TURISTIKU PODPORUJÍ
57 801 turistů a cestovatelů
90 481 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
880 409,- odměny za články
Čeladná
Čeladná je horská obec, kterou najdeme jižně od města Frýdlant nad Ostravicí. Rozkládá se v údolí řeky Čeladenky na úpatí Moravskoslezských Beskyd.…

více o Čeladná

Turistika.cz doporučuje
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Čeladná
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Ze Samčanky přes pseudokras u oblasti Samorostlý, Podolánky na Čertův Mlýn a Pustevny.

Cestopisy

Počasí nebylo zdaleka ideální, mrholilo, ale potřeboval jsem se odreagovat za celý pracovní týden a tak jsem chtěl někam vyrazit. V JESO (Jednotná Evidence Speleologických Objektů) jsem uviděl jeden bod v této oblasti a tak jsem několik dní před víkendem přemýšlel jakou bych mohl vymyslet trasu. Také v jedné starší knize ("bibli") o beskydských jeskyních se mluvilo o nějakých skalách nebo skalkách na břehu Velkého potoka. Nevím zdali jsem byl zrovna u skalek uváděných v této knize, ale i tak to bylo velmi zajímavé. Navíc jsem uviděl po hodně dlouhé době jednoho zajímavého obojživelníka. Kdyby on měl být jediným výsledkem tohoto výletu, tak by stál za to. Celkový výsledek byl ovšem mnohem zajímavější a upřimně řečeno, to co jsem za ten den viděl překonalo veškeré mé představy, jak by to zde mohlo vypadat.

   Tentokráte jsem nejel autobusem jen na Ostravici, ale pokračoval jsem několik zastávek dále na Samčanku. Při stoupání jsem si všiml po stranách cesty skalní výchozy a to se nemělo stát :-) Ze Samčanky jsem se proto po této cestě vrátil zpět až jsem se k těmto výchozům dostal. Při výstupu z autobusu mě "potěšilo" mrholení, ale nakonec jsem to buď přestal vnímat nebo pršet přestalo. Vydal jsem se po asfaltové odbočce z hlavní cesty vedoucí z Ostravice na Bílou, která pokračuje dále až k hotelu na Podolánkách. Po chvíli jsem se přece jenom vrátil, protože se Velký potok, jeden z přítoků přehrady Šance, začal vzdalovat více než jsem si myslel, že je rozumné. Skalky měly být asi 200 metrů od hlavní cesty na Podolánky na břehu tohoto potoku. Po hlavní cestě na Bílou jsem se vrátil asi 50 metrů směrek k Samčance a odbočil doprava na lesní cestu vedoucí souběžně právě s asfaltovou cestou do Podolánek a po určité době se tato lesní cesta právě připojí na cestu asfaltovou do Podolánek. Potkal jsem houbaře a tak jsem se hned zeptal zdali neví jestli se zde někde nenachází nějaké skály nebo skalky. Bohužel nevěděli. Na druhém břehu, za kratším pásem lesa jsem viděl něco vypadalo jako prudší svah a možná i něco kamenného. Inu, rozhodl jsem se, že udělám další test nových pohor a tak jsem Velký potok přešel. V této době nebyl nikterak bouřlivý a tak mi přesun nečinil větší problémy a nohy zůstaly suché. Potokem tekla velice čistá voda a já jsem se opět dostal do prostředí, které mám rád a to je "beskydská divočina". To co jsem si myslel, že by mohly být skály se ukázalo, že je pouhým svahem, ale zato svahem hezkým. No, kam teď dál?  Vrátit se zpět nebo si to tu trochu projít, co kdybych náhodou nějaké skály skryté v lese našel? Mé oči toho mnoho neviděly a tak jsem po prudším svahu vystoupal přes kratší pás s mladými stromky výš, kde již nebylo stoupání tak prudké a také byl lepší výhled. Došel jsem za hranu tohoto svahu a nalevo uviděl část cesty vedoucí na Bumbálku, vepředu nějakou chatovou osadu a já se vydal lesem dál doprava zhruba směrem na západ. Zde jsem po pár stech metrech došel na lesní cestu obcházející jeden z vrcholů u osady Chlopčíky. Nakonec jsem se dostal o kousek dál zpět k řece, kterou jsem zde přešel na opačnou stranu a připojil se na lesní cestu po které jsem se před vystoupáním na kopec vydal. Potok je tady již zajímavěji kamenitý a tak si místo zasloužilo několik fotek. Po lesní cestě jsem se dostal ke křižovatce i jakémusi menšímu parkovišti. Pro motoristy upozorňuji, že na přípojce z hlavní cesty z Ostravice, je značka zakazující vjezd motorových vozidel, které nemají nějakou vyjímku (už se mě, ale neptejte od koho, už si to nepamatuji). Také se zde nachází rozcestník turistických cest.

