Loučná nad Desnou
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Loučná nad Desnou
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Z Koutů na Červenou horu, dolů po poutní cestě

Cestopisy

Od nádraží Kouty
Od nádraží Kouty  •  Fotografie (73)  • Foto: Bobkart

Ač Červená hora svou výškou 1337 m nepatří mezi absolutní velikány Jeseníků, jde spíše o solidní vrchol spadající na rozhraní první a druhé desítky co do absolutního pořadí v pohoří. Hora je výrazná již svým tvarem, který vyniká zejména z jižního pohledu. Je oddělena od okolních vrcholů výrazným sedlem Pod Vřesovou Studánkou na západě a Červenohorským sedlem na východě. Poměrně ostrý vrchol pak činí horu nepřehlédnutelnou.

A díky relativně blízkým osídleným místům je i častým cílem výstupů. Nakonec nemalým lákadlem je i její jižní svah s oblíbeným výletním místem u Vřesové studánky.

Nejsnadněji je Červená hora z Červenohorského sedla. Díky silnici a veřejné dopravě zbývá k výstupu na vrchol něco málo přes 300 m, pokud ale na vrchol jdeme z údolí, už jde vcelku o slušný výstup.

Díky značkařskému příkazu se naskytla příležitost si takový výstup po čase zopakovat. Ač trasu, která nás očekává znám vcelku dostatečně (v zimě, v létě, pěšky, na kole, na běžkách z velké části), ranní počasí slibuje vydařený výlet. No on to není úplně výlet, jakožto značkaři máme i své povinnosti. Jde o obnovu značení, která probíhá v odstupu tří let. Můžeme si většinou vybrat příkaz k trase, kterou např. Neznáme, nebo do míst, kde jsme dlouho nebyli.

Tentokrát přišel na řadu značkařský příkaz zelené TZ z Koutů na rozcestí Bílý sloup. Značený úsek je povětšinou určený v rozsahu cca 5 km, je to tak akorát, aby se dala trasa slušně vymalovat, provést nějaký průklest apod. Na trase, resp. Při návratu jsem si chtěl ověřit jednu hypotézu. Zelená značka totiž odbočuje v Anníně do svahu Suché hory. Poměrně strmě stoupá lesem po trase původní poutní cesty, kterou se chodívalo na Vřesovou studánku v době po vzniku poutního místa v 17. století. Zbytek trasy ovšem už je jen ve znalosti pamětníků, po příchodu značky k lesní asfaltce od Knížecí cesty se už dál nepoužívá. Tuto silničku z části používá i zelená značka, od rozcestí Pod Suchou horou pokračuje lesní cestou nad sjezdovkou Šindelná. Zde se odpojuje v rozcestí Suchostránská cesta zelená cykloznačka 6157 a dál pokračuje pěší zelená společně s modrou lyžařskou značkou. A právě odtud platí náš značkařský příkaz. To znamená vypsat kvalitu směrovek na rozcestníku, připravit barvy a do práce. Cesta kterou stoupáme se označuje jak vodní (nebo vodárenská). Končí totiž na Červenohorském sedle a u vrcholu je pár vodních vrtů, proto snad to označení.

V počátku jde stále lesem, takže kromě pár úseků se toho z cesty moc vidět nedá, malým zpestřením je upravená studánka zvaná Martinova, což není přímo pramen, jde o upravený průtok potůčku s korýtkem. Ač jde o lesní cestu, najdou se odvážlivci, co sem jedou s osobním autem, ještě pořád se opravuje silnice 44 a sedlo je tak z jihu zavřené, ale kdo to zná, troufne si tudy.

V ostré serpentině s přístřeškem se v lese ukrývá skupina skal. Nyní je už dosti zarostlá, před časem se tu těžilo, ale dnes už les všechno zakrývá. Snad až na podzim bude skalisko viditelnější.

Dál už je trasa zajímavější. Vykácený les tu ještě moc nedorostl, takž se do nás opírá sluníčko plnou silou, ale k tomu se nám otvírá působivý výhled na pradědskou část pohoří. To je od sedla přes Praděd, část velké hřebenovky k blízkému masivu Dlouhých strání a Mravenečníku.

Do svahu
Do svahu  •  Foto: Bobkart

Výhled si užijeme v úseku přes půl kilometru, až v blízkosti rozcestí Pod Šindelnou je v trase opět vzrostlý les. Ve zmíněném rozcestí Vodní cesta pokračuje k sedlu, naše zelená se serpentinou odpojí a stoupá na temeno Šindelné hory. To už překonáváme výšku 1100 m a další zatáčka trasu vyvádí k do oblasti divoké přírody. Hospodářský les se pomalu mění v ten horský. Tady už jsou podmínky růstu náročnější. Bohužel značné množství sušin naznačuje, že tady exhalace les značně zasáhly. Poslední úsek je nutnou značit obzvláště důkladně, pokud možno by mělo být vidět od značky ke značce, v případě mlhy či mraku musí bezpečně vést. Tak se stane, že první 3–4 km jsou hotové za nějaké 3 hodiny, posledních 500 m skoro hodinu…

Nakonec jsme ale u Bílého sloupu v rozumnou dobu, po zabalení nástrojů není důvod ještě nepokračovat k vrcholu. Tam nás vede žlutá značka. Kdysi byla pěšina značně zarostlá klečí, ale protože v Jeseníkách není původní, snaží se její stav ochranáři redukovat. Značné porosty kosodřeviny zarůstají svahy Sněžné kotliny na severní straně Červené hory. Původně šlo o lavinové území, ale lavin ubylo což má neblahý vliv na výskyt některých vzácných rostlin v kotlině.

Klečí je vlastně zarostlý i hlavní vrchol, ale většinou se chodí na skalky těsně pod vrcholem. I z nich je obstojný výhled byť ne zcela kruhový, nicméně jak blízký Keprník či Vozka jsou dosti význačné dominanty, úchvatné je panorama Medvědí hornatiny, ale i pohled do údolí Bělé k Jesníku a na jihu samozřejmě výhledy do Podesní.

Jižně od vrcholu se rozkládá plošina u Vřesovky. Terén je tu zplanýrovaný po zaniklých stavbách kostelíka a horské chaty. I bez nich ale místo působí magicky a za krásného počasí je tu vcelku plno. V obležení je i přístřešek s pramenem, zejména pak samotný vodní zdroj. Voda je podle pověsti zázračná, ale nakonec v horkém dni stačí i jako zdroj občerstvení.

Na zpáteční cestě jsem chtěl ověřit teorii, že stará poutní cesta, ač se nepoužívá musí stále existovat. Vždyť po ní poutníci chodili několik staletí. To znamená vrátit se tentokrát po lesní cestě (hřebenovka) k Bílému sloupu, tento úsek byl používán již při vzniku poutního místa, od Bílého sloupu se pokračovalo k Šindelné, tedy vlastně ještě stále po absolvovaném zeleném hřebínku. Jak se ale značka odklání k Vodní cestě, poutní trasa vedle dál na hřeben Šindelné a na Suchou horu.

Prozatím je tu stále používaná a projetá lesní cesta. Mírně vystoupá k vrcholu hory. Šindelná je ovšem celá pokrytá lesem, takže vrchol, ač 1123 m vysoký je tak vcelku nezajímavý.

Stále zřetelná, byť již méně jetá pokračuje po hřebeni. K orientaci používám označení hranic polesí (dva bílé pruhy na stromech) a když už máme ty chytré mobily, semtam se podívám na pozici GPS.

Podle některých map by měly být u cesty nějaké skály, nejdřív narážíme na malý skalní výchoz, ovšem nijak výrazný. Po nějakém půlkilometru ale již vcelku zajímavý skalní pás, cca 100-150 m dlouhý, rulového vzhledu, povětšinou výšky 3, 4 m, ale nejjižnější skála vypadá dosti velkolepě, tady by už výška některé stěny mohla být i kolem 8 m. Skály odklánějí trasu od samotného hřebene, ale uvažuju, že se musíme k hřebínku vrátit. Úvaha to byla správná. Ještě několik metrů, a nacházíme nedávné místo těžby lesa a díky tomu i zajímavou vyhlídku, od sedla na Praděd, tady to poslední dobou asi viděl málo kdo. Kolem cesty i v trase jsou patrné pozůstatky dávných úprav. Podle zpráv měly u cesty být nějaké kapličky či boží muka. Možná šlo spíš o nějaké kamenné mohylky, které se postupně rozpadly.

Ještě poměrně příjemná cesta prochází vrcholem Suché hory (1020 m). Kromě výšky ale není kopec ničím zajímavý. Zde začíná trasa klesat strměji, měla by na cca 2 km klesnout o více než 400 výškových metrů, čili pěkný sešup.

Značnou komplikací je skupina skalek a kamenů. Nejde o žádné velikány, ale nejspíš jde o Alžbětinu skálu. Když v polovině 17. století vzniklo poutní místo, s oblibou sem mířila i Alžběty Juliány z Oppersdorfu (na Velkých Losinách, manželka Jana Jáchyma z Žerotína). Šlechtična původně chodila na hory sama, ale s věkem jí ubývaly síly. Do kopce ji nosili v nosítkách. Místo mělo nést pojmenování Elisabethfelsen, tedy Alžbětina skála.

Foto: Bobkart

Pod skálami pokračuje ještě značný sešup. Ač je tras zapadaná listím, z vyskládaných kamenů se dá usoudit, že tady měla stezka serpentiny. To se už ale blížíme ke Koutům. Brzy narazíme na novější lesní cestu. Prochází po ní již výše zmíněná zelená cyklotrasa (6157). Protože máme ověřen větší část průběhu staré poutní cesty (a je vidět, že by se ještě dalo sestoupit níže), ale tam to nakonec už z rána známe, tak zvolíme pohodlnější návrat k sjezdovce, přes ní dolů a chatičkami do restaurace u skiareálu.

Poslední aktualizace: 5.6.2017
Autor příspěvku: Bobkart
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Z Koutů na Červenou horu, dolů po poutní cestě</strong> mapa
mapa Z Koutů na Červenou horu, dolů po poutní cestě

Příspěvky v okolí Z Koutů na Červenou horu, dolů po poutní cestě

Na ostrohu vybíhající na jižním úbočí Šindelné hory můžeme narazit na pás zajimavých skalek. Jsou to pararulové a svorové mrazové sruby výšky od 2 do cca 10 m. Jsou poměrně lehce dostupné od prudké zatáčky na tzv.…
Divoký potok je pravostranným přítokem Divoké Desné který se říčky vlévá u horního konce Koutů nad Desnou pod mostem u odbočky silnice na PVE Dlouhé Stráně. Hlavní pramen potoka je ve sva…
Začalo léto a s ním prázdninová soutěž Českého rozhlasu Ostrava a Olomouc „Křížem Krajem“ během které se musí navštívit 12 míst Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Tak jsme se jednu neděli vypravili do Je…
Takže zase jednou hurá do Jeseníků, tentokrát na tři dny. Ubytování jsme si zajistili v Koutech  nad Desnou a odtud jsme podnikali výlety. Jeden den jsme si naplánovali prohlídku Dlouhých Strá…
Jedno z největších lyžařských středisek Jeseníků, 1013 m.n.m. Sedlo "půlí" hlavní hřebenovku mezi Pradědem a Šerákem.
Turistický rozcestník, který se nachází u autobusové zastávky u hotelu v Červenohorském sedle, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po značce červené ve směru Ovčárna, Švýcárna, Klínovec - Bílý Sloup, Keprník, Šer…
Významné místo na hřebenové trase Hrubého Jeseníku. Sedlo odděluje Pradědskou a Keprnickou hornatinu. Již v 19. století tady stál zájezdní hostinec, který nejdříve sloužil formanům a po…
K vyhlídce na Praděd, Červenohorské sedlo a Dlouhé Stráně se dostaneme po červené značce ve směru z Červenohorského sedla na Keprník. K vyhlídce je to z Červenohorského sedla cca 1 km stále mírně vzhůru. V místě j…
Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, kter…
Kouty nad Desnou    Vesnice Kouty nad Desnou jsou součástí obce Loučná nad Desnou v Hrubém Jeseníku.  Kouty nad Desnou jsou především chatová osada a výchozí místo pro turistické cíle. Na Červeno…
Vřesová studánka (1313 m.n.m) se nachází 3,5 km SZ od Červenohorského sedla pod značenou trasou. Podle pověsti objevil Vřesovou studánku lovec, který v těchto místech pronásledoval…
Vrchol
Vrchol hory Vozka se nachází v nadmořské výšce 1377 metrů a jsou z něj nádherné Výhledy do okolí. Pod vrchol vede žlutá a zelená turistická značka.
Jedeme za jedním ze sedmi největších divů ČR - přečerpávací vodní elektrárna, ale uvidíme také krásné výhledy do údolí i na hory. Jedeme autem do Koutů nad Desnou, kde máme…
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 0…
Jedeme se podívat na unikátní komplex přečerpávací vodní elektrárny v samém srdci Jeseníků. Od horní nádrže se otevírají nádherné kruhové vyhledy na celé Jeseníky. Jedeme autem nebo na kole do obce Kouty nad Desn…
Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí 850 - 1422,8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových sm…
Cílem našeho výšlapu a cílem nádherných výhledů je jeden z dominantních vrcholů Jeseníků - Keprník, 1422 m. Jdeme na celkem lehkou pěší tůru z Červenohorského sedla na Keprník. U hotelu v Červe…
Nejstarší turistická chata v Jeseníkách na úpatí Praděda z roku 1887.
Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m.n.m jeden z…
Nejsevernější vrchol Hrubého Jeseníku, součást přírodní rezervace Šerák-Keprník. Horní stanice sedačkové lanovky z Ramzovského sedla. 1351 m.n.m.
Nejvyšší hora Moravy v masivu Hrubého Jeseníku, nadmořská výška 1491 metrů.
Tipy na výlet
Jedeme autem na Hvězdu, buď z Karlové Studánky nebo z Malé Morávky. My jsme parkovali na placeném parkovišti za 70 Kč (rok 2009),které bylo 27.9.2009 den před stát.svátkem totálně narvané a…
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud…
Praděd (1491,3m n.m.) je pátá nejvyšší hora České republiky a zároveň nejvyšší hora Moravy a tím pádem i Jeseníků. Rozkládá se  na staré zemské hranici Moravy a Slezska. Je zde jedno z nejchladnějších podnebí v republice  s průměrnou roční teplotou kolem 1°C. Na severním úbočí hory mužete spatřit skalní útvar tzv. mrazivých srubů pojmenovaný Tabulové skály. Na vrcholu hory se…
Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží …
10.8km
více »
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského re…
13.8km
více »
Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je…
Středně naročný výstup podél Bílé Opavy zahájíme a ukončíme v Karlově Studánce. Na jaře bývají vodopády po jarním tání nejkrásnější, ale cesta může být mokrá a na vrcholku trasy, U Barborky, může být i sníh. V lét…
14.1km
více »
Rašeliniště
Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je 1 692 m2, hloubka 2-3 …
Přírodní památka
Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním…
27.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace