okolí Bilichova Vyrazili jsme po Toulavé kameře 21.3.2010, počasí bylo střídavě oblačno, ale nám to nějak nevadilo. Zaparkovat v Bilichově byl trochu problém, ale zvládl jsem to. Potom už jen najít modrou značku, po které jsme vyráželi. I ta byla nalezena záhy. Zamířili jsme k jihozápadu. Cesta vedla kousek přes pole, potom jsme se vnořili do lesů. Bylo (ač tomu datum neodpovídá) časné předjaří, cestou k rezervaci Na Pilavě jsme občas dost brodili vodou z tajícího sněhu. Taky dřevaři se, jak je poslední dobou zvykem, na cestě podepsali. Až u rezervace začala být cesta příjemnější. Tam nesmějí. Ještě nic nerostlo, ale bučina je to pěkná. Za rezervací cesta odbočila ostře k jihu, do kopce, i les se trochu změnil. I houby se v této časné době objevily. Na kopci jsme se zase stočili k západu a šli jsme po hřebeni výběžku pohoří Vyrazili jsme po Toulavé kameře 21.3.2010, počasí bylo střídavě oblačno, ale nám to nějak nevadilo. Zaparkovat v Bilichově byl trochu problém, ale zvládl jsem to. Potom už jen najít modrou značku, po které jsme vyráželi. I ta byla nalezena záhy. Zamířili jsme k jihozápadu. Cesta vedla kousek přes pole, potom jsme se vnořili do lesů. Bylo (ač tomu datum neodpovídá) časné předjaří, cestou k rezervaci Na Pilavě jsme občas dost brodili vodou z tajícího sněhu. Taky dřevaři se, jak je poslední dobou zvykem, na cestě podepsali. Až u rezervace začala být cesta příjemnější. Tam nesmějí. Ještě nic nerostlo, ale bučina je to pěkná. Za rezervací cesta odbočila ostře k jihu, do kopce, i les se trochu změnil. I houby se v této časné době objevily. Na kopci jsme se zase stočili k západu a šli jsme po hřebeni výběžku pohoří