasáda bu…
0.4km
více »
Hradec Králové - parčík Pohádka
Hradec Králové - parčík Pohádka
Park
Malý a útulný park Pohádka se nachází ve vnitrobloku budov mezi Gočárovou třídou a ulicí v Lipkách. Tedy v prostoru, kde architekt Josef Gočár zanechal svůj významný otisk na dnešní krásné podobě Hradce Králové. P…
0.4km
více »
Hradec Králové – pamětní deska Josefu Arazimovi
Hradec Králové – pamětní deska Josefu Arazimovi
Ostatní
Dne 12. listopadu 2016 se sešla před domem číslo 283/ 4 na náměstí 5. května v Hradci Králové přibližně stovka účastníků u příležitosti odhalení pamětní desky legionáři a četníkovi Josefu Arazimovi. Nenápadný…
0.5km
více »
Hradec Králové - náměstí Svobody
Hradec Králové - náměstí Svobody
Náměstí
Náměstí Svobody se rozkládá v prostoru, kde kotěrův Pražský most přechází do hvězdicového rozestoupení 5 ulic, tj. V lipkách, Švehlova, Tylovo nábřeží a Gočárova třída. Autorem projektu není nikdo jiný než Josef G…
0.5km
více »
Hradec Králové - kostel Božského srdce Páně
Hradec Králové - kostel Božského srdce Páně
Kostel
Kostel Božského srdce Páně byl postaven na paměť padlých vojínů královéhradecké diecéze v první světové válce. Plány vypracoval arch. Bohumil Sláma ve stylu funkcionalismu. Základní kámen byl položen v září 1928…
0.5km
více »
Nový park Skleněnka v centru Hradce Králové
Nový park Skleněnka v centru Hradce Králové
Park
Dne 6. února 2015 byl otevřen a veřejnosti zpřístupněn nový park Skleněnka nacházející se na Pražském Předměstí ve vnitrobloku ulic Hořická, Dukelská a Chelčického. Původně zde bývala zahrada pro mateřskou školk…
0.5km
více »
Hradec Králové - pedagogická fakulta
Hradec Králové - pedagogická fakulta
Dům, budova
Budova dnešní pedagogické fakulty se nachází na náměstí Svobody v centru Hradce Králové na levém břehu Labe. Budova byla postavena jako Obchodní akademie podle projektu O. Béma a K. J. Gessnera v letech 1896 – 97.…
0.5km
více »
Hradec Králové - Hučák-jez na Labi, Labská elektrárna
Hradec Králové - Hučák-jez na Labi, Labská elektrárna
Most
Jez Hučák patří společně s budovou vodní elektrárny mezi nejfotogeničtější místa v Hradci Králové. Stavba jezu s vodní elektrárnou na Labi byla realizována v secesním slohu, dle projektu architekta Františka Sande…
0.5km
více »
Hradec Králové - Jiráskovy sady, soutok Labe s Orlicí, Hučák
Hradec Králové - Jiráskovy sady, soutok Labe s Orlicí, Hučák
Tipy na výlet
Naše kroky směřují do nejromantičtějšího a nejznámějšího parku v Hradci Králové, do Jiráskových sadů, do míst, kde každý zapomene je, že téměř v centru města. Historie založení Jiráskových sadů…
0.6km
více »
Hradec Králové - dětská železnice, první veřejná v Čechách
Hradec Králové - dětská železnice, první veřejná v Čechách
Tipy na výlet
Směřujeme do centra Hradce Králové, do parčíku na náměstí 5. května. Komu název tohoto náměstí nic neříká tak je to park u Novákových garáží. Jedno známé heslo „kdo si hraje nezlobí“ v tomto případě platí dvojnáso…
0.6km
více »
17.ročník Nábřeží paromilů, Památková rezervace a minipivovary v Hradci Králové
17.ročník Nábřeží paromilů, Památková rezervace a minipivovary v Hradci Králové
Cestopisy
Už několik let vím o zajímavé akci Nábřeží paromilů v Hradci Králové. A také jsem dosud neochutnal pivo některého z místních minipivovarů. Povedlo se mi to sloučit, a dát dohromady termín s kamarády až nyní. Rozho…
0.6km
více »
Obří akvárium v Hradci Králové
Obří akvárium v Hradci Králové
ZOO
Obří akvárium naleznete nedaleko centra Hradce Králové, v Baarově ulici v Envi domu. Cílem této expozice bylo představit nejen vodní faunu, ale i část jihoamerického tropického pralesa. K dispozici je i tunel, kte…
0.6km
více »
Hradec Králové - dětská železnice
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - dětská železnice
Zábava, atrakce
První dětská železnice v Čechách byla slavnostně otevřena 21.srpna 2010 na náměstí 5. května v Hradci Králové. Vybudována byla Královéhradeckým klubem přátel parních strojů na zmíněném náměstí 5. května u Novákový…
0.6km
více »
Hradec Králové - Jiráskovy sady
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - Jiráskovy sady
Park
Jiráskovy sady - nejznámnější a zároveň nejromantičtější park v Hradci Králové. Historie založení Jiráskových sadů je spojena s obdobím, kdy Hradec Králové byl vojenskou pevností, tedy do poloviny 19. století. Park byl založen jako veřejnosti nepřístupný vojenský park na výběžku hradeb u soutoku Labe s Orlicí. Po vykoupení vojenských pozemků byl park v r. 1896 zpřístupněn…
0.6km
více »
Obří akvárium Hradec Králové
Obří akvárium Hradec Králové
Tipy na výlet
Obří akvárium, které nalezneme v Hradci Králové se pyšní tím, že patří mezi největší sladkovodní akvária v Evropě. Není se ani čemu divit, pokud projdeme expozice akvárií po celé Evropě, zjistíme že skoro všechny …
0.6km
více »
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum
Muzeum Východních Čech - vrcholné dílo české secesní architektury a jedna z dominant Hradce Králové. Budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912 dle plánů Jana Kotěry, jednoho z nejvýznamnějších českých archi…
0.7km
více »
Hradec Králové
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a S…
1.1km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace