Prosiek - parkoviště Na konci obce je placené parkoviště. Vzhledem k tomu, že je zde i kemp, tak za 2 Eura jsou k dispozici toalety i pitná voda. K parkovnému jsme obdrželi mapku naučné stezky. Je zde i bufet. K začátku naučné stezky se pokračuje kousek po silnici. Na konci obce je placené parkoviště. Vzhledem k tomu, že je zde i kemp, tak za 2 Eura jsou k dispozici toalety i pitná voda. K parkovnému jsme obdrželi mapku naučné stezky. Je zde i bufet. K začátku naučné stezky se pokračuje kousek po silnici. Zastavení 1. - Prosiečná dolina Ma kraji lesa na začátku Prosiecké doliny je vstupní panel s podrobnější mapou i zajímavými informacemi o naučné stezce a jejím okolí. Prosiecká dolina je považována za nejkrásnější dolinu. Vyhloubil ji potok Prosiečanka. Její celková délka je 3,5 km, široká je místy jen několik desítek metrů, hluboká je 450 – 600 metrů. Jsou tam pestré krasové útvary, rozmanitá květena. Jak jsme se od místních dozvěděli, je průchod dolinou z toho rozcestí hezčí. Naskýtají se zajímavější pohledy. Ma kraji lesa na začátku Prosiecké doliny je vstupní panel s podrobnější mapou i zajímavými informacemi o naučné stezce a jejím okolí. Prosiecká dolina je považována za nejkrásnější dolinu. Vyhloubil ji potok Prosiečanka. Její celková délka je 3,5 km, široká je místy jen několik desítek metrů, hluboká je 450 – 600 metrů. Jsou tam pestré krasové útvary, rozmanitá květena. Jak jsme se od místních dozvěděli, je průchod dolinou z toho rozcestí hezčí. Naskýtají se zajímavější pohledy. Zastavení 2. - Vrata a vyvěračky Téměř hned u vstupu do doliny je soutěska Vrata . Ve skalách jsou vytvořené jeskyně. V době vlhka by zde měla vyvěrat krasová voda. Potok Prosiečanka po pár metrech mizí v hlubině, znovu se s ním prý setkáme u vodopádu. V deštivém období teče potok i po povrchu. Pak je cesta bez pořádých bot téměř neprůchodná. Cesta vede korytem tohoto dnes vyschlého potoka. Téměř hned u vstupu do doliny je soutěska Vrata . Ve skalách jsou vytvořené jeskyně. V době vlhka by zde měla vyvěrat krasová voda. Potok Prosiečanka po pár metrech mizí v hlubině, znovu se s ním prý setkáme u vodopádu. V deštivém období teče potok i po povrchu. Pak je cesta bez pořádých bot téměř neprůchodná. Cesta vede korytem tohoto dnes vyschlého potoka. Zastavení 3. - Půda a rostlinstvo Zastavení 4. - Lesy a živočišstvo Cesta vede lesem po svahu údolí. Po nádherném začátku se jedná o trochu nudnější úsek. Údolí je poměrně široké, výhledy se nemění, navíc les je zde po polomech poměrně zničený. Cesta vede lesem po svahu údolí. Po nádherném začátku se jedná o trochu nudnější úsek. Údolí je poměrně široké, výhledy se nemění, navíc les je zde po polomech poměrně zničený. Zastavení 5. - Rozcestí, Červené písky a Sokol Zde je možno si odpočinout nebo absolvovat odbočku k vodopádu. Zvládli jsme obojí. Bohužel v tomto období horka a sucha je vodopád bez vody. Ale i tak stojí za to se k vodopádu zajít se podívat. Není to daleko a skalní útvary jsou skutečně zajímavé. Následuje nejzajímavější úsek, prochází se soutěskou se žebříky a řetězy. Zde je možno si odpočinout nebo absolvovat odbočku k vodopádu. Zvládli jsme obojí. Bohužel v tomto období horka a sucha je vodopád bez vody. Ale i tak stojí za to se k vodopádu zajít se podívat. Není to daleko a skalní útvary jsou skutečně zajímavé. Následuje nejzajímavější úsek, prochází se soutěskou se žebříky a řetězy. Zastavení 