Stanice metra - MalostranskáPomník písničkáře Karla HašleraPomník připomíná slavného prvorepublikového skladatele, zpěváka a herce, jenž zahynul v Mauthausenu v roce 1941.
Autory pomníku jsou akademický sochař Stanislav Hanzík jako autor plastiky a Pavel Kupka jako autor architektonického řešení.
Pomník připomíná slavného prvorepublikového skladatele, zpěváka a herce, jenž zahynul v Mauthausenu v roce 1941.
Autory pomníku jsou akademický sochař Stanislav Hanzík jako autor plastiky a Pavel Kupka jako autor architektonického řešení.
Vyhlídková terasaKrásné výhledy na Prahu.Krásné výhledy na Prahu.Věž DaliborkaDaliborka byla postavena v roce 1496 jako věznice a svému účelu sloužila až do roku 1781, kdy vyhořela.Daliborka byla postavena v roce 1496 jako věznice a svému účelu sloužila až do roku 1781, kdy vyhořela.Zlatá uličkaZlatá ulička mezi hradčanskými zdmi a starým Úřadem nejvyššího purkrabího byla v 16. století obydlená zlatníky. V v jednom z domků žil od listopadu 1916 do března 1917 spisovatel Franz Kafka, který zde napsal většinu povídek sbírky Venkovský lékař. V domku s vývěsním štítem s motivem sovy, křišťálové koule, karet a kočky žila před druhou světovou válkou věhlasná pražská věštkyně, kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, uměleckým jménem Madame de Thébes, která zahynula v důsledku mučení při výslechu gestapa. Domky byly obývány až do 2. světové války. Po roce1945 Kancelář prezidenta Československé republiky domky od posledních majitelů vykoupila a celková úprava Zlaté uličky byla pod vedením architekta Pavla Janáka dokončena v roce 1955 . Barevné řešení fasád navrhl ilustrátor Jiří Trnka. Celá úzká ulička je dlážděná kočičími hlavami, po nichž se dostanete až k Daliborce. Zlatá ulička mezi hradčanskými zdmi a starým Úřadem nejvyššího purkrabího byla v 16. století obydlená zlatníky. V v jednom z domků žil od listopadu 1916 do března 1917 spisovatel Franz Kafka, který zde napsal většinu povídek sbírky Venkovský lékař. V domku s vývěsním štítem s motivem sovy, křišťálové koule, karet a kočky žila před druhou světovou válkou věhlasná pražská věštkyně, kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, uměleckým jménem Madame de Thébes, která zahynula v důsledku mučení při výslechu gestapa. Domky byly obývány až do 2. světové války. Po roce1945 Kancelář prezidenta Československé republiky domky od posledních majitelů vykoupila a celková úprava Zlaté uličky byla pod vedením architekta Pavla Janáka dokončena v roce 1955 . Barevné řešení fasád navrhl ilustrátor Jiří Trnka. Celá úzká ulička je dlážděná kočičími hlavami, po nichž se dostanete až k Daliborce. Bazilika svatého JiříZaložená byla roku 920. S výjimkou průčelí si kostel uchoval svůj románský charakter z roku 1142. Vlastní kostel je trojlodní bazilika se dvěma věžemi v průčelí, čtvercovým kněžištěm s apsidou a trojlodní kryptou.Barokní průčelí bylo dostavěno koncem 17. století a je nejspíše dílem Francesca Carattiho. Sochy na průčelí vytvořil Jan Jiří Bendl. Kaple svatého Jana Nepomuckého je dílem Františka Maxmiliána Kaňky z lrt 1718 až 1722. Sochu světce s anděly vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokoff. Založená byla roku 920. S výjimkou průčelí si kostel uchoval svůj románský charakter z roku 1142. Vlastní kostel je trojlodní bazilika se dvěma věžemi v průčelí, čtvercovým kněžištěm s apsidou a trojlodní kryptou.Barokní průčelí bylo dostavěno koncem 17. století a je nejspíše dílem Francesca Carattiho. Sochy na průčelí vytvořil Jan Jiří Bendl. Kaple svatého Jana Nepomuckého je dílem Františka Maxmiliána Kaňky z lrt 1718 až 1722. Sochu světce s anděly vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokoff. Starý královský palácStarý královský palác, střední část jižního křídla Pražského hradu sloužila jako sídlo českých knížat a králů od 10. do 16. století. Patří k němu kostel Všech svatých, Vladislavský sál, Stará sněmovna, Zemské desky a Ludvíkovo křídlo s někdejší Českou kanceláří. Ve spodních podlažích je zachováno patro paláce Karla IV. a pod ním trůnní sál Soběslavova paláce z první poloviny 12. století.
Starý královský palác, střední část jižního křídla Pražského hradu sloužila jako sídlo českých knížat a králů od 10. do 16. století. Patří k němu kostel Všech svatých, Vladislavský sál, Stará sněmovna, Zemské desky a Ludvíkovo křídlo s někdejší Českou kanceláří. Ve spodních podlažích je zachováno patro paláce Karla IV. a pod ním trůnní sál Soběslavova paláce z první poloviny 12. století.
Hrobka českých králůPochovaní panovníci jsou tito Přemysl Otakar I.,Přemysl Otakar II, Rudolf I, Karel IV., Václav IV., Jiří z Poděbrad, Ladislav Pohrobek, Ferdinand I., Maxmilián II., Rudolf IIPochovaní panovníci jsou tito Přemysl Otakar I.,Přemysl Otakar II, Rudolf I, Karel IV., Václav IV., Jiří z Poděbrad, Ladislav Pohrobek, Ferdinand I., Maxmilián II., Rudolf IIKatedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaDominanta Pražského hradu. Trojlodní gotická katedrála se třemi věžemi a sídelní kostel pražského arcibiskupa. Současná stavba vznikala v několika etapách, byla stavěna v letech 1344–1419, 1490–1510, 1556–1593 a 1873–1929 (západní část). Dne 21. listopadu 1344 Karel IV. kralevic a markrabě moravský položil s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic základní kámen katedrály sv. Víta. Hlavním architektem byl Matyáš z Arrasu. Roku 1352, ve svých dvaašedesáti letech Matyáš z Arrasu zemřel. Od roku 1356 převzal vedení stavby Petr Parléř. Dominanta Pražského hradu. Trojlodní gotická katedrála se třemi věžemi a sídelní kostel pražského arcibiskupa. Současná stavba vznikala v několika etapách, byla stavěna v letech 1344–1419, 1490–1510, 1556–1593 a 1873–1929 (západní část). Dne 21. listopadu 1344 Karel IV. kralevic a markrabě moravský položil s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic základní kámen katedrály sv. Víta. Hlavním architektem byl Matyáš z Arrasu. Roku 1352, ve svých dvaašedesáti letech Matyáš z Arrasu zemřel. Od roku 1356 převzal vedení stavby Petr Parléř. Zvony katedrályPřed katedrálou jsme si poslechli polední zvonění. Zvonění na svatovítské zvony obstarává dobrovolný spolek Campanaria Pragenses Sancti Viti pod vedením Tomáše Stařeckého. Na jižní věži katedrály je zavěšeno sedm zvonů a jsou to tyto zvon Zikmund, ulitý roku 1549, váhou 13,5 tuny a průměrem 2,56 m je to největší český zvon, zvon Václav z roku 1542 od zvonařů Ondřeje a Matyáše Pražského, zvon Jan Křtitel z roku 1546 od zvonaře Stanislava, zvon Josef z roku 1602 od Martina Hilgera a další tři nové zvony z dílny Dytrychových z Brodku u Přerova, odlité roku 2012, nahrazující starší zvony stejných jmen, zvon Dominik, zvon Maria a zvon Ježíš, nejmenší ze zvonů.Před katedrálou jsme si poslechli polední zvonění. Zvonění na svatovítské zvony obstarává dobrovolný spolek Campanaria Pragenses Sancti Viti pod vedením Tomáše Stařeckého. Na jižní věži katedrály je zavěšeno sedm zvonů a jsou to tyto zvon Zikmund, ulitý roku 1549, váhou 13,5 tuny a průměrem 2,56 m je to největší český zvon, zvon Václav z roku 1542 od zvonařů Ondřeje a Matyáše Pražského, zvon Jan Křtitel z roku 1546 od zvonaře Stanislava, zvon Josef z roku 1602 od Martina Hilgera a další tři nové zvony z dílny Dytrychových z Brodku u Přerova, odlité roku 2012, nahrazující starší zvony stejných jmen, zvon Dominik, zvon Maria a zvon Ježíš, nejmenší ze zvonů.Restaurace VikárkaProstředí za 1
Pití za 2
Obsluha za 3
Jídlo za 4Prostředí za 1
Pití za 2
Obsluha za 3
