Parkoviště pod KolonádouOdbočka na parkoviště je vlevo, pokud pojedete z Valtic do Úval. Jen o kousek dál je Muzeum železné opony. Z parkoviště je to ke Kolonádě jen kousek do kopečka. Vede tam červená značka, cyklotrasa a dvě NS – Bosou nohou a Vinařská NS Valtice.Odbočka na parkoviště je vlevo, pokud pojedete z Valtic do Úval. Jen o kousek dál je Muzeum železné opony. Z parkoviště je to ke Kolonádě jen kousek do kopečka. Vede tam červená značka, cyklotrasa a dvě NS – Bosou nohou a Vinařská NS Valtice.Kolonáda na Rajstně (280 m n.m.)Kolonáda se nachází na kopci Rajsna (dříve Reisten, také Rajstna). Je to klasicistní obdélníkový gloriet, který podpírá 24 sloupů s korintskými hlavicemi. Uprostřed tvoří vítězný oblouk. Střecha je upravena jako vyhlídková terasa, na kterou se dostanete po točitém schodišti uvnitř pilíře.
Se stavbou Kolonády začal kníže Alois I. z Lichtenštejna. Měla být památníkem na jeho zesnulého otce Františka Josefa I. a bratra Filipa. Po jeho smrti ve stavbě pokračoval jeho bratr kníže Jan I. z Lichtenštejna. Stavbu dokončil r. 1823. Nad vítězným obloukem z obou stran jsou německé nápisy, které v překladu znamenají: „Syn otci, bratr bratrům.“ a „Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn.“ Kolonáda sloužila i jako výletní místo tehdejšímu panstvu. Po r. 1945 se k objektu již nesmělo, sloužila pouze jako pozorovatelna pohraničníkům. Až po r. 1989 byla rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti, kterým se otevírá pohled na všechny světové strany. Na severu jsou vidět vinohrady a lednicko-valtický areál, na…Kolonáda se nachází na kopci Rajsna (dříve Reisten, také Rajstna). Je to klasicistní obdélníkový gloriet, který podpírá 24 sloupů s korintskými hlavicemi. Uprostřed tvoří vítězný oblouk. Střecha je upravena jako vyhlídková terasa, na kterou se dostanete po točitém schodišti uvnitř pilíře.
Se stavbou Kolonády začal kníže Alois I. z Lichtenštejna. Měla být památníkem na jeho zesnulého otce Františka Josefa I. a bratra Filipa. Po jeho smrti ve stavbě pokračoval jeho bratr kníže Jan I. z Lichtenštejna. Stavbu dokončil r. 1823. Nad vítězným obloukem z obou stran jsou německé nápisy, které v překladu znamenají: „Syn otci, bratr bratrům.“ a „Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn.“ Kolonáda sloužila i jako výletní místo tehdejšímu panstvu. Po r. 1945 se k objektu již nesmělo, sloužila pouze jako pozorovatelna pohraničníkům. Až po r. 1989 byla rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti, kterým se otevírá pohled na všechny světové strany. Na severu jsou vidět vinohrady a lednicko-valtický areál, na…RozcestíPo poměrně prudkém sjezdu naše trasa odbočuje vlevo.Po poměrně prudkém sjezdu naše trasa odbočuje vlevo.Valtické podzemíProjíždíme okolo Valtického podzemí, což je labyrint historických vinných sklepů cca ze 13. století. Prohlídky s degustací vín jsou zpoplatněné. Od listopadu do ledna je podzemí uzavřené. Ostatní měsíce doporučuji se na otevírací dobu poptat na tel. č. 723 600 423 . Mne to tam moc láká, ale bohužel až někdy jindy. Jednak bychom to nezvládli časově, ale asi by nebylo ideální se po degustacích vína vydat na výlet.Projíždíme okolo Valtického podzemí, což je labyrint historických vinných sklepů cca ze 13. století. Prohlídky s degustací vín jsou zpoplatněné. Od listopadu do ledna je podzemí uzavřené. Ostatní měsíce doporučuji se na otevírací dobu poptat na tel. č. 723 600 423 . Mne to tam moc láká, ale bohužel až někdy jindy. Jednak bychom to nezvládli časově, ale asi by nebylo ideální se po degustacích vína vydat na výlet.Valtice – náměstí, kostel a zámekJsme na náměstí Svobody v centru Valtic. Tady je informační centrum. Tudy vede cesta k zámku (před infocentrem vpravo) a tady je i kostel.
Předchůdcem zámku byl gotický hrad z 13. století, který byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Dnešní podoba je z let 1643–1730. Je to třípatrová čtyřkřídlá budova, ke které patří konírna, jízdárna, galerie, rokokové divadlo a kočárovna. Zámecký park byl založen r. 1727. V 19. století byl upraven na přírodně krajinářský park s dalekými průhledy.
Otevírací doba zámku:
od konce listopadu do konce března je uzavřen,
o prázdninách je otevřen denně od 9 do 17 hodin,
v listopadu jen o víkendu a ve svátek od 10 do 14 hodin,
ostatní měsíce je otevřeno od úterý do neděle, vždy od 9 hodin – v dubnu do 16 hodin, v říjnu do 15 hodin, v květnu, červnu a v září do 17 hodin.
My jsme si jen prohlédli kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 17. století. Vybavení kostela je z 18. století.
Pokračovali jsme zpočátku po červené značce dál po silnici - okolo kostela…Jsme na náměstí Svobody v centru Valtic. Tady je informační centrum. Tudy vede cesta k zámku (před infocentrem vpravo) a tady je i kostel.
Předchůdcem zámku byl gotický hrad z 13. století, který byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Dnešní podoba je z let 1643–1730. Je to třípatrová čtyřkřídlá budova, ke které patří konírna, jízdárna, galerie, rokokové divadlo a kočárovna. Zámecký park byl založen r. 1727. V 19. století byl upraven na přírodně krajinářský park s dalekými průhledy.
Otevírací doba zámku:
od konce listopadu do konce března je uzavřen,
o prázdninách je otevřen denně od 9 do 17 hodin,
v listopadu jen o víkendu a ve svátek od 10 do 14 hodin,
ostatní měsíce je otevřeno od úterý do neděle, vždy od 9 hodin – v dubnu do 16 hodin, v říjnu do 15 hodin, v květnu, červnu a v září do 17 hodin.
My jsme si jen prohlédli kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 17. století. Vybavení kostela je z 18. století.
Pokračovali jsme zpočátku po červené značce dál po silnici - okolo kostela…Autobusová zastávka Valtice, hřbitovU autobusové zastávky odbočuje neznačená cesta vlevo k zámečku Belvedere.U autobusové zastávky odbočuje neznačená cesta vlevo k zámečku Belvedere.Zámeček BelvedereTento empírový lovecký zámeček byl postaven v letech 1802-1806 v prostoru bažantice, kde se chovali pávi a bažanti. V roce 1894 vyhořel, ale byl obnoven i s původní malbou, převážně na čínské motivy. Ráda sem chodila na procházky i šlechta. Byl odtud překrásný výhled na vinice, nedaleký Mikulov a Pálavské kopce.
Po znárodnění zámeček využívala Akademie věd, ale neudržovala ho a chátral. V současné době prochází rekonstrukcí, ale stále je pro veřejnost uzavřen.
Potřebujeme se dostat zpátky k trati. Buď to lze stejnou cestou, ale od zámečku přes louku a lesíkem je prošlapaná cestička. Nechá se projet i na kole.Tento empírový lovecký zámeček byl postaven v letech 1802-1806 v prostoru bažantice, kde se chovali pávi a bažanti. V roce 1894 vyhořel, ale byl obnoven i s původní malbou, převážně na čínské motivy. Ráda sem chodila na procházky i šlechta. Byl odtud překrásný výhled na vinice, nedaleký Mikulov a Pálavské kopce.
Po znárodnění zámeček využívala Akademie věd, ale neudržovala ho a chátral. V současné době prochází rekonstrukcí, ale stále je pro veřejnost uzavřen.
Potřebujeme se dostat zpátky k trati. Buď to lze stejnou cestou, ale od zámečku přes louku a lesíkem je prošlapaná cestička. Nechá se projet i na kole.U tratěHned za tratí odbočuje červená turistická trasa vlevo a my po ní. Budeme se jí držet poměrně dlouho.Hned za tratí odbočuje červená turistická trasa vlevo a my po ní. Budeme se jí držet poměrně dlouho.OdbočkaNapojili jsme se i na cyklotrasu. Na kraji lesa nesmíme přehlédnout odbočku vpravo.Napojili jsme se i na cyklotrasu. Na kraji lesa nesmíme přehlédnout odbočku vpravo.Dianin chrám - zámeček Rendez-vous (201 m n.m.)Další lovecký empírový zámeček, tento je zasvěcený bohyni lovu - Dianě. Stavba z r. 1812 připomíná starověký římský vítězný oblouk. Uprostřed průčelí sedí na trůně právě bohyně Diana, aby na lovce dohlížela, když odcházeli, ale aby je i vítala, když se vraceli, třeba i v noci. Je totiž současně bohyní Měsíce – proto ji vždy zdobí tenký srpek.
V levé části byl byt správce, v pravé části je schodiště. V prvním patře je velký sál o rozměrech 7 x 16 metrů, kde se shromažďovalo panstvo před lovem. Má bohatou štukovou výzdobu. V horním patře byly salonky. Zámeček je v sezoně přístupný veřejnosti.
Pokračujeme dál po červené značce. Pokud byste na nedaleké křižovatce odbočili po cyklo vpravo, po chvilku dorazíte k rybníčku Rendezvous.Další lovecký empírový zámeček, tento je zasvěcený bohyni lovu - Dianě. Stavba z r. 1812 připomíná starověký římský vítězný oblouk. Uprostřed průčelí sedí na trůně právě bohyně Diana, aby na lovce dohlížela, když odcházeli, ale aby je i vítala, když se vraceli, třeba i v noci. Je totiž současně bohyní Měsíce – proto ji vždy zdobí tenký srpek.
V levé části byl byt správce, v pravé části je schodiště. V prvním patře je velký sál o rozměrech 7 x 16 metrů, kde se shromažďovalo panstvo před lovem. Má bohatou štukovou výzdobu. V horním patře byly salonky. Zámeček je v sezoně přístupný veřejnosti.
Pokračujeme dál po červené značce. Pokud byste na nedaleké křižovatce odbočili po cyklo vpravo, po chvilku dorazíte k rybníčku Rendezvous.Kaple sv. Huberta (183 m n.m.)Novogotická kaple Sv. Huberta z r. 1855 se nachází v Bořím lese. Je to otevřená trojboká kaple s gotickými oblouky a se síťovou žebrovou klenbou. Uprostřed je socha sv. Huberta, který stojí na podstavci, u jehož paty jsou sochy andělů. Kaple je postavena z pískovcových kvádrů tak, aby nevypadala jako novodobá stavba. Sv. Hubert je patron myslivců a střelců, ale také řezníků a kožešníků – u kaple se konaly děkovné bohoslužby při ukončení lovů.
Novogotická kaple Sv. Huberta z r. 1855 se nachází v Bořím lese. Je to otevřená trojboká kaple s gotickými oblouky a se síťovou žebrovou klenbou. Uprostřed je socha sv. Huberta, který stojí na podstavci, u jehož paty jsou sochy andělů. Kaple je postavena z pískovcových kvádrů tak, aby nevypadala jako novodobá stavba. Sv. Hubert je patron myslivců a střelců, ale také řezníků a kožešníků – u kaple se konaly děkovné bohoslužby při ukončení lovů.
Chrám Tří Grácií (183 m n.m.)Chrám z r. 1825 má tvar půlkruhu. Uvnitř je salon s mozaikovou podlahou, který je pro veřejnost uzavřen. Součástí chrámu je zastřešená kolonáda, kterou podpírá dvanáct jónských sloupů. Ve stěně je dvanáct výklenků, ve kterých jsou alegorické sochy klasického umění a vědy.
Před letohrádkem je na podstavci sousoší tří nahých žen - antických bohyní Pallas Athény, Afrodity a Artemis, které byly vytesány z jednoho kamene. Vžil se pro ně název Tři Grácie, i když s mytologickými Gráciemi nemají nic společného. Toto sousoší bylo dříve umístěno v zámeckých zahradách v Lednici. Lichtenštejnové se však rozhodli pro ně postavit samostatné sídlo. Jejich pohled stále směřuje přes Prostřední rybník a Rybniční zámeček k Lednickému zámku. Chrám z r. 1825 má tvar půlkruhu. Uvnitř je salon s mozaikovou podlahou, který je pro veřejnost uzavřen. Součástí chrámu je zastřešená kolonáda, kterou podpírá dvanáct jónských sloupů. Ve stěně je dvanáct výklenků, ve kterých jsou alegorické sochy klasického umění a vědy.