6. - Svorad Před námi se objevila nádherná planinka na Svoradě. Podle mapy by zde měla být možnost odbočit po zelené na Prosečnou. Výstup je dlouhý a poměrně prudký, ale výhledy na Liptovskou kotlinu prý nádherné. Zde na tabuli píšou, že tento výstup je možný pouze dočasně, víc neupřesňují. Jediné jisté je, že nyní na rozcestníku směrovka na Prosečnou není. Před námi se objevila nádherná planinka na Svoradě. Podle mapy by zde měla být možnost odbočit po zelené na Prosečnou. Výstup je dlouhý a poměrně prudký, ale výhledy na Liptovskou kotlinu prý nádherné. Zde na tabuli píšou, že tento výstup je možný pouze dočasně, víc neupřesňují. Jediné jisté je, že nyní na rozcestníku směrovka na Prosečnou není. Louky Jdeme po loukách s nádherným výhledem. Je tady nádherně, přesně tohle je pastva pro oči. Jdeme po loukách s nádherným výhledem. Je tady nádherně, přesně tohle je pastva pro oči. Zastavení 7. - Velké Borové, Malé Borové, Hury, topografie Na chvíli v civilizaci. Jsme u hřbitova, ale hlavně u hostince Borovec. Točí Zlatého bažanta a žízeň je veliká. Na chvíli v civilizaci. Jsme u hřbitova, ale hlavně u hostince Borovec. Točí Zlatého bažanta a žízeň je veliká. Zastavení 8. - NPR Kvačianská dolina, soutěska Borovianky a Ráztoka Cesta sem vedla z kopce podle říčky Borovianky, která opět neměla vodu. Škoda, bylo vidět, že voda zde vytváří kotle, v některých ještě voda zbyla. Touto soutěskou vstupujeme do Kvačianské doliny, národní přírodní rezervace – ta byla vyhlášená už r. 1967. V této dolině jsou skalní útvary, ale i zachované lesní společenství. Cesta sem vedla z kopce podle říčky Borovianky, která opět neměla vodu. Škoda, bylo vidět, že voda zde vytváří kotle, v některých ještě voda zbyla. Touto soutěskou vstupujeme do Kvačianské doliny, národní přírodní rezervace – ta byla vyhlášená už r. 1967. V této dolině jsou skalní útvary, ale i zachované lesní společenství. Zastavení 9. - Oblazy - mlýny Postupně se stékají tři potoky Borovianka, Ráztocký potok a největší Kvačianka, takže když jsme došli na Oblazy, bylo najednou vody dost. Stojí zde dva mlýny. První - horní Gejdošovský mlýn je zavřený, pravděpodobně je před rekonstrukcí. Byl postavený v 1. polovině 19. století dnešní obcí Malé Borové. Druhý dolní Brunčiakovský mlýn je funkční. Je ze stejné doby, původně si ho postavila ho obec Velké Borové. Podle původních plánů ho téměř znova postavila parta nadšenců. Původní jsou téměř jen základy. Okolo mlýna je několik informačních tabulí o historii mlýna, o vodním kole, pile, mlýnici a mlecím stroji a a o řadě dalších zajímavostí. Je zcela funkční a volně přístupný, každý si může prohlédnout, co ho zajímá a libovolně přispět do kasičky nebo si zakoupit nějaké upomínkové předměty, pohledy a tímto způsobem taky přispět. Od mlýna vede cesta do obce Huty, naučná stezka stoupá vpravo do prudkého kopce po červené značce, která sem přišla právě z obce Huty. Zajímavostí je, že v těchto… Postupně se stékají tři potoky Borovianka, Ráztocký potok a největší Kvačianka, takže když jsme došli na Oblazy, bylo najednou vody dost. Stojí zde dva mlýny. První - horní Gejdošovský mlýn je zavřený, pravděpodobně je před rekonstrukcí. Byl postavený v 1. polovině 19. století dnešní obcí Malé Borové. Druhý dolní Brunčiakovský mlýn je funkční. Je ze stejné doby, původně si ho postavila ho obec Velké Borové. Podle původních plánů ho téměř znova postavila parta nadšenců. Původní jsou téměř jen základy. Okolo mlýna je několik informačních tabulí o historii mlýna, o vodním kole, pile, mlýnici a mlecím stroji a a o řadě dalších zajímavostí. Je zcela funkční a volně přístupný, každý si může prohlédnout, co ho zajímá a libovolně přispět do kasičky nebo si zakoupit nějaké upomínkové předměty, pohledy a tímto způsobem taky přispět. Od mlýna vede cesta do obce Huty, naučná stezka stoupá vpravo do prudkého kopce po červené značce, která sem přišla právě z obce Huty. Zajímavostí je, že v těchto… Vyhlídka Malý Roháč Poslední možnost širokých výhledů do Kvačianské doliny. Další cesta vede převážně lesními úseky. Poslední možnost širokých výhledů do Kvačianské doliny. Další cesta vede převážně lesními úseky. Zastavení 10. Roháč - cesta, rostlinstvo a živočišstvo Cesta pokračuje po bývalé státní silnici, která ještě v r. 1980 prý fungovala jako jediná spojnice mezi obcemi Kvačany a Huty. Prý tam zpočátku jezdily jen koňské potahy, později však i náklaďáky. Jen trochu nechápeme, jak do těch kopců auta mohla vyjet. Roháč (817 m.n.m.) je nejvyšší místo na této silnici. Na cestě je občas vidět zbytek patníků. Cesta pokračuje po bývalé státní silnici, která ještě v r. 1980 prý fungovala jako jediná spojnice mezi obcemi Kvačany a Huty. Prý tam zpočátku jezdily jen koňské potahy, později však i náklaďáky. Jen trochu nechápeme, jak do těch kopců auta mohla vyjet. Roháč (817 m.n.m.) je nejvyšší místo na této silnici. Na cestě je občas vidět zbytek patníků. Zastavení 11. - Před Kvačianskou dolinou Vzhledem k tomu, že vstup na naučnou stezku je možný i od Kvačan, je toto stanoviště nazváno před Před Kvačianskou dolinou. Pro nás to však znamená konec Kvačianské doliny. Je zde parkoviště a občerstvení. Nyní jsou dvě možnosti, jak dojít do Prosieku. Tady bych řekla, že značení nám nebylo moc jasné, proto jsme zvolili první variantu. Nechá se jít po žluté turistické značce. Ta odbočuje vpravo ještě před obcí. Jsou z ní krásné výhledy, ale zbytečně se jde do kopce, aby se pak zase mohlo klesnout. Naučná stezka pravděpodobně pokračuje rovně přes obec Kvačany okolo Kvačianského minipivovaru, odbočuje po silnici za obcí až do Dielca, kde je vyhlídka a kde se sejde s naší žlutou turistickou značkou. V pivovaře jsme už byli, pivo mají dobré, ale veškeré ceny piva i jídla se nám zdály vysoké. Takže nám naše varianta vyhovovala. Raději jdeme přírodou než po silnici. Vzhledem k tomu, že vstup na naučnou stezku je možný i od Kvačan, je toto stanoviště nazváno před Před Kvačianskou dolinou. Pro nás to však znamená konec Kvačianské doliny. Je zde parkoviště a občerstvení. Nyní jsou dvě možnosti, jak dojít do Prosieku. Tady bych řekla, že značení nám nebylo moc jasné, proto jsme zvolili první variantu. Nechá se jít po žluté turistické značce. Ta odbočuje vpravo ještě před obcí. Jsou z ní krásné výhledy, ale zbytečně se jde do kopce, aby se pak zase mohlo klesnout. Naučná stezka pravděpodobně pokračuje rovně přes obec Kvačany okolo Kvačianského minipivovaru, odbočuje po silnici za obcí až do Dielca, kde je vyhlídka a kde se sejde s naší žlutou turistickou značkou. V pivovaře jsme už byli, pivo mají dobré, ale veškeré ceny piva i jídla se nám zdály vysoké. Takže nám naše varianta vyhovovala. Raději jdeme přírodou než po silnici. Zastavení 12. - Vyhlídka z Dielca Pěkná vyhlídka na přehradu Liptovská Mara a panorama Nízkých Tater. Pokud jdete po žluté, je přímo na trase, pokud se šlo přes obec a nahoru, může se stát, že toto zastavení podejdete. Je nutno vystoupat až nahoru k lesu. Pěkná vyhlídka na přehradu Liptovská Mara a panorama Nízkých Tater. Pokud jdete po žluté, je přímo na trase, pokud se šlo přes obec a nahoru, může se stát, že toto zastavení podejdete. Je nutno vystoupat až nahoru k lesu. Zastavení 13. - Dolinka Kamenná - Kelti v Kvačanech Vedle žlutě značené cesty jsou patrné zbytky kamenných teras, na kterých Kelti měli vybudovanou osadu. Pokud se vydáte vlevo po cyklotrase, půjdete z prudšího kopce, budete dole dřív, ale tyto kamenné zbytky neuvidíte. Vedle žlutě značené cesty jsou patrné zbytky kamenných teras, na kterých Kelti měli vybudovanou osadu. Pokud se vydáte vlevo po cyklotrase, půjdete z prudšího kopce, budete dole dřív, ale tyto kamenné zbytky neuvidíte. Zastavení 1. - Prosiečná dolina Jsme téměř u cíle - na začátku Prosiečné doliny. Už nám zbývá jen kousek k autu. Jsme téměř u cíle - na začátku Prosiečné doliny. Už nám zbývá jen kousek k autu. Prosiek - parkoviště Konec našeho putování. Konec našeho putování. Naučná stezka Prosiecka a Kvačianska dolina Tato naučná stezka spojuje dvě doliny v oblasti Chočských vrchů. Celá okružní stezka měří 17 km s převýšením 350 m. Tvrdí, že přejít se nechá za 6 – 7 hodin. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to tak je. Vrátili jsme se skoro za 7,5 hodiny. Četli jsme si všech 13 informačních panelů, kochali se, fotili, 2x jsme si dali pauzu na pivo, prošli si poctivě mlýn a samozřejmě jsme si dali i dvě pauzy na svačinu. Cestu jsme si užívali, neměli jsme proč spěchat. Naučná stezka začíná v Prosieku, nechá se k ní připojit i z obce ##:a href="//www.turistika.cz/mista/velke-borove":##Velké Borové##:/a:## nebo z Kvačian. Dokonce píšou, že je možné začít i v obci Huta, ale z této strany se asi ještě musí jít kus pěšky. Pravděpodobně se autem nedá moc k naučné stezce přiblížit, ale údajně i tam je vstupní panel.   Tato naučná stezka spojuje dvě doliny v oblasti Chočských vrchů. Celá okružní stezka měří 17 km s převýšením 350 m. Tvrdí, že přejít se nechá za 6 – 7 hodin. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to tak je. Vrátili jsme se skoro za 7,5 hodiny. Četli jsme si všech 13 informačních panelů, kochali se, fotili, 2x jsme si dali pauzu na pivo, prošli si poctivě mlýn a samozřejmě jsme si dali i dvě pauzy na svačinu. Cestu jsme si užívali, neměli jsme proč spěchat. Naučná stezka začíná v Prosieku, nechá se k ní připojit i z obce ##:a href="//www.turistika.cz/mista/velke-borove":##Velké Borové##:/a:## nebo z Kvačian. Dokonce píšou, že je možné začít i v obci Huta, ale z této strany se asi ještě musí jít kus pěšky. Pravděpodobně se autem nedá moc k naučné stezce přiblížit, ale údajně i tam je vstupní panel.   618.7 645 659.9 674.6 686.7 708.5 699.4 705.9 716.4 728.3 738.3 741.1 744.3 754.4 757.6 756 756.4 761.7 765.3 796.4 803.2 807.8 812.2 815 817.8 820 829.5 840.7 843.8 843.8 827.4 830.8 840.5 840.5 834.7 838.5 911.5 919 933.8 932.2 929.8 920.7 937.5 941.5 938.6 935.6 854.9 843.2 827.2 815.1 817.7 818.8 820.2 816.1 813.3 795.9 777.1 764.3 752 772.7 791.7 812.3 796.4 813.8 826.3 802.3 826.7 797.6 825.2 794.3 803.1 803.1 734.5 745.1 745.1 731.1 716.1 714.7 697.4 683.3 675 679.9 661.4 649 633.9 761.4 723.4 687.4 724.7 736.2 735 725.1 719 705.8 688.7 641.8 618