1. Zbojnický dvůr NS samozřejmě začíná na salaši Zbojská, kde je úvodní tabule. Odchází se po červené ve směru Báňová, tj. přes silnici a po cestě na louce do kopečka. NS samozřejmě začíná na salaši Zbojská, kde je úvodní tabule. Odchází se po červené ve směru Báňová, tj. přes silnici a po cestě na louce do kopečka. Jakub Surovec Na kopečku jen kousek od cesty je dřevěný Jakub Surovec v nadživotní velikosti, jak shlíží do svého údolí. Pokračuje se ještě kousek dál k lesu, stále ve stejném směru. Na kopečku jen kousek od cesty je dřevěný Jakub Surovec v nadživotní velikosti, jak shlíží do svého údolí. Pokračuje se ještě kousek dál k lesu, stále ve stejném směru. 2. Remetisko Další tabule je na kraji lesa. Remetisko je vrch, který místní spojují s tajemným mnichem, který tam dřív žil. Svahy kopce spadají na jedné straně k sedlu Zbojská, na druhé straně do Čertovy doliny, kudy později vede tato naučná stezka. Do skal tohoto vrchu je vysekaná trať pro zdejší vláček - ozubnici i silnice, kterou místní nazývají Masarykova silnice. Už tady se nám podařilo zabloudit. Koukli jsme na směrovku a vyrazili podle kraje lesa po široké cestě. To byla chyba. Zbojnický úzký chodníček vedl jen o kousek dál lesem a je značen klasickým zeleným značením naučných stezek. Další tabule je na kraji lesa. Remetisko je vrch, který místní spojují s tajemným mnichem, který tam dřív žil. Svahy kopce spadají na jedné straně k sedlu Zbojská, na druhé straně do Čertovy doliny, kudy později vede tato naučná stezka. Do skal tohoto vrchu je vysekaná trať pro zdejší vláček - ozubnici i silnice, kterou místní nazývají Masarykova silnice. Už tady se nám podařilo zabloudit. Koukli jsme na směrovku a vyrazili podle kraje lesa po široké cestě. To byla chyba. Zbojnický úzký chodníček vedl jen o kousek dál lesem a je značen klasickým zeleným značením naučných stezek. Jeskyně Cesta nás dovedla k jeskyni, která byla r. 2010 vyčištěna. Je dlouhá asi 12 metrů, na konci je malá síňka. Ukrývaly se v ní drobné šelmy, zejména lišky. Cestička prudce uhýbá vpravo z kopečka. Cesta nás dovedla k jeskyni, která byla r. 2010 vyčištěna. Je dlouhá asi 12 metrů, na konci je malá síňka. Ukrývaly se v ní drobné šelmy, zejména lišky. Cestička prudce uhýbá vpravo z kopečka. 3. Polovníctvo Najít tuto tabuli byl malinký problém. Cesta vyšla z lesa na louku, kde se najednou rozdělila. Rovně vedla k potůčku, druhá - ta správná vede vlevo, i když také k potoku. Kromě zbojníků tu žila i spousta zvěře, medvědi, jeleni, rysi, vlci, které mimo jiné odchytávali i pytláci. Nyní je zvěř chráněna stejně jako celá oblast. Cesta pokračuje dál podle potoka. Najít tuto tabuli byl malinký problém. Cesta vyšla z lesa na louku, kde se najednou rozdělila. Rovně vedla k potůčku, druhá - ta správná vede vlevo, i když také k potoku. Kromě zbojníků tu žila i spousta zvěře, medvědi, jeleni, rysi, vlci, které mimo jiné odchytávali i pytláci. Nyní je zvěř chráněna stejně jako celá oblast. Cesta pokračuje dál podle potoka. 4. Lesníctvo Dříve zde všude byly hluboké lesy, kde cesty střežili pouze zbojníci. Páni z toho byli nešťastní a mysleli si, že když oblast osídlí, zbojníky vyženou. Tak vznikla obec Pohronská Polhora. I dnes jsou v lesích více jak sto let staré jedle, smrky, buky, javory, lípy, ..... Dříve zde všude byly hluboké lesy, kde cesty střežili pouze zbojníci. Páni z toho byli nešťastní a mysleli si, že když oblast osídlí, zbojníky vyženou. Tak vznikla obec Pohronská Polhora. I dnes jsou v lesích více jak sto let staré jedle, smrky, buky, javory, lípy, ..... Na silnici Cesta vás vyvede z lesa na silnici do Tisovce na tzv. Masarykovu silnici. Když jsme tady procházeli, bylo to velké staveniště, dělali novou silnici. Takže to byl další problém, kudy pokračovat. Cesta však vede podle potoka téměř přímo přes silnici a pokračuje dál až pod železniční most. Cesta vás vyvede z lesa na silnici do Tisovce na tzv. Masarykovu silnici. Když jsme tady procházeli, bylo to velké staveniště, dělali novou silnici. Takže to byl další problém, kudy pokračovat. Cesta však vede podle potoka téměř přímo přes silnici a pokračuje dál až pod železniční most. 5. Zubačka Tabuli najdete u kamenného pilíře mostu. Trať vznikla v 19. století, kdy se zde rozvíjela výroba železa. Zajišťovala přepravu surového železa z železáren v Tisovci do oceláren v Podbrezové. Kvůli velkému sklonu tratě bylo nutno na 5,8 km dlouhém úseku (z Pohronské Polhory přes Zbojskou do Bánova) použít ozubnicový systém. Údolí se překonává pomocí dvou obrovských viaduktů a několika tunelů. Jsme pod Čertovo viaduktem, trať ve výšce 31 m byla postavena na kamenných pilířích r. 1896. Nákladní doprava na této trati skončila r. 1966, když ukončila svoji výrobu tisovecká železárna. Trať je zapsána v seznamu technických památek. Cesta pokračuje zhruba stejným směrem podle potoka. Tabuli najdete u kamenného pilíře mostu. Trať vznikla v 19. století, kdy se zde rozvíjela výroba železa. Zajišťovala přepravu surového železa z železáren v Tisovci do oceláren v Podbrezové. Kvůli velkému sklonu tratě bylo nutno na 5,8 km dlouhém úseku (z Pohronské Polhory přes Zbojskou do Bánova) použít ozubnicový systém. Údolí se překonává pomocí dvou obrovských viaduktů a několika tunelů. Jsme pod Čertovo viaduktem, trať ve výšce 31 m byla postavena na kamenných pilířích r. 1896. Nákladní doprava na této trati skončila r. 1966, když ukončila svoji výrobu tisovecká železárna. Trať je zapsána v seznamu technických památek. Cesta pokračuje zhruba stejným směrem podle potoka. Nenápadná odbočka Tuto odbočku jsme málem minuli. Cesta lesem podle potoka byla příjemná. Najednou jsem si vlevo za potokem všimla informační tabule. Takže kousek zpátky a přes potok. Tuto odbočku jsme málem minuli. Cesta lesem podle potoka byla příjemná. Najednou jsem si vlevo za potokem všimla informační tabule. Takže kousek zpátky a přes potok. 6. Čertova dolina Čertova dolina je jednou z dolin, kde se zbojníci ukrývali. Je špatně přístupná, plná skalisek, tmavých soutěsek. Lidé tam neradi chodili, o dolině se vyprávěly strašidelné příhody. A přesně to vyhovovalo zbojníkům. Cesta se vzdaluje od potoka a vede vzhůru do kopce. Cestou se jsme minuli šipku vlevo do Čertovy doliny. Nějak jsme si nevšimli, že tam vede i naučná stezka, a pokračovali dál vzhůru. Tentokrát jsme udělali dobře. Čertova dolina je jednou z dolin, kde se zbojníci ukrývali. Je špatně přístupná, plná skalisek, tmavých soutěsek. Lidé tam neradi chodili, o dolině se vyprávěly strašidelné příhody. A přesně to vyhovovalo zbojníkům. Cesta se vzdaluje od potoka a vede vzhůru do kopce. Cestou se jsme minuli šipku vlevo do Čertovy doliny. Nějak jsme si nevšimli, že tam vede i naučná stezka, a pokračovali dál vzhůru. Tentokrát jsme udělali dobře. Čertova jeskyně Po chvíli poměrně prudkého a krkolomného stoupání, posilňováni nádhernými zralými malinami, jsme došli na planinku před jeskyní. Cesta tady končila. Čertova jeskyně je přírodní památka. Je dlouhá 232 metrů, má několik pater a zajímavou výzdobu. Byly tam nalezeny důkazy antropologického vývoje. Jeskyně je pro veřejnost uzavřená. Takže hezky stejnou cestou opatrně zpátky a vydat se ve směru šipky do Čertovy doliny. Po chvíli poměrně prudkého a krkolomného stoupání, posilňováni nádhernými zralými malinami, jsme došli na planinku před jeskyní. Cesta tady končila. Čertova jeskyně je přírodní památka. Je dlouhá 232 metrů, má několik pater a zajímavou výzdobu. Byly tam nalezeny důkazy antropologického vývoje. Jeskyně je pro veřejnost uzavřená. Takže hezky stejnou cestou opatrně zpátky a vydat se ve směru šipky do Čertovy doliny. Do Čertovy doliny Zhruba uprostřed doliny to byl ten nejhorší úsek, ale závěr doliny ten nejhezčí. Začátek byl fajn, bylo na co se dívat, ale pak se nějak cesta ztrácela. Kdesi vpravo nad potokem se zdálo, že nějaká cestička vede, ale když přestala být schůdná, raději jsme se vrátili dolů ke korytu potoka. Nějakou stopu jsme tam zahlédli, tak jsme se vydali pro změnu korytem. Potok byl naštěstí téměř bez vody. A to byla ta správná cesta tiesňavou. Najednou jsme objevili žebříky, vodopády, klády s vysekanými schůdky, prostě malý Slovenský ráj, prostě paráda. A pak ještě kousek do prudkého kopce a najednou jsme byli na planině. Zhruba uprostřed doliny to byl ten nejhorší úsek, ale závěr doliny ten nejhezčí. Začátek byl fajn, bylo na co se dívat, ale pak se nějak cesta ztrácela. Kdesi vpravo nad potokem se zdálo, že nějaká cestička vede, ale když přestala být schůdná, raději jsme se vrátili dolů ke korytu potoka. Nějakou stopu jsme tam zahlédli, tak jsme se vydali pro změnu korytem. Potok byl naštěstí téměř bez vody. A to byla ta správná cesta tiesňavou. Najednou jsme objevili žebříky, vodopády, klády s vysekanými schůdky, prostě malý Slovenský ráj, prostě paráda. A pak ještě kousek do prudkého kopce a najednou jsme byli na planině. 7. Ovčiarstvo a zbojníci Po příjemném chladu v lese u potoka a v soutěskách jsme se ocitli na planině a u poslední informační tabule. Tady najednou bylo vedro k padnutí. Ovce se zde pasou od 15. století, kdy se sem začali stěhovat Valaši. Z mléka se vyráběly sýry, zpracovávala se vlna, kůže, obchodovalo se i s masem. Přes hory vznikla obchodní stezka a téměř současně se rozmohlo i zbojnictví. Ovce se zde chovají stále, i ty sýry se vyrábějí. A když tu nejsou živí zbojníci, mají tady aspoň zbojnickou stezku. Dál se už nedalo zabloudit. Byla tu jen jediná cesta. Po příjemném chladu v lese u potoka a v soutěskách jsme se ocitli na planině a u poslední informační tabule. Tady najednou bylo vedro k padnutí. Ovce se zde pasou od 15. století, kdy se sem začali stěhovat Valaši. Z mléka se vyráběly sýry, zpracovávala se vlna, kůže, obchodovalo se i s masem. Přes hory vznikla obchodní stezka a téměř současně se rozmohlo i zbojnictví. Ovce se zde chovají stále, i ty sýry se vyrábějí. A když tu nejsou živí zbojníci, mají tady aspoň zbojnickou stezku. Dál se už nedalo zabloudit. Byla tu jen jediná cesta. U bači Po pěšině jsme došli k chaloupce, kde přebývá bača. Mysleli jsme, že se s ním dáme do řeči, ale skoro ani na pozdrav neodpověděl, tak jsme raději šli dál. Vede okolo něho prašná silnice, takže doleva a na Zbojskou. Po pěšině jsme došli k chaloupce, kde přebývá bača. Mysleli jsme, že se s ním dáme do řeči, ale skoro ani na pozdrav neodpověděl, tak jsme raději šli dál. Vede okolo něho prašná silnice, takže doleva a na Zbojskou. Zbojnický dvůr Jsme v cíli, spokojení, že jsme to zvládli, že jsme se úplně neztratili. Ale také hladoví. Na trasu dlouhou 4 km jsem si vzala jen trochu pití, Ota ani to ne. Jenže se nám to trochu protáhlo. Vrátili jsme se skoro za tři hodiny. Ale prozkoumali jsme při tom i stavbu silnice (Otu vždycky všechny stavby moc zajímají a stavaři nás ze staveniště nevyhazovali), poctivě jsme si pročetli všechny informační tabule a samozřejmě jsme ani nepospíchali. Vlastně svačili jsme - otrhali jsme všechny maliny cestou k jeskyni. Jsme v cíli, spokojení, že jsme to zvládli, že jsme se úplně neztratili. Ale také hladoví. Na trasu dlouhou 4 km jsem si vzala jen trochu pití, Ota ani to ne. Jenže se nám to trochu protáhlo. Vrátili jsme se skoro za tři hodiny. Ale prozkoumali jsme při tom i stavbu silnice (Otu vždycky všechny stavby moc zajímají a stavaři nás ze staveniště nevyhazovali), poctivě jsme si pročetli všechny informační tabule a samozřejmě jsme ani nepospíchali. Vlastně svačili jsme - otrhali jsme všechny maliny cestou k jeskyni. Muráňská planina - sedlo Zbojská - naučná stezka zbojníka Jakuba Surovce Při naší dovolené na Slovensku jsme zajeli i do salaše Zbojská v národním parku Muráňská planina. Samozřejmě jsme museli vyrazit na výlet - na naučnou stezku, která nás skutečně zaujala. Naučná stezka měří 4 km, je vedena divokou přírodou v okolí sedla Zbojská, vlastně takovou, kudy dřív chodívali zbojníci. Vede lesem, přes louky, podél potoka, příp. korytem potoka, po rovině i do kopce, dokonce určité úseky v soutěsce je nutno zdolat po kratších žebřících. Je zaměřena na… Při naší dovolené na Slovensku jsme zajeli i do salaše Zbojská v národním parku Muráňská planina. Samozřejmě jsme museli vyrazit na výlet - na naučnou stezku, která nás skutečně zaujala. Naučná stezka měří 4 km, je vedena divokou přírodou v okolí sedla Zbojská, vlastně takovou, kudy dřív chodívali zbojníci. Vede lesem, přes louky, podél potoka, příp. korytem potoka, po rovině i do kopce, dokonce určité úseky v soutěsce je nutno zdolat po kratších žebřících. Je zaměřena na… 748.2 741 732.1 729.8 731.2 735.8 744.5 748.9 759.2 761.7 760.7 761.9 768.9 774.9 791 767.3 754.8 750.3 738.9 734.9 723.2 694 653 636.4 639.3 685.2 651 665.2 687.8 696.4 706.9 726.8 767.3 757.3 757.3 750.3 756.8 766 773.7 772.8 747.9 741.5 748