Naše výchozí místo Cesta vede dál po silnici téměř po rovině. Cesta vede dál po silnici téměř po rovině. Parkoviště Z parkoviště se vychází vpravo. Na mapě je Z parkoviště se vychází vpravo. Na mapě je tato cesta označená jako Devils Ladder Route. Začíná se pomalu stoupat. Z parkoviště se vychází vpravo. Na mapě je Z parkoviště se vychází vpravo. Na mapě je tato cesta označená jako Devils Ladder Route. Začíná se pomalu stoupat. Na lávce přes říčku Geadach Křižovatka Zprava šikmo přichází cesta na mapě označená stejným názvem. Obě cesty pokračují v přímém směru do mírného kopce. Vlevo občas vidíme potok. Zprava šikmo přichází cesta na mapě označená stejným názvem. Obě cesty pokračují v přímém směru do mírného kopce. Vlevo občas vidíme potok. Kamenitý přechod přes říčku Geadach Najednou je tady spousta vody. Méně nápadná cesta odbočuje vpravo podle pravého přítoku. Naše cesta je víc nápadná, vede prakticky mezi oběma potoky k jezeru Lough Callee. Najednou je tady spousta vody. Méně nápadná cesta odbočuje vpravo podle pravého přítoku. Naše cesta je víc nápadná, vede prakticky mezi oběma potoky k jezeru Lough Callee. Jezero Lough Callee Někde v těchto místech je za námi ta nejlehčí třetina cesty. A před námi je ta nejnamáhavější třetina. Cesta začíná prudce stoupat. Snad se nedá říct ani cesta. Ta se po chvíli ztrácí mezi kameny. Tomuto úseku se říká Ďáblův žebřík Devil´s Ladder. Každý si hledá tu nejvhodnější trasu sám. Šplhá se po kamenech, někdy hodně vysokých, je to však asi bezpečnější, než stoupat na drobící se suť, která se pod námi nebezpečně sesouvá. Mezi tím vším ještě teče potok. Když se však zastavíte a otočíte, tak výhledy zpátky do údolí jsou odměnou. Navíc se po čase na druhé straně cesty vynoří i další jezero Lough Gouragh. Někde v těchto místech je za námi ta nejlehčí třetina cesty. A před námi je ta nejnamáhavější třetina. Cesta začíná prudce stoupat. Snad se nedá říct ani cesta. Ta se po chvíli ztrácí mezi kameny. Tomuto úseku se říká Ďáblův žebřík Devil´s Ladder. Každý si hledá tu nejvhodnější trasu sám. Šplhá se po kamenech, někdy hodně vysokých, je to však asi bezpečnější, než stoupat na drobící se suť, která se pod námi nebezpečně sesouvá. Mezi tím vším ještě teče potok. Když se však zastavíte a otočíte, tak výhledy zpátky do údolí jsou odměnou. Navíc se po čase na druhé straně cesty vynoří i další jezero Lough Gouragh. V sedle Když už se zdá, že to horší být nemůže, jste v sedle. Po kamenech ani vidu, jen tráva a krásné výhledy. Výstup byl náročný, ale nechá se to zvládnout. Zvlášť když je čas a nikdo vás nehoní. Už tady je to nádhera. Vrchol Carrauntoohill je vpravo. To je ta poslední třetina výstupu. Cesta je kamenitá, ale méně náročná, i když přibližně stejně prudká. Vzhledem k tomu, že vrchol máme v mracích, tak to někteří vzdávají a postupují jen největší nadšenci. Mezi ně jsem nepatřila, odpočívali jsme na měkké trávě a kochali se. Když už se zdá, že to horší být nemůže, jste v sedle. Po kamenech ani vidu, jen tráva a krásné výhledy. Výstup byl náročný, ale nechá se to zvládnout. Zvlášť když je čas a nikdo vás nehoní. Už tady je to nádhera. Vrchol Carrauntoohill je vpravo. To je ta poslední třetina výstupu. Cesta je kamenitá, ale méně náročná, i když přibližně stejně prudká. Vzhledem k tomu, že vrchol máme v mracích, tak to někteří vzdávají a postupují jen největší nadšenci. Mezi ně jsem nepatřila, odpočívali jsme na měkké trávě a kochali se. Vrchol 1039 m Na vrcholu byl vztyčen r. 1976 kříž, ale i tam žijí vandalové. V listopadu 2014 byl zničen. Nyní je na vrcholu 5 metrů vysoký ocelový kříž. Zpátky se jde do sedla stejnou cestou. Ještě prý existuje možnost vracet se po neznačené stezce Brother O´Shea´s Gully Route okolo jezera Loch Coimín Uachtair. Ale cesta je prý snad ještě horší než přes Ďáblův žebřík a ještě snáze se po ní bloudí. Na vrcholu byl vztyčen r. 1976 kříž, ale i tam žijí vandalové. V listopadu 2014 byl zničen. Nyní je na vrcholu 5 metrů vysoký ocelový kříž. Zpátky se jde do sedla stejnou cestou. Ještě prý existuje možnost vracet se po neznačené stezce Brother O´Shea´s Gully Route okolo jezera Loch Coimín Uachtair. Ale cesta je prý snad ještě horší než přes Ďáblův žebřík a ještě snáze se po ní bloudí. Opět v sedle Tady jsou dvě možnosti. Nechá se sejít stejnou cestou po Ďáblovu žebříku. Pohodlnější, i když delší je pokračovat rovně směrem k vrcholu Cnoc-na Toine. Tuto cestu jsme z Ďáblova žebříku viděli a mohu ji jen doporučit. Otevírají se z ní další nádherné výhledy. Tady jsou dvě možnosti. Nechá se sejít stejnou cestou po Ďáblovu žebříku. Pohodlnější, i když delší je pokračovat rovně směrem k vrcholu Cnoc-na Toine. Tuto cestu jsme z Ďáblova žebříku viděli a mohu ji jen doporučit. Otevírají se z ní další nádherné výhledy. Odbočka Jen kousek za vrcholem je dobře viditelná odbočka vlevo. Zpočátku je dobře znatelná a poměrně pohodlná. Musím však přiznat, že pak jsme ji ztratili a nějakým způsobem jsme se dostali dolů k jezeru. Cest je tam ve svahu víc, i když ne vždy je mezi kameny vidíte, ale zabloudit se nedá. Jen se musí jít stále z kopce. Pak je vidět i jezero. Toto klesání se nám však zdálo rozhodně bezpečnější. Jen kousek za vrcholem je dobře viditelná odbočka vlevo. Zpočátku je dobře znatelná a poměrně pohodlná. Musím však přiznat, že pak jsme ji ztratili a nějakým způsobem jsme se dostali dolů k jezeru. Cest je tam ve svahu víc, i když ne vždy je mezi kameny vidíte, ale zabloudit se nedá. Jen se musí jít stále z kopce. Pak je vidět i jezero. Toto klesání se nám však zdálo rozhodně bezpečnější. Pod Ďáblovým žebříkem Někde pod Ďáblovým žebříkem jsme se dostali na naší cestu a pokračovali už známým směrem zpátky. Někde pod Ďáblovým žebříkem jsme se dostali na naší cestu a pokračovali už známým směrem zpátky. Odbočka Tady nezapomenout, že se musí odbočit vpravo z kopečka na lávku. Tady nezapomenout, že se musí odbočit vpravo z kopečka na lávku. Parkoviště Tak tady jsme zvládli naprosto nečekaně zabloudit. Širší cesta odbočovala lehce vlevo a my samozřejmě taky. Tím bychom obešli parkoviště a dorazili kdo ví, kam. Naštěstí jsme to zjistili hodně brzy a zvládli vzít správný směr. Tak tady jsme zvládli naprosto nečekaně zabloudit. Širší cesta odbočovala lehce vlevo a my samozřejmě taky. Tím bychom obešli parkoviště a dorazili kdo ví, kam. Naštěstí jsme to zjistili hodně brzy a zvládli vzít správný směr. U autobusu Konečně v cíli naší cesty. Konečně v cíli naší cesty. Výlet na Carrauntoohill, nejvyšší horu Irska Carrauntoohill je nejvyšší vrchol na irském ostrově. Najdeme ho v jihozápadní části ostrova v hrabsství Kerry, stejně jako národní park Killarney. Ten až sem nezasahuje, rozkládá se východně od této hory. Výchozí místo na našich mapách Mapy.cz je poměrně špatně značené, resp. neoznačené. Když jedete z Killarney do Killorglin, tak zhruba 2 km za odbočkou do Milltown odbočíte po okresce na Glencar. Již zde na této křižovatce je i šipka na Carrauntoohill. Zhruba po 10 km je další šipka na Carrauntoohill a ta vás dovede k parkovišti Cronins Yard u malého domku, kde je i občerstvení. Autobusem se však nedostanete až na toto parkoviště, ten nás vysadil zhruba v polovině této… Carrauntoohill je nejvyšší vrchol na irském ostrově. Najdeme ho v jihozápadní části ostrova v hrabsství Kerry, stejně jako národní park Killarney. Ten až sem nezasahuje, rozkládá se východně od této hory. Výchozí místo na našich mapách Mapy.cz je poměrně špatně značené, resp. neoznačené. Když jedete z Killarney do Killorglin, tak zhruba 2 km za odbočkou do Milltown odbočíte po okresce na Glencar. Již zde na této křižovatce je i šipka na Carrauntoohill. Zhruba po 10 km je další šipka na Carrauntoohill a ta vás dovede k parkovišti Cronins Yard u malého domku, kde je i občerstvení. Autobusem se však nedostanete až na toto parkoviště, ten nás vysadil zhruba v polovině této… 127.9 126.3 122.5 127.2 134.6 127.3 130.5 138.5 140.8 147.1 146.6 149.2 149.1 150.2 190.7 190.7 198.7 200.8 213.1 216.5 240.9 263.2 263.2 276.1 288.3 294.9 294.3 297.6 299.5 323.5 329.5 337.5 381 460.8 717 953.2 997.2 941.8 715.9 823.1 817.8 791.3 715.4 593.4 506 500 455.2 375.2 338.7 322 294.1 235.8 155.5 123.9