TURISTIKU PODPORUJÍ
58 264 turistů a cestovatelů
92 947 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
909 800,- odměny za články

Frýdek Místek - fotogalerie

Frýdek Místek

Frýdek Místek vznikl spojením dvou obcí, které odděluje řeka Ostravice. Město Frýdek-Místek leží na okraji Moravskoslezských Beskyd. Nejvýznamnější stavbou města je barokní zámek.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Ivančena / Přehrada Morávka Ubytování Frýdek Místek
Turistické cíle / Mapa Frýdek Místek Přehrada Šance / Lysá hora Satinské vodopády

Moravskoslezské Beskydy
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Moravskoslezské Beskydy
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Zimní beskydské dobrodružství - dějství první.

Cestopisy

Fotografie (50)  • Foto: tomas_nejedly

Ke konci minulého týdne jsem měl dva dny dovolené. Ve čtvrtek byl výlet omezen tím, že jsem se musel do 16h30 vrátit do Hrabůvky, protože byla schůze bloku. Což jsou věci, které nemám „příliš“ v oblibě. Když už jsem měl volno, tak jsem ho chtěl využít naplno. To se „do puntíku“ splnilo. Určitě by mě štvalo „trčet“ doma kvůli půlhodině schůzování. Naopak v pátek jsem časem nebyl nijak limitován, dokonce jsem si ráno myslel, že budu mít spoustu času k dobru. To jsem se hluboce mýlil.

 

V úvodu si ovšem dovolím pár citátu jednoho z největší ne-li největšího fyzika všech dob, jehož teorie zatím ještě nebyly vyvráceny. Určitě je Vám teď už jasné koho mám na mysli. Možná právě tato slova popíší lépe než jsem schopen já, proč se někteří lidé i přes nemalou ztrátu pohodlí ženou někam za svými sny, směrem zcela opačným než kam proudí davy. :-)

 

„Představivost je důležitější než vědomosti.“

 

„Ten, kdo následuje dav, se obvykle dál než ostatní nedostane. Ten, kdo chodí sám, se pravděpodobně ocitne i v místech, kde ještě nikdo nikdy nebyl.“

 

„Večírek, na němž jsou všichni za jedno, je ztracený večer.“

 

„Nejkrásnější a nejhlubší pocit jaký může člověk zažít je poznat tajemno. To je základním principem náboženství, stejně jako veškerého seriózního úsilí v umění a ve vědě.“

 

„Rozdíl mezi mnou a většinou takzvaných ateistů je pocit naprosté pokory před neuchopitelným tajemstvím a harmonií kosmu.“

 

„Nejkrásnější věc, kterou můžeme objevit, je záhada.“

 

„ Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“

 

„Nikdy nerezignuj na to, co chceš opravdu dělat. Člověk s velkými sny je mocnější než ten se všemi fakty.“

 

„Úsilí o pravdu musí být nadřazeno jakémukoliv jinému úsilí.“

 

„Představivost je vším. Je to ukázka blížících se životních krás.“

 

„Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy.“

 

„Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je mrtvý.“

 

„Každý má dvě možnosti. Jsme buď naplněni láskou...., anebo strachem.“

 

„Ten, kdo se niky nedopustil chyby, se nikdy nepokusil o něco nového.“

 

„Je málo takových, kteří se dívají vlastníma očima a cítí vlastním srdcem. Na jejich síle bude záležet, zda lidi znovu klesnou do otupělosti, kterou oslepené davy zjevně dnes považují za cíl.“

 

„Fantazie je důležitější než vědění.“

 

„Ne dokonalost, nýbrž nedokonalost charakterizuje vesmír.“

 

„Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

 

„Pravda o přírodě je silnější a obhájí se sama.“

 

„Existují dva způsoby, jak žít život. Ten první je myslet si, že nic není zázrak. Ten druhý je myslet si, že všechno je zázrak.“

 

„Samotáři mají čas přemýšlet, hledat pravdu, poddávat se zvědavosti. Buďte samotář a váš život bude mít význam.“

 

„Nikde neleží pravda na povrchu.“

 

 

 

Toto je několik citátů, kde „mezi řádky“, často i přímo „na řádku“ je uvedeno něco z toho, co se nedaří popsat mě. Proč někteří lidé tak žasnou nad tajemným obrovským vesmírem, stejně tak jako „vesmírem pod zemí“? Proč žasnou nad krásami přírody a zejména nad takovými, které jim paní PŘÍRODA ukáže jen výjimečně a mnohdy po vynaložení nemalého úsilí a překonání svého strachu? Některé, bohužel, stála tato zvědavost a překonání strachu zdraví případně i to nejcennější. I při vědomí tohoto rizika je tam něco silnějšího táhlo. Nikdy by se lidé nedostali na Měsíc, do volného kosmu (i když velmi blízko Země – obdivuji, mě by tam nikdo nedostal), neobjevili tajemné podzemní prostory nebo nešli do skutečné divočiny, ne do takové jakou máme my tady. Nepochybně nesmírně zajímavou a krásnou, ale určitě ne s tolika nebezpečnými živočichy jako na některých jiných místech na Zemi. Ne nadarmo se říká, že se nacházíme v mírném pásmu. Proč tolik lidí zdolává vysoké mrazivé hory, které jsou všechno, jen ne přívětivé? Děsivé strmé skalní srázy, které si nejsem schopen ani představit, natož se v nich snad pohybovat.

 

I přes to, že u nás určitě přívětivěji, neznamená, že by zdejší krajina nebyla zcela bez rizik. I u nás nemusí touha po tajemnu vždy skončit dobře. Je na to třeba vždy myslet.

 

Ale nyní konečně k výletu. V posledním článku jsem připomněl krásné místo v mapách neznačené. Oblast západního svahu Lysé hory pod NPR Mazák. Se skalními útvary které tehdy v létě vyrostly pode mnou jakoby mávnutím kouzelného proutku. Něco co jsem zde rozhodně nečekal a bylo to nádhernou odměnou po těžkém výstupu do těchto míst od z cestičky vedoucí od Butořanky (trasa pokračuje k tomuto místu s vodopádkem pár set metrů rovně od odbočky (doleva) červené tur. cesty vedoucí na Lukšinec. Nyní jsem ovšem šel nejprve právě na jmenovaný Lukšinec. Chtěl jsem se podívat jak se změnila ledová výzdoba jedné zvláštní jeskyně a také jsem se chtěl získat odpověď na další jeskyni v těchto místech. 23.12. minulého roku se mi zde patrně podařilo nalézt dvě ze tří jeskyní pojmenovaných „Na Lukšinci I,III a IV“. Viděl jsem blízko sebe dva menší vstupní otvory. Do jednoho se vlézt dalo a patrně se zde nachází jedna menší komora (nevím přesně jen jsem trochu nahlédl). O kus dál (přibližně východním směrem) skupina zaklíněných balvanů, ale zde se mi zdálo, že se tudy asi moc prolézt nedá. Tehdy jsem už neměl moc času, ale vrtalo mi hlavou, zda-li není ta „pravá“ jeskyně o něco výš na sousedícím „minikopečku“. Na to jsem chtěl nyní zjistit odpověď. Je období, kdy v těchto jeskyních zimují netopýři a proto se zde neleze (když nebudu brát i jiné podstatné důvody – jako je například bezpečnost dotyčného „průzkumníka“). Podstatnou výhodou jsou ovšem tzv. „mastné fleky“ tedy místa, kde se sníh neudrží dlouho a mohou naznačovat kde „země dýchá“ - mohou se zde nacházet podzemní prostory, případně dokonce samotné vstupy. Toto na jednu stranu může zjednodušit jejich hledání, na druhou je ovšem terén zase o něco méně přístupný a pohyb je zase o něco víc vyčerpávající. Tím více, čím je svah strmější a napadaného sněhu více. Také někdy může „méně znamenat více“, protože v hlubokém sněhu mohou být vstupy méně nápadné v celé velké „bílé ploše“. Pokud byly cestičky vyšlapané šlo se dobře. Když byl sníh hlubší bylo to už náročnější. To jsem ovšem netušil co mě bude čekat druhý den. Oproti tomu bylo vše naprostou procházkou „růžovým sadem“. :-) Na daném kopečku ani v blízkém okolí jsem nic nenašel. Vráti jsem se tedy zpět na turistickou trasu k Lukšinci. Prohlédl i tři „vstupy“ v okolí jeskyně, která se patrně nazývá na Lukšinci I. Dlouhou dobu jsem si myslel, že hlavní vstup je o něco níž (severozápadním směrem) než ve skutečnosti je. Ale nyní k jednomu z hlavních bodů čtvrtečního výletu. Krása a klid byla poněkud rušena myšlenkou, že se nesmím „nechat chytit krásami přírody“ a zapomenout na čas, že mě čeká ještě „tolik milované a zcela zbytečné schůzování“ o půl páté večer doma v Hrabůvce. Chtěl jsem se podívat jak vypadá Ledová jeskyně a také změřit teplotu na jejím dnu. Po minulém měření, kdy se mi zdálo, že jeden teploměr ukazoval nějaké „hausnumera“, jsem si vzal radši dva, aby alespoň jeden ukázal něco rozumného. Cestu k jeskyni už znám důvěrně, ale rozhodně nemohu říct, že bych k ní šel v klidu. Čím více jsem se k ni blížil, tím více stoupala má nervozita, krevní tlak a probíral jsem si na co všechno je třeba si dávat pozor a co nepodcenit. Proti mě nyní byly především vlivy teplotní. Pokud bude v jeskyni zima (což bude), jen velmi těžce se venku prohřeji. Venku minimálně kolem nuly, spíš pod ní, i když teploměry se houževnatě snažily ukazovat plus. Sundání rukavic, abych mohl udělat fotku, znamenalo po chvíli promrznutí prstů, které nebylo úplně příjemné. :-) Ale co bych pro poznání neudělal. Horší bylo, že minulý víkend jsem se kurýroval v teple domova a určitě jsem nechtěl po pěti pracovních dnech, z nichž ty první potřebovaly odpoledne ještě paralen, jsem to určitě nechtěl „přepálit“. Možná, že i proto jsem nebyl ještě „úplně v pohodě“, i když špatně se mi nešlo.

 

Zkrátka a jednoduše místo i jeskyně dostaly zase úplně jiný, větší a tajemnější výraz. Možná jsem už také „dostal rozum“, možná dokonce dospěl a začínal přestávat „dělat hlouposti“. :-) No, to asi ještě ne... :-)

 

Přiblížil jsem se k jeskyni, kterou někdo nazývá Ledovou a někdo Studenou. Před Štědrým dnem bych ji nazval asi ještě Studenou, nyní už určitě Ledovou. Ne, že by ledová výzdoba nebyla výraznější než před pár měsíci (alespoň to co bylo vidět z povrchu), ale už u vchodu z ní byl cítit velice syrový studený „dech“. Když už jsem si připravil „nejlepšího přítele horolezců“ - lano, tak jsem se pokusil sestoupit alespoň kousek nad poslední větší „schod“. Pohyb dolů se mi nezdál tak jistý jak by měl být a „šestý smysl“ mi řekl „dneska ne“. Vzhledem k tomu, že v horách a u jeskyních „tím tuplem“, je rozumné na tento vnitřní hlas dát, jsem udělal pár fotek neustále se zamlžujícího objektivu „podvodního“ foťáku (jiný by v těchto podmínkách asi dlouho nepřežil) a začal se vracet pár metrů k povrchu. Když už jsem „nedal dno“, tak jsem si zpravil pocit alespoň jednou komorou velmi blízko povrchu. Zde jsem uviděl krásné „jehlicovité“ ledové krystalky (ne nepodobné krystalům aragonitu) pokrývající chladné stěny této prostory. Z této prostory je krásný pohled do protější větší vstupní části Ledové jeskyně. Bohužel teplota dna nezměřena a také nevím jestli se v nejnižších prostorech už nevytvořila zajímavá relativně vysoká „záclonka“ vypadající jako bezpečnostní sklo s drátovým výpletem, nad kterou jsem žasl loni pár dní před začátkem léta.

 

Nebyl jsem úplně zklamaný z „prohry“, ledové krystalky vypadaly skutečně velice hezky. Dostal jsem se ven a teď ještě nudné sundávání veškerého „jistiva“, záložních světel a sbalení všeho v rozumné formě opět do batohu, pokud možno „za sucha“. Svítilnu, kratší kousky lana osmičky, blokant, osmu a karabiny do vaku a další věci co už nebudou třeba do vaku, ten do batohu. Další věci na něj. Lano sundat ze stromu a zavázat do „panenky“, tu vhodně přivázat k batohu a nad něj ještě dát přilbu s hlavním světlem a kamerou a to vše urovnat, aby se šlo dostatečně pohodlně. Jeskyně zdaleka neměla být nejnáročnější částí výletu, ale určitě tou při které je třeba hodně opatrnosti. Nyní jsem k Ledové jeskyni přišel z větší výšky a zahlédl nepříliš výraznou propadlinu na jejímž jižním konci je zajímavý balvan a dole ještě zajímavější „škvíra“. Při cestě k jeskyni jsem jen nahlédl, ale pokračoval dál možné pět, možná deset metrů na sever. Pohledem dolů z „kopečku“ se mi zdálo okolí podobné tomu, který je před vstupem do této nesmírně zajímavé jeskyně, ale musel jsem si to ověřit a sejít kousek níž, abych se před Studenou, nyní již spíš Ledovou jeskyni dostal. Po chvilce, alespoň tak se mi to zdálo (čas u jeskyní běží trochu jinak, trochu rychleji :-) ) abych udělal alespoň pár fotek, jsem se vrátil zpět na „střechu“ jeskyně a pokusil se lépe nahlédnout do té škvíry. Moc se zde protahovat nedalo. Pokusil jsem se udělat alespoň pár fotek patrně menší komory (vypadalo to tak), která se podle mě nachází zhruba nad „Rotundou“. Myslím si, že by nemuselo být vyloučeno, že by asi neprůlezně mohla pokračovat na strop nejvzdálenější části jeskyně.

 

Vystoupal jsem nad Ledovou jeskyni a dostal jsem se do míst, kde jsem zahlédl další otvor do země. Nedaleko popadané části kmenů a větve. Jeskyně 3-P to ovšem nebyla. Říkal jsem si „že by nějaká jeskyně, které jsem si nevšiml, které by si nevšimli jiní, ani jeskyňáři, že by počasí otevřelo další podzemní prostory, že by nová jeskyně? Tak výrazná a nikdo by si ji neviděl?“ Ušel jsem možná deset, možná dvacet metrů po „hřebenu“ procházejícího souběžně s turistickou trasou na Lukšinec a stál jsem nad „starou známou“ jeskyní 3-P. Otvor do té první vypadal hluboce. Jaká to asi je? Není to náhodou druhá z jeskyní, kterou jsem na Lukšinci našel, Malá Ondrášova jeskyně? Nebyl jsem si tím jistý, ale faktem je, že než jsem našel Ledovou, tak jsem kousek jižně od ní našel právě Malou Ondrášovu. Už si nejsem jistý zdali je výš nebo níž než Studená. Až doma u počítače jsem si toto místo srovnal s fotkami, které jsem dal právě do článku o Malé Ondrášově jeskyni.

