Holohlavský rybník


Jméno tohoto rybníka, zásobovaného vodou nad Litíčí pramenícím potokem Jordánem, prošlo delším vývojem, ale i dnes bývá rozdílně nazýván. Záleží na autorovi a zdroji. Někdy se mu říká prostě "Holohlavy" nebo "Holohlavský rybník", jindy "Černožický rybník". To z toho důvodu, že se nachází na pomezí holohlavského a černožického katastru. Ve skutečnosti se však původně jmenoval jako "Pazderní" (později zapisován jako "Pazderný"), což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johanna Kordika a geometra 4. třídy Martina Samudy, kde byl zakreslen de facto v dnešní rozloze i s malým rybníčkem pod silnicí (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA155018400). Své pojmenování obdržel podle nedaleké pazderny (viz https://www.geni.com/people/Salome-Str%C3%A1nsk%C3%BD/6000000054113757881).
Kdy přesně došlo k jeho založení, tak to přesně nevíme, ale poprvé se s ním setkáváme v roce 1533, kdy došlo k rozdělení trčkovského panství mezi bratry Zdeňka a Mikuláše Trčky z Lípy, přičemž smiřická část velišského dílu, kam náležel i Holohlavský rybník, připadla právě na druhém místě jmenovanému šlechtici. V té době se do rybníka nasazovalo 30 kop rybí násady. Nedá se však vyloučit to, že byl rybník vybudován již před rokem 1498, kdy získal Holohlavy od dědiček Valečovských Mikuláš mladší Trčka z Lípy na Lichtenburce (viz http://www.smirice.eu/usedlosti/majitel.htm), neboť v té době byla existence rybníků zmíněna i zde. Později bylo vybudováno v Holohlavech více rybníků, a tak přesně nevíme, které z pojmenování náleží právě této vodní ploše, neboť podle urbáře z roku 1588 zde existovaly rybníky: Za dvorem holohlavským (30 kop), V staré cihelně (30 kop) a Chloumecký (40 kop). Sem se na jedno teplo nasazoval dvouletý plod.
Z předem uvedených pojmenování můžeme vyvozovat, že dnešní Holohlavský rybník byl nazýván jako Chloumecký, a to vzhledem k tomu, že se nachází nedaleko kopce Chloumku. Kromě toho však byl zmíněn ještě Hluboký rybník (15 kop), u něhož rovněž nevíme, kde se nacházel a byl do něj nasazován tříletý plod na 2 tepla. Podle urbáře z roku 1619 došlo k spojení rybníku Chloumeckého a V staré cihelně (též známý jako U staré cihelny), takže si nemůžeme být tak jistí, že předem uvedená teorie o tom, které z uvedených pojmenování náleží právě dnešnímu Holohlavskému rybníku, je správná. Navíc, když se téhož času nad Holohlavy nacházel rybník Nadýmač, do něhož se na podzim měly svážet štiky a vedle něj byla dvojice ohrazených sádek s pstruhy.
Oproti dnešku však byla tato vodní plocha velmi využívána. Voda i led z něj sloužily svého času pivovaru ve Smiřicích. Chovaly se zde stále ryby i vodní drůbež, plavili koně, lidé se sem chodili v letních měsících koupat a v zimě bruslit i hrát hokej (viz http://www.smirice.eu/voda/rybnik/holohlavy.htm), což se změnilo zejména poté, kdy se ze sousední cesty stala velmi frekventovaná hlavní silnice z Hradce Králové na Náchod a navíc se rybníku nevěnovala taková pozornost, aby byl udržován v dobrém stavu. Zejména šlo o jeho zabahnění a díky tomu šla kvalita jeho vody rapidně dolů. Přitom v roce 1961 byla u rybníka vybudována čerpací stanice pro smiřický vodovod (viz http://www.smirice.eu/voda/koule.htm), tak by člověk čekal, že se celé lokalitě bude věnovat mnohem větší pozornost. Díky tomu přišel rybník také o množství vzácnějších druhů fauny a flóry, např. o výskyt kriticky ohroženého plavínu štítnatého (viz http://www.sagittaria.cz/cs/plavin-stitnaty-(nymphoides-peltata)), a to jeho flóru ještě počátkem 20. století vychvaloval profesor královéhradecké reálky Karel Prokeš. Ještě roku 1939 zde byla zaznamenána prustka obecná a v roce 1943 bylo nařízením okresního hejtmana chráněna dokonce celá flóra Holohlavského rybníka, což však nevydrželo dlouho, pouze do osvobození od německých okupantů.
Dlouhou dobu se snažil MNV o to, aby zde hospodařící státní statky (velkovýkrmny) vyčistily rybník od bahna a různého porostu (náletových dřevin, trav, řas i přemíru rákosí; ještě v roce 1960 měl hloubku 1,2 m, viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-a-2). Jedinou věcí, k níž nejprve došlo, bylo jeho vypuštění. Teprve v podzimních měsících roku 1980 začaly státní statky tento rybník odbahňovat, a to až po 2 letech, co byl kompletně bez vody a zarostlý kompletně trávou. Nejednalo se však o jednoduchou práci. Vedení státních statků si myslelo, že když byla tato vodní plocha delší dobu vyschlá, že na ní může nasadit buldozer, který by "odtlačil" bahno ke břehu a tam se snadno naložilo a odvezlo, avšak buldozer po krátkém období zapadl a uvázl, takže práce musely být zastaveny a přednost dostalo jeho vytažení. V lednu 1981 byl tedy nasazen jeřáb s drapákem na laně a ten lžicí mohl neomezeně vybírat bahno z celého rybníka, aby ho vysypával po obou březích. Díky tomu se staly velmi nepěknými. Navíc byly zavezeny odtoky pramene za Novou, což způsobovalo podmáčení přilehlých pozemků a zátopy sklepení okolních domů. Téhož roku došlo na nátlak MNV k nápravě a v říjnu 1981 byl konečně napuštěn vodou.
Od té doby musela být hráz, po níž vede již zmíněná frekventovaná cesta, několikrát opravena, případně svodidla na ní, neboť tato lokalita byla vždy místem častých dopravních nehod (viz https://www.pozary.cz/clanek/249344-mezi-obcemi-holohlavy-a-cernozice-zasahovali-hasici-u-nehody-nakladniho-vozidla-unikala-nafta/) a samotné hrázi nedělala dobře zejména přetížená kamionová doprava. Poslední takováto akce byla zahájena roku 2019, protože průjezdem těžkých kamiónů docházelo k posunu a vyklánění opěrné zdi a mostního křídla. V tělese silnice tak byly vybudovány nové betonové mikropiloty a železobetonová deska.
Dnes náleží Holohlavský rybník, který má plochu 3,907 ha, Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s. Naopak menší rybníček Komorák o rozloze 0,1562 ha zůstal státním majetkem a právo s ním hospodařit má Státní pozemkový úřad. Na závěr musíme ještě dodat, že v roce 1999 byly zakoupeny pozemky pod oběma vdními plochami a následně zde byly vybudovány sádky a rybochovné zařízení, k nimž v letech 2016-2017 přibyla dvojice recirkulačních systémů pro chov lososovitých ryb. Navíc na menším rybníčku Komorák byla založena tradice chytání ryb dírami v ledu (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/ryby_dirky_rybolov_holohlavy_20110106.html). Více se lze o Rybářství Holohlavy-Karel Dunas dozvědět ma jeho webu: https://www.rybarstvi-holohlavy.cz.
Kdy přesně došlo k jeho založení, tak to přesně nevíme, ale poprvé se s ním setkáváme v roce 1533, kdy došlo k rozdělení trčkovského panství mezi bratry Zdeňka a Mikuláše Trčky z Lípy, přičemž smiřická část velišského dílu, kam náležel i Holohlavský rybník, připadla právě na druhém místě jmenovanému šlechtici. V té době se do rybníka nasazovalo 30 kop rybí násady. Nedá se však vyloučit to, že byl rybník vybudován již před rokem 1498, kdy získal Holohlavy od dědiček Valečovských Mikuláš mladší Trčka z Lípy na Lichtenburce (viz http://www.smirice.eu/usedlosti/majitel.htm), neboť v té době byla existence rybníků zmíněna i zde. Později bylo vybudováno v Holohlavech více rybníků, a tak přesně nevíme, které z pojmenování náleží právě této vodní ploše, neboť podle urbáře z roku 1588 zde existovaly rybníky: Za dvorem holohlavským (30 kop), V staré cihelně (30 kop) a Chloumecký (40 kop). Sem se na jedno teplo nasazoval dvouletý plod.
Z předem uvedených pojmenování můžeme vyvozovat, že dnešní Holohlavský rybník byl nazýván jako Chloumecký, a to vzhledem k tomu, že se nachází nedaleko kopce Chloumku. Kromě toho však byl zmíněn ještě Hluboký rybník (15 kop), u něhož rovněž nevíme, kde se nacházel a byl do něj nasazován tříletý plod na 2 tepla. Podle urbáře z roku 1619 došlo k spojení rybníku Chloumeckého a V staré cihelně (též známý jako U staré cihelny), takže si nemůžeme být tak jistí, že předem uvedená teorie o tom, které z uvedených pojmenování náleží právě dnešnímu Holohlavskému rybníku, je správná. Navíc, když se téhož času nad Holohlavy nacházel rybník Nadýmač, do něhož se na podzim měly svážet štiky a vedle něj byla dvojice ohrazených sádek s pstruhy.
Oproti dnešku však byla tato vodní plocha velmi využívána. Voda i led z něj sloužily svého času pivovaru ve Smiřicích. Chovaly se zde stále ryby i vodní drůbež, plavili koně, lidé se sem chodili v letních měsících koupat a v zimě bruslit i hrát hokej (viz http://www.smirice.eu/voda/rybnik/holohlavy.htm), což se změnilo zejména poté, kdy se ze sousední cesty stala velmi frekventovaná hlavní silnice z Hradce Králové na Náchod a navíc se rybníku nevěnovala taková pozornost, aby byl udržován v dobrém stavu. Zejména šlo o jeho zabahnění a díky tomu šla kvalita jeho vody rapidně dolů. Přitom v roce 1961 byla u rybníka vybudována čerpací stanice pro smiřický vodovod (viz http://www.smirice.eu/voda/koule.htm), tak by člověk čekal, že se celé lokalitě bude věnovat mnohem větší pozornost. Díky tomu přišel rybník také o množství vzácnějších druhů fauny a flóry, např. o výskyt kriticky ohroženého plavínu štítnatého (viz http://www.sagittaria.cz/cs/plavin-stitnaty-(nymphoides-peltata)), a to jeho flóru ještě počátkem 20. století vychvaloval profesor královéhradecké reálky Karel Prokeš. Ještě roku 1939 zde byla zaznamenána prustka obecná a v roce 1943 bylo nařízením okresního hejtmana chráněna dokonce celá flóra Holohlavského rybníka, což však nevydrželo dlouho, pouze do osvobození od německých okupantů.
Dlouhou dobu se snažil MNV o to, aby zde hospodařící státní statky (velkovýkrmny) vyčistily rybník od bahna a různého porostu (náletových dřevin, trav, řas i přemíru rákosí; ještě v roce 1960 měl hloubku 1,2 m, viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-a-2). Jedinou věcí, k níž nejprve došlo, bylo jeho vypuštění. Teprve v podzimních měsících roku 1980 začaly státní statky tento rybník odbahňovat, a to až po 2 letech, co byl kompletně bez vody a zarostlý kompletně trávou. Nejednalo se však o jednoduchou práci. Vedení státních statků si myslelo, že když byla tato vodní plocha delší dobu vyschlá, že na ní může nasadit buldozer, který by "odtlačil" bahno ke břehu a tam se snadno naložilo a odvezlo, avšak buldozer po krátkém období zapadl a uvázl, takže práce musely být zastaveny a přednost dostalo jeho vytažení. V lednu 1981 byl tedy nasazen jeřáb s drapákem na laně a ten lžicí mohl neomezeně vybírat bahno z celého rybníka, aby ho vysypával po obou březích. Díky tomu se staly velmi nepěknými. Navíc byly zavezeny odtoky pramene za Novou, což způsobovalo podmáčení přilehlých pozemků a zátopy sklepení okolních domů. Téhož roku došlo na nátlak MNV k nápravě a v říjnu 1981 byl konečně napuštěn vodou.
Od té doby musela být hráz, po níž vede již zmíněná frekventovaná cesta, několikrát opravena, případně svodidla na ní, neboť tato lokalita byla vždy místem častých dopravních nehod (viz https://www.pozary.cz/clanek/249344-mezi-obcemi-holohlavy-a-cernozice-zasahovali-hasici-u-nehody-nakladniho-vozidla-unikala-nafta/) a samotné hrázi nedělala dobře zejména přetížená kamionová doprava. Poslední takováto akce byla zahájena roku 2019, protože průjezdem těžkých kamiónů docházelo k posunu a vyklánění opěrné zdi a mostního křídla. V tělese silnice tak byly vybudovány nové betonové mikropiloty a železobetonová deska.
Dnes náleží Holohlavský rybník, který má plochu 3,907 ha, Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s. Naopak menší rybníček Komorák o rozloze 0,1562 ha zůstal státním majetkem a právo s ním hospodařit má Státní pozemkový úřad. Na závěr musíme ještě dodat, že v roce 1999 byly zakoupeny pozemky pod oběma vdními plochami a následně zde byly vybudovány sádky a rybochovné zařízení, k nimž v letech 2016-2017 přibyla dvojice recirkulačních systémů pro chov lososovitých ryb. Navíc na menším rybníčku Komorák byla založena tradice chytání ryb dírami v ledu (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/ryby_dirky_rybolov_holohlavy_20110106.html). Více se lze o Rybářství Holohlavy-Karel Dunas dozvědět ma jeho webu: https://www.rybarstvi-holohlavy.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.313, 15.865)
Poslední aktualizace: 9.5.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Holohlavy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Holohlavský rybník

