Boží muka s památnými lipami na Kuklínkách v Dobřenicích

Původní Boží muka byla vztyčena na tomto místě v 18. století a jako jejich doprovod byla vysazena roku 1769 čtveřice lip. Nikde nelze dohledat důvod jejich zřízení, ale je možné uvažovat o tom, že vznikly v souvislosti s tím, že v témže roce nastoupil na papežskou stolici nový Svatý otec Klement XIV., který byl do svého úřadu zvolen 19. května 1769, přičemž jeho předchůdce Klement XIII. zemřel 2. února téhož roku. Nebylo by to totiž nic divného, když zdejší chrám Páně byl zasvěcen sv. Klementu, papeži.

O tomto kříži a doprovázejících ho lípách se zmiňuje K. Prokeš ve svém článku „Památné stromy českého severovýchodu“, jenž vyšel v „Královéhradecké ročence 1914“, takto:

„2. Za povětrníkem v Dobřenicích několik kroků od okresní silnice stojí boží muka, železný to kříž na pískovcovém podstavci. Kolem kříže 4 veliké lípy, na jich kmeny přibit je tyčkový plůtek. Dle nápisu byl kříž obnoven r. 1850, ale stáří líp přesahuje 160 let, neboť v josefinském katastru, jehož část se zachovala, jmenuje se sousední trať polní »pole u kříže«, a ve staré mapě z r. 1755 jest již kříž zaznamenán. Dvě lípy na straně východní jsou asi 20 m vysoké, druhé dvě mají ulomeny vršky a jsou o několik metrů vyšší. Jedné z nich ulomila vichřice tlustou větev, kterou dostal truhlář Kolovrátník, začež pobil kmen prkny, aby strom nevyhníval. Tato lípa je dnes již hodně vykotlaná. Obvody stromů jsou 1.80 m, 2.55 m, 3 m, 4.50 m.

Od božích muk rozbíhají se vozové cesty na několik stran. Blízko jsou Kuklínka, jak se nazývá oddělená část Dobřenic.

U božích muk dříve strašívalo, jak staří lidé tvrdívají. Válely se tam plameny jako ohnivé sudy, běhal tam pes s ohnivýma očima a jiné tajemné bytosti tam prý řádily. Soused jeden nesl z Bohdanče necky a vracel se pozdě domů. V lese »na Klechtánkách« počala ho pronásledovati světýlka. Utíkal ke vsi, ale světýlka za ním. Sotva dechu popadaje, doběhl k božím mukám, kde klopýtl, upadl a necky na něho. Že se nemohla světýlka k němu dostati, zlostně cupala jako kozy po neckách. Ráno našli ho skoro neživého a necky popáleny.

Dědeček D. z Kuklínek často vyprávěl, co zakusil u božích muk, když se večer vracíval z Dobřenic od mistra: Jednou večer šel domů a když přicházel proti božím mukám, tu vidí, jak se rovnou proti němu žene ohnivé tele, oči má jako husí vejce. Uhnul se, tele ho minulo a uhánělo dále do polí. Domů přišel celý vyděšený.

Jindy v týchž místech něco náhle okolo něho zašustilo a jak se ohlédl, spatřil jako když pár koní přeběhne, ale dupotu slyšet nebylo a hned vše zmizelo. Doběhl domů, lehl a zle to odstonal.

Pověst o založení božích muk je spjata s pověstí o pokladě »na hradech«. V lese mezi Dobřenicemi a Rohoznicí blíže letohrádku p. K. Weinricha nalézá se nad bažinou »Klechtánky« hradiště se zřetelnými valy a příkopem. Tam prý je zakopán veliký poklad, o němž je několik variantů mezi lidem rozšířeno.“

Na dalším místě tohoto článku poté autor popisuje pověst, podle níž měla vzniknout na Kuklínkách ona Boží muka:

„Paní Bakšová z D. sděluje pověst o pokladu, jak se v její rodině od pradávna zachovala:

Dvanáct lidí z Dobřenic, z nichž dvanáctý musil býti žebrák, vypravilo se v noci ze Zeleného čtvrtku na Velký pátek na hrady a kopali od 11ti do 12ti. Žebrák měl »zaklínací formule«. Vše dařilo se dobře, za velikého povětří stoupal poklad do výše. Tu vyřítilo se však množství diblíků, jedoucích na třínohých kozách. Jeden diblík měl kozu celou odřenou. Kdosi z kopajících se usmál: »No, tenhle taky daleko dojede!« Sotva se jeden ohlédl, kotel s penězi se propadl s ohromným rachotem do země, žebráka povětří donesla v ta místa, co jsou boží muka, kde mrtvolu jeho našli strašně zohavenu. Několik z výpravy zaplatili to smrtí. Kteří zůstali na živu, dali postaviti kříž a kolem něho zasázeli 4 lípy.“

Ať již byla Boží muka založena u příležitosti nového papeže, na místě, kde byli za sedmileté války pohřbeni padlí vojáci, či dokonce v souvislosti s výše zmíněnou pověstí, kterou zaznamenal dobřenický učitel František Jirsák, stávala zde ještě v roce 1841 a můžeme je tak vidět zaznamenána v indikační skice stabilního katastru od geometra 2. třídy Aloise Nothafta Prokofse. Tehdy však šlo ještě o kříž z dubového dřeva, který byl natřen olejovou barvou a opatřen připevněným železným křížem. Říkalo se mu „sv. kříž na Kuklenkách“ nebo „u povětrníka“. Protože stál od svých počátků u veřejné cesty na obecním pozemku, tak musel být zřízen dobřenickou obcí a ne tamní vrchností či duchovním správcem, jak by se mohlo zdát. Potvrzením toho se stala i obnova těchto Božích muk roku 1850, kdy byl vystavěn pro onen litinový kříž pískovcový podstavec. V roce 1928 došlo k jeho opravě, při níž byl objeven základní kámen s letopočtem 1769.

Přestože tato Boží muka nejsou chráněna jako kulturní památka, tak dvojice zde pozůstalých líp měla větší štěstí. 23. srpna 1983 byla Okresním národním výborem v Hradci Králové určena za chráněný přírodní výtvor, přičemž první měla 500 cm v obvodu a 25 m výšky a druhá 360 cm v obvodu a 25 m výšky. 20. dubna 1998 byla jedna z lip prohlášena Úřadem města Hradec Králové za památný strom, neboť měla obvod kmene 395 cm a výšku 25 m, a to s účinností od 21. května téhož roku. 20. prosince 1999 byla vyhláškou Okresního úřadu v Hradci Králové zrušena původní ochrana obou lip jako chráněných přírodních výtvorů. Tato vyhláška nabyla účinnosti 15. ledna 2000. Druhá ze dnes se tu vyskytujících lip byla vysazena v pondělí velikonoční roku 1919 na památku osvobození českého národa od habsburského jha.