 

Ano, vypadá to tak, že je to právě ona. Z toho také vyplývá, že Studená / Ledová jeskyně, jeskyně 3-P a Malá Ondrášova jeskyně se nacházejí na poměrně malé ploše. 3-P a Malá Ondrášová na hřebeni a Ledová pod severovýchodním svahem tohoto hřebenu. Je zvláštní, že jsem si tehdy možná před rokem nebo dvěma jeskyně 3-P s výrazným vstupem nevšiml. Asi to bylo tím, že oblast Lukšince je velmi zajímavá a člověk těžko dokáže vše vstřebat hned při první, druhé nebo třetí návštěvě. Teprve s postupem času se začne tato krajina do skládanky, které se říká SKUTEČNOST. :-)

 

Zajímal mě ještě „minikopeček“ u jeskyní „Na Lukšinci“, ale jak jsem již uvedl výše zde jsem nic než ty dva „vánoční objevy“ nenašel. Od nich jsem se vrátil zpět k turistické trase na Lukšinec a když už jsem šel kolem, nemohl jsem nezavítat k jeskyni, jež se patrně nazývá „Na Lukšinci I“. Mělo by se jednat o stupňovitě klesající převážně vertikální jeskyni. Vzhledem k tomu, že zde s velkou pravděpodobností mohou zimovat chránění netopýři nahlédl jsem jen do vstupu, tam kam se ještě dostane světlo. V okolí blízkém ani nižším (kam jsem dohlédl) jsem žádného z těchto fascinujících živočichů neviděl. Ti budou asi o dost níž. Jeskyně by měla mít hloubku asi deset metrů a já se nacházel na „prvním schodu“, tedy hloubka ne větší než metr. Puklina je poměrně úzká a pohyb dosti omezený. Osazení světla a kamery na přilbě je dosti kritické a obé dostalo nepochybně „pár ran“, když jsem chtěl lépe vytočit abych udělal fotku. Boj se zamlžováním objektivu byl ještě větší než v Ledové. Sice to bylo jen pouhé nahlédnutí, ale možná největší úspěch tohoto výletu. Zde jsem „objevil“, že toto je skutečně asi ten správný vchod. Takže třeba někdy za rok, za dva, za tři v létě. :-) Určitě to bude krásná jeskyně. Ale není veřejnosti přístupná, vypadá poměrně úzká a hlavně nyní zde hibernují netopýři a myslím, že zima zdaleka neřekla poslední slovo, proto je nebudeme rušit. Na to jak by člověk řekl, že není v terénu úplně nápadná (pro ty co nejsou „postiženi“ „ďurolezeckou nemocí“) je zklamáním to, že i zde si někdo toto místo spletl s popelnicí a do některých škvír nacpal PET lahve. :-( Nahlédl jsem zde „na volno“, ale asi bych to úplně nedoporučoval vzhledem na vertikální průběh jeskyně. Bezvýznamný krůček pro jeskyňáře, ale velký krok pro zvědavého pozorovatele paní PŘÍRODY. Zase mi trošinku poodhalila jednu ze svých krás. Děkuji.

 

Objevitelsky naladěn jsem pokračoval ve výstupu k rozcestníku Lukšinec a popouštěl uzdu fantazii „Jak to asi vypadá dále (hlouběji)“? Je ta puklina kterou jsem viděl pod nepříliš pevným zaklíněným kamenem o pár metrů níž (severozápadněji) pokračováním té křížící, patrně horizontální chodby kterou jsem viděl několik metrů pod sebou pod prvním „schodem“ hlavního vchodu“? Jsou i nižší prostory podobně úzké, jako ty co jsem viděl nahoře? Jsou kontrastem k nedalekým jeskyním s výrazným vstupem, „chodbami“ i prostory, někde s klidným svědomím nazvatelnými „dómy“? No nic, konec snění. Na chvíli si ještě odpočinu sestupem k místu, kde se dělí červená turistická trasa doleva k minivodopádku pod Mazákem (dovolil bych si jej nazvat minivodopádkem Suchého potoku) a doprava dolů k louce s úchvatným výhledem na okolní kopce i do údolí. Možná jen sto metrů od této louky se nachází Horní Mazácké skály s horolezeckou chatou Tatranka.

 

Tímto směrem zatím ještě nepokračuji. Vydávám se doleva nahoru. Zde již cesta vyšlapaná není. Jen nevýrazné zvlnění sněhu naznačuje stopy od aut lesníků. Nyní jsou mé stopy těmi jedinými a asi i na delší dobu. Určitě nemíním stoupat za vodopádkem strmým svahem nahoru. Asi bych to nedal ani technicky ani fyzicky. Snažím se pokračovat cestou níž a možná po stech, dvou nebo třístech metrech se snažím ne již tak prudkým svahem vystoupat na jakýsi „hřebínek“, tedy asi nejlehčí možnou cestou nahoru k mrazovým srubům. Zde někde by se snad měly nalézat dvě pseudokrasové jeskyně. Ty jsem se snažil najít a také si vyzkoušet nějakou schůdnější cestu nahoru. Ač jsem postupoval asi skutečně tou nejsnadnější možnou cestou, i tak mi dala velice zabrat. Velkou pomocí mi byla přírodní podpůrná kamarádka, kterou jsem si pod kopcem vytvořil z jedné pevnější větve spadlé na zem. Měl jsem štěstí, mnohdy jsou v zimě tak křehké, že se vůbec nedají použít. I tak to byl postup, kdo po deseti, dvaceti metrech jsem si musel dělat delší odpočinek, abych „nabral dech“. Stoupání se zdálo nekonečné. Až jsem konečně před sebou ve sněhu zahlédl spodní část vrcholové oblasti mrazových srubů. Stoupal jsem ještě výš a koukal kolem sebe. Nic co by mohlo napovídat „díře v zemi“ jsem nezahlédl. Došel jsem až na nepříliš zřetelnou cestičku vedoucí těsně pod hranicí NPR Mazák. Vydal jsem se po ní s tím, že někde překonám koryto jednoho z přítoků potoku Mazák. Po chvilce jsem se dostal do míst, kde se cestička dostávala do jakéhosi „sedélka“ ovšem ve svahu. Zdálo se mi, že jsem již jsem daleko od místa, které by mohlko vytvářet eventuální koryto potoku. Tak jsem se rozhodl vrátit, ale bylo to i se sestupem. Ten nebyl úplně snadný a bylo třeba nad každým krokem přemýšlet. Sem tam jsem podklouzl. Svah je i zde poměrně prudký. U Lukšince mi odešel jeden „nesmek“ - prořezalo se jedno gumové “očko“ a řetízek už nedržel. Přední hroty se jen tak plantaly a tak jsem radši šel jen s „nesmeky“ na jedné noze. Proč to nyní říkám?