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel

Holohlavy - obec prvně písemně doložená roku 1318 jako majetek Pusty z Pardubic. V té době stávala na místě dnešní děkanské zahrady tvz, která byla zničena tábority roku 1425. Dominantou Holohlav je původně go…
0.5km
více »

Kostel sv. Jana Křtitele v Holohlavech
Kostel
Nejstarší zpráva o kostele v Holohlavech pochází z roku 1357. Roku 1365 je zmínka o nadaci k holohlavskému kostelu černožickým Matějem a holohlavským Benešem. V roce 1380 zde bylo založeno Benešem z Holohlav vikář…
0.5km
více »

Holohlavy - sochy, sv. Pana Marie a sv. Jan Nepomucký
Socha

Sochy sv. Pany Marie a Sv. Jan Nepomucký v souvislosti s umístěním v krajině vytvářejí nádherný krajinotvorný prvek mezi holohlavským ko…
0.5km
více »
turistické rozcestí Černožice - most
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe v Černožicích ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Černožice - Lázně Velichovky, Kuks a po značce červené ve směru Hradec Králové, Smiřice - Jaroměř, Kuks. Červeně je značena je i Prokešova spojovací stezka ke smiřické kapli.
0.8km
více »

Villa Anna v Černožicích
Dům, budova
Tato secesní vila v Sehnoutkově ulici čp. 34 byla navržena architektem Antonínem Balšánkem pro továrníka Jana Sehnoutku a vznikla na místě zbouraného domku téhož čísla popisného, který zakoupil František Vojtěch r…
0.9km
více »

Černožice a vztah místních obyvatel k Rudé armádě krátce po osvobození v květnu 1945
Zajímavost
Protože Černožice ležely stranou hlavní silnice, byly opomenuty rovněž Rudou armádou. Obec byla prostě obejita a nikdo nezkoumal, zda v ní nějací Němci zůstali nebo ne. Přednost prostě měla větší města. Jen na hla…
0.9km
více »

Sehnoutkovy mlýny, tkalcovna a přádelna v Černožicích nad Labem
Zajímavost
Pod původním čp. 17 se vždy ukrývaly mlýny. Prvotní mlýn zde vznikl nejspíše v 15. nebo 16. století, protože po připadnutí Černožic ke smiřickému panství by založen nejspíše nemohl být, neboť vrchnost měla dostate…
0.9km
více »

Památník květnové revoluce 1945 v Černožicích
Památník
Po ukončení 2. světové války a osvobození od německých okupantů se začalo přemýšlet nad tím, zda by nebylo dobré zřídit pomník obětem tohoto tragického období, případně hrdinům slavných květnových dnů roku 1945, ale nakonec nebyly tyto nápady realizovány. Jediné, co se dělo v této souvislosti, byly oslavy na sokolském hřišti.Teprve tzv. Vítězný únor v roce 1948 znamenal v tomto…
0.9km
více »

Most přes Labe v Černožicích
Most
Černožice byly spojeny s Vlkovem již od dávných dob dřevěným mostem, který se nacházel jen o pár metrů dál než ten současný. K jeho budování a opravám docházelo kvůli častým povodním velmi často. V červnu 1866 byl…
0.9km
více »

Zvonička v Černožicích
Zvonice
Původní zvonek byl zavěšen na větvi jedné z lip, jež doprovázely sochu sv. Jana Nepomuckého, která se nacházela na místě dnešní křižovatky před čp. 60. Po jejím skácení vznikla u sochy vysoká dřevěná rozsocha, kam byl původní zvonek s nápisem: „J. JAKOUBEK, J. HAVRDA, J. HYNEK, J. SEHNOUTKA, J. JAROŠ, J. JAKOUBEK, VEVERKA, V. MACHÁŇ R. 1885. S NÁKLADEM OBCE ČÁSLAVEK A ČERNOŽIC …
1km
více »

Dvojice památkově chráněných soch sv. Jana Nepomuckého v Černožicích
Socha
Obec Černožice patří mezi ty obce, v níž se nacházejí rovnou dvě plastiky jednoho z našich nejvýznamnějších římskokatolických světců – sv. Jana Nepomuckého. Jednu nalezneme v Sehnoutkově ulici v zahradě mezi domy čp. 37 a 38, druhá se nachází v zahradě u čp. 20 při levé straně silnice k mostu přes řeku Labe. Obě tyto sochy se však původně nacházely jinde. První plastika bývala …
1km
více »

Mlýn ve Smiřicích
Zajímavost
Původní mlýn se nacházel na Labi pod Smiřicemi mezi Velkou a Malou Skalicí u příkrého skalnatého břehu, kde se spojovala obě labská ramena. Podle pověsti byl zanesen povodní, a tak se smiřická vrchnost rozhodla vy…
1km
více »

Malá vodní elektrárna ve Smiřicích
Elektrárna
Tato elektrárna s jezem byla vybudována v rámci regulace řeky Labe. Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze vypracovalo projekt na úpravu horního toku Labe v trati Josefov – Smiřice – Lochenice, výstavbu pohyb…
1.1km
více »

Sehnoutkův dům v Černožicích
Dům, budova
Tento objekt je při příjezdu k Černožicím nad Labem již z dálky viditelný. V současnosti se v něm nachází domov důchodců, ale jeho dřívější historie již dnes mnohým nic neříká. Fir…
1.1km
více »
Smiřice - pomník odboje a 2 sv. války
Pomník

V blízkosti kaple Zjevení Páně a zámku se nachází monumentální pomník odboje a obětí 2. sv. války. Socha ženy má znázorňovat republiku, po její levé ruce jsou umístěny sochy vojáka, partyzána a bojujícího dělníka…
1.1km
více »

Sokolovna v Černožicích
Dům, budova
Zdejší TJ Sokol byla založena již v roce 1891. Od roku 1894 konala svoje cvičení v rezervní třídě místní školy, kde byla upravena prozatímní tělocvična. V roce 1910 bylo uvažováno o stavbě vlastní tělocvičny a k t…
1.1km
více »

Smiřický jez - vodní elektrárna na Labi
Jez

Smiřický jez s elektrárnou samozřejmě není klasický turistický cíl, ale zajímavost.
Stavba jezu byla zahájena v roce 1930, v rámci realizace vodocestného programu úpravy středního Labe až po Jaroměř, jako náhrada…
1.1km
více »

Černožice
Vesnice

Černožice - první písemná zpráva o osadě u okraje pohraničního pralesa pochází z roku 1197 z análů opatovického kláštera. Další doložené záznamy jsou z let 1365 a 1368. Dnes v obci, na okraji bývalého okresu Hradec Králové, najdeme dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, starší socha, která je kulturní památkou byla vysvěcena dne 9.7.1712, mladší socha „sv. Nepo…
1.1km
více »

Smiřice
Kostel

Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…
1.2km
více »
Smiřice - zámecká kaple Zjevení Páně
Tipy na výlet

Jedeme cca 15 km severně od Hradce Králové, do Smiřic.
Jedeme za poznáním Smiřic, které jsou prvně historicky doloženy r. 1361, ale zejména za poznáním barokního skvostu, zámecké kaple Zjevení Páně. V sousedství kaple se nachází čtyřkřídlý zámek, který byl v polovině 16. století přestavěn z původní vodní tvrze ze 14. století. Do barokní podoby byl zámek upraven Šternberky…
1.2km
více »

Noční vyjížďka ke Smiřicím
Fotogalerie
Zajímavé je vyrazit tam, kudy člověk pravidelně jezdí, také v nočních hodinách, protože zjistí, že je to o něčem jiném a tamní krajina je úplně odlišná, zejména cyklostezka z Hradce Králové do Jaroměře a dále do K…
1.2km
více »

Smiřice
Zámek

Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…
1.2km
více »
Smiřice - sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly
Socha

Při západní straně kaple Zjevení Páně se nachází krásné sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma anděly. Dílo vzniklo zřejmě v dílně Matyáše Bernarda Brauna kolem roku 1740, jeho postavení zadala Marie Terezie Violeta ze Šternberka. Na podstavci sousoší jsou umístěny erby rodů Šternberků a Paarů (Marie Terezie Violeta byla provdána za Jana Leopolda hraběte z Paarů). Původně dílo…
1.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Smiřice - zámecký park
Park

Historie Zámeckého parku spadá zřejmě do období, kdy byla původní tvrz za Jana ze Šternberka, koncem 17. století přestavována na zámek. V té době byl však o mnoho větší než dnes. V letech 1863-82 byl park upravová…
1.2km
více »

Zámek ve Smiřicích
Zámek
Na tomto místě stávala původně gotická tvrz, jež měla roku 1359 náležet Mutinovi z Dobrušky. Po něm tu seděla Eliška ze Smiřic, vdova po Sezemovi z Dobrušky. V roce 1392 byla tvrz zmíněna jako odúmrť po Markvartov…
1.2km
více »

Zámecký kostel Zjevení Páně ve Smiřicích
Kostel
Na místě tohoto kostela či kaple (oba termíny jsou používány, pro královéhradecké biskupství je tento objekt kostelem, město ho vydává za kapli) stávaly původně 2 domy, které zakoupil a nechal zbořit Leopold hrabě…
1.2km
více »
Smiřice - Tyršův most
Most

Dokladem silničního stavitelství našich předků je obloukový Tyršův most ve Smiřicích. Postaven byl v letech 1930-1933, provozu sloužil do roku 1981, kdy byl otevřen most nový. Dnes je obloukový Tyršův most přístup…
1.3km
více »

Smiřice - biocentrum Obora
Rezervace

Jihovýchodně od Smiřic se nalézá Biocentrum Obora, které patří k významným uměle vytvořeným krajinným prvkům. Biocentrum Obora zde tak částečně nahrazuje původní přirozené vodní plochy slepých ramen a meandrů Labe.
1.8km
více »

Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet

Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
2.8km
více »