Hotel Medlov Od hotelu Medlov jsme vyrazili vlevo k Medlovskému rybníku. Od hotelu Medlov jsme vyrazili vlevo k Medlovskému rybníku. Medlovský rybník Zde je možnost táboření. Pokračujeme prakticky rovně přes kopec do Fryšavy. Zde je možnost táboření. Pokračujeme prakticky rovně přes kopec do Fryšavy. Na hlavní silnici Jsme na hlavní silnici, nedaleko zastávky autobusu Fryšava. Po značce odbočujeme vlevo do centra obce. Jsme na hlavní silnici, nedaleko zastávky autobusu Fryšava. Po značce odbočujeme vlevo do centra obce. Fryšava První písemná zmínka o obci je z r. 1560 – podle zápisu v knize svatebních smluv vdával svoji dceru Apolenu sklářský mistr Mates z Fryšavy. Zdejší sklárna patřila mezi nejstarší na Novoměstsku. V polovině 17. století se zde vyrábělo benátské sklo, v r. 1718 sklárna vyhořela. Provoz byl ještě obnoven, ale kolem r. 1729 byla činnost ukončena. Výrobky z této sklárny si můžete prohlédnout v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě. Obec v té době byla součástí novoměstského panství. V r. 1749 získala vlastní pečet a znak. Od 2. poloviny 17. století se v okolí začala těžit železná ruda. Bylo to silné ložisko – těžba vydržela až do 50. let 19. století. Ke konci války zde působily partyzánské skupiny. Dne 9. 5. 1945 zde ještě partyzáni bojovali s ustupujícími Němci – tehdy padlo 12 partyzánů a 5 místních občanů. Pokračujeme dál po žluté značce, ke které se připojila zelená turistická značka. První písemná zmínka o obci je z r. 1560 – podle zápisu v knize svatebních smluv vdával svoji dceru Apolenu sklářský mistr Mates z Fryšavy. Zdejší sklárna patřila mezi nejstarší na Novoměstsku. V polovině 17. století se zde vyrábělo benátské sklo, v r. 1718 sklárna vyhořela. Provoz byl ještě obnoven, ale kolem r. 1729 byla činnost ukončena. Výrobky z této sklárny si můžete prohlédnout v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě. Obec v té době byla součástí novoměstského panství. V r. 1749 získala vlastní pečet a znak. Od 2. poloviny 17. století se v okolí začala těžit železná ruda. Bylo to silné ložisko – těžba vydržela až do 50. let 19. století. Ke konci války zde působily partyzánské skupiny. Dne 9. 5. 1945 zde ještě partyzáni bojovali s ustupujícími Němci – tehdy padlo 12 partyzánů a 5 místních občanů. Pokračujeme dál po žluté značce, ke které se připojila zelená turistická značka. Opouštíme obec Nad Fryšavou (743 m) Žlutá značka odbočuje k Devíti skalám. My jdeme po zelené vlevo. Žlutá značka odbočuje k Devíti skalám. My jdeme po zelené vlevo. U studánky Rozcestí Abychom si trasu jednak trochu zkrátili, ale také abychom se nevraceli stejnou trasou, odbočujeme po neznačené cestě vpravo. Abychom si trasu jednak trochu zkrátili, ale také abychom se nevraceli stejnou trasou, odbočujeme po neznačené cestě vpravo. Pod Fryšavským kopcem Podle mapy by o kousek dál měla být odbočka k prameni Svratky. Na rozcestníku uvedená není, ale jdeme to zkusit. Uvidíme, zda pramen najdeme. Podle mapy by o kousek dál měla být odbočka k prameni Svratky. Na rozcestníku uvedená není, ale jdeme to zkusit. Uvidíme, zda pramen najdeme. Modrá odbočka Povedlo se, nenápadnou šipku vpravo do lesa jsme na druhý pokus našli. Povedlo se, nenápadnou šipku vpravo do lesa jsme na druhý pokus našli. U pramene Svratky Svratka pramení na svahu Křivého Javoru ve výšce 760 m. Její délka je 173,9 km, plocha povodí 7112,79 km2. Na své další trase z obce Cikháj do Jimramova tvoří řeka (až na malé výjimky) historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Nejdřív míří na sever do obce Svratka, kde se stáčí na východ do Jimramova a pak dál na jih přes Brno do Dyje, jejíž to je největší přítok. Svratka pramení na svahu Křivého Javoru ve výšce 760 m. Její délka je 173,9 km, plocha povodí 7112,79 km2. Na své další trase z obce Cikháj do Jimramova tvoří řeka (až na malé výjimky) historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Nejdřív míří na sever do obce Svratka, kde se stáčí na východ do Jimramova a pak dál na jih přes Brno do Dyje, jejíž to je největší přítok. Zase na cestě Už se vracíme. Už se vracíme. Pod Fryšavským kopcem (787 m) Odbočujeme vpravo lesem na kopec Odbočujeme vpravo lesem na kopec Fryšavský kopec (799 m) Zde byl opěrný bod partyzánské brigády. Z turistické trasy odbočujeme cca 200 m k památníku. Zde byl opěrný bod partyzánské brigády. Z turistické trasy odbočujeme cca 200 m k památníku. Památník Zde je deska - památník partyzánské skupiny Mistr Jan Hus. Také je zde malý dřevěný srub, částečně zapuštěný do země. Zde je deska - památník partyzánské skupiny Mistr Jan Hus. Také je zde malý dřevěný srub, částečně zapuštěný do země. Fryšavský kopec Pokračujeme dál po modré turistické značce. Pokračujeme dál po modré turistické značce. Brožova skalka (766 – 786 m) Tato přírodní památka vznikla působením mrazu a vody v chladným obdobích čtvrtohor. Skalní útvar dosahuje výšky až 20 metrů. U jihozápadní stěny přechází v balvanový proud. Na skalách se dochovaly smíšené bukové lesy se smrky a jedlemi. Z trasy je zhruba 200 metrů dlouhá odbočka na skálu, odkud je pěkná vyhlídka - tedy za lepšího počasí, než jsme měli my. Tato přírodní památka vznikla působením mrazu a vody v chladným obdobích čtvrtohor. Skalní útvar dosahuje výšky až 20 metrů. U jihozápadní stěny přechází v balvanový proud. Na skalách se dochovaly smíšené bukové lesy se smrky a jedlemi. Z trasy je zhruba 200 metrů dlouhá odbočka na skálu, odkud je pěkná vyhlídka - tedy za lepšího počasí, než jsme měli my. Vyhlídka Na cestě u odpočivadla Vycházíme z lesa a dále jdeme po zpevněné polní cestě, Vycházíme z lesa a dále jdeme po zpevněné polní cestě, Na hlavní silnici Bohužel nyní musíme kousek po silnici. Takže opatrně. Bohužel nyní musíme kousek po silnici. Takže opatrně. Zastávka autobusu Tři Studně Z hlavní silnice odbočuje do obce Tři Studně Z hlavní silnice odbočuje do obce Tři Studně Hotel U Loubů Zde je první možnost občerstvení v obci Tři studně. Zde je první možnost občerstvení v obci Tři studně. Tři Studně - rozcestí Rovně by to bylo už do našeho hotelu. Budete-li pokračovat ještě kousek po modré, dostanete se k druhému možnému občerstvení - do Krčmy na Náměstí. Rovně by to bylo už do našeho hotelu. Budete-li pokračovat ještě kousek po modré, dostanete se k druhému možnému občerstvení - do Krčmy na Náměstí. Krčma na Náměstí Zde je velice příjemné posezení - venku i uvnitř. Zde je velice příjemné posezení - venku i uvnitř. Tři Studně - rozcestí Nyní už skutečně odbočujeme vpravo a po zelené směřujeme do Medlova Nyní už skutečně odbočujeme vpravo a po zelené směřujeme do Medlova U rybníka Sykavec Kousek za benzínovou pumpou, před rybníkem Sykovcem odbočujeme ze silnice vlevo. Kousek za benzínovou pumpou, před rybníkem Sykovcem odbočujeme ze silnice vlevo. Medlovský rybník Jsme zpátky u rybníka, hotel už máme na dohled. Jsme zpátky u rybníka, hotel už máme na dohled. Hotel Medlov Konečně v cíli. Konečně v cíli. Českomoravská vysočina - Medlov - Fryšava - pramen Svratky - Tři Studně - Medlov Asi 14 km dlouhá okružní trasa v severovýchodní části Českomoravské vysočiny. S občerstvením na trase je to však horší. Vyrazili jsme od hotelu ##:a href="//www.turistika.cz/mista/medlov--1":##Medlov##:/a:##, kde jsme se na pár dnů ubytovali. Jediné občerstvení, na které jsme narazili, bylo v malé obci Tři Studně. Kromě velikého hotelu U Loubů, jsme o kousek dál objevili příjemné posezení v Krčmě na Náměstí. I tam je možnost venkovního sezení.  Za hezkého počasí to může být nádherná procházka, převýšení není náročné, takže cesta pohodová. My jsme tam byli o velikonocích, ještě byla zima, občas ještě ležel rozbředlý sníh, navíc celé dopoledne mrholilo. Ale i tak jsme si to užili. Jen výhledy bohužel nebyly nic moc. Asi 14 km dlouhá okružní trasa v severovýchodní části Českomoravské vysočiny. S občerstvením na trase je to však horší. Vyrazili jsme od hotelu ##:a href="//www.turistika.cz/mista/medlov--1":##Medlov##:/a:##, kde jsme se na pár dnů ubytovali. Jediné občerstvení, na které jsme narazili, bylo v malé obci Tři Studně. Kromě velikého hotelu U Loubů, jsme o kousek dál objevili příjemné posezení v Krčmě na Náměstí. I tam je možnost venkovního sezení.  Za hezkého počasí to může být nádherná procházka, převýšení není náročné, takže cesta pohodová. My jsme tam byli o velikonocích, ještě byla zima, občas ještě ležel rozbředlý sníh, navíc celé dopoledne mrholilo. Ale i tak jsme si to užili. Jen výhledy bohužel nebyly nic moc. 720 716.5 718 718.6 730 754.6 735 719.1 708 710.4 710.2 709.8 715.4 723.8 730.7 738.4 748.7 755.6 761.6 767.1 789.8 796.4 785.3 780.6 797.8 792.9 786.8 793.8 797.8 797.5 801.2 805.6 808 809.2 811.8 813.2 811.8 809.2 809.5 809.5 809.7 806.3 802 797.2 792.9 784.9 783.2 782.2 783.1 785.7 788.3 788.9 784.4 781.2 780.7 782.6 784.4 785.1 785 784.3 782.3 785.5 788.3 788.5 788.3 786.9 781.1 778 777 776.2 775.3 776.6 778 774.7 772.1 760 745.6 744.1 739 736.8 729.8 727.6 729.5 730.8 733.7 729.6 734.2 730.2 730.9 729.1 728.6 739.8 736.1 731.2 726.7 724.2 726.3 719 714.5 712.6 714.6 718.1