Jídlo za 4Kohlova kašna (též Lví, nebo Leopoldova)Barokní kašna nacházející se na druhém nádvoří. Pochází z roku 1686 a jejím autorem je sochař Jeroným Kohl a kameník Francesco Bartolomeo della Torre. Tři kamenné stupně nesou spodní nádrž. Také horní nádrž je bohatě zdobena. Spodní nádrž podpírají postavy antických bohů Merkura, Vulkána, Neptuna a Herkula, horní nesou dva Tritoni. Vrchol je zakončen koulí, kterou vzpírají tři lvi. Na kouli býval ještě říšský dvouhlavý orel, byl ale odstraněn po roce 1918. Zdrojem vody pro kašnu je prastarý hradní vodovod.Barokní kašna nacházející se na druhém nádvoří. Pochází z roku 1686 a jejím autorem je sochař Jeroným Kohl a kameník Francesco Bartolomeo della Torre. Tři kamenné stupně nesou spodní nádrž. Také horní nádrž je bohatě zdobena. Spodní nádrž podpírají postavy antických bohů Merkura, Vulkána, Neptuna a Herkula, horní nesou dva Tritoni. Vrchol je zakončen koulí, kterou vzpírají tři lvi. Na kouli býval ještě říšský dvouhlavý orel, byl ale odstraněn po roce 1918. Zdrojem vody pro kašnu je prastarý hradní vodovod.Hradní strážHradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky. Velitelem Hradní stráže je v současnosti plukovník Radim Studený.
Její povinností je vnější ostraha areálu Pražského hradu, zabezpečení jeho obrany a vnější ostraha a obrana objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, dále organizace a zajišťování vojenských poct. Pro reprezentační účely je Hradní stráž vyzbrojena puškou vz. 52/57 v poniklované úpravě a sečnými zbraněmi. Hlavní zbraní Hradní stráže je ale samopal CZ Scorpion. Hradní stráž používá specifické typy uniforem, které pro ni v roce 1990 navrhl výtvarník Theodor Pištěk
Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky. Velitelem Hradní stráže je v současnosti plukovník Radim Studený.
Její povinností je vnější ostraha areálu Pražského hradu, zabezpečení jeho obrany a vnější ostraha a obrana objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, dále organizace a zajišťování vojenských poct. Pro reprezentační účely je Hradní stráž vyzbrojena puškou vz. 52/57 v poniklované úpravě a sečnými zbraněmi. Hlavní zbraní Hradní stráže je ale samopal CZ Scorpion. Hradní stráž používá specifické typy uniforem, které pro ni v roce 1990 navrhl výtvarník Theodor Pištěk
Hradčanské náměstíVeřejné prostranství nacházející se v centru Hradčan. Za pozornost stojí Hradní rampa s nádherným výhledem na Prahu a sochou prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, Salmovský a Schwarzenberský palác s expozicemi Národní galerie, klášter Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta, spousta soch, dva mariánské sloupy a. j. Veřejné prostranství nacházející se v centru Hradčan. Za pozornost stojí Hradní rampa s nádherným výhledem na Prahu a sochou prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, Salmovský a Schwarzenberský palác s expozicemi Národní galerie, klášter Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta, spousta soch, dva mariánské sloupy a. j. Zámecké schodyVeřejná komunikace určená pro pěší chodce, která spojuje Thunovskou ulici na Malé Straně s Hradní rampou na Hradčanském náměstí. Schody vznikly v místě staré a příkré vozové cesty, která je zde písemně doložena již od roku 1278 a která byla ve středověku známa jako Strmá cesta. Na vrcholu opěrné zdi stojí socha sv. Filipa Nerejského.
Veřejná komunikace určená pro pěší chodce, která spojuje Thunovskou ulici na Malé Straně s Hradní rampou na Hradčanském náměstí. Schody vznikly v místě staré a příkré vozové cesty, která je zde písemně doložena již od roku 1278 a která byla ve středověku známa jako Strmá cesta. Na vrcholu opěrné zdi stojí socha sv. Filipa Nerejského.