 

Protože ve svahu pod NPR Mazák jsem musel sestupovat opatrně a nohu s nesmekem alespoň trochu používat k brzdění. Později jsem podle GPS záznamu zjistil, že jsem se možná pár desítek metrů nacházel v NPR. Koryto pravostranného přítoku potoku Mazák tvoří přírodní hranici této oblasti. Náročnost terénu s hlubokým sněhem vyžadovala maximální soustředění a musím se přiznat, že myšlenky na hledání nějakých pruhů na stromech jsem v tomto okamžiku vůbec neměl. Jediné co se mi honilo hlavou bylo jak se dostanu alespoň trochu bezpečně dolů? Myslel jsem jen na to abych při dalším kroku a při případném „skluzu“ se nerozjel příliš moc a nezastavoval někde o strom, případně pod větví. Také jsem musel počítat s tím, že na mnoha místech pod sněhem mohou být kameny. Nakonec jsem to nějak dal a dostal nad cestičku, která překonávala potůček, nyní skoro bez vody a vydal západním směrem. Za sebou v korytu potoku jsem zahlédl tmavou skvrnu. Není to náhodou vstup do jeskyně pod nějakým balvanem? Svah je zde ale ještě strmější než byl nahoře. Zvědavost mi ale nedá a také to, že do tak prudkých svahů se mi moc častokrát chtít nebude. Vrátil jsem se a velmi opatrně sestupoval níž. Kdyby mi to tady podklouzlo, tak pohyb dolů určitě lehce nezastavím. Sklouznout si po ostrých kamenech nebo mezi padlými kmeny kdysi mohutných stromů – brrrr. Radši nedomýšlet. Ale chtěl jsem vědět o co se jedná. Jediné na co jsem se nyní soustředil byl každý jednotlivý krok a blízké okolí. Nic jiného pro mě teď neexistovalo. Po delší době, čas běžel jinak, jsem se dostal k vrcholu něčeho o čem jsem si myslel, že je balvan na jehož severozápadní straně byl tmavý flek o němž jsem si z dáli myslel, že by mohl být vstupem do hlubin. Velmi opatrně sestupuji na pravou stranu. Je to zde prudké, sníh nejistý a naproti mohutný kmen stromu. Už jsem u něj. Zklamání....

 

 

Nejedná se o balvan s jeskyní. Je to vyvrácený strom ale skutečně velký. No nic, nemusím zkoumat příště. Teď už zbývá drobnost. Dostat se těch deset maximálně dvacet metrů, jejichž slezení se zdálo velice dlouhé, nahoru. Ani zde to nebyl pocit, který bych nějak rád opakoval znovu. Jeden neopatrný pohyb a byl bych zpátky dole, spíš ještě mnohem mnohem níž. Na některých místech jsem si musel dávat velký pozor, už už abych byl zpátky na cestičce. Nakonec jsem to „dal“, ale určitě mi zima nebyla. Nohy bolely, ale byl už jsem v relativním bezpečí. Teď už půjdu pohodlně po ní dál, ať už vede kamkoliv. Radost, ale netrvala dlouho. Dostal jsem se do míst, které jsem znal už z léta. Na pravé straně cestičky jsem zahlédl balvan a cesta končila v místech, které lze s trochou nadsázky nazvat pralesovitými. Jindy bych měl z toho radost, ale nyní to bylo jako zlý sen. Co teď? Pokud si to z léta pamatuji dobře, tak by to mělo být to místo, které mě připomínalo některé silně kamenitá a balvanovitá místa Čertova Mlýnu. Zde naštěstí mimo NPR, takže jediné následky mohou být ty, které nastanou špatným odhadem cesty. Po pár minutách odpočinkové chůze jsem se dostal do míst jejichž prolezení bylo náročné i při výrazně přívětivějších podmínkách. No nic, co mi zbývá. Vracet nahoru se mi nechce a ani by nebylo bezpečnější a nakonec bych musel stejně sestupovat. Času také mnoho nemám. Autobus 12h19 mi už dávno odjel a potřebuji stihnout ten druhý, který jede kolem 14h45. Ten, když nestihnu bude problém. Nestihl bych slavnou schůzi domovního bloku. Překonal jsem několik padlých kmenů, vystoupal kolem balvanů nebo i menších skalek, chcete-li, myslím, že těmi místy, které byly v létě silně zarostlé ostružiním a opatrně pokračoval dolů. Ani zde jsem ještě neměl to nejhorší za sebou. Nakonec jsem se přece jen dostal na cestičku, která už byla pohodová. Kdyby nebylo tolik sněhu, tak bych šel o dost rychleji. Ale šel jsem. Po chvíli jsem byl na přípojce k cestě vedoucí k „minivodopádku“, nyní i s pěknými rampouchy. Byl jsem ale už tak unavený, že i toto nepatrné stoupání se zdálo nekonečné. Chvílemi jsem si musel dát pauzu na vydýchaní. Konečně se dostávám k mým vyšlapaným stopám. Ještě kousek a připojím se k červené turistické cestě z Lukšince na Butořanku. Sláva. Konečně vyšlapaná cesta. Konečně mohu přidat. Chvílemi se nohy plantají jedna před druhou, sem tam nečekaně narážím do kamenů nebo kořenů na „zkratce“ přes louku s krásnými výhledy na okolní velikány – Smrk, i do údolí. Nemám moc času na rozjímání. Chtěl jsem výlet využít naplno, ale musím stihnout bus. Musím jít co nejrychleji mohu. Na běh už bohužel nemám síly. Musím se snažit „natáhnout nohy“ co to jde. Na zpáteční cestě jsem chtěl zkontrolovat chatu. Bohužel na to již čas není. Kdybych jako „malý kluk“ nekoukal po nebo do kdejaké „ďury“ asi bych to stihl. Ale opět mě nějak „jeskyňky“ omámili, tak jak už to umí i ty v lidské říši :-) a zase bylo „ po jejich“. :-)))

 

Na autobus jsem nakonec měl asi pět minut k dobru. To jak na mě všechno nahoře zmrzlo při jízdě v autobusu rozmrzlo a desetiminutové čekání na další spoj v Místku na Anenské nebylo zrovna příjemné. Ač jsem pro případ problémů měl v batohu náhradní oblečení, převlékat se mi nechtělo. Je třeba se také trochu otužovat. Už jsem se těšil na to jak si doma vezmu teplé oblečení. Vše jsem stihl naprosto přesně. Druhý den jsem si déle pospal a vyrazil směrem na Černou horu, Radhošť a Čertův Mlýn s plánem třeba i kousek kolem Kněhyně. Plány pěkné, ale realita byla úplně jiná. Ve čtvrtek jsem ještě netušil, že páteční výlet velice důkladně ověří mou fyzickou i psychickou odolnost. Že největším úspěchem bude to, že se stihnu ve zdraví dostat domů (ke kamarádce – letnímu sídlu, ne ke mně do Hrabůvky :-))) ) Kdyby mi z Pusteven neujel autobus, tak bych určitě takový výkon DÁVNO vzdal, ale nic jiného mi nezbývalo. To vše popíši až v „druhém dějství“ tohoto beskydského dobrodružství – má forma využití dvoudenní dovolené.

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.539, 18.441)
Poslední aktualizace: 23.2.2018
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Ostravice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
3,4km od místa

Příspěvky z okolí Zimní beskydské dobrodružství - dějství první.

Mrazové sruby pod západní hranicí NPR Mazák (Lysá hora).
Mrazové sruby pod západní hranicí NPR Mazák (Lysá hora).
Skalní útvar
Jeden z nejnáročnějších svahů Lysé hory, kterým jsem šel. Upřimně řečeno, nedovedu si představit, že bych tímto svahem stoupal, natož klesal za sněhu nebo dokonce ledu. V tom případě by větší chyba dopadla asi vel…
0.1km
více »
Výplaz na Lysú ... ( a eště kúsek dál) - retro
Výplaz na Lysú ... ( a eště kúsek dál) - retro
Cestopisy
   Brzo ráno jedu s Mirů vlakem na čundr do Beskyd a začíná to úchvatně - ve valmezu kámoš zjišťuje, že je bez karimatky a že ju najspíš nechál na nádraží v Lidči. Volá tam telefónem a p…
0.5km
více »
Zimní Lysá hora
Zimní Lysá hora
Tipy na výlet
27.12. jsem se rozhodnul, že po týdnu opět navštívím Lysou horou se stejným úmyslem - vyfotit západ slunce. Z Opavy do Ostravice jsem jel vlakem, taktéž i nazpátek.  Jak už jsem zmínil, účelem je nesmrdět přes svátky doma a vyrazit s foťákem pro "západovku" Na občerstvení nebyl čas, ale z jiných zdrojů mám informace, že na Lysé se vaří vynikající zelňačka  V sobotu kolem 8. hodiny ráno mi volal spol…
0.6km
více »
Lysá hora -zimní výstup
Lysá hora -zimní výstup
Tipy na výlet
Jdeme na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd - na Lysou horu. Jdeme z Ostravice z horního parkoviště po červené značce KČT přes Ostravskou louku a Lukšinec na samotný vrchol ve výšce 1323 m/m. Trasa má 6…
0.6km
více »
Lysá hora
Lysá hora
Vrchol
"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podruž…
0.7km
více »
Gabrielka
Gabrielka
Rozcestí
Gabrielka je rozcestí modré, žluté a červené turistické trasy západně těsně pod vrcholem Lysé hory ( 1323 m.n.m.). Jižním směrem od rozcestí se rozkládá chráněné území Národní přírodní rezervace Mazák, kterou tv…
0.7km
více »
Východ slunce na Lysé hoře
Východ slunce na Lysé hoře
Hora
Krásný výlet za východem sluníčka. Pokud se rozhodnete přivítat nový den na horách, tak určitě neváhejte a jeďte na Lysou horu. Vyrazili jsme o půl noci a pomalu jsme stoupali vzůru do kopce krásnou noční přírodou. Bylo tak jasno, že jsme chvílemi vypínali čelovky a užívali si výhledy jak na měsíc a noční přírodu, tak i osvětlená města v dáli. Na vrcholu bylo již spoustu nadšenců. Všichni společně jsme pak hleděli do dál…
0.8km
více »
Z Ostravice na Lysou
Z Ostravice na Lysou
Cestopisy
 Z Ostravice na Lysou  16.9.2012  1323m n.m.   Ny Lysou jsme zatím chodili jen z Visalají, proto v poslední letní den jedeme do Ostravice, poznat tamní výplaz. Zaparkujeme u Lanového centra …
0.8km
více »
Bezručova chata na Lysé hoře
Bezručova chata na Lysé hoře
Chata
Bezručova chata na Lysé hoře v Beskydech, resp. Bezručova chata Klubu českých turistů, je zmodernizovanou replikou původní stejnojmenné chaty, v roce 1978 vyhořelé. Po roce 1989 usiloval KČT, především jeho místní…
0.8km
více »
Trasa č. 3 : Lysá hora - Zimný - Nové Dvory - Ústí - Poledňany - Ostravice
Trasa č. 3 : Lysá hora - Zimný - Nové Dvory - Ústí - Poledňany - Ostravice
Trasy
Tuhle trasu i když by to mohlo svádět k označení jako silniční, raději řadím jako  vhodnou pro  treková kola. Jak je patrné z přiložené mapy ve fotogalerii, její značná část, vlastně už od vrcholu až po bod č. 1 v…
0.8km
více »
Web kamera Lysá hora - Beskydy
Web kamera Lysá hora - Beskydy
WebKamera
Od webkamery člověk zpravidla očekává, že mu na dálku sdělí, jak místo, které jej zajímá, v danou chvíli vypadá. Jenže to platí převážně po dobu, kdy máme možnost využívat denní světlo. Nástupem šera či úplné tmy možnosti webkamer převážně končí. Ve městech situaci ještě jakž takž zachraňuje pouliční osvětlení a tak některá města, jenž provozuji i noční snímání webkamerami,…
0.9km
více »
kříž na památku obětem Lysé hory
kříž na památku obětem Lysé hory
Kříž
Lysá hora sice nemá špatnou pověst, ale za posledních 50 let zaznamenala 2x více obětí než Sněžka (přes 20, udává se 23 od roku 1964), přestože je nižší výškově a návštěvnost je o málo nižší. Oběti Lysé hory i lidé, kteří měli tento vrchol rádi, mají na mnoha místech vrcholu kříže nebo pomníčky (z nich nejvýznamnější je skautská mohyla na Ivančeně). Proto existuje snaha…
0.9km
více »
Horní mazácké skály
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Horní mazácké skály
Skalní útvar
Horní mazácké skály představují skalní výchoz na JZ úbočí Lysé hory nad údolím Suchého potoka, přítoku potoka Mazák. Ten dal celému útvaru název. Samotné max. 9 m vysoké pískovce vzniklé obnažením flyše (střídání pískovců, břidlic a slepenců) se nachází nedaleko pod osadou Butořanka a poněkud výše nad osadou Muchovice (tam jsou bližší Dolní mazácké skály), na slezské straně…
0.9km
více »
Lysá hora - Beskydy
Lysá hora - Beskydy
Tipy na výlet
Na zimní výpravu na Lysou jedeme vlakem   A je tu další výprava, tentokrát na Královnu Moravskoslezských Beskyd - Lysou horu. Vyjeli jsme 8.12.2012 v 5:27 vlakem z Opavy. Cesta byla po krátké noci uspávající. Do Ostravice jsme dorazili 7:23. Slunce ještě nevyšlo. Ze začátku byla cesta rušená auty. Jakmile cesta s auty skončila, šlo se lépe. Cestou jsme potkávali turisty, kteří se už v 8 hodin vraceli z Lysé s čel…
0.9km
více »
Za východem a západem slunce na Lysé a ubytování na Bezručově chatě
Za východem a západem slunce na Lysé a ubytování na Bezručově chatě
Tipy na výlet
Za východem a západem slunce na Lysé a ubytování na Bezručově chatě 4.-5.6.2016 Lysá hora 1323 m n.m. nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd. Celkově v Česku…
0.9km
více »
Západ slunce na Lysé
Západ slunce na Lysé
Cestopisy
Po necelých třiceti hodinách jsem se opět vydal na Lysou horu, tentokrát ulovit západ slunce. Jel jsem s kamar…
0.9km
více »
Malé zastavení nad fenoménem Lysá hora (Beskydy)
Malé zastavení nad fenoménem Lysá hora (Beskydy)
Vrchol
Lysá hora (1323m.n.m.), někdy nazývaná také "Královna  Beskyd", si svůj titul opravdu zaslouží. Je nejvyšší v širokém okolí a těch 100 až 200 výškových metrů, které má navíc od většiny ostatních kopců, ji činí nevšedně výjimečnou. Neustálým větrem ošlehané stromy, někdy dosahujících bizardních tvarů a přítomnost nízkého porostu kosodřeviny, jsou neklamným znakem vysokohorského…
0.9km
více »
Zimní Lysá a pět chlapů
Zimní Lysá a pět chlapů
Cestopisy
20.12.12 04:30 Crrrn, crrr, zvoní budík. Zaklapnout, vstanout a začít se chystat. Posnídat, udělat svačinku, uvařit čaj do termosky, rumík na zahřátí do plaskule, sbalit lopatu, obléct se a může se vyrazit. Pěti…
0.9km
více »
Trasa č. 7 - Lysá hora - Zimný - Ivančena - rozcestí k chatě U Veličků - Satina - Malenovice (Okolí Lysé hory)
Trasa č. 7 - Lysá hora - Zimný - Ivančena - rozcestí k chatě U Veličků - Satina - Malenovice (Okolí Lysé hory)
Trasy
Tuto trasu jsem původně chtěl označit jako nejsnadnější v přístupu na Lysou z některého z údolí v jejím okolí. Sklon je vesměs v součtu vcelku mírný, i díky délce , obvyklá délka výjezdu na Lysou z jiných míst je …
0.9km
více »
Meteorologická stanice na Lysé hoře
Meteorologická stanice na Lysé hoře
Ostatní
Meteorologická stanice na Lysé hoře  Světový meteorologický den  Den otevřených dveří   22.3.2014  Nová budova meteorologické stanice na Lysé hoře funguje od r.1954. Ale pravidelné denní měření probíhalo již od r.1857.  Lysá hora patří mezi nejdeštivější místa u nás. (Zdroj: meteor.stanice)  I když si jindy vyšlápnete na Lysou horu…
0.9km
více »
Kobylanka
Kobylanka
Rozcestí
Kobylanka je rozcestí a orientační místo na žluté turistické značce vedoucí od přehrady Šance na Lysou horu ( 1323 m.n.m.). Rozcestník najdeme v blízkosti vrcholku Kobylanka ( 1053 m.n.m.), který se zvedá jižní…
1km
více »
Noc na Lysé
Noc na Lysé
Cestopisy
Po dlouhé době opět přidávám nějaký ten článek z hor. O jednodenních, jak jsem se již zmínil, budu psát jen…
1km
více »
Za královnou Beskyd
Za královnou Beskyd
Tipy na výlet
Vzhůru na Lysou horu ...! Nejprve se ovšem musíme dopravit k ní Zvolíme tedy vlak, který nás přes Frýdlant nad Ostravicí dopraví do Ostravice a odsud už po opuštění nádraží jen vzhůru, vzhůru a ještě výš. Projdeme…
1.1km
více »
Z Butořanky na Liščí díry
Z Butořanky na Liščí díry
Trasa
Beskydy nabízí spoustu zajímavých míst, ale spousta zůstává dobře utajená širšímu zástupu turistů. Neznačená trasa na Liščí díry, což jsou tři větší a několik menších skalních nebo kamenných útvarů z godulského pískovce, měří asi 1,5 km a převýšení je pouhých 70 m. Je vhodná především jako doplněk jiného výstupu, při němž se přechází známé rozcestí Butořanka, resp. Pod…
1.2km
více »
Butořanka
Butořanka
Rozcestí
Rozcestí Butořanka najdeme východním směrem od obce Ostravice a na východním úbočí vrcholku Smrčina ( 810 m.n.m.). Toto rozcestí se nachází na lesní cestě 4,5 kilometry od Lysé hory ( 1323 m.n.m.). Rozcestím proch…
1.2km
více »
Malchor - rozcestí
Malchor - rozcestí
Rozcestí
Malchor - rozcestí je křižovatkou modré a žluté turistické značky a nachází se asi kilometr jižně od Lysé hory (1323 m.n.m.). Vrchol Malchor ( 1219 m.n.m.) se zvedá severním směrem nad rozcestím. Od rozcestí je kr…
1.5km
více »
Ondrášovy ďury na Lukšinci.
Ondrášovy ďury na Lukšinci.
Jeskyně
Je to naprosto úchvatené místo, mající nepochybně svou duši a nezaměnitelnou, nepopsatelnou atmosféru, například, když začne padat mlha, mrholit, atd. Je to místo davy proudícími na Lysou opomíjené - naštěstí. Ale…
1.8km
více »
Zimný
Zimný
Rozcestí
Zimný je rozcestí a orientační místo na červené turistické značce vedoucí Na Lysou horu ( 1323 m.n.m.). Nachází se na křižovatce lesní cesty a zpevněné asfaltové komunikace, která je zejména v letním období hojn…
2km
více »
Ivančena - památník
Ivančena - památník
Památník
Památník. nedaleko rozcestí červené a modré turistické značky. Modrá směr Lysá hora po červené se dostanete až do Pražma. Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku…
3km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace