TURISTIKU PODPORUJÍ
60 052 turistů a cestovatelů
98 502 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 073 218,- odměny za články

Hodonín

Hodonín se rozkládá v Dolnomoravském úvalu, v blízkosti řeky Moravy, 50 km od Brna. Hodoním má přibližně 25 tis. obyvatel a jeho nejvýznamnějším rodákem je T.G. Masaryk. V letních měsících je ve městě velmi populární Koupaliště Hodonín.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Mutěnice / Kyjov Ubytování Hodonín
Turistické cíle / Mapa Hodonín Rozhledna Travičná / Skanzen Strážnice Vodní nádrž Lučina

Jižní Morava
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Jižní Morava
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Toulání po Horňácku - 1.část

Cestopisy

Fotografie (65)  • Foto: Franta
Hrubá Vrbka - evangelický kostel

 

Slovácké Horňácko. Kraj rozprostírající se na dohled hraničního hřebene Bílých Karpat se svými největšími velikány, kraj plný malebných obcí a vísek, jejichž místy zachovalá lidová architektura i jiné pamětihodnosti něžně pohladí duši vnímavého poutníka.

Jen čtyři kilometry západně od Velké nad Veličkou se nachází Hrubá Vrbka. Řadí se sice mezi obce střední velikosti, ale význam zde zachovaných památek zastíní i sídla mnohem větší.

 

Tou první, na kterou jsme narazili, byl evangelický kostel, stojící u hřbitova na východním okraji dědiny. Mne, jakožto Valacha, udivilo, že se i tady vyskytovali odbojní luteráni, ale nic překvapivého na tom netřeba hledat:

 

Ve čtrnáctém století obec spadala pod strážnické panství, jehož majitel Petr II. z Kravař, byl horlivým zastáncem husitství. Díky kázání pozvaných husitských kněží ani prostí poddaní k římskokatolické církvi nejevili pražádného nadšení a raději vyznávali víru podobojí. Z biblí se četlo v jazyku českém a z kostelů zmizely všechny zbytečné „ozdoby“, jako třeba obrazy či sochy svatých.

Po bitvě na Bílé hoře v kraji nastala silná rekatolizace. Místní se bránili seč mohli, a když to nepomohlo, utíkali do Uher. Z Hrubé Vrbky jich tak prý odešlo na 234!

Zcela pokatolizovat všechny obyvatele strážnického panství se nikdy nepodařilo a hned po vydání Tolerančího patentu se jen v Hrubé Vrbce k luteránskému vyznání přihlásilo rovných 500 lidí!

O rok později zde vznikl Sbor a započalo se s výstavbou kostela. Ten ale nesměl mít podle tehdejšího nařízení věž (ta k němu byla přistavena až mnohem později), musel být umístěn v řadě mezi stodolami a nesměl mít z hlavní přístupové cesty ani vchod.

 

 

Když jsem při plánování výletu na Horňácko narazil na mapách.cz v Hrubé Vrbce na soubor jakýchsi chráněných stodol, ohrnul jsem nad tou informací v prvním okamžiku nos.

No bóže,“ řekl jsem si. „Šak je takových všady eště dosť, navíc sú to enom stodoliska a tož to teda nevím, proč sú zrovna tadyk chráněné...“

Jenže manželka je vidět chtěla, a tak jsme náš výšlap po Horňácku odstartovali od zastávky busu v Hrubé Vrbce. U ní nás uvítal žluťoučký evangelický kostel a jen co jsme si jeho siluetu dostatečně prohlédli, zamířili jsme kousek zpět na blízký okraj vsi a vydali se po záhumenkové cestě ke stodolám.

Přiznám se, že mi při spatření jejich skoro půl kilometru dlouhé řady (a pak i při pohledu na jednotlivé objekty zblízka) notně poklesla čelist příjemným překvapením... a v příštích okamžicích jsme se ženou málem zavařili fotoaparáty, neboť něco tak malebného a přitom unikátního jsme snad ještě nikde neviděli!

(Tímto se dodatečně kaji nad svou prvotní přezíravostí lokality a vy, milí čtenáři, vězte, že atraktivní prvky lidové architektury není třeba obdivovat jen ve skanzenech anebo na obrysech stavení, o něž si škrtl Jurkovičův rukopis, ale najdeme je na mnoha místech naší vlasti třebas i tam, kde bychom to vůbec nečekali!)

