Myslkov aneb Miskov a okolí, část prvá Na procházku jsme vyrazili až před desátou. V plánu jsem měl okruh přes hrad Zvěřinec. Kamarádi se projevili jako lumpové. Čekal jsem na posledního, abych převzal klíče od bydlení, ale bylo mi rezolutně oznámeno, že mé zápisky¨z našich cest opravdu četli, a žádné klíče mít nebudu. Dokonce se vedly nějaké řeči, že by mi měly být zabaveny i klíče od auta. Prý abych se neflákal. Stejně jsem byl všude poslední. Kousek před branou statku byl rozcestník. I brána byla zajímavá. Jako obvykle jsem se opozdil (tuším, že místní psí holka potřebovala nutně podrbat), když jsem z brány vyšel, chlapci pod rozcestníkem bezradně postávali. Tu správnou značku (zelenou) totiž měli za zády. Vedla kolem brány úzkou pěšinkou kolem plotu, které za chvíli vystřídaly kamenné zídky lemované stromy. Vyšplhali jsme na kopec, cesta odbočila doleva a chvíli ji vlastně tvořily ty zídky z žulových kamenů. Ono zídky, některé ty… Na procházku jsme vyrazili až před desátou. V plánu jsem měl okruh přes hrad Zvěřinec. Kamarádi se projevili jako lumpové. Čekal jsem na posledního, abych převzal klíče od bydlení, ale bylo mi rezolutně oznámeno, že mé zápisky¨z našich cest opravdu četli, a žádné klíče mít nebudu. Dokonce se vedly nějaké řeči, že by mi měly být zabaveny i klíče od auta. Prý abych se neflákal. Stejně jsem byl všude poslední. Kousek před branou statku byl rozcestník. I brána byla zajímavá. Jako obvykle jsem se opozdil (tuším, že místní psí holka potřebovala nutně podrbat), když jsem z brány vyšel, chlapci pod rozcestníkem bezradně postávali. Tu správnou značku (zelenou) totiž měli za zády. Vedla kolem brány úzkou pěšinkou kolem plotu, které za chvíli vystřídaly kamenné zídky lemované stromy. Vyšplhali jsme na kopec, cesta odbočila doleva a chvíli ji vlastně tvořily ty zídky z žulových kamenů. Ono zídky, některé ty…