Králův kopec u Havlovic

Jde o kopec o nadmořské výšce 382,49 m, který se nachází mezi Havlovicemi a Libňatovem. Složen je zejména z červenohnědých spodněpermských pískovců ve svrchní části vápnitými, místy arkozovitými s polohami aleuropelitů, jež přecházejí směrem ke Svobodnému v dolomitické svrchněpermské pískovce, arkózy, arkózovité pískovce, místy i slepence s hlízami a polohami dolomitu a polohy prachovojílovitých pískovců. Podél místních potoků se navíc nacházejí kvartérní kamenité až hlinitokamenité sedimenty.

Svůj název získal podle toho, že býval ve vlastnictví rodiny Královy z čp. 107 (usedlost zvaná „U Králů pod smrkem“), a to až k Poklekovu na jihu a na severu až nad Borek (později známý jako Borovina), jehož většina jí rovněž náležela. Z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od geometra 2. třídy Václava Hniličky můžeme vidět rozsah těchto majetků, které tehdy náležely Františku Královi z čp. 43. Na severu přecházely v pole a louky Josefa Švába z čp. 53, na jihu Antonína Hejny z čp. 57 a Františka Řezníčka z čp. 59. Stejně tak se jmenoval mohutný smrk, který se zde dříve nacházel. Byl však zasažen bleskem a roku 1921 poražen.

Do 19. století se zde nacházel převážně les, což zjistíme z tereziánského a josefinského katastru, případně z map I. i II: vojenského mapování, vždyť i pozůstatek po něm - samotný Borek (Borovina) - měl větší plochu než dnes. Navíc, když byl stejně jako okolní lesy stižen katastrofou v podobě derecha z 11. srpna 2017.

Významným objektem Králova kopce je zdejší silnice, jejíž předchůdkyně tudy vedla již ve středověku, i když trochu jiným směrem než dnes. V roce 1905 přišel úpický okresní výbor s návrhem na výstavbu okresní silnice kolem stavení čp. 54 a 53 přes Švábův dolec se serpentinami na Králův kopec. Obec však s tímto plánem nesouhlasila a požadovala, aby byla silnice vedena po staré cestě kolem domu čp. 107. Před vlastní výstavbou došlo k řadě změn a nakonec dokonce roku 1907 vypracoval Ing. J. Řezníček úplně nový projekt silnice. K jeho schválení však nedošlo kvůli plánované a nakonec nerealizované výstavbě železniční trati, a tak vznikl od téhož projektanta nový plán, s kterým se okresní starosta Antonín Nyklíček, náměstek okresního starosty a městský zastupitel Jan Kuťák z Úpice a obecní starosta Jan Kuna z Havlovic vydali do Prahy, aby nový plán schválil zemský výbor. Stavba probíhala najednou v Havlovicích a v Libňatově, přičemž v roce 1909 byla dokončena na katastru obce Havlovic a o rok později došla až k hranici s českoskalickým okresem nad Barchovinami. Roku 1922 byla část Borku zničena mniškou. Od 8. září do 11. října 1924 byla tato silnice uzavřena, neboť bylo prováděno její válcování, a to mezi libňatovskou školou a Královým kopcem a od hostince Rafaela Kadaníka v Havlovicích po okresní stravovnu v Úpici.

V květnu a červnu 1945 tábořili sovětští vojáci nejen přímo ve vsi, ale též na lukách Králova kopce. 22. července 1945 zasáhla zdejší lesy velká vichřice. Stejně jako při těch ostatních došlo k polomům a vývratům. Po vzniku havlovického JZD roku 1952 začal být kopec obhospodařován právě jím. V roce 1954 došlo k vyasfaltování okresní silnice. Roku 1957 bylo přes kopec nataženo vedení vysokého napětí z poříčské elektrárny, jež odtud vede dále k Červenému Kostelci. O 4 roky později došlo k vybudování obecního vodojemu. V letech 2005-2006 byla spodní část Králova kopce zastavěna novými rodinnými domky, ale úplně první zmínka o zástavbě pod Královým kopcem pochází z roku 1556, kdy je v gruntovní knize zapsáno, že statek (čp. 43) držel Prokop a přikoupil k němu ještě náměrek nad Poklekovem. Dnes většinu kopce pokrývají pole a louky. Z kopce je též krásný pohled na Havlovice a v případě pěkného počasí i dále za ně. Zároveň přes něj vede Poznávací okruh „U nás“, jehož autorem je Mgr. Zdeněk Honzera. Ten jeho 24 informačních tabulí představil veřejnosti 15. prosince 2009 a k slavnostnímu otevření došlo 2. května následujícího roku. Více o něm zde: http://www.havlovice.cz/kultura-a-turistika/poznavaci-okruh.