Před letohrádkem je na podstavci sousoší tří nahých žen - antických bohyní Pallas Athény, Afrodity a Artemis, které byly vytesány z jednoho kamene. Vžil se pro ně název Tři Grácie, i když s mytologickými Gráciemi nemají nic společného. Toto sousoší bylo dříve umístěno v zámeckých zahradách v Lednici. Lichtenštejnové se však rozhodli pro ně postavit samostatné sídlo. Jejich pohled stále směřuje přes Prostřední rybník a Rybniční zámeček k Lednickému zámku. Statek Nový dvůrTato empírová stavba byla postavena v letech 1809 – 1810. Obdélníkový dvůr je obklopen třemi křídly hospodářských budov, ve kterých byly stáje, sýpky a byty zaměstnanců. Čtvrtou stěnu tvoří arkádová zeď. Uprostřed ní byla r. 1820 přistavěna zajímavá zdobená kruhová stavba s velkými francouzskými okny, jejíž část sloužila jako stání pro koně. Uvnitř je také krásně vymalovaný salónek. Kopule je kryta šindelem. Na vnější straně budovy je ochoz, jehož zábradlí tvoří dřevěné kuželky a ze kterého byl vidět zámek Lednice a vzdálené Chřiby.
Dříve se zde chovalo dvacet krav bernského plemene, později vzácné merino ovce. Po znárodnění byl objekt využíván k živočišné výrobě, samozřejmě bez ohledu na historický význam. Naštěstí však dvůr byl zachráněn a zrekonstruován. Byl zde založen chov anglického plnokrevníka s dostihovou stájí. Dva koně z tohoto chovu dokonce startovali na Velké pardubické.
V současné době je soukromým majetkem, chovají se tam jezdečtí koně a využívá se i k rekreačním účelům. Pro…Tato empírová stavba byla postavena v letech 1809 – 1810. Obdélníkový dvůr je obklopen třemi křídly hospodářských budov, ve kterých byly stáje, sýpky a byty zaměstnanců. Čtvrtou stěnu tvoří arkádová zeď. Uprostřed ní byla r. 1820 přistavěna zajímavá zdobená kruhová stavba s velkými francouzskými okny, jejíž část sloužila jako stání pro koně. Uvnitř je také krásně vymalovaný salónek. Kopule je kryta šindelem. Na vnější straně budovy je ochoz, jehož zábradlí tvoří dřevěné kuželky a ze kterého byl vidět zámek Lednice a vzdálené Chřiby.
Dříve se zde chovalo dvacet krav bernského plemene, později vzácné merino ovce. Po znárodnění byl objekt využíván k živočišné výrobě, samozřejmě bez ohledu na historický význam. Naštěstí však dvůr byl zachráněn a zrekonstruován. Byl zde založen chov anglického plnokrevníka s dostihovou stájí. Dva koně z tohoto chovu dokonce startovali na Velké pardubické.
V současné době je soukromým majetkem, chovají se tam jezdečtí koně a využívá se i k rekreačním účelům. Pro…U tratiKousek před tím, než se přijede na hráz, po které mimo jiné jezdí i vlaky, odbočuje vpravo podle Mlýnského rybníka žlutá turistická značka a naučná stezka Lednické rybníky.Kousek před tím, než se přijede na hráz, po které mimo jiné jezdí i vlaky, odbočuje vpravo podle Mlýnského rybníka žlutá turistická značka a naučná stezka Lednické rybníky.Vyhlídka na Mlýnský rybník (160 m n.m.)Na jižním břehu Mlýnského rybníka byla od 90. let minulého století dřevěná krytá ptačí pozorovatelna. R. 2014 byla nahrazena novou dřevěnou vyhlídkou, střecha je pokryta rákosem. Celková její výše je 4 metry, po deseti schodech se dostanete na vyhlídkovou plošinu s lavičkou uvnitř, která je ve výšce 2 metry. Krásně se z ní nechá pozorovat život ptáků na hladině rybníka i severní břehy rybníka.
U této vyhlídky je zastávka 11 km dlouhé naučné stezky „Lednické rybníky“.
Na jižním břehu Mlýnského rybníka byla od 90. let minulého století dřevěná krytá ptačí pozorovatelna. R. 2014 byla nahrazena novou dřevěnou vyhlídkou, střecha je pokryta rákosem. Celková její výše je 4 metry, po deseti schodech se dostanete na vyhlídkovou plošinu s lavičkou uvnitř, která je ve výšce 2 metry. Krásně se z ní nechá pozorovat život ptáků na hladině rybníka i severní břehy rybníka.
U této vyhlídky je zastávka 11 km dlouhé naučné stezky „Lednické rybníky“.
Odbočka od rybníkaCesta vede dál podle rybníka, ale žlutá turistická značka i naučná stezka odbočuje vpravo. My jsme ji samozřejmě přehlédli a vyrazili jsme vpravo do kopce, až když jsme viděli na kopečku Apollonův chrám. Není to ale daleko, nechá se to zvládnout. Po cestě by to však asi bylo lepší.Cesta vede dál podle rybníka, ale žlutá turistická značka i naučná stezka odbočuje vpravo. My jsme ji samozřejmě přehlédli a vyrazili jsme vpravo do kopce, až když jsme viděli na kopečku Apollonův chrám. Není to ale daleko, nechá se to zvládnout. Po cestě by to však asi bylo lepší.Apollonův chrám (220 m n.m.)Dříve nedaleko stával Chrám Múz, který byl počátkem 19. století zrušen. Tento empírový chrám s dórskými sloupy byl postaven na návrší v letech 1817-19, do jeho horní části byli umístěny sochy z Chrámu Múz. Na zdi za sloupy je mytologický výjev boha Apollóna na slunečním voze.
Střecha chrámu vždy byla upravena jako vyhlídková terasa s klasicistním zábradlím, odkud je rozhled na Lednici a Lednické rybníky, v pozadí jsou vidět Pálavské kopce.
