Jubilejní stromořadí na Boušín

Původně se chodilo ze Slatiny nad Úpou na Boušín vozovou cestou, která vedla u lesa přes potůček a nacházela se o něco níže než nynější (prakticky je totožná s částí turistické pěšiny Cesta Boženy Němcové, která je značená červeně), neboť mířila přímo dolů k „Lavičkám“ a odtud opět do kopce k Boušínu. Její trasa se posléze ještě změnila, což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840, který byl zhotoven praktikantem Franzem Baudischem a geometrem 2. třídy Franzem Kraisslem.

Problém však byl v období dešťů, kdy bývala rozbahněná a též překonávání rozvodněného potoka bylo obtížné. Stejně tomu bylo v zimě při velké sněhové pokrývce či náledí, natož když se na Boušín mířilo s nebožtíkem. To se mířilo do kostela a na hřbitov různými způsoby, kolikrát se pohřební průvod dral vzhůru lesem, aby se na Boušín vůbec dostal. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto vybudovat v roce 1894 novou cestu, která vyšla včetně kamenného mostku přes potok, který pramení v Rokli, na 2 754,44 zlatých, což můžeme dohledat v obecních účtech ze 17. prosince 1894.

Později se přišlo s plánem, aby byla cesta opatřena stromořadím, ale ne ledajakým, nýbrž jubilejním. Roku 1908 bylo u mostu po okrajích silnice vysazeno 12 jírovců maďalů, které měly být věčnou památkou na 60leté výročí panování císaře Františka Josefa I. O tom hovoří i krátký zápis v obecní kronice: „Dne 10 dubna místní p. učitele z žáky sázeli při mostku na cestě k Boušinu 12 stromů kaštanových (pořízením obce) ku památce 60 let jubilea panování J. Velič. cís. a kr. Františka Josefa. Také v tom týdnu zasázen po blíže, růžek břehu, divokými stromky obecní spravou.“

Během 1. světové války bylo stromořadí opět doplněno, což obecní kronikář v zápise za rok 1917 popisuje takto: „Počátkem měsíce května byly při cestě k Boušínu zasazeny 3 lípy na památku nastolení císaře Karla na trůn habsburský. Lípy ty byly koupeny od zahradníka v Ratibořicích za 6 K., při sázení byli přítomny školní dítky. Tento rok panovalo na jaře sucho a proto se lípám valně nedařilo, musily býti zalévány a ještě se zdálo že uschnou ani druhý rok mnoho nevyrostly a jak se nedařilo lipám, nedařilo se i Karlovi.“ Tato skromná slavnost se uskutečnila za účasti učitelského sboru a školní mládeže. Obec a místní školní radu zastupoval Antonín Falta.

Výše zmíněné stromořadí bylo vzpomínkou na staré habsburské mocnářství, a tak se po vzniku ČSR objevily názory, že by mělo být pokáceno a nahrazeno jiným, k čemuž naštěstí nedošlo, protože strom je strom a nemůže za to, jak ho kdo pojmenuje. Na opravu cesty samotné došlo až v roce 1921 a vyšla celkem na 1 455 Kč. O 7 let později byly za výše zmíněnými stromy vysazeny další, tentokrát na paměť 10 let trvání Československé republiky. Vzniklo tak „Jubilejní stromořadí“, jehož pozůstatky se při cestě na Boušín dosud nacházejí.