1. Milíř Turistická značka protíná oválnou plošinu, připomínající pozůstatek po milíři. Ve zdejší oblasti se tyto zbytky nacházejí poměrně často. Dobrým poznávacím znamením jsou četné uhlíky na vlastní plošině při okrajích. Turistická značka protíná oválnou plošinu, připomínající pozůstatek po milíři. Ve zdejší oblasti se tyto zbytky nacházejí poměrně často. Dobrým poznávacím znamením jsou četné uhlíky na vlastní plošině při okrajích. 2. Vrtná plošina Dnes zarostlá oválná větší plošina, pozůstatek po vrtných pracích prováděných v rámci novodobého průzkumu v 70. letech Dnes zarostlá oválná větší plošina, pozůstatek po vrtných pracích prováděných v rámci novodobého průzkumu v 70. letech 3. Štola Andreas Úzký zářez štoly, v úvodní části ještě se zbytkem boční zídky ústí na poměrně rozsáhlý odval na němž je oplocená jáma Hedvika. Jak štola, tak jáma jsou výsledkem průzkumných aktivit společnosti E. Hefftera z přelomu 19. - 20. století (1893 - 1902). Štola dosáhla délky necelých 100 m a jáma hloubky 31, 8 m. Úzký zářez štoly, v úvodní části ještě se zbytkem boční zídky ústí na poměrně rozsáhlý odval na němž je oplocená jáma Hedvika. Jak štola, tak jáma jsou výsledkem průzkumných aktivit společnosti E. Hefftera z přelomu 19. - 20. století (1893 - 1902). Štola dosáhla délky necelých 100 m a jáma hloubky 31, 8 m. 4. Pinkový tah Typické středověké důlní pole délky asi 45 m, reprezentované mělkým zářezem hloubky 1 m, v jehož dně byly založeny jednotlivé šachtice, většinou ve skupinách po třech. Na spodní hraně důlního pole je dobře patrné překrývání se jednotlivých odvalů, které svědčí o postupu těžby. Typické středověké důlní pole délky asi 45 m, reprezentované mělkým zářezem hloubky 1 m, v jehož dně byly založeny jednotlivé šachtice, většinou ve skupinách po třech. Na spodní hraně důlního pole je dobře patrné překrývání se jednotlivých odvalů, které svědčí o postupu těžby. 5. Dvojjáma Na JV svahu Hlásky se nachází další důlní pole délky asi 60 m tvořené jednotlivými dvojjámami. Jednotlivé jámy jsou vzájemně vzdáleny okolo 6 m. Typické je, že každá dvojjáma má jen jeden společný odval. Na JV svahu Hlásky se nachází další důlní pole délky asi 60 m tvořené jednotlivými dvojjámami. Jednotlivé jámy jsou vzájemně vzdáleny okolo 6 m. Typické je, že každá dvojjáma má jen jeden společný odval. 6. Pinkový tah Opět se jedná o středověké důlní pole délky asi 50 m, tvořené zářezem, v jehož dně lze již ztěží rozeznat jednotlivé ústí jam. Zajímavý je hlavně poměrně rozsáhlý odval, svědčící o poměrně hluboké těžbě. Podle morfologie nelze vyloučit, že alespoň část odvalu mohla vzniknout jako výsypka od úpravárenského objektu. Opět se jedná o středověké důlní pole délky asi 50 m, tvořené zářezem, v jehož dně lze již ztěží rozeznat jednotlivé ústí jam. Zajímavý je hlavně poměrně rozsáhlý odval, svědčící o poměrně hluboké těžbě. Podle morfologie nelze vyloučit, že alespoň část odvalu mohla vzniknout jako výsypka od úpravárenského objektu. 7. Dvojjáma SV část této žilné struktury je rozfárána skupinou dvojjam. Jámy jsou vzájemně vzdáleny 8 - 9 m a mají opět společný odval. Typické je, že jedna z jam je vždy na hraně odvalu. SV část této žilné struktury je rozfárána skupinou dvojjam. Jámy jsou vzájemně vzdáleny 8 - 9 m a mají opět společný odval. Typické je, že jedna z jam je vždy na hraně odvalu. 8. Důlní pole Jedná se o jedno z nejintenzivněji těžených pásem délky 150 m. Prostřední středověké důlní pole délky 45 m je na svých okrajích přeraženo většími mladšimi jámami. Severní pole délky 65 m je pravděpodobně také obnoveno v mladší době. Původně se jednalo o skupinu menších důlních polí o délce 18 m. Každé takové důlní pole bylo otevřeno třemi jámami. Jedná se o jedno z nejintenzivněji těžených pásem délky 150 m. Prostřední středověké důlní pole délky 45 m je na svých okrajích přeraženo většími mladšimi jámami. Severní pole délky 65 m je pravděpodobně také obnoveno v mladší době. Původně se jednalo o skupinu menších důlních polí o délce 18 m. Každé takové důlní pole bylo otevřeno třemi jámami. 9. Olověná štola Vpravo od lesního průseku je odval a nad ním zarostlé již značně zesvahované ústí Olověné štoly. Jedná se o štolu s jejíž ražbou začal řád německých rytířů, zastoupený J. Hönigerem v roce 1833. Uváděná délka štoly je 120 m, tudíž nedošáhla výše položené jámy. V roce 1838 zde byla propůjčena řádu něměckých rytířů důlní míra Bleizeche. Vpravo od lesního průseku je odval a nad ním zarostlé již značně zesvahované ústí Olověné štoly. Jedná se o štolu s jejíž ražbou začal řád německých rytířů, zastoupený J. Hönigerem v roce 1833. Uváděná délka štoly je 120 m, tudíž nedošáhla výše položené jámy. V roce 1838 zde byla propůjčena řádu něměckých rytířů důlní míra Bleizeche. 10. Důlní pole Jedná se o nejvýraznější práce v části Vysoká. Jde o skupinu důlních polí délky asi 40 m se společným odvalem, tvořené třemi dvojicemi jam. Podle vzdálenosti lze soudit, že tato důlní pole byla vyměřena slezským sáhem. Jedná se o nejvýraznější práce v části Vysoká. Jde o skupinu důlních polí délky asi 40 m se společným odvalem, tvořené třemi dvojicemi jam. Podle vzdálenosti lze soudit, že tato důlní pole byla vyměřena slezským sáhem. 11. Dvojjáma Na okraji paseky leží otevřená dvojjáma se společným odvalem. Jedná se o jámu označovanou jako Vysoká. První zmínka pochází z roku 1772, kdy byla hluboká 15 m. V letech 1894 - 1898 byla jáma prohloubena na 20 m, ale odebrané vzorky vykázaly jen malé obsahy zlata (1,2 g/t) a proto byla opuštěna. Na okraji paseky leží otevřená dvojjáma se společným odvalem. Jedná se o jámu označovanou jako Vysoká. První zmínka pochází z roku 1772, kdy byla hluboká 15 m. V letech 1894 - 1898 byla jáma prohloubena na 20 m, ale odebrané vzorky vykázaly jen malé obsahy zlata (1,2 g/t) a proto byla opuštěna. 12. Důlní pole Jedná se o komplex pozůstatku délky 65 m. Na JZ okraji je samostatná mladší jáma o průměru 6 m. Uprostřed je asi 25 m dlouhá dobývka s kamennou zakládkou. Jedná se o novější dílo na místě starého důlního pole o čemž svědčí odvaly po okraji. Důlní pole bylo, podle výše zachovaných pozůstatků, tvořeno systémem důlních měr rozměru asi 9 x 9 m. Každá míra byla otevřena dvěmi nebo až čtyřmi jámami. Pravděpodobně se může jednat o nejstarší dobývky. Jedná se o komplex pozůstatku délky 65 m. Na JZ okraji je samostatná mladší jáma o průměru 6 m. Uprostřed je asi 25 m dlouhá dobývka s kamennou zakládkou. Jedná se o novější dílo na místě starého důlního pole o čemž svědčí odvaly po okraji. Důlní pole bylo, podle výše zachovaných pozůstatků, tvořeno systémem důlních měr rozměru asi 9 x 9 m. Každá míra byla otevřena dvěmi nebo až čtyřmi jámami. Pravděpodobně se může jednat o nejstarší dobývky. Hornická naučná stezka Vysoká–Hláska Hornická díla se vyskytují na jihovýchodním svahu Vysoké (1031m) a na jižním svahu vrchu Hláska, dříve Olberg (926 m). Od Ludvíkova ve směru na ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/karlova-studanka--1":##Karlovu Studánku##:/a:## dodnes najdeme v údolní nivě sporadické rýžovnické kopečky. Hornická díla se vyskytují na jihovýchodním svahu Vysoké (1031m) a na jižním svahu vrchu Hláska, dříve Olberg (926 m). Od Ludvíkova ve směru na ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/karlova-studanka--1":##Karlovu Studánku##:/a:## dodnes najdeme v údolní nivě sporadické rýžovnické kopečky. 852 850 849 848 851 855 858 861 863 866 867 867 867 864 861 859 857 856 858 859 860 862 865 867 869 872 875 877 878 877 880 882 885 887 888 888 889 891 893 894 896 898 899 900 900 899 900 902 904 905 906 906 905 903 899 896 893 889 891 893 894 895 897 897 898 898 898 898 899 899 900 900 901 901 902 903 903 904 904 904 905 906 907 908 909 910 911 914 917 921 924 927 929 932 934 936 938 940 942 943 943 943 943 945 945 946 947 946 946 946 945 944 942 940 938 935 933 930 928 926 923 922 920 917 917 918 919 920 921 923 924 925 925 926 926 925 924 923 923 924 925 923 923 923 922 922 922 922 922 922 922 922 923 923 923 923 923 922 923 926 929 933 936 940 944 948 952 955 958 961 964 966 970 970 967 964 962 959 956 952 949 945 941 937 933 937 940 944 948 952 955 958 961 964 967 970 974 977 980 984 987 989 990 991 993 995 997 998 998 998 999 1001 1002 1003 1003 1003 1003 1003 1002 1002 1002 1001 1001 1001 1002 1006 1009 1012 1013 1015 1015 1015 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1023 1024 1023 1023 1023 1022 1021 1020 1019 1018 1016 1015 1013 1011 1010 1009 1008 1007 1005 1003 1001 998 996 997 998 996 994 992 989 987 985 985 985 984 985 983 981 978 976 974 972 966 964 948 962 944 960 957 953 941 942 926 940 936 933 930 928 924 922 921 920 919 917 916 914 913 911 910 909 907 906 905 904 903 901 900 898 896 894 892 890 888 886 884 882 880 878 876 874 873 872 870 869 868 868 868 869 870 870 869 868 868 867 867 865 864 862 860 857 855 853