   Hlavní cesta je žlutá a vede podél Velkého potoka. Z této žluté se lze tady odpojit a dojít zhruba severozápadním směrem až ke klauzu Velké. Klauzy jsou vodní nádrže, které se kdysik používaly pro krátkodobé zvýšení průtoku pro splavování dřeva do údolí. V této oblasti by se mělo nacházet více takových nádrží (klauz Velký, Panský, atd.). Severovýchodně od klauzu Velké se nedaleko na bezejmenném vrcholu nachází i několik skalek s menší jeskyňkou. Je zajímavé, že toto místo není uvedeno jako skalní útvar na turisrických mapách mapy.cz. Od klauzu to ovšem znamená podle mapy překonat asi 150 výškových metrů.

   Zajímavé skalky se nacházejí na pravém břehu Velkého potoka mezi rozcestníkem a přítokem potoka Medvědího. Co mě zaujalo, kromě průzračné vody, byl i živočich, kterého jsem už dlouho neviděl. Pod porostem na břehu nedaleko skalek jsem zahlédl něco pohybujícího se žlutočerného. Ano, jednalo se o kdysik běžného obojživelníka mloka skvrnitého (salamandra salamandra).  Ale ne a ne se podařit ho vyfotit ostře. Nějaké fotky přece jen ale mám. Pak jsem už jsem vykašlal na hru "Na schovávanou", kterou se mnou hrál :-) a vydal jsem se blíž prohlédnout kamanné útvary nad řekou. Některé místa na fotkách se mohou tvářit jako vstupy "do hlubin" nebo minimálně jako skalní dutiny, ale je to jen klam, kdy určitá část kamene má jiný odstín než okolí. Nad těmito skalkami stojí i dřevěná chatka. Víc jsem ji ovšem nezkoumal, ani nelezl nahoru, přece jenom pršelo a sestup by asi nemusel vyjít čistě :-)) Obcházet zhora se mi to také nechtělo. Až jsem se dostatečně pokochal "kamenivem" pokračoval jsem dále po žluté směrem na západ. Asi po kilometru jsem z této cesty odbočil doleva na šel pohodlnou asfaltovou cestu vedoucí podél Panského potoku. Po ní jsem pokračoval možná dvacet minut až půl hodiny k pravé odbočce na poněkud horší cestu, ne ovšem o mnoho. V tomto místě asfaltka pokračuje rovně až k Panskému klauzu, ale my odbočíme na tu jdoucí mírně doprava. Po možná stech metrech se začne prudčeji stačet asi o 180 stupňů a cesta začíná klesat. Naštěstí tomu tak není dlouho a začneme pomaleji po obloučku stoupat. Musíme se totiž dostat až do vrcholových částí jednoho z blízkých vrcholů. Asi po jednom kilometru se v místech, kde se tato cesta jakoby srovná s cestou k Panskému klauzu (zhruba jihozápadním směrem) odbočíme prudce doleva. Pozor, několik set metrů před touto odbočkou doleva je jedna lesní cesta, která se připojuje přibližně kolmo k té "naši". Touto nejdeme, ale pokračujeme ještě o kousek dále. Zde je ta správná odbočka, která se ostře jakoby "vrací" zpět, ale do kopce. Tou se vydáme, po chvíli se začne stáčet pro změnu doprava a pokračuje několik set metrů ostřejším stoupáním do kopce přes pás lesa. Až jej projdeme cesta se stočí doleva a zase pokračujeme asi sto nebo dvěště metrů přes další pás lesa. Jsme již ovšem prakticky ve vrcholové části tohoto kopce. Podle mapy bych měl být zhruba na místě. Vydávám se doprava do lesa do menšího stoupání.

   Po chvíli vidím hranu kopce, "pod něj" již ne, ale kousek dál je další stoupání, další kopec. To mi dodává energii a čím víc se přibližuji, tím více se začínám usmívat. Venku je asi zima, ale napětím a zvědavostí po poznání neznámého, to ani nevnímám. Možná i mrholí, to není ovšem vůbec podstatné. Ještě víc se přiblížím a je mi zcela jasné, že jsem zde dobře. Jedná se o pseudokrasovou oblast (alespoň při povrchovém "průzkumu"). Velice mi připomíná oblast - propadlinu severozápadně od Kněhyňské jeskyně, blízké Malé Kněhyňské jeskyně a Liščí díry v oblasti PP Kněhyňská jeskyně. Procházím ho a dívám se kolem dokola. Mrholí, je sychravo a padá mlha. Strašně mi to připomíná jedny z prvních osobních seznámení s beskydským pseudokrasem. Tehdá na Lukšinci jsem vedle sebe i táhnul kolo a počasí bylo podobné. HORY se mi ukázaly ve své RYZÍ, pravé, skutečné a SYROVÉ podobě. Kdy člověk cítí k místu respekt a úctu. Okamžiky to jsou nepopsatelné, musí se prožít. Podobně jako nad Lidečkem nad Čertovými skalami u jeskyně Naděje ze které vycházela taková mlha, že ani nešlo udělat fotku. Jediné co jsem v ní viděl byla protější stěna jakoby kolmo padající někam hluboko do nitra hory (nějakou dobu (asi 14 dnů) mi trvalo než jsem dostal odvahu se tam znovu podívat "pravdě do očí" :-)  ...  realita nakonec tak děsivá nebyla :-) ). Nejryzejší (pochopitelne - jeden z prvních) pohled na pseudokras, byl na Lukšinci. Obrovské nadšení a pocit štěstí, ale i úžasu a respektu byl při prvním pohledu na vstup do Velké Ondrášovy jeskyně. Tehdy také mrholilo, nebylo nejtepleji, ze stoupání na Lukšinec i cesty na kole z Ostravy jsem byl už i poněkud unavený. O to víc jsem ovšem vnímal tu zvláštní "řeč kamenů a temných ďur" někam do tajemných prostor pod zemí. Bylo již odpoledne, také padala mlha, kameny mokré a hloubka vstupu Velké Ondrášovy j. vypadala obrovská. Realita je nakonec mnohem střízlivější. První část, kam se dá lehce vlézt (dokonce i s batohem :-)  ) má hloubku asi jen dva metry. Teprve pod ní začínají první oblasti (dómy) jeskyně, která by měla mít tři patra, celkovou délku 217 metrů a hloubku okolo 35 metrů.

   Ale zpět z Lukšince k pseudokrasu u oblasti Samorostlý. V údolí jsem zahlédl jen jedno místo, které z dálky mohlo vypadat jako "ďura". Nakonec se mi při bližším pohledu zdála pouze jako nějaký otvor pod nakloněnými balvany. Když jsem neobjevil nic tady, řekl jsem si podívám se na svah jestli nenajdu něco zde. Dobře jsem udělal. Všude možně, jakoby náhodně, rozházené kameny a jak jsem se dostal až na vrchol tohoto valu přeběhl mi velmi silně mráz po zádech, zatajil se mi dech a asi jsem úžasem na nějakou dobu ani nedýchal. Otevřelo se mi údolí a prudký protější svah s jehož mohutností jen těžko hledám srovnání. Hlubší pseudokrasovou "propadlinu" jsem zatím neviděl. Není se čemu divit, že mi běhal mráz po zádech. Sice pořád trochu mrholilo a teplo nebylo, ruce také trochu zábly, ale to nebylo tím hlavním důvodem :-) 

   Mikinu jsem nechal v menší propadlině u batohu a zde jsem šel jenom s foťákem a nevěděl co dřív fotit. Bohužel žádnou děsivou jeskyni, "ďuru" nebo něco podobného jsem neviděl a ani nic co by mohlo vypadat mezi kameny jako, že klesá někam pod zem :-( Čas v těchto místech utíká úplně jinak, rychleji. Hodina a půl je jako mžik oka. Čas jde měřit asi jen tím jak moc nebo málo bolí nohy :-) Velice nerad toto místo opouštím, musím se dostat nejpozději do čtvrt na pět odpoledne na Pustevny, kde o půl páté odjíždí poslední autobus a z Rožnova poslední bus do Vsetína o půl šesté. Pokud bych to nestihl, měl bych problém. Na kopci u pseudokrasu jsem měl pocit, že mám času plno. Realita nakonec byla jiná, bus jsem stihl jen tak tak.

   Z bezejmenného kopce nad oblastí Samorostlý jsem pokračoval dolů, místy jsem sestup zpestřil během (vezme méně energie než kdybych při sestupu chůzi "brzdil"). Také jsem tím možná získal pár drahocenných minut k dobru. Po chvíli jsem se připojil zpět na cestu vedoucí do Podolánek (k hotelu). Od něj jsem se vydal kolem přírodní rezervace V Podolánkách, mající jako "maskota" masožravku rosnatku okrouhlolistou, do Kociánky a dále táhlým sestupem po asfaltové cestě až ke známé odbočce po které se po několika kilometrech dá vystoupat buď ke Kněhyňské jeskyni nebo až na hřeben Čertova Mlýnu (také významné pseudokrasové oblasti s jeskyněmi). Cestu k nejhlubší propasti Beskyd i celých vnějších západních Karpat jsem popsal v jiných článcích. Nyní jsem stoupal po "okružní" cestě okolo vrcholu Magurka a dostak se k jednomu cípu NPR Kněhyně/Čertův Mlýn a jako náhodou zde byla vyježděná lesní cesta vedoucí přesně podél hranice tohoto významného chráněného území. Chůze byla relativně v pohodě až ke "křižovatce" (odbočce) s vrstevnicovou cestou vedoucí asi po dvou kilometrech pod Kněhyňskou jeskyni. Tou jsem se nyní, ale nevydal a pokračoval rovně po "okružní trase" kolem chaty s červeným křížem až k hranici s NPR. Zde již se mi moc jít nechtělo. K tomu jsem byl ještě nervozní, protože času abych se dostal na Pustevny včas mi mnoho nezbývalo. Snažil jsem se využívat energii co nejefektivněji a zároveň se ještě neloudat. Nakonec jsem se dostal na turistickou trasu vedoucí hřebenem Čertova Mlýnu. Nedaleko jsem uviděl studánku ozdobenou donesenými kameny z okolí. Nejsem si jistý jestli takovéto "zdobení" je to pravé ořechové co by do Beskyd patřilo - nemyslím si, ale dobře. Každá studánka, pramen nebo říčka s čistou studenou vodou v horách je základem života a zaslouží si nepochybně velkou pozornost. Zvědavost mi ještě říkala: Nevzdávej se, někde tady jsou ještě dvě jeskyně Vasco a Čertova díra (o té si ale nejsem jistý, zdali jsem ji už neviděl nedaleko Čertova Stolu). Zkoušel jsem se od studánky dívat po okolí zdali se zde třeba nenachází něco co by mohlo naznačovat eventuální existenci těchto jeskyní, ale bohužel. Od studánky jsem sestoupil o něco níž abych sestupoval mimo oblast NPR a abych se dostal co nejrychleji na cestu naučné stezky vedoucí pod NPR na Pustevny. Až jsem se na ni konečně sestoupal, snažil jsem se jít na maximum abych bus stihl. Požitek to již nebyl, bolel celý člověk. Doba se zdála jako nekonečná, navíc jsem si ani nebyl jistý zdali čas, který ukazuje foťák je přesný (mobil jsem měl kvůli dešti schovaný v tašce v ruksaku). Už jsem byl natolik vyčerpaný, že mi to ani moc nemyslelo. Nechtěl jsem ztrácet čas ani hledáním v mapě, kde zhruba jsem. Byl to ten nepříjemný pocit, kdy člověk neví kolik cesty má ještě před sebou a ví že čas nekompromisně běží. 

    Kdy ví, že už nemá na to aby rychlost chůze zvýšil, aniž by to znamenalo zbytečnou ztrátu drahocenné energie, které již nemá na rozdávání. Ale jak se říka, člověk se nesmí vzdát, teprve když se vzdá, tak skutečně prohraje. Šel jsem co to šlo, sotva jsem zvedal nohy, ale šel. Po době rovnající se nekonečnu jsem byl už tak unavený, až se přede mnou zjevila "Fata Morgana". 

   Nebyla to Fata Morgána (víla Morgána, Morgane Le Fay, mýtická sestra anglického krále Artuše), byla to skutečnost. Přede mnou se objevilo z čista jasna "Mořské oko". Viděl jsem ho poprvé v životě a bylo krásné. Věděl jsem totiž podle mapy, že odtud by to mělo být již jen kousek na Pustevny. Podobně krásný pocit jako když jsem uviděl turistickou trasu přes Čertův Mlýn, kde by již měl být poslední úsek stoupání, kdy jsem si konečně po dlouhém stoupání velkým obloukem kolem Kněhyně mohl odpočinout od trvalého stoupání.

  Nad tímto nádherným malým jezírkem, domovem mnoha obojživelníků i jiných živočichů, si s mými nervy trochu pohrál poslední kamenitý úsek cesty, který začal prudčeji stoupat, což mi při únavě na náladě nepřidalo, nakonec jsem po chvíli zahlédl něco co by se mohlo podobat hotelu Tanečnice. A nemýlil jsem se :-) Konečně jsem na Pustevnách. Prošel jsem ještě svižně kolem chaty Šumná a mířil k zastávce autobusu podívat se kdy ten poslední odjíždí. Zjistil jsem, že mám asi deset nebo patnáct minut k dobru. Vzhledem k tomu, že Šumná byla zavřená, šel jsem se podívat jestli není otevřeno ještě něco dalšího, kde bych si dal za odměnu, za zasloužený velký výkon odměnu - lahodný hořký mok. Kousek za zastávkou byla naštěstí jedna chata otevřena a tak jsem si jako vítěz dal jedno velké pivo. Půlku jsem vypil na jeden zátah, pak už to tak nešlo, bylo hodně studené (asi tak bylo dnes na kopcích).  K odjezdu mi zbývalo asi pět minut a tak jsem se vydal svižně k autobusu, který mě dovezl do Rožnova. Přiznám se, jak jsem byl unaven tak jsem byl v autobusu rád, že jsem rád. Tam už to bylo v pohodě, nohy si mohly zaslouženě odpočinout. Vtipné bylo jak se nohám na zastávce v Rožnově moc rychle jít nechtělo, ale nevadilo, času jsem měl dost. Značně unavený, ale o to víc šťastný. Ani mě moc nevadilo, že jsem ani na druhý pokus Čertovu díru ani Vasco nenašel. Největším úspěchem v ten okamžik bylo, že jsem stihl poslední spoje. 

   Z výletu si cením nejvíc asi to, že jsem viděl mloka, nádherný pseudokras, bohužel trochu zklamalo, že jsem zde neuviděl žádnou jeskyni (ale kdo ví? :-)  ), krásná určitě bude i PR V Podolánkách i další...

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.458, 18.375)
Poslední aktualizace: 7.9.2017
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Čeladná

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
8,8km od místa

Příspěvky v okolí Ze Samčanky přes pseudokras u oblasti Samorostlý, Podolánky na Čertův Mlýn a Pustevny.

Vrchol
Smrk je druhou nejvyšší horou Beskyd a svou výškou 1276 m působí velmi majestátně. Je to hora osamocená s předvrcholem Malý Smrk (1173 m.n.m.) a je tvořená godulskými pískovci. Jste-li nadšenci vrcholových hospůdek a občerstvení, musíme vás zklamat na Smrku nic takového nenaleznete. A možná i proto je méně navštěvován a výstup na tento vrchol je považován za nejnáročnější v…
Vrchol Kněhyně ( 1256 m.n.m.) je jednou z nejmohutnějších hor Beskyd. Vrchol kopce je porostlý lesem a výstup na vrchol vede příjemným prostředím. Na vrcholu je vrcholová kniha, která toho…
Čertův mlýn je zalesněný vrchol kopce zvedající se jižním směrem od obce Čeladná. Podle pověsti měl čert u dlouhého žlabu na úbočí kopce postavit mlýn a tak vrchol dostal název Čertův mlýn. Kolem vrcholku bylo vyznačeno chráněné území a to národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn. Jižně od vrcholového bodu Čertova mlýna je zajímavý přírodní úkaz, můžeme tu vidět rozjíždění bloku pískovce. Přes vrchol Čertův mlýn proc…
Vesnice
Horská obec Bílá leží ve střední části Beskyd nedaleko hranice se Slovenskem. Obcí protéká průzračná horská říčka Bílá Ostravice. Obec je hojně využívána k celoroční rekreaci, proto tu můžeme vidět řadu horských h…
Rozcestník žluté a modré turistické značky. Nachází se na hrázi přehrady Šance. Žlutá značka vede na Lysou horu. Po modré se dostanete až na Bílý Kříž. Na druhou stranu vede žlutá na Malý Smrk. Za pěkného počasí je zde pěkný výhled na větší část přehrady. Až k tomuto rozcestí se dá dojet autem a pak dále pokračovat kolem přehrady. Přehrada …
Na konci hřebene Vsackých Beskyd, tam kde se stýkají horské hřebeny Moravskoslezských Beskyd a Javorníků, se nachází nově vybudovaná rozhledna. Je vysoká 27 metrů a naskýtá se z ní nádherný výhled na Beskydy (Radhošť, Smrk, Lysou horu, Travný, Kněchyni), na celý hřeben Javorníků, Malou a Velkou Fatru, při jasném počasí až k Tatrám. Rozhledna je také v blízkosti hraniční…
Při příchodu Na Pustevny vás zaujme na okraji lesa po pravé straně dřevěná zvonička, vybudovaná na počátku 20. stol. podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Původní barevná výzdoba navržená D. Jurk…
Osada
Významné rekreační a turistické středisko Grúň se nachází v Moravskoslezských Beskydech a nejlepší přístup k němu je z obce Staré Hamry. Místo je ideální pro sportovní aktivity jak letní, tak i zimní. Turisté i cy…
Tipy na výlet
Jedeme do Beskyd do vesnice pustevny.Jedeme autem. Za přírodou a kulturou.U Pusteven je asi 9km hotel Radhošt'. Jsou tam restaurace a stánky.Různé chatky a chaty. Příroda, kultura a obsloužení.Hezké…
Dnes se vydáme opět do krásných Moravskoslezských Beskyd :-). Tentokrát zavítáme na Pustevny a Radhošť. Na Pustevny se dostaneme tímto způsobem: Z Olomouce přes Nový Jičín do Frenštátu pod Radhoštěm. Z Ostravy …
     Místo, na které Vás zavedou mé řádky v tipech na výlet a zároveň vám jej mohu s klidným srdcem doporučit, je známé beskydské středisko, které se těší hojné návštěvnosti. Jednak je tomu pro své jedinečné kouzlo, které tato oblast nabízí, ať to jsou výhledy na Beskydy i do širokého okolí, nebo jedinečná stavební architektura, která je zde zastoupená souborem chat (Pustevenka, Libušín, Maměnka, Tane…
Hřebenové sedlo, nejnavštěvovanější místo Beskyd s lyžařskými vleky a pohádkovou architekturou.
Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého ž…
Radhošť je podle legend spojen s uctíváním údajného pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Pověsti praví, že na vrcholku hory stávala odpradávna jeho modla. Tu prý nechali zbořit slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu rovněž zavítali i sem. Pravdou ovšem je, že bůh tohoto jména zřejmě nikdy neexistoval, neboť…
Kamenná socha mýtického Boha na trase Pustevny - Radhošť.
Vesnice
Horská obec Ostravice se rozkládá v údolí horské stejnojmenné řeky Ostravice. Najdeme ji na úpatí Moravskoslezských Beskyd pod Lysou horou, která má 1328 metrů nad mořem. Lysá hora je…
Rozcestí modré a zelené turistické značky na hlavním hřebeni Beskyd. Nachází se asi kilometr východně od vrcholu Radhošť. Zelená značka vede do obce Dolní Bečva. Na druhou stranu vede zelená značka do Ráztoky. Na …
10.3km
více »
"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podruž…
Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malo…
11.3km
více »
Osamocený horský masív se majestátně zvedá severním směrem nad obcí Kunčice pod Ondřejníkem. Horský masív má dva vrcholky a to Skalku (965 m.n.m.) a Solárku ( 890 m.n.m.). Na východním…
11.5km
více »
Frenštát pod Radhoštěm leží na Severní Moravě, jihovýchodně od města Nový Jičín. Frenštát je podhorské město rozkládající se pod severními vrcholky Moravskoslezských Beskyd a na obou březích řeky Lubiny. Město je …
14.9km
více »
Dřevěné městečko je nejstarším areálem. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěn kostel podle kostela ve Větřkovicíc…
15.8km
více »
Již po několikáté jsem se byla podívat ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Musím uznat, že jsem byla mile překvapená. Čekala jsem, že vše bude tak jak minule, ale nebylo. Je vidět, že skanzen se neustále rozrůstá o nové a nové objekty. Prohlídka tohoto místa zabere celkem dost času. Je lepší si to naplánovat jako celodenní výlet. Vedle skanzenu je velké parkoviště. Za…
15.8km
více »
Valašský muzeum v přírode- skanzen lidové kultury a architektury v Rožnově pod Radhoštěm je vyhlášenou kulturním památkou. Je situován do třech samostatných lokalit. Rozcestí se nachází u vstupu do nejstarší čás…
Město Rožnov pod Radhoštěm je rozloženo na úpatí nejnavštěvovanější hory Moravskoslezských Beskyd Radhoště ( 1129 m.n.m.). Město leží ve středu Beskyd a Vsetínských vrchů. Rožnov najdeme v h…
16.5km
více »
Hrad Hukvaldy se nachází v Moravskoslezském kraji přibližně 14 km od Frýdku Místku a 9 km od Příbora. V obci Hukvaldy se nachází památník a rodný dům Leoše Janáčka. V červenci a srpnu se zde koná mezinárodní hudbní festival Janáčkovy Hukvaldy a mnoho dalších akcí pořádaných především na hradě. Na hrad se dostanete pěšky po cestě, která vede lesní oborou. V oboře se nachází…
20.5km
více »
Kopřivnice leží na Severní Moravě, jižním směrem od města Ostravy. Jižním směrem od Kopřivnice se zvedají vrcholky Moravskoslezských Beskyd. Město Kopřivnice je známé především výrobou automobilů, legendární Tatry…
22.6km
více »
Štramberk leží na Severní Moravě, jižním směrem od Ostravy. Městečko se rozkládá pod vrcholky Moravskoslezských Beskyd a na pravém břehu říčky Sedlnice. U jihozápadního okraje města je na…
23.4km
více »
Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo …
23.5km
více »
Město
Ostrava, třetí největší město České republiky, je s počtem obyvatel přibližně 311 tisíc srdcem Moravskoslezského kraje. Leží nedaleko slovenských a polských hranic na březích řeky Ostravice…
40.3km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace