Areál Sklářského ústavu v Hradci Králové

8. února 1923 byl v Hradci Králové ustaven podle výnosu ministerstva obchodu čj. 49936/22 z 29. listopadu 1922 celostátně působící Sklářský ústav, a to jako anekční součást obchodní, živnostenské a průmyslové komory v Hradci Králové. Jeho v zásadě nejprve propagační aktivity se rozšířily v roce 1928 na výzkumné a laboratorní a za tímto účelem musela být vystavěna nová budova, jež byla kvůli výše zmíněným důvodům situována jako přístavba k již existující budově Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny, která byla postavena podle návrhu Oldřicha Lisky v letech 1926-1927 jako jednopatrový objekt a přestavována v letech 1930-1932 (změna fasády a přístavba dalšího patra), 1939 a 1941-1943 (sjednocení vstupu a s tím spojené úpravy). Zhotovením plánů novostavby byl pověřen na návrh ministerstva veřejných prací architekt Ing. Jan Rejchl. Následně byla vyhlášena veřejná soutěž:

"Sklářský ústav v Hradci Králové.

Č. j. 693.

Dne 5. dubna 1929.

Veřejná soutěž.

Sklářský ústav vypisuje tímto veřejné ofertní řízení na stavbu vlastní budovy, která postavena bude u Ústavu pro zvelebování živností v Hradci Králové, Škroupova ulice.

Soutěže mohou se zúčastniti pouze podnikatelé, kteří mají svoje sídla v obvodu Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny v Hradci Králové.

Soutěž týká se následujících prací:

1. Všechny stavební práce s vyloučením prací níže uvedených.

2. Zařízení elektrického osvětlení, zvonění, telefonů a hromosvodů.

3. Zařízení vodovodů a plynovodů mimo odpadního a svodného kanalisačního potrubí klosetů a umývadel.

4. Centrální topení.

Stavební plány jsou veřejně vyloženy k nahlédnutí v kanceláři ředitele Sklářského ústavu, kde lze obdržeti za poplatek Kč,- (pokud zásoba stačí) opisy rozpočtových devis, podmínek konkurenčních, všeobecných a zvláštních podmínek předmětné stavby.

Nabídky podle konkurenčních podmínek vyplněné se všemi přílohami buďtež podány v zapečetěné obálce s nápisem: "Nabídka na stavbu Sklářského ústavu" v ředitelně ústavu a to nejdéle do 12. hodiny 22. dubna 1929. Otevření nabídek provede se v týž den o 14. hodině a tomuto aktu mohou býti oferenti přítomni.

Sklářský ústav v Hradci Králové.

Předseda: JUDr. F. Ulrich, v. r.

Ředitel: Dr. Ing. V. Čtyroký, v. r."

V ofertním řízení na stavbu zvítězil z 8 přihlášených Ing. Václav Rejchl z Hradce Králové s cenou 608 651,38 Kč, 2. místo obsadil Ing. S. Novotný z Hradce Králové se sumou 615 350,77 Kč a na 3. místě skončil V. Nekvasil a Ing. Schmidt z Hradce Králové s cenou 616 819,55 Kč. Na schůzi Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny v Hradci Králové, jež se uskutečnila 7. května 1929, bylo schváleno provedení stavby za 823 000 Kč a pořízení jejího zařízení v hodnotě dalších 700 000 Kč. Nově vzniklý objekt byl zajímavý fasádním obložením z mléčného opaxitu, které se však do dnešní doby nedochovalo. Na budovu obchodní ústředny navazuje jednolitým pískovcovým přízemním obkladem, proto stavba vypadá jako jednolitý komplex. Na pokovené atice do uliční fasády býval dříve umístěn též světelný nápis „SKLÁŘSKÝ ÚSTAV“ (viz https://kam.hradcekralove.cz/objekt/123-sklarsky-ustav). Zajímavý byl rovněž interiér objektu, protože uvnitř budovy byly v srpnu 1932 umístěny 2 skleněné mozaiky podle návrhu akademického malíře Josefa Nováka, který je také zhotovil.

Novostavba ústavu byla 6. prosince 1931 navštívena ministrem veřejných prací Ing. Janem Dostálkem, což bylo završení celého tohoto úsilí, i když uvedený ministr zde byl již 27. srpna 1930, kdy se stavba pomalu blížila ke konci. Stejně tak byl zvědavý ministr obchodu JUDr. Josef Matoušek, jenž navštívil ústav 2. března 1931. Během 30. let 20. století se však ústav namísto osvětové práce čím dál více orientoval na činnost výzkumnou a technologickou, a tak jeho areál postupně rostl. Již v roce 1931 byla dokončena výstavba pokusné sklářské huti a tepelně-technického oddělení s generátorovým zařízením systému "Koller", provedeného firmou Ignis. Vnitřní zařízení pokusné huti, tj. sklářská pec a chadicí pece, byly zřízeny o rok později.

Stejně jako obložení Sklářského ústavu skončila rovněž fontána s obklady z bílého opaxitu před ním, jež byla navržena spolu s budovou architektem Janem Rejchlem v roce 1929 a dokončena v září 1932. O jejím vybudování napsaly "Národní listy" ze 17. listopadu 1931 toto: „V Hradci Králové před Sklářským ústavem ve středu náměstíčka, postavena bude skleněná fontána podle návrhu arch. J. Rejchla. Provedena bude z barevného tabulového skla, nalepeného na betonovou konstrukci. Bude to jedinečná práce, jejíž účin zvýšen bude i úpravou okolí, v němž sklo bude převládati.“ Sklo dodaly Weinmannovy závody z Teplic-Šanova, obložení provedla firma Wolf a Štětka z Prahy. Zanikla počátkem 50. let 20. století, což nám dokazují letecké měřické snímky, když na leteckém snímku z roku 1950 fontána ještě existuje a o 4 roky později je již pryč a zůstal zde po ní jen travnatý ovál.

Během německé okupace se rozšiřování Autorisovaného výzkumného sklářského ústavu pozastavilo, v roce 1946 byl začleněn jako Výzkumný ústav sklářský do Generálního ředitelství československých závodů sklářských, n. p. Praha, ale již na přelomu 40. a 50. let 20. století přibyly další objekty, zejména šlo o dokončení přístavby další laboratorní budovy roku 1949 a o vybudování druhé poloprovozní haly v roce 1951. Následně vznikaly další budovy, přičemž od roku 1958 fungovala tato instituce jako Státní výzkumný ústav sklářský. V roce 1981 byly do výroby zavedeny nové linky, ale vyvrcholením dostavby areálu se stala rekonstrukce dosavadních objektů a s ním spojené vybudování osmipodlažního objektu pro pro laboratorní a vývojové pracoviště speciálních skel, v němž byla zřízena navíc jídelna s ohřevem jídel od státního podniku Restaurace a jídelny Hradec Králové a rovněž bufet. Tato stavba čp. 1238 byla zahájena koncem roku 1987 (původně byl její počátek plánován na rok 1983) a dokončena byla o 3 roky později, i když v následujících letech došlo k jeho dalším úpravám. Generálním projektantem bylo středisko inženýrských služeb Hradec Králové Uniprojektu Praha a dodavatelem stavební části byl závod 02 Pozemních staveb Hradec Králové. Povrch fasády z kovoplastického hliníkového pláště v bronzové eloxáži byl vyroben státním podnikem Ocelové konstrukce Žilina.

Zajímavou věcí na této budově bylo to, že se zde již dal prostor ochraně životního prostředí. Technologie likvidace škodlivin činila zhruba 10 % celkových investičních nákladů a kvůli tomuto úkolu vznikla racionalizační brigáda pod vedením Ing. Ivana Sondy, v níž byli zastoupeni pracovníci SVÚS, Uniprojektu, Bižuterie Jablonec nad Nisou, ZVÚ Hradec Králové, Výzkumného ústavu chemických zařízení v Praze a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Navržené a realizované odlučování prachových částic, oxidů dusíků a fluoru i oxidu uhličitého bylo zakončeno "výdechem" systému Vaster o výšce 36 m, který byl postaven Teplotechnou Teplice.

V letech 1990-1991 byl Státní výzkumný ústav sklářský státním podnikem, z něhož se následně stal státní podnik SVÚS - Sklářský ústav. K jeho privatizaci došlo 1. května 1992, kdy byl ústav rozdělen na 2 subjekty - akciovou společnost SVUS se čtveřicí divizí (obchodní, kovovýrobní, výzkumně technologickou a vláken) a SVÚS, s. p., Sklářský ústav, Státní zkušebnu č. 237 Hradec Králové, jehož zřizovatelem bylo ministerstvo hospodářství. Tyto subjekty však byly od počátku ve sporu kvůli nevyřešeným finančním a majetkovým záležitostem až zpackané privatizace, který v roce 1997 vyvrcholil tím, že a. s. SVUS uzavřela své výrobní haly Sklářskému ústavu, čímž mu byla znemožněna hlavní výrobní a výdělečná činnost tohoto v podstatě jediného českého pracoviště s komplexními službami v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a malotonážní výroby skla; zkušebnictví a certifikace v oboru skla, bižuterie, keramiky a porcelánu. Státní podnik zase reagoval trestním oznámením na generálního ředitele SVUS a. s. Zajímavá situace pro 2 subjekty, jež měly působit v areálu vedle sebe.

V té době zde byla instalována nová linka na balení léčiv, protože firma SVUS již od roku 1994 postupně odcházela od původního zaměření k farmaceutické činnosti, což vyvrcholilo v roce 2003 změnou pojmenování na SVUS Pharma a. s. Tato firma vedle balení léčiv začala také některá z nich vyrábět a k tomu potravinové doplňky. Kolikrát můžeme její název vidět na krabičkách léků, jež máme doma a málokdo z nehradeckých obyvatel by řekl, že tato firma vznikla právě na základech Sklářského ústavu (viz https://www.svus.cz).

Naopak ke Sklářskému ústavu bylo později připojeno Středisko vědeckotechnických informací a Technologická laboratoř, jež byla v rámci privatizace v letech 1992-1996 součástí SVUS s. s. V roce 2001 byl Sklářský ústav zprivatizován společností BRISK Tábor a. s., takže vznikla firma Sklářský ústav Hradec Králové s. r. o. Sám státní podnik Sklářský ústav byl po prohraném soudním jednání s SVUS a. s. a po neúspěšném podání návrhu na konkurs nakonec roku 2011 zrušen bez likvidace. Areál se sice oproti minulosti v některých částech změnil, ale i tak je vzpomínkou na významnou instituci, díky níž byl Hradec Králové známý i mimo naše hranice. Holt moderní doba přináší to, že se zbavujeme všeho, co jsme kdy dokázali a ve všem chceme být závislí na jiných, bohužel. A to se nám v budoucnu jistojistě nevyplatí, ale nechci být sýčkem!