 

Možná vás bude zajímat, jak taková typická vrbenská stodola vypadá. Sama o sobě docela prostě: na soklu z lomového kamene je vystavěno obvodové zdivo z kotovic (nepálených cihel), nezdobený štít je buď zděný anebo bedněný a pod ním vrata zrobená z trámové konstrukce a rovněž na ni podélně přibitých desek.

Jenže ony jsou všechny stodoly stojící v řadě vedle sebe obráceny k záhumenkové cestě čelem a kotovice je omítnuta hliněnou omítkou opatřenou vápennou líčkou. Některé líčky mají namodralý odstín vzniknuvší přidáním lněné fermeže a práškového pigmentu.

Omítnuta je stodola nejen zvenku, ale i celý její interiér. Pod trámovým stropem pak prochází v jedné třetině po celé délce trámový průvlak podepřený na třech místech, podlahu tvoří udusaná hlína a střechu stodoly pokrývá drážková střešní taška.

 

Unikátní stodoly byly v Hrubé Vrbce vystavěny na přelomu osmnáctého a devatenáctého století a tvoří je dvě dlouhé řady chránicí vnitřní část obce od západu i východu skoro jako štítové hradní zdi.

V prvním desetiletí našeho tisíciletí byly už v dosti zchátralém stavu, naštěstí okolo roku 2013 vznikl projekt Zachraňte stodoly aneb obnova hlíny a vzápětí byl realizován v praxi. Opravy byly prováděny tradiční technologií, při práci dokonce pomáhali i děti a my, turisté, je dnes už uvidíme v celé jejich kráse!

 

Dlouhá řada starých zemědělských stavení vedla až téměř na horní konec obce, kde jsme narazili na další hřbitov a od něj se dědinou vraceli k jejímu konci dolnímu.

 

 

Hrubá Vrbka je v análech poprvé připomínána roku 1360, ale dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v mladší době kamenné. Dnes ji obývá okolo 650 obyvatel, ale v minulosti (konkrétně roku 1930) jich zde žila bezmála tisícovka!

Dnešní upravený vzhled středu obce prozrazující prosperitu návštěvníkům neprozradí nic o tom, že byla v minulosti dvakrát úplně zničena. Poprvé se o její zmar postarali Turci (to se psal rok 1663) a na začátku následujícího století zde na „návštěvu“ zavítali kuručtí povstalci. Dlužno dodat, že z takových hostů ti co přežili žádnou radost neměli, neboť jim zbyly oči jen pro pláč...

 

Pro nás byla velmi zajímavá procházka hrubovrbeckou návsí. Protíná dědinu uprostřed po celé její délce a je na ní k vidění spousta starých zachovalých komor (špýcharů) stojících odděleně od bývalých gruntů přímo na návsi. Její střed zdobí několik budov s hospodou a hlavně ta starobylá obílená hranolová zvonička ze stanovou střechou, která tu byla zbudována již v sedmnáctém století.

 

K mé velké radosti nebyli dávní obyvatelé Hrubé Vrbky žádnými stádními ovcemi, ale pěknými divočáky, o čemž svědčí životopis jednoho místního rodáka:

 

Jmenoval se Martin Polčák a byl husarem, jenže při konci kuruckých válek od vojska zběhl a dal se na zboj. Vytvořil okolo sebe partičku sobě podobných, stal se jejich velitelem a brzy začalo být jeho jméno na jihovýchodní Moravě stejně proslulé, jako nacionále slavných kolegů z Beskyd – Ondráše a Juráše. Obyčejní prostí lidé zbojníkům samozřejmě fandili, ale vrchnost je pronásledovala. V květnu roku 1790 byla skupina Martina Polčáka v horách obklíčena husary, druhové pobiti a on sám sestřelen z koně. Jeho mrtvola byla odvezena do Strážnice, tam vystavěna na pranýři a pro výstrahu jiným navíc ještě rozčtvrcena!

 

 

Další zajímavou sakrální stavbou (byť poněkud neobvyklou), která se v horňácké Hrubé Vrbce nalézá, je pravoslavný monastýr sv.Gorazda. Stojí na jižním okraji vsi a z jeho střechy k nebi trčí typické barevné byzantské báně.

