Semily, nádraží Podél nádraží k přejezdu a vlevo po žluté a zelené značce směrem k centru. Podél nádraží k přejezdu a vlevo po žluté a zelené značce směrem k centru. Semily, u mostu Pokračovat přes most je možné tehdy, chce-li někdo do centra (foto 1). Jinak zde odbočíme proti proudu Jizery k soutoku s Oleškou (foto 2 - 4). V blízkosti Olešky dojdeme brzy k zahrádkářské kolonii. Pokračovat přes most je možné tehdy, chce-li někdo do centra (foto 1). Jinak zde odbočíme proti proudu Jizery k soutoku s Oleškou (foto 2 - 4). V blízkosti Olešky dojdeme brzy k zahrádkářské kolonii. U zahrádkářské kolonie (foto 5) Zde se odpojuje zelená značka. Modrá vystoupá nejdříve na kopec, pak sestupuje k silnici a po krátkém úseku této silnice odbočuje k řece. Zde se odpojuje zelená značka. Modrá vystoupá nejdříve na kopec, pak sestupuje k silnici a po krátkém úseku této silnice odbočuje k řece. Oleška (foto 6 a 7) Stoupáme nad Poříčí (foto 8), z kopce je vidět na Semily a jejich okolí (foto 9). krátký sestup do Slané. Stoupáme nad Poříčí (foto 8), z kopce je vidět na Semily a jejich okolí (foto 9). krátký sestup do Slané. Slaná A znovu do kopce, tentokrát trochu delšího. Jdeme přes Nedvězí (foto 10 - 12) na kopec, ze kterého jsou nádherné výhledy (foto 13 - 20). A znovu do kopce, tentokrát trochu delšího. Jdeme přes Nedvězí (foto 10 - 12) na kopec, ze kterého jsou nádherné výhledy (foto 13 - 20). Pohoří (foto 21) Další vesnicí je Stružinec, část, kterou se jde, není nijak zvlášť zajímavá. Snad až na jednu vydatnou studánku (foto 22 a 23) na silnicí. Další vesnicí je Stružinec, část, kterou se jde, není nijak zvlášť zajímavá. Snad až na jednu vydatnou studánku (foto 22 a 23) na silnicí. Rozcestí Na Cikánce Rozcestí se žlutou značkou. Za ním další výhledy (foto 24 a 25). Na kopci je kříž mezi dvěma lipami a u něj lavička (foto 27 a 28). Z lavičky je poprvé vidět kopec Tábor (foto 26). Od lavičky sestoupíme do Nových Dvorů (foto 29) a pak naposledy do kopce na výhledy (foto 30 - 36). Rozcestí se žlutou značkou. Za ním další výhledy (foto 24 a 25). Na kopci je kříž mezi dvěma lipami a u něj lavička (foto 27 a 28). Z lavičky je poprvé vidět kopec Tábor (foto 26). Od lavičky sestoupíme do Nových Dvorů (foto 29) a pak naposledy do kopce na výhledy (foto 30 - 36). Lomnice nad Popelkou, okraj Kolem rybníka Matouš (foto 37 a 38) do města a na náměstí. Kolem rybníka Matouš (foto 37 a 38) do města a na náměstí. Lomnice nad Popelkou, Husovo náměstí Na nádraží se jde z náměstí nejlépe po žluté značce. Na nádraží se jde z náměstí nejlépe po žluté značce. Lomnice nad Popelkou, nádraží Konec trasy Konec trasy Semily - Lomnice nad Popelkou po modré Dvě nepříliš velká, ale velice hezká města mají pro turistu několik příhodných vlastností. Za prvé sama o sobě stojí za prošmajdání. Za druhé, mají vcelku kvalitní dopravní spojení. Za třetí, jejich společným okolím je Český ráj, tedy krajina k pohledání. Za další, jsou propojena několika turisticky značenými trasami. Jedno k druhému a hned je jasné, proč tento kraj zkrátka "nutně musíme" prochodit. Jako první jsme zvolili cestu nejkratší, kterou představuje na mapě i v terénu modrá značka. Nutil nás k tomu hlavně čas, ale i fakt nepříliš dobrého počasí, které slibovali rosničkáři. To jim ale naštěstí (jako obvykle) nevyšlo. Pravda, bylo chladno, vítr ledový, i pár vloček se nám na hlavy sneslo, ale když se člověk dobře oblékne, špatné počasí neexistuje. Takže hlavně ten čas. Měli jsme k dispozici tři hodiny, což je na 12 km této trasy jentaktak. Přece jen je občas záhodno se zastavit, pokochat, pofotit..., svačinu jsme nestihli. Až ve vlaku. Vyjdeme tedy v Semilech od nádraží… Dvě nepříliš velká, ale velice hezká města mají pro turistu několik příhodných vlastností. Za prvé sama o sobě stojí za prošmajdání. Za druhé, mají vcelku kvalitní dopravní spojení. Za třetí, jejich společným okolím je Český ráj, tedy krajina k pohledání. Za další, jsou propojena několika turisticky značenými trasami. Jedno k druhému a hned je jasné, proč tento kraj zkrátka "nutně musíme" prochodit. Jako první jsme zvolili cestu nejkratší, kterou představuje na mapě i v terénu modrá značka. Nutil nás k tomu hlavně čas, ale i fakt nepříliš dobrého počasí, které slibovali rosničkáři. To jim ale naštěstí (jako obvykle) nevyšlo. Pravda, bylo chladno, vítr ledový, i pár vloček se nám na hlavy sneslo, ale když se člověk dobře oblékne, špatné počasí neexistuje. Takže hlavně ten čas. Měli jsme k dispozici tři hodiny, což je na 12 km této trasy jentaktak. Přece jen je občas záhodno se zastavit, pokochat, pofotit..., svačinu jsme nestihli. Až ve vlaku. Vyjdeme tedy v Semilech od nádraží… 336.7 338.6 337.1 320.8 318.7 318.7 319.2 319.6 319.9 320 320.1 323.6 326.1 329.1 338.6 340.3 340.3 340.8 339.4 339.5 344 345.3 347.1 347.1 342.3 339 338.7 339.5 341 341.5 341.4 338.4 339.2 340.2 340.2 337.8 335.8 341.8 343.5 354.7 354.7 364.4 375.1 375.1 378.8 378.8 382.6 381 381 379.9 377.7 373 367.2 363 359.3 359.3 356 355.2 353 351.9 354.4 364.4 403.8 417.6 423.1 425.6 423.9 424.5 427.6 430.7 432.7 432.7 433.1 433.6 435.7 435.7 439.9 445.3 457.8 460.3 464.5 469.9 470 473.4 473 470.9 469.5 469.5 473.8 473.8 474.2 473.7 475.9 475.8 473.1 466.9 465 465 462.5 459.4 457.7 451.8 449.3 434.5 431 428.2 424.8 423.9 423.9 424.5 425.6 428.1 432.4 434.2 435.3 449.7 448.3 449 448 445.5 443.7 442.8 441.6 440.8 442.8 451.4 454.1 455.8 460.7 460.7 462 466.5 466.5 468.1 468.4 467.4 469.5 478.7 482.5 481.9 477.4 476.8 478.3 478.6 480.7 482.3 485.1 493.5 493.5 495.3 502.8 490.8 490 489.7 488.9 487 487.9 488 487.9 487.6 488.5 486.3 486.3 485.4 485.1 485.5 484.8 484.6 484.1 481.6 480.2 476.6 476.5 476.8 476.3 475.5 475 474.2 476.4 481.3 485