Rejvíz – Vrbno – Hvězda – Ch. Barborka, den první
07.08.2004
Jeseník - Rejvíz - Vrbno pod Pradědem - penzion U Jiřího - Hvězda - Barborka - Hvězda = 57 km
Severní Morava se dá rozdělit do čtyř následujících celků.
Haná – Slezsko – Valašsko – Sudeten Doychland.
V celém hornomoravském úvalu se rozprostírá země zvaná - Haná. Centrem střední Moravy je město Olomouc, do 17. stol hlavní město celé Moravy. Haná nazývaná též moravskou Palestinou, či zemi svatou a zaslíbenou. Má své jádro jenž se nachází v trojúhelníku mezi městy Vyškov - Kroměříž – Olomouc a označuje se též jako Stará Haná. Na okolní sousedy kteří nepatřili již do pravého hanáckého ráje, nemajíce potřebnou kmenovou rázovitost ani příslušný hospodářský blahobyt,staří Hanáci hleděli svrchu a podle jejich zaměstnání jim dávali příznačná jména.
Tak například v oblasti od Otaslavic přes Plumlov až po Ptení žili kolomazníci.
Lopatáři bydleli od Jevíčka k Protivanovu. Za Šlejfíře byl označován venkovský lid na Jevíčsku, Konicku a Bouzovsku. Slaměnkáři byli chudí lidé u Křtin. Tragačnici bydleli od Týnce přes Daskabát až k Lipníku. Metlaři žili na Zdounecku.
Hlavním městem slezské části Moravy je Opava. Ostravsko je krajem uhlí a železa s moderními velkodoly, vysokými pecemi, ocelárnami a typickými haldami. K tomuto regionu se váží Moravskoslezské Beskydy.
Vsetínské vrchy, včetně Hostýnských hor a Javorníků zkolonizovali rumunští pastevci, podle níž se také tento kus Moravy jmenuje -Valašsko.
Severomoravské pohraniční hory Jeseníky byly obydleny od středověku až do roku 1945 převážně Sudetskými Němci.
Cestu po Moravě jsme zahájili ve Frývaldově, toto město Češi přejmenovali na Jeseník snad proto, aby lépe zapoměli, že tu žili Němci.
Jeseník
Jeseník je nerozlučně svázán se jménem Vincenze Priessnitze (1799 – 1851) frývaldovského občana a zakladatele moderní vodoléčby. Prissnitz stál u zrodu lázeňského komplexu ve městě.
Vyjeli jsme těsně před polednem s úmyslem dobýt tento den nejvyšší horu Moravy - Praděd (1491 m). Cíle nebylo dosaženo, popravdě vinou pozdního výjezdu, který se nám na samém konci vymstil. Po 13 km prudkého stoupání jsme přijeli do nejvýše položené vesničky na Moravě - Rejvíz.
Rejvíz
Rejvíz 760 m byl založen jako dřevorubecká osada v roce 1768. Obec má z části zachovalou lidovou architekturu, která by se rozhodně měla uchránit před chalupáři, ještě dříve než si tuto malou vesničku přetvoří k obrazu svému. V blízkosti sídla se nachází nejkrásnější horské rašeliniště, zdobí je dvě jezírka Velké a malé Mechové, o kterých jsme v době svého pobytu neměli ani potuchy a proto jsme je minuli.
Naše další cesta vedla dolů lesními cestami až do Vrbna pod pradědem. Městečko projíždíme pouze po jeho okraji a nakonec zastavujeme u odlehlého penzionu "U Jiřího", abychom zde zahnali hlad a žízen.
Je pozdní odpoledne a my stále věříme, že ještě dnes dosáhneme vrcholu, nezastavujeme proto ani ve známém lázeňském městečku Karlova Studánka, která byla založena na místě staré osady Hubertov v roce 1785. Architektonicky je tu pozoruhodná Kaple svatého Huberta či roubené lázeňské budovy.
V 18 hod. stojíme na křižovatce Hvězda ve výšce 860 m k cíli zbývá ujet 9 km a překonat převýšení 630 m. Asi jen jednu třetinu cesty jedeme, zbytek zvolna překonáváme pěšky. Přicházíme do míst, kde kdysi stával seník, později ovčín, vyrábějící syrovátku pro lázeňské hosty v Karlově Studánce. Dnes tu stojí horská chata Ovčárna a její rekreanti se v tomto žňovém čase procházejí v zimních bundách. Záhy jsme donuceni i my navléci si na sebe teplé prádlo. Stmívá se a praděd zahalují mraky. Po prohrané bitvě s horou ve výšce 1307 m si dáváme v chatě Barborka pivo a pak kvapem opouštíme místo pod Petrovými kameny.
Znovu se nacházíme na křižovatce u Hvězdy, tady už není tak velká zima jako na hoře a proto jsme si na zastřešené terase již zavřené hospody na stole ustlali. Jak jsme si ustlali tak jsme si i lehli. Najeto máme 57 km.