 

Svatý Gorazd se občanským jménem jmenoval Matěj Pavlík a byl místním rodákem. Za druhé světové války byl roku 1942 ve svých 63-letech popraven za ukrývání parašutistů. Ano, těch, kteří spáchali atentát na R.Heydricha a poté se skrývali v kryptě pravoslavného pražského kostela sv.Cyrila a Metoděje.

Monastýr byl k uctění rodáka mučedníka vystavěn na konci osmdesátých let minulého století. Jedná se o mužský klášter a jeho představený, biskup Jáchym, dbá o to, aby se pokračovalo v církevní tradici, přinesené sv.Cyrilem a Metodějem k nám na Moravu. Součástí monastýru je rovněž památník s připomínkou života a skutků biskupa Gorazda. Mimochodem – v obci dodnes stojí i jeho rodný dům.

 

Možná vás zaujme stručný životopis toho, jemuž je monastýr zasvěcen:

 

Matěj Pavlík se narodil v Hrubé Vrbce roku 1879 jako starostův syn. Po studiích na kroměřížském gymnáziu absolvoval bohosloveckou fakultu v Olomouci a o čtyři roky později byl vysvěcen na katolického kněze. Vedle toho byl znám jako redaktor katolického časopisu Pozorovatel a duchovní správce Zemského léčebného kroměřížského ústavu Františka Josefa I. Díky jeho politickým názorům a angažovaným článkům mezi ním a katolickou církví vznikl rozkol. Když poté ze zdravotních důvodů roku 1920 odešel na odpočinek, přihlásil se k nové Církvi československé a z katolické byl samozřejmě vyloučen. Roku 1921 byl v Bělehradě vysvěcen na pravoslavného kněze a přijal jméno Gorazd. O čtyři roky později se stal biskupem Československé náboženské obce pravoslavné.

Když se po smrti účastníků atentátu na Heydricha dozvěděl, že se pachatelé ukrývali v kryptě pravoslavného kostela, rozhodl se z obavy následných německých postihů vůči této církvi vzít veškerou vinu na sebe a sám sebe udal. Ihned byl zatčen a v září roku 1942 popraven. Svatořečen pravoslavnou církví byl biskup Gorazd roku 1987.

 

Od monastýru už to bylo jen pár kroků do obce, která se zove Kuželovem.

 

Kupodivu je mi název této horňácké vesnice znám už od dětství. Pocházel z ní známý lidový vyprávěč Vašek Mlýnek s přídomkem z „Kuželova“, jehož jsem viděl na černobílém monitoru naší domácí TV bedny (Made In CCCP), no a obrázek kuželovského mlýna byl brzy poté otištěn v časopise Naše Rodina, který odebírala moje maminka.

Tehdy jsem si myslel, že se ten slavný větrný mlýn nachází v lautr rovině, protože jsem netušil, že se Slovácko dělí na dvě úplně odlišné oblasti... a už vůbec by mne nenapadlo, že stojí až nahoře na kopci nad obcí, ze které vlastně ani není vůbec vidět.

 

Jak vlastně vypadá na konci první pětiny jednadvacátého století ta kuželovská dědina?

 

Rozkládá se na svahu stoupajícím k vrcholu kopce Bojiště. Na spodním „rovinatějším“ konci její zástavba těsně sousedí s Hrubou Vrbkou, cesta do středu obce připomíná už hodně nakloněnou rovinu a horní konec obce od kostela až nahoru ku mlýnu je už bez debat „krpál.“

Nejvýznamnější památkou dědiny je kostel Nejsvětější Trojice. Původně byl vystavěn v duchu kvalitního baroka, které bylo ve dvacátých letech dvacátého století poněkud znehodnoceno konstruktivistickými přestavbami.

Další sakrální památkou je prostá kaplička zasvěcená sv.Janu Nepomuckému, jejíž modrá fasáda oblažila naše zraky na spodním konci Kuželova. Ta zde stojí až od roku 1822.

Ve středu obce jsme v sousedství zrekonstruované pěstitelské pálenice narazili na hasičárnu, stylový penzion, hospůdku a Pomník padlým z I.světové války, na němž je deset medailonků s podobiznami mužů, kteří položili život za císaře pána.