Dříve zde bydlela stráž, pak stejně jako ostatní tyto nádherné stavby v lednicko - valtickém areálu chátral. Nyní je po rekonstrukci a vyhlídková terasa je opět přístupná veřejnosti. Je otevřena prakticky celoročně, ale v určité měsíce jen v určité dny: od listopadu do března jen o víkendu a ve svátcích od 10:30 – 16:30 hodin, v dubnu, květnu, září a říjnu denně mimo pondělí od 10:30 – 16:30 hodin, o víkendu ještě o hodinu déle, od června do srpna denně od 9:30 - 17:30 hodin. V případě hezkého počasí je od dubna do října otevřeno až do západu slunce. V ostatní…Dříve nedaleko stával Chrám Múz, který byl počátkem 19. století zrušen. Tento empírový chrám s dórskými sloupy byl postaven na návrší v letech 1817-19, do jeho horní části byli umístěny sochy z Chrámu Múz. Na zdi za sloupy je mytologický výjev boha Apollóna na slunečním voze.
Střecha chrámu vždy byla upravena jako vyhlídková terasa s klasicistním zábradlím, odkud je rozhled na Lednici a Lednické rybníky, v pozadí jsou vidět Pálavské kopce.
Dříve zde bydlela stráž, pak stejně jako ostatní tyto nádherné stavby v lednicko - valtickém areálu chátral. Nyní je po rekonstrukci a vyhlídková terasa je opět přístupná veřejnosti. Je otevřena prakticky celoročně, ale v určité měsíce jen v určité dny: od listopadu do března jen o víkendu a ve svátcích od 10:30 – 16:30 hodin, v dubnu, květnu, září a říjnu denně mimo pondělí od 10:30 – 16:30 hodin, o víkendu ještě o hodinu déle, od června do srpna denně od 9:30 - 17:30 hodin. V případě hezkého počasí je od dubna do října otevřeno až do západu slunce. V ostatní…Křižovatka silnice, cestPokud byste chtěli cestu zkrátit, můžete odbočit vpravo, ale téměř hned vlevo po nové cestě a šikmo se tak vzdalovat od hlavní silnice. Dostanete se tak k vyhlídkové věži, která je součástí areálu Lázně Lednice a kudy se dostanete k lednickému zámku. My jsme si tuto část projeli až při zpáteční cestě.
Na tomto rozcestí uhýbáme vlevo a pokračujeme podle rybníka, odkud se nám otevírá na chvíli hezký pohled na Apollonův chrám. Je pravda, že jsme se tudy vydali i proto, že jsme hledali tu novou vyhlídkovou věž, která na mapě byla původně chybně označená někde v polích nedaleko rybníka. Byla to sice zajížďka, ale příjemná a na kole to nebylo zas tak hrozný.Pokud byste chtěli cestu zkrátit, můžete odbočit vpravo, ale téměř hned vlevo po nové cestě a šikmo se tak vzdalovat od hlavní silnice. Dostanete se tak k vyhlídkové věži, která je součástí areálu Lázně Lednice a kudy se dostanete k lednickému zámku. My jsme si tuto část projeli až při zpáteční cestě.
Na tomto rozcestí uhýbáme vlevo a pokračujeme podle rybníka, odkud se nám otevírá na chvíli hezký pohled na Apollonův chrám. Je pravda, že jsme se tudy vydali i proto, že jsme hledali tu novou vyhlídkovou věž, která na mapě byla původně chybně označená někde v polích nedaleko rybníka. Byla to sice zajížďka, ale příjemná a na kole to nebylo zas tak hrozný.Na hráziDojeli jsme k trati a na hráz a odbočujeme vpravo po cyklotrase do Lednice.Dojeli jsme k trati a na hráz a odbočujeme vpravo po cyklotrase do Lednice.LedniceZa hlavní Břeclavskou silnicí se cyklotrasa rozděluje. Podle hradby zámeckého areálu odbočujeme vlevo. Všude je psáno, že v areálu se nesmí na kole, proto jedeme co nejdál, abychom se zbytečně nezdržovali. Zámecký areál známe, určitě se zde zase někdy zastavíme, tak tentokrát park s vodotrysky oželíme.Za hlavní Břeclavskou silnicí se cyklotrasa rozděluje. Podle hradby zámeckého areálu odbočujeme vlevo. Všude je psáno, že v areálu se nesmí na kole, proto jedeme co nejdál, abychom se zbytečně nezdržovali. Zámecký areál známe, určitě se zde zase někdy zastavíme, tak tentokrát park s vodotrysky oželíme.Vchod do areáluSesedáme z kola a téměř až posledním vchodem vcházíme do parku. Vydáváme se k zámku.Sesedáme z kola a téměř až posledním vchodem vcházíme do parku. Vydáváme se k zámku.Lednice – zámek a kostel sv. Jakuba staršíPokocháme se pohledem na zámek a jdeme se podívat do kostela. Již ve 13. století zde byla vybudována tvrz, která střežila významný přechod na řece Dyji. V 16. století proběhla významná přestavba na zámek. Už tehdy pravděpodobně vznikla velká zahrada. Od 17. století vlastnili zámek Lichtenštejnové, kteří zámek rozšířili, vybudovali zde hospodářské budovy, zámeckou jízdárnu, zvelebovali i park, vybudovali tam kašny. Postavili oranžerii, která byla předchůdcem dnešního skleníku. Rozsáhlá barokní přestavba je z poslední čtvrtiny 17. století. R. 1715 byla založena lednicko - valtická alej, která spojila oba zámky. Protože si ji oblíbil i Petr Bezruč, jmenuje se dnes Bezručova alej a stále je zachována podél hlavní silnice. Na přelomu 18. a 19. století se začaly v parku budovat romantické stavby, nejstarší z nich je Minaret. V letech 1805–1811 bylo dokonce přeloženo řečiště Dyje a upraven park. R. 1815 bylo empírově upraveno zahradní křídlo zámku. V letech 1843–1858 byla poslední rozsáhlá přestavba zámku…Pokocháme se pohledem na zámek a jdeme se podívat do kostela. Již ve 13. století zde byla vybudována tvrz, která střežila významný přechod na řece Dyji. V 16. století proběhla významná přestavba na zámek. Už tehdy pravděpodobně vznikla velká zahrada. Od 17. století vlastnili zámek Lichtenštejnové, kteří zámek rozšířili, vybudovali zde hospodářské budovy, zámeckou jízdárnu, zvelebovali i park, vybudovali tam kašny. Postavili oranžerii, která byla předchůdcem dnešního skleníku. Rozsáhlá barokní přestavba je z poslední čtvrtiny 17. století. R. 1715 byla založena lednicko - valtická alej, která spojila oba zámky. Protože si ji oblíbil i Petr Bezruč, jmenuje se dnes Bezručova alej a stále je zachována podél hlavní silnice. Na přelomu 18. a 19. století se začaly v parku budovat romantické stavby, nejstarší z nich je Minaret. V letech 1805–1811 bylo dokonce přeloženo řečiště Dyje a upraven park. R. 1815 bylo empírově upraveno zahradní křídlo zámku. V letech 1843–1858 byla poslední rozsáhlá přestavba zámku…JízdárnaNa mostěPo mostě se dostáváme přes Zámeckou Dyji, což je odbočka Dyje, kterou Lichtenštejnové zavedli do svého parku. Hned za mostem se dáváme vpravo. Zámecký rybník chceme projít po západním břehu, kde to ani jeden neznáme. Cesta tam vede přes různé mostky, přes ostrůvky.Po mostě se dostáváme přes Zámeckou Dyji, což je odbočka Dyje, kterou Lichtenštejnové zavedli do svého parku. Hned za mostem se dáváme vpravo. Zámecký rybník chceme projít po západním břehu, kde to ani jeden neznáme. Cesta tam vede přes různé mostky, přes ostrůvky.Grottův ostrov - akvadukt a umělá jeskyně Peklo Akvadukt byl vybudován r. 1805. Je napodobeninou římského vodovodu a má připomínat torzo zavlažovacího systému. Na stavbu dokonce byly použity zbytky skutečných antických staveb, které byly dovezeny z Itálie. Nad akvaduktem je velká nádrž, do které se voda čerpala ze zámecké studny dřevěným potrubím - to se už nedochovalo. Voda z jeho vrcholu přepadala přes polozřícený pilíř do rybníka a vytvořila tak umělý vodopád. V současné době je do nádrže čerpána voda z rybníka a jednou za rok je prý umělý vodopád možno vidět. Z druhé strany akvaduktu je umělá jeskyně Peklo. Akvadukt z tohoto pohledu zde vytváří pouze kamennou bránu, proto se tomu říká Grotta - lidově Nebe a Peklo. Jeskyně vznikla navršením velkých kamenů, mezery byly vyplněny barevnými skly, kterými dovnitř vnikalo světlo a tvořilo zajímavé obrázky na stěnách jeskyně. Nyní je jeskyně veřejnosti nepřístupná. Akvadukt byl vybudován r. 1805. Je napodobeninou římského vodovodu a má připomínat torzo zavlažovacího systému. Na stavbu dokonce byly použity zbytky skutečných antických staveb, které byly dovezeny z Itálie. Nad akvaduktem je velká nádrž, do které se voda čerpala ze zámecké studny dřevěným potrubím - to se už nedochovalo. Voda z jeho vrcholu přepadala přes polozřícený pilíř do rybníka a vytvořila tak umělý vodopád. V současné době je do nádrže čerpána voda z rybníka a jednou za rok je prý umělý vodopád možno vidět. Z druhé strany akvaduktu je umělá jeskyně Peklo. Akvadukt z tohoto pohledu zde vytváří pouze kamennou bránu, proto se tomu říká Grotta - lidově Nebe a Peklo. Jeskyně vznikla navršením velkých kamenů, mezery byly vyplněny barevnými skly, kterými dovnitř vnikalo světlo a tvořilo zajímavé obrázky na stěnách jeskyně. Nyní je jeskyně veřejnosti nepřístupná. Minaret (175m n.m.)Minaret se stavěl v letech 1797–1802 , vždy sloužil i jako rozhledna. Je to nejstarší rozhledna na našem území a jediný minaret v Čechách. Je to dokonce nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země. Stavěl se však na měkkém písečném a vlhkém podloží. Museli vykopat jámu, do které zatloukli spoustu dřevěných pilotů a trámů a základy tak zpevnili. Celá budova je vysoká 64,8 metrů, v 1. patře je osm sálů s orientální výzdobou, kde byla uložena sbírka orientálních předmětů. Na podlaze je kamenná mozaika s maurskými vzory. Zdi zdobí maurské kresby a nápisy. I když údajně byly tyto sály zrekonstruované, byla nyní možnost do jednoho sálu jen nahlédnout. Na horní ochoz vedou 302 schody. Cestou nahoru je možno si odpočinout na dalších dvou ochozech. Samozřejmě nejlepší výhled je z nejvyššího ochozu. Je vidět celý lednicko - valtický areál, Pálavu, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti i vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
Rozhledna je od října do března veřejnosti nepřístupná. V ostatní měsíce…Minaret se stavěl v letech 1797–1802 , vždy sloužil i jako rozhledna. Je to nejstarší rozhledna na našem území a jediný minaret v Čechách. Je to dokonce nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země. Stavěl se však na měkkém písečném a vlhkém podloží. Museli vykopat jámu, do které zatloukli spoustu dřevěných pilotů a trámů a základy tak zpevnili. Celá budova je vysoká 64,8 metrů, v 1. patře je osm sálů s orientální výzdobou, kde byla uložena sbírka orientálních předmětů. Na podlaze je kamenná mozaika s maurskými vzory. Zdi zdobí maurské kresby a nápisy. I když údajně byly tyto sály zrekonstruované, byla nyní možnost do jednoho sálu jen nahlédnout. Na horní ochoz vedou 302 schody. Cestou nahoru je možno si odpočinout na dalších dvou ochozech. Samozřejmě nejlepší výhled je z nejvyššího ochozu. Je vidět celý lednicko - valtický areál, Pálavu, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti i vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
Rozhledna je od října do března veřejnosti nepřístupná. V ostatní měsíce…Přístaviště a Maurská vodárnaDošli jsme k místu, kde jsme už jednou byli. Před mostkem je přístav. Zde je možno se nalodit na osobní loď a nechat se povozit po ramenech Zámecké Dyje v parku lednického zámku. Hned za mostkem je Maurská vodárna. Sloužila jako parní lázně pro zámecké panstvo a současně jako technické zázemí pro zavlažovací systém parku. Později se součástí stala turbína (instaloval ji sám Viktor Kaplan), která vyráběla elektřinu pro zámek a hospodářské budovy. Objekt i nyní se využívá k zavlažování parkových ploch parku. V budově je informační centrum a stylová kavárna v orientálním stylu. Tady zjišťujeme, že odtud vede zelená turistická trasa přímo k Janovu hradu, o které z dřívějších dob nemáme tušení. Dokonce se po chvilce už nechá nasednout i na kolo.
Došli jsme k místu, kde jsme už jednou byli. Před mostkem je přístav. Zde je možno se nalodit na osobní loď a nechat se povozit po ramenech Zámecké Dyje v parku lednického zámku. Hned za mostkem je Maurská vodárna. Sloužila jako parní lázně pro zámecké panstvo a současně jako technické zázemí pro zavlažovací systém parku. Později se součástí stala turbína (instaloval ji sám Viktor Kaplan), která vyráběla elektřinu pro zámek a hospodářské budovy. Objekt i nyní se využívá k zavlažování parkových ploch parku. V budově je informační centrum a stylová kavárna v orientálním stylu. Tady zjišťujeme, že odtud vede zelená turistická trasa přímo k Janovu hradu, o které z dřívějších dob nemáme tušení. Dokonce se po chvilce už nechá nasednout i na kolo.
U Janova hradu – rozcestíNa rozcestí je občerstvení, k hradu je to už kousek vlevo – přes most.Na rozcestí je občerstvení, k hradu je to už kousek vlevo – přes most.Janův hradPseudogotická napodobenina zříceniny středověkého hradu byla postavena v letech 1801 - 1808. knížetem Janem I. z Lichtenštejna. Právě po něm se jmenuje Janův hrad. Na rozích jsou čtyři věže s ochozy v 1. patře, které na třech stranách propojuje uměle rozpadlé obvodové zdivo, na čtvrté straně je budova zámečku. Stejně jako při stavbě minaretu, se muselo podloží pod hradem zpevnit dřevěnými trámy. Aby hrad vypadal jako ze starých časů, byly na jeho stavbu přivezeny kameny z nedalekého hradiště Pohansko. Tato zřícenina byla postavena tak, aby mohla být používána jako lovecký zámeček. Bydlel zde hajný, byly zde konírny, knížecí arabský kůň měl samostatnou stáj, která dokonce byla vytápěná. Odtud se vyráželo na hony, tady na nádvoří se zvěř rožnila na osmi ohništích. V Rytířském sále se pak pořádaly hostiny. Muži zde nepotřebovali ani vytápění. Naopak dámy seděly v průběhu hostiny ve svých salónech, kde měly krby, ale bez komínů. Ty by narušovaly vzhled středověkého hradu. Rozpálené dřevěné uhlí bylo v…Pseudogotická napodobenina zříceniny středověkého hradu byla postavena v letech 1801 - 1808. knížetem Janem I. z Lichtenštejna. Právě po něm se jmenuje Janův hrad. Na rozích jsou čtyři věže s ochozy v 1. patře, které na třech stranách propojuje uměle rozpadlé obvodové zdivo, na čtvrté straně je budova zámečku. Stejně jako při stavbě minaretu, se muselo podloží pod hradem zpevnit dřevěnými trámy. Aby hrad vypadal jako ze starých časů, byly na jeho stavbu přivezeny kameny z nedalekého hradiště Pohansko. Tato zřícenina byla postavena tak, aby mohla být používána jako lovecký zámeček. Bydlel zde hajný, byly zde konírny, knížecí arabský kůň měl samostatnou stáj, která dokonce byla vytápěná. Odtud se vyráželo na hony, tady na nádvoří se zvěř rožnila na osmi ohništích. V Rytířském sále se pak pořádaly hostiny. Muži zde nepotřebovali ani vytápění. Naopak dámy seděly v průběhu hostiny ve svých salónech, kde měly krby, ale bez komínů. Ty by narušovaly vzhled středověkého hradu. Rozpálené dřevěné uhlí bylo v…U Janova hradu – rozcestíOdbočujeme po žluté vpravo.Odbočujeme po žluté vpravo.Lovecký zámečekKlasicistní zámeček byl postaven v letech 1805 – 1806, tedy prakticky v době, kdy se stavěl Janův hrad. Tyto stavby se později doplňovaly. Objekt sloužil jako hájovna. Zde byly zahajovány i ukončovány lovy na panskou zvěř, které se konaly na louce před zámečkem. Panstvo tyto hony mělo možno sledovat z lodžie v 1. patře. Střechu lodžie drželo šest toskánských sloupů, které spojovalo zábradlí z kuželek. Budovu po r. 1945 využívali lesníci jako ornitologickou pozorovatelnu. Po r. 1990 byla prodána soukromému vlastníkovi a je veřejnosti nepřístupná.Klasicistní zámeček byl postaven v letech 1805 – 1806, tedy prakticky v době, kdy se stavěl Janův hrad. Tyto stavby se později doplňovaly. Objekt sloužil jako hájovna. Zde byly zahajovány i ukončovány lovy na panskou zvěř, které se konaly na louce před zámečkem. Panstvo tyto hony mělo možno sledovat z lodžie v 1. patře. Střechu lodžie drželo šest toskánských sloupů, které spojovalo zábradlí z kuželek. Budovu po r. 1945 využívali lesníci jako ornitologickou pozorovatelnu. Po r. 1990 byla prodána soukromému vlastníkovi a je veřejnosti nepřístupná.Penzion HarmonieTady jsme se zastavili na jídlo. Obsluha rychlá, jídlo chutné, ceny rozumné. Co víc si přát.
Tady jsme se zastavili na jídlo. Obsluha rychlá, jídlo chutné, ceny rozumné. Co víc si přát.
RozcestíJsme v místě, kde jsme dnes již jednou byli. Nyní odbočujeme vlevo do nového areálu.Jsme v místě, kde jsme dnes již jednou byli. Nyní odbočujeme vlevo do nového areálu.Lázně Lednice, kolonáda, amfiteátrDostali jsme se do poměrně nově upraveného prostoru. V r. 2007 byl na hlavní Břeclavské ulici otevřen Lázeňský dům Perla. Pro rehabilitaci využívá koupele v jodobromové vodě, která léčí onemocnění kloubů, páteře a cév, je to vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. My jsme odbočili do prostoru za tímto lázeňským domem, kde r. 2014 byla otevřena odpočinková zóna – pro lázeňské hosty, ale samozřejmě i pro obyvatele Lednice a jejich návštěvníky. 365 metrů dlouhá zastřešená kolonáda tak propojuje lázeňskou zónu s centrem obce a se zámeckým parkem. Je zde i amfiteátr, takže možnost uskutečnění kulturních programů. Kolonádu doplňují lavičky a fontány, které jsou po setmění nasvícené. Vypadalo to, že je tam i nějaká kavárna. Uvnitř jsme nebyly. V tomto prostoru je zakázána jízda na kole.Dostali jsme se do poměrně nově upraveného prostoru. V r. 2007 byl na hlavní Břeclavské ulici otevřen Lázeňský dům Perla. Pro rehabilitaci využívá koupele v jodobromové vodě, která léčí onemocnění kloubů, páteře a cév, je to vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. My jsme odbočili do prostoru za tímto lázeňským domem, kde r. 2014 byla otevřena odpočinková zóna – pro lázeňské hosty, ale samozřejmě i pro obyvatele Lednice a jejich návštěvníky. 365 metrů dlouhá zastřešená kolonáda tak propojuje lázeňskou zónu s centrem obce a se zámeckým parkem. Je zde i amfiteátr, takže možnost uskutečnění kulturních programů. Kolonádu doplňují lavičky a fontány, které jsou po setmění nasvícené. Vypadalo to, že je tam i nějaká kavárna. Uvnitř jsme nebyly. V tomto prostoru je zakázána jízda na kole.Lednice – vyhlídková věž (165 m n.n.)Vyhlídková věž byla postavena současně s kolonádou na jejím druhém konci, téměř už mimo město. Je to poměrně nízká kovová konstrukce, obložená dřevem. Měří 6,5 metru, vyhlídková plošina je ve výši 5 metrů a vede na ni 23 schodů. Je volně přístupná po celý rok. Je z ní vidět okolní přírodní park, minaret, Mlýnský rybník, je vidět i vysílač Děvín na Pálavě. Budete-li tímto směrem pokračovat dál od města, dostanete se k Mlýnskému rybníku a dál do Břeclavi, kam je to 10 km.
My jsme se vrátili přes kolonádu zpátky, abychom se vraceli po cestě, kterou jsme dopoledne přijeli.Vyhlídková věž byla postavena současně s kolonádou na jejím druhém konci, téměř už mimo město. Je to poměrně nízká kovová konstrukce, obložená dřevem. Měří 6,5 metru, vyhlídková plošina je ve výši 5 metrů a vede na ni 23 schodů. Je volně přístupná po celý rok. Je z ní vidět okolní přírodní park, minaret, Mlýnský rybník, je vidět i vysílač Děvín na Pálavě. Budete-li tímto směrem pokračovat dál od města, dostanete se k Mlýnskému rybníku a dál do Břeclavi, kam je to 10 km.
My jsme se vrátili přes kolonádu zpátky, abychom se vraceli po cestě, kterou jsme dopoledne přijeli.Rozcestí již po třetíOdbočujeme vlevo po cyklotrase.Odbočujeme vlevo po cyklotrase.U trati - nádražíTěsně před tratí zajíždíme kousek vpravo k nádraží. Tato nádražní budova určitě stojí za to k ní zajet. Pochází z konce 19. století. Je zdobena glazovanou keramikou vyrobenou v původní lichtenštejnské cihelně v Poštorné.
Těsně před tratí zajíždíme kousek vpravo k nádraží. Tato nádražní budova určitě stojí za to k ní zajet. Pochází z konce 19. století. Je zdobena glazovanou keramikou vyrobenou v původní lichtenštejnské cihelně v Poštorné.
U hráze Odbočujeme po žluté, po cyklo a po naučné stezce Lednické rybníky vpravo.Odbočujeme po žluté, po cyklo a po naučné stezce Lednické rybníky vpravo.Rybniční zámečekK zámečku se musí z cesty odbočit do kopečka. Minout ho nelze. Je vidět od rybníka. Empírový zámeček byl postaven v letech 1814 – 1817. Patrová budova má předsunuté přední průčelí. V době výstavby měl 10 metrů dlouhé boční arkády, 80 cm široké. Ty však byly zbourány před r. 1840. Jejich základy se našly při opravě objektu r. 2003. Zámeček je na kopečku nad rybníkem tak, aby bylo vidět na Nový dvůr a Chrám Tří Grácií na druhé straně rybníka. V domku bydlel hajný, sloužil panstvu v době lovu ptactva a ryb. Později zde bydlel i knížecí zahradník s rodinou. Když byla r. 1922 v Lednici založena Hydrobiologická stanice vysokých škol brněnských, poskytl kníže Jan II. z Liechtenštejna tyto prostory pro potřebu školy, r. 1928 jim ho daroval. Činnost stanice skončila r. 1971 a zámek byl předán lesnické fakultě VŠZ v Brně, která zde dalších 30 let měla ornitologickou expozici vodního ptactva. V současné době zámek vlastní Mendelovy univerzity v Brně, které zde konají různé společenské a kulturní akce a…K zámečku se musí z cesty odbočit do kopečka. Minout ho nelze. Je vidět od rybníka. Empírový zámeček byl postaven v letech 1814 – 1817. Patrová budova má předsunuté přední průčelí. V době výstavby měl 10 metrů dlouhé boční arkády, 80 cm široké. Ty však byly zbourány před r. 1840. Jejich základy se našly při opravě objektu r. 2003. Zámeček je na kopečku nad rybníkem tak, aby bylo vidět na Nový dvůr a Chrám Tří Grácií na druhé straně rybníka. V domku bydlel hajný, sloužil panstvu v době lovu ptactva a ryb. Později zde bydlel i knížecí zahradník s rodinou. Když byla r. 1922 v Lednici založena Hydrobiologická stanice vysokých škol brněnských, poskytl kníže Jan II. z Liechtenštejna tyto prostory pro potřebu školy, r. 1928 jim ho daroval. Činnost stanice skončila r. 1971 a zámek byl předán lesnické fakultě VŠZ v Brně, která zde dalších 30 let měla ornitologickou expozici vodního ptactva. V současné době zámek vlastní Mendelovy univerzity v Brně, které zde konají různé společenské a kulturní akce a…Hraniční zámečekKlasicistní zámeček byl postaven v letech 1816 - 1819 na podmáčeném podloží. Proto i tady bylo nutno použít dřevěné piloty a rošty, na kterých zámek stojí. Dvoranou zámečku protéká potok, který v době výstavby tvořil hranici Moravy a Dolního Rakouska. Proto byl a do dnešního dne je na fasádě německý nápis „Zwischen Österreich und Mähren“ (Mezi Rakouskem a Moravou). Tato jednopatrová budova se třemi pavilony a altány byla postavena pro panstvo jako letní sídlo. Interiéry byly zdobeny téměř jako zámek v Lednici. Po roce 1945 sloužil zámek jako ornitologická stanice. R. 1995 byl celý objekt zrekonstruován. V současné době je tam hotel s restaurací, slouží pro pořádání školení, konferencí i svateb. Ceny jsou zde samozřejmě o něco vyšší, ale interiér je nádherný. Od zámku odjíždíme po modré turistické trase a cyklotrase přes Hlohovec, bohužel po silnici. Ale provoz naštěstí nebyl moc velký.Klasicistní zámeček byl postaven v letech 1816 - 1819 na podmáčeném podloží. Proto i tady bylo nutno použít dřevěné piloty a rošty, na kterých zámek stojí. Dvoranou zámečku protéká potok, který v době výstavby tvořil hranici Moravy a Dolního Rakouska. Proto byl a do dnešního dne je na fasádě německý nápis „Zwischen Österreich und Mähren“ (Mezi Rakouskem a Moravou). Tato jednopatrová budova se třemi pavilony a altány byla postavena pro panstvo jako letní sídlo. Interiéry byly zdobeny téměř jako zámek v Lednici. Po roce 1945 sloužil zámek jako ornitologická stanice. R. 1995 byl celý objekt zrekonstruován. V současné době je tam hotel s restaurací, slouží pro pořádání školení, konferencí i svateb. Ceny jsou zde samozřejmě o něco vyšší, ale interiér je nádherný. Od zámku odjíždíme po modré turistické trase a cyklotrase přes Hlohovec, bohužel po silnici. Ale provoz naštěstí nebyl moc velký.Bezručova alejPřijeli jsme k hlavní silnici Lednice – Valtice, jejíž směr vytyčili Lichtenštejnové již r. 1715. Po ní dojíždíme do Valtic.Přijeli jsme k hlavní silnici Lednice – Valtice, jejíž směr vytyčili Lichtenštejnové již r. 1715. Po ní dojíždíme do Valtic.Valtice – náměstí SvobodyTudy jsme ráno projížděly. Tak ještě kousek rovně a pak doprava – směr Úvaly a také Rakousko. Je to sice značená cyklostezka, ale bohužel po silnici. A do kopce. Komu se nechce po silnici, může jet po vinicích – po levé straně je pás, kudy vinaři projíždí auty. My jsme dorazili až za tmy a bez světel, tak jsme tuto cestu zvolili. Na kole nic moc, raději jsem šla pěšky.
Tudy jsme ráno projížděly. Tak ještě kousek rovně a pak doprava – směr Úvaly a také Rakousko. Je to sice značená cyklostezka, ale bohužel po silnici. A do kopce. Komu se nechce po silnici, může jet po vinicích – po levé straně je pás, kudy vinaři projíždí auty. My jsme dorazili až za tmy a bez světel, tak jsme tuto cestu zvolili. Na kole nic moc, raději jsem šla pěšky.
ParkovištěKonečně v cíli.Konečně v cíli.Lednicko – valtický areál – jeho historie a cyklotrasaLednicko-valtický areál se stal r. 1996 součástí světového a kulturního dědictví UNESCO. Rozkládá se na ploše 283 km2 na jihu Moravy – v okrese Břeclav. Vznikl v průběhu 18. a 19. století, kdy knížecí rod Lichtenštejnůzde vytvořil přírodní park, jehož součástí jsou různé zámečky, altány, rozhledny, ale také louky, lesy a rybníky. Jedním z důvodů, proč tyto stavbičky vznikali, bylo i zvýšení pracovní příležitosti pro poddané a tím pádem zlepšení jejich sociální situace. Většinu těchto staveb projektoval Josef Hardmuth, který r. 1789 vynalezl tužku, tj. tuhu obalenou dřevem, jak se tehdy říkalo.
Bohužel během 20. století většina malých staveb nebyla využívána, ani opravována, a tak koncem 20. století na většinu z nich byl dost neutěšený pohled. Jen o ty největší skvosty se pečovalo – o zámek v …Lednicko-valtický areál se stal r. 1996 součástí světového a kulturního dědictví UNESCO. Rozkládá se na ploše 283 km2 na jihu Moravy – v okrese Břeclav. Vznikl v průběhu 18. a 19. století, kdy knížecí rod Lichtenštejnůzde vytvořil přírodní park, jehož součástí jsou různé zámečky, altány, rozhledny, ale také louky, lesy a rybníky. Jedním z důvodů, proč tyto stavbičky vznikali, bylo i zvýšení pracovní příležitosti pro poddané a tím pádem zlepšení jejich sociální situace. Většinu těchto staveb projektoval Josef Hardmuth, který r. 1789 vynalezl tužku, tj. tuhu obalenou dřevem, jak se tehdy říkalo.
Bohužel během 20. století většina malých staveb nebyla využívána, ani opravována, a tak koncem 20. století na většinu z nich byl dost neutěšený pohled. Jen o ty největší skvosty se pečovalo – o zámek v …264.1273.4281226.9213.9207205.6204.3204.5202.4197.9195194190.5190193.2197.6211.4214.5216.8200.8212212209.1208.3202.8203.5203217.3209.6202.6202.1204.7202.1200.2188.5196.4187190.5189.1172.7194.4183.7184186.3187.7184182.7179.5169.5169.5168.6169.9167.3174171.1172.5173.6189.2185.4179.8168163.6165.5165.1163.8165.2163165.6166.6174.2179.3174172.9169.9173.4170.2169.6169.6168.2168.2167.4167.4165.4161.7163.3161.2161.7164.1164.1163161.7161.9161.9161.8160.5162.4162.4162.1162.1162162163.5162.9162.9165.3164.6162.3162.3162.8162162163.5163.8162.5162.5162.5163.1162.1162.7166.6166.6170163.4163.4161.6164.3164.3161.9161.9161.9162.8162.4161.6162.4162.4161.2163.3162.7162.7162.2163161.4161.4161.2160.6160.6160.3159.9160.9162162.5170.4169166.8165160161.8162.8163.9161.7160.7161.7163.9160.3159163.3166.4168.4169.4169.3170.2169.2167.4169.9172.9174174179.3174.2166.6166.9166.5166.5166.6166.5167.2183.1168.7167.1170.2170.5170.9171.4172.1171.8168169.8170.3172169.8167.6169.5168.7173.4172.4183.1205.1206.2206.7205.6210.3211.9195.3193.1190.5194195197.9204.5214.3225235.8262.3