Malostranské náměstíNáměstí je tvořeno dvěma částmi, oddělenými budovou barokního kostela sv. Mikuláše, která je jednou z dominant Malé Strany. Po obvodu náměstí se nachází řada historických paláců a památkově chráněných objektů. Na východní straně náměstí se nachází Kaiserštejnský palác. Ve stejném bloku se nachází i Malostranské besedy. Palác Smiřických, Šternberský palác a Helikovský dům u dolní části náměstí patří ke komplexu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V severozápadní části náměstí nalezneme restaurací Černý orel.Náměstí je tvořeno dvěma částmi, oddělenými budovou barokního kostela sv. Mikuláše, která je jednou z dominant Malé Strany. Po obvodu náměstí se nachází řada historických paláců a památkově chráněných objektů. Na východní straně náměstí se nachází Kaiserštejnský palác. Ve stejném bloku se nachází i Malostranské besedy. Palác Smiřických, Šternberský palác a Helikovský dům u dolní části náměstí patří ke komplexu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V severozápadní části náměstí nalezneme restaurací Černý orel.Vojanovy sadyVojanovy sady se od roku 1954 užívají jako veřejnosti přístupný park. Patří k nejstarším sadům a zahradám v hlavním městě; původně to byly ovocné sady, v 19. století byly změněny přestavbou na anglický park a po povodni v roce 2002, kdy je vltavská voda zatopila do výše až čtyř metrů, musely být rekonstruovány. Vojanovy sady jsou proslulé nádhernými pávy.Vojanovy sady se od roku 1954 užívají jako veřejnosti přístupný park. Patří k nejstarším sadům a zahradám v hlavním městě; původně to byly ovocné sady, v 19. století byly změněny přestavbou na anglický park a po povodni v roce 2002, kdy je vltavská voda zatopila do výše až čtyř metrů, musely být rekonstruovány. Vojanovy sady jsou proslulé nádhernými pávy.MalostranskáPražský hradVystoupili jsme na stanici metra Malostranská. Kolem Valdštejnské jízdárny, ulicí Klárov jsme došli ku Starým zámeckým schodům, které spojují Malou Stranu s východní částí Pražského Hradu. Na horním konci je vyhlídková terasa, kde je velmi pěkný výhled na ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/praha":##Prahu##:/a:##. U východní brány jsme zakoupili vstupenku a prvním cílem se stala Zlatá ulička s Daliborkou. Odtud jsme se přesunuli do baziliky sv.Jiří a ke Starému královskému paláci. Po prohlídce těchto dvou částí jsme se soustředili na chrám sv. Víta. Nakoukli jsme do hrobky českých králů. Poslechli si polední zvony. A zakotvili jsme na Vikárce. Prostředí skvělé, jídlo o mnoho horší. Přes druhé a první nádvoří jsme se dostali na Hradčanské náměstí a po Zámeckých schodech až na Malostranské náměstí. Příjemná procházka a posezení ve Vojanovych sadech nám daly chvilku zklidnění. Pak už jen se šlo na metro a…Vystoupili jsme na stanici metra Malostranská. Kolem Valdštejnské jízdárny, ulicí Klárov jsme došli ku Starým zámeckým schodům, které spojují Malou Stranu s východní částí Pražského Hradu. Na horním konci je vyhlídková terasa, kde je velmi pěkný výhled na ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/praha":##Prahu##:/a:##. U východní brány jsme zakoupili vstupenku a prvním cílem se stala Zlatá ulička s Daliborkou. Odtud jsme se přesunuli do baziliky sv.Jiří a ke Starému královskému paláci. Po prohlídce těchto dvou částí jsme se soustředili na chrám sv. Víta. Nakoukli jsme do hrobky českých králů. Poslechli si polední zvony. A zakotvili jsme na Vikárce. Prostředí skvělé, jídlo o mnoho horší. Přes druhé a první nádvoří jsme se dostali na Hradčanské náměstí a po Zámeckých schodech až na Malostranské náměstí. Příjemná procházka a posezení ve Vojanovych sadech nám daly chvilku zklidnění. Pak už jen se šlo na metro a…197199201202204203202203205206209211213214216219222225229232235238241244246249250249247246244242240238237239241243246246248250250251251252254256257255257259261261262262262263264264263262262263264265265266266266265266265266266266264263262262263264266266265265265265264262261260259257254252253254253251249246244241238235232230227224221219217216215213212211211210210210210210209208207207206205205204203202201200199200199198197196195194193193193192192192192192192193193193193194195196197198198197196196195195195194193193193192192192192191191191191192192193193193193192193193193193193193194194195196196195197