 

Dnes Kuželov obývá něco málo přes 400 obyvatel, kteří (jak doufám) žijí mnohem líp jak jejich předkové.

 

Ti se totiž živili převážně zemědělstvím, ale na zdejší jalové podhorské půdě bylo víc dřiny jak užitku. Nutným přívydělkem se proto stala řemesla, hlavně tkalcovství a hrnčířství a např.ženy své vyšívky zájemcům nabízely podomním prodejem. Mužští zase finanční situaci svých rodin vylepšovali prací v lese, či prodejem sena a dobytka přes „čáru“ slovenským zákazníkům. I přes to vše se ještě za první republiky někteří místní vystěhovali do Ameriky a jiní práci našli až v hodonínském cukrovaru.

 

Od horního konce Kuželova na nás čekalo do sedla k větrnému mlýnu docela prudké stoupání, které jsme si zpříjemňovali zpětnými dalekými výhledy do kraje. Vidět byl až Ždánický les.

 

Větrný mlýn nad dědinou ve skutečnosti nestojí jen jeden, ale jsou dva - „Dán“ a „Holanďan“, oba pod temenem kopce Bojiště. I když jsou od sebe vzdáleni sotva na 600 metrů, není z jednoho na druhý kvůli hřebenovému větrolamu vůbec vidět. Možná je to tak i dobře, alespoň nemusí starý na mladého nevražit a může si naplno vychutnat obdiv návštěvníků k němu směřujících.

On jediný je tady skutečným a navíc prastarým větrným mlýnem, kdežto novodobý přibylec je „pouze“ větrnou elektrárnou.

 

Starší „větrník“ svá čtyři dnes už netočící se křídla lopatek coby dvojitou náruč laskavě obrací ke všem příchozím. Deset metrů vysoký zděný kužel, na jehož výstavbu prý bylo třeba 300 koňských fůr lomového kamení, je nahoře ukončen otočnou střechou a křídly větrného kola, upevněných na hřídeli. Vlastní střecha je pokryta šindelem. Kdysi prý bývalo takovýchto mlýnů holandského typu (ale s českou mlecí technologií!) na Moravě 60, dnes zůstal stát jen tento jediný v sedle nad Kuželovem.

Mlít obilí a šrot pro okolní sedláky začal od roku 1842 a svou činnost ukončil až po druhé světové válce. Původně byl mlýnem obecním a mlynář s rodinou obýval jeho nejspodnější patro. Vlastního domu v sousedství se dočkal až roku 1906.

Památkově chráněn je mlýn od roku 1963 a později prošel celkovou rekonstrukcí, která jej opět uvedla do provozuschopného stavu. To už ale patřil novému majiteli – Technickému muzeu v Brně a díky obnově se stal jeho velice atraktivním exponátem. V bývalém mlynářově obydlí, ve stodole a chlévě jsou dnes umístěny expozice horňáckého bydlení a zemědělských nástrojů a nářadí z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nechybí samozřejmě ani nástroje sloužící k údržbě a opravám ve mlýně, který si „pan otec“ musel robit sám.

 

Areál a expozice jsou přístupné v sezóně a v červnu se zde pravidelně konají Horňácké slavnosti. Součástí areálu jsou také busty dvou významných rodáků.

 

Václav Mlýnek (s přídomkem z Kuželova) se narodil roku 1926. Učil se ornamentální malbě, maloval truhličky a talířky a živil se i jako malíř pokojů. Měl hudební nadání – hrál na housle a klarinet v cimbálovce J.Kubíka z Hrubé Vrbky. Projevil se u něj též talent vypravěčský a díky němu se stal i „filmovou hvězdou.“ Zahrál si v celovečerních snímcích Veselá je dědina, Pět mužů a jedno srdce a Přerušovaná píseň. V roce 1978 niť jeho života přeťala havárie nákladního vozu v Jihlavě.

 

Jeho dlouholetý hudební kolega a nadřízený – Jožka Kubík, který má bustu vedle něj, se narodil v sousední Hrubé Vrbce roku 1907. Jeho předkové byli Romové a on sám unikl transportu do koncentráku jen díky členství v národopisném moravském spolku. Po válce střídal různá povolání – pracoval v Povážských strojírnách, jehlárce ve Veliké a Jihomoravských trubkárnách – ale především vedl kapelu a stále s ní na ty svoje milované husličky hrál. Zemřel ve stejném roce jako Václav Mlýnek.

 

Závěrem snad ještě zmínka o tom, že si kuželovský větrný mlýn také zahrál ve dvou filmech: jednalo se o pohádku O Nebojsovi a O statečném kováři...

 

 

 

 

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (48.869, 17.477)
Poslední aktualizace: 6.7.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Hrubá Vrbka

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
2,7km od místa

Příspěvky z okolí Toulání po Horňácku - 1.část

Hrubá Vrbka - zajímavosti centra obce
Hrubá Vrbka - zajímavosti centra obce
Vesnice
  Horňácká obec Hrubá Vrbka je v análech poprvé připomínána roku 1360, ale dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v mladší době kamenné. Leží 4 km západně od Velké nad Veličkou. Dnes ji obývá okolo 650…
0.2km
více »
Hrubá Vrbka - řady chráněných stodol
Hrubá Vrbka - řady chráněných stodol
Statek
  Když jsem při plánování výletu na Horňácko narazil na mapách.cz v Hrubé Vrbce na soubor jakýchsi chráněných stodol, ohrnul jsem nad tou informací v prvním okamžiku nos. „No bóže,“ řekl jsem si. „Šak je takovýc…
0.2km
více »
Hrubá Vrbka
Hrubá Vrbka
Vesnice
Hrubá Vrbka je větší obcí se 700 obyvateli a najdeme ji v horňácké oblasti Slovácka, na úpatí Bílých Karpat, v sousedství hranice se Slovenskem a jihovýchodním směrem od Veselí nad Moravou.…
0.3km
více »
Hrubá Vrbka - pravoslavný monastýr
Hrubá Vrbka - pravoslavný monastýr
Klášter
  Další zajímavou sakrální stavbou (byť poněkud neobvyklou), která se nalézá v horňácké obci Hrubá Vrbka, je pravoslavný monastýr sv.Gorazda. Stojí na jižním okraji vsi poblíž rozcestí do Malé Vrbky a Kuželova a…
0.3km
více »
Domy lidové architektury v obci Hrubá Vrbka na Slovácku
Domy lidové architektury v obci Hrubá Vrbka na Slovácku
Dům, budova
Jednou z našich nejznámnějších oblastí s živým folklorem, lidovými stavbami, nářečím, zvyky i krojem je Slovácko, které se dělí do několika částí. Je známé i svou kouzelnou lidovou architekturou, kde …
0.3km
více »
Zvonička v Hrubé Vrbce
Zvonička v Hrubé Vrbce
Drobné památky
Ve středu zemědělské obce na Horńácku - Hrubé Vrbky vidíme obecní budovy jako obecní úřad, poštu, kulturní dům. Obdivovat zde možno i obdélníkovou táhlou náves s několika lidovými stavbami zachovalých domů,…
0.3km
více »
Kuželov - zajímavosti obce
Kuželov - zajímavosti obce
Vesnice
  Kuželov... Název této horňácké vesnice je mi znám už od dětství. Pocházel z ní známý lidový vyprávěč Vašek Mlýnek s přídomkem z „Kuželova“, jehož jsem viděl na černobílém monitoru naší domácí TV bedny (Made In C…
1.1km
více »
Penzion U větrného mlýna v obci Kuželov na Slovácku
Penzion U větrného mlýna v obci Kuželov na Slovácku
Dům, budova
Touláte - li se Slováckem a hledáte ubytování na víkend nebo dovolenou, tím pravým místem pro vás je penzion s restaurací v jihomoravském kraji v klidné horňácké obci Kuželov. Penzion stojí na návsi v jejím středu…
1.2km
více »
Kuželov
Kuželov
Vesnice
Kuželov je nevelká podhorská obec s 410 obyvateli a najdeme ji pod vrcholky Bílých Karpat, jihozápadním směrem od městečka Velká nad Veličkou, jihovýchodním směrem od Veselí nad Moravou a v blízkosti hranice se …
1.3km
více »
Slovácká obec - Kuželov
Slovácká obec - Kuželov
Vesnice
V horńácké oblasti Moravského Slovácka jsme navštívili obec nacházející se v okrese Hodonín - Kuželov. Obec leží na hranici se Slovenskem, navazuje na Velkou nad Veličkou, od které je vzdálena tři kilometry jihozá…
1.3km
více »
Kuželov - kostel Nejsvětější Trojice
Kuželov - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
  Největší dominantou centra horňácké dědiny Kuželov není slavný větrný mlýn (ten stojí zhruba o ¾ kilometru dál za obcí), ale kostel Nejsvětější Trojice. Na rozdíl od sousední Hrubé Vrbky, kde mají chrám luterá…
1.4km
více »
Kuzelovsky mlýn
Kuzelovsky mlýn
Tipy na výlet
Kuželovský mlýn holanského typu byl postaven v roce 1842 nákladem kuželovské obce. Na jeho stavbu se spotrebovalo 300 konských fur kamene. V roce 1904 koupil mlýn na pujcku pan Jan Kašík. Výdelky z mlýna byly však…
1.4km
více »
Malá Vrbka
Malá Vrbka
Vesnice
Malá Vrbka je malá podhorská horňácká obec s 210 obyvateli a najdeme ji v oblasti Bílých Karpat, jihovýchodně od Veselí nad Moravou, jihozápadně od Velké nad Veličkou a v blízkosti hranice…
1.5km
více »
Mlýn v Kuželově
Mlýn v Kuželově
Mlýn
Byl postaven v roce 1842. Od konce první světové války, kdy se v něm přestalo mlít na mouku, se ve mlýně obilí pouze šrotovalo. V letech nacistické okupace, kdy byl vydán zákaz mletí na větrných mlýnech, přestal m…
1.8km
více »
Větrný mlýn v Kuželově
Větrný mlýn v Kuželově
Mlýn
Stavbu najdeme asi 1 km jižně od Kuželova. Mlýn holandského typu byl postaven roku 1842 a sloužil až do 2. světové války. V roce 1973 památku získalo Technické muzeum v Brně a po kompletní rekonstrukci se mlýn sta…
2.2km
více »
Areál větrného mlýna nad obcí Kuželov na Slovácku
Areál větrného mlýna nad obcí Kuželov na Slovácku
Technická památka
Při našich toulkách Slováckem jsme s manželem navštívili areál větrného mlýna s expozicí mlynářství a života na Horňácku. Větrný mlýn holandského typu stojí nad Jihomoravskou obcí Kuželov, nedaleko státní hranice …
2.2km
více »
Kuželovské "větrníky"
Kuželovské "větrníky"
Technická památka
  Jsou dva - „Dán“ a „Holanďan“, oba vystavěny pod temenem kopce Bojiště (439 m). I když jsou od sebe vzdáleni sotva na 600 metrů, není z jednoho na druhý kvůli hřebenovému větrolamu vůbec vidět. Možná je to tak i dobře, alespoň nemusí starý na mladého nevražit a může si naplno vychutnat obdiv návštěvníků k němu směřujících. On jediný je tady skutečným a navíc prastarým větrným…
2.2km
více »
Větrný mlýn v Kuželově.
Větrný mlýn v Kuželově.
Mlýn
Mlýn se nachází v Bílých Karpatech nad obcí Kuželov. Postaven byl v roce 1842 a více jak sto let sloužil zemědělcům ze širokého okolí. Jeho činnost skončila po druhé světové válce. Následně…
2.3km
více »
Výhledy na Bílé Karpaty z vrchu Bojiště
Výhledy na Bílé Karpaty z vrchu Bojiště
Vyhlídka
  Nečekaně krásné horské panorámata oblaží vaše zraky při výhledu z vrchu Bojiště (439 m), vypínajícím se nad Kuželovem. Má to jen jeden háček: zelená turistická trasa prochází od větrného mlýna podél severního…
2.3km
více »
Velká nad Veličkou
Velká nad Veličkou
Městečko
Velká nad Veličkou leží na Jižní Moravě, jihovýchodním směrem od města Veselí nad Moravou a v blízkosti hranice se Slovenskem. Město se rozkládá v severní části chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a jak název…
2.8km
více »
Na rozhlednu Drahy
Na rozhlednu Drahy
Trasy
Nad obcí Javorník nad Veličkou se nachází rozhledna Drahy, ze které je jedinečný rozhled po širokém okolí jak do údolí Veličky, tak i na okolní kopce Bílých Karpat. Na rozhlednu se dá dojít krátkou nenáročnou vych…
3.1km
více »
Od větrného mlýna nad Kuželovem přes výhledový vrch Bojiště k rozhledně Drahy
Od větrného mlýna nad Kuželovem přes výhledový vrch Bojiště k rozhledně Drahy
Rozhledna
Od větrného mlýna nad obcí Kuželov jsme se vydali po cyklostesce směrem do kopečka kolem lesa k vrcholu Bojiště. Sojí na něm 30 metrový stožár a na něm třílistová hnací vrtule má poloměr 12 metrů. Roku…
3.3km
více »
Jižním Horňáckem k železničnímu tunelu v Brestovci
Jižním Horňáckem k železničnímu tunelu v Brestovci
Tipy na výlet
Vyrazíme od železniční zastávky v Javorníku nad Veličkou po zeleně značené pěší trase, která nás přivede do středu obce. Odtud pokračujeme po modré pěší značce obcí a dále stoupáním přes louky a bukovým lesem ke kótě Hrad…
3.6km
více »
Javorník
Javorník
Vesnice
Javorník je větší podhorskou horňáckou obcí se 700 obyvateli a najdeme ji pod severozápadními vrcholky Bílých Karpat, v blízkosti hranice se Slovenskem, jihovýchodním směrem od Veselí nad Moravou a jižním směrem od městečka Velká nad Veličkou. Obec se rozkládá u soutoku Hrubého potoka s řekou Veličkou a na severozápadním úpatí vrcholku Hradisko ( 636 m.n.m.). Javorník obklopují malebné rozlehlé lesy, jež jsou součástí chrán…
3.9km
více »
Lipov - kostol a pamätník obetí vojny
Lipov - kostol a pamätník obetí vojny
Kostel
Obec Lipov je súčasťou mikroregionu Horňácko, ktorý tvorí 9 obcí ležiacich na juhozápadnom úpätí Bielych Karpát. Obec leží v údolnej nive riečky Velička. Prvá zmienka o tejto obci je z roku 1358. V centre obce na návsi je dominantou kostol Všetkých svätých. Bol postavený v rokoch 1879 -1880 na mieste bývalého starého gotického kostolíka, ktorý mal udajne pochadzať zo 14.…
4.1km
více »
Javorník - vesnická památková zóna
Javorník - vesnická památková zóna
Zajímavost
  Horňácký soused Velké nad Veličkou s ním dnes tvoří jednu jedinou souvislou zástavbu, ale ta mnohem zajímavější část Javorníka se rozkládá na jeho opačném a vyšším konci, stísněném bělokarpatskou dolinou. Jak název obce naznačuje, byla pojmenována dle hojného okolního výskytu těchto krásných stromů a v análech je poprvé zmiňována roku 1350. Dnes v ní žije něco přes 700 ob…
4.1km
více »
Čertoryje
Čertoryje
Rezervace
Národní přírodní rezervace Čertoryje je nejrozsáhlejším komplexem květnatých bělokarpatských luk o rozloze 326 ha, rozprostírající se západně od vesničky Malá Vrbka. Celé ochranné pásmo zahrnuje dalších 369 ha. …
4.2km
více »
obec Louka - pamiatky
obec Louka - pamiatky
Vesnice
Obec Louka, ktorá má približne 1000 obyvateľov leží v oblasti Slovácko, v juhomoravskom kraji v okrese Hodonín, patrí do mikroregionu Horňácko. Prvá zachovalá písomná zmienka o tejto obci v údolí Veličk…
5.1km
více »
Rybník Kejda
Rybník Kejda
Rybník
Malý Rybník s názvem Kejda je napájen potokem Radějovka. Ke koupání vhodný není, ale je zde možný rybolov na obecním revíru. I když se jedná o rekreační oblast s množstvím chat, turisté zde ocení ticho,  klid…
5.2km
více »
Rozhledna Travičná
Rozhledna Travičná
Rozhledna
Rozhledna na vrchu Travičná se nachází na úpatí Bílých Karpat jihovýchodně od Strážnice. Z Tvarožné Lhoty je to k ní cca 2,5 km a z obce Radějov cca 1,5 km. Rozhledna nabízí pohled na Pálavu až do Rakouska, na p…
8.4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace