Bezdružice, ČD Konečná stanice trati 177 Pňovany - Bezdružice, přezdívané též Bezdružická lokálka. Ve vlacích je zaveden specifický způsob odbavování cestujících, uvažuje se o prodloužení trati až do Teplé, kde by vytvořila relativně rychlé spojení Plzně a Karlových Varů. Na odstavných kolejí nádražíčka stojí několik opuštěných vagonů ČSD. Konečná stanice trati 177 Pňovany - Bezdružice, přezdívané též Bezdružická lokálka. Ve vlacích je zaveden specifický způsob odbavování cestujících, uvažuje se o prodloužení trati až do Teplé, kde by vytvořila relativně rychlé spojení Plzně a Karlových Varů. Na odstavných kolejí nádražíčka stojí několik opuštěných vagonů ČSD. Bezdružice, kostel Nanebevzetí Panny Marie Dnešní barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1710 stojí na místě původního kostela gotického, o němž pochází první zmínky z roku 1510. Dnešní kostel je jednolodní s věží, loď je ze strany presbytáře (z východu) opatřena , stejně jako věž, kamennými zkosenými podpěrami Dnešní barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1710 stojí na místě původního kostela gotického, o němž pochází první zmínky z roku 1510. Dnešní kostel je jednolodní s věží, loď je ze strany presbytáře (z východu) opatřena , stejně jako věž, kamennými zkosenými podpěrami Bezdružice,zámek Na skalnatém ostrohu vznikl někdy v 60. létech 14. století, za rytíře Buška, malý kamenný hrad. Rozvíjející se ves s hradem byla roku 1459 povýšena na městečko s právem týdenních trhů, právem pranýře a šibenice. Po třicetileté válce (1712) byl panstvu nevyhovující hrad přestavěn knížecím rodem Löwensteinů na pohodlný barokní zámek s pivovarem a poplužním dvorem, panství Bezdružice bylo při pozemkové reformě roku 1933 rozparcelováno a část odprodána, roku 1945 definitivně zaniká a hospodářem na zámku se stávají Státní lesy a statky, n.p., které zámek dostatečně zdevastovali. Po revoluci byl navrácen původním majitelům, rekonstruován a v letech 2004-2011 zde byla provozována galerie sklářského umění s největším skleněným betlémem u nás. Dnes je zámek bohužel opět nepřístupný... Na skalnatém ostrohu vznikl někdy v 60. létech 14. století, za rytíře Buška, malý kamenný hrad. Rozvíjející se ves s hradem byla roku 1459 povýšena na městečko s právem týdenních trhů, právem pranýře a šibenice. Po třicetileté válce (1712) byl panstvu nevyhovující hrad přestavěn knížecím rodem Löwensteinů na pohodlný barokní zámek s pivovarem a poplužním dvorem, panství Bezdružice bylo při pozemkové reformě roku 1933 rozparcelováno a část odprodána, roku 1945 definitivně zaniká a hospodářem na zámku se stávají Státní lesy a statky, n.p., které zámek dostatečně zdevastovali. Po revoluci byl navrácen původním majitelům, rekonstruován a v letech 2004-2011 zde byla provozována galerie sklářského umění s největším skleněným betlémem u nás. Dnes je zámek bohužel opět nepřístupný... Bezdružice, náměstí Kryštofa Haranta První zmínka o obci pochází z roku 1227, kdy Bezdružice patřili velmoži Kojatovi z Mostu. Dále se majitelé střídali, mezi ty významnější patřil hlavně rytíř Bušek, vlastnící tvrz i se vsí v 60. až 80. letech 14. století a byl pravděpodobně předkem rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, kteří ovšem toto panství nikdy nevlastnili a patřili jim v průběhu dějin známé hrady Klenová a Týnec u Klatov a Pecka v Podkrkonoší. Po roce 1621, kdy se jejich nejvýznamnější představitel, renesanční kavalír Kryštof Harant z Polžic a Bezdružice, byl popraven za účast na protihabsburském stavovském povstání, přichází rod o část majetku, konvertuje ke katolické víře ( většina jeho členů) a upadá v zapomnění. Rod vymírá po meči Františkem Harantem roku 1728. Do rodového znaku se v 15. století ustálil bílý černoocasý kohout na červeném poli, který je dodnes součástí erbu městečka Bezdružic. Po roce 1569 spadají Bezdružice pod švamberský Krasíkov, za třicetileté války jsou vyplundrovány a zámek je pobořen. Následně… První zmínka o obci pochází z roku 1227, kdy Bezdružice patřili velmoži Kojatovi z Mostu. Dále se majitelé střídali, mezi ty významnější patřil hlavně rytíř Bušek, vlastnící tvrz i se vsí v 60. až 80. letech 14. století a byl pravděpodobně předkem rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, kteří ovšem toto panství nikdy nevlastnili a patřili jim v průběhu dějin známé hrady Klenová a Týnec u Klatov a Pecka v Podkrkonoší. Po roce 1621, kdy se jejich nejvýznamnější představitel, renesanční kavalír Kryštof Harant z Polžic a Bezdružice, byl popraven za účast na protihabsburském stavovském povstání, přichází rod o část majetku, konvertuje ke katolické víře ( většina jeho členů) a upadá v zapomnění. Rod vymírá po meči Františkem Harantem roku 1728. Do rodového znaku se v 15. století ustálil bílý černoocasý kohout na červeném poli, který je dodnes součástí erbu městečka Bezdružic. Po roce 1569 spadají Bezdružice pod švamberský Krasíkov, za třicetileté války jsou vyplundrovány a zámek je pobořen. Následně… Bezdružice, vyhlídka Dolní Polžice,rozc. Dolní Polžice,tvrziště Dolní Polžice,rozc. NS NS Horní Polžice Ovčí vrch, vyhlídka (697 m.n.m.) Ovčí vrch, odb. ke kapli Ovčí vrch, kaple Smrtelných úzkostí Kristových a pomník selského povstání Ovčí vrch, odb. ke kapli Krasíkov, dvůr Krasíkov, odbočka ke zřícenině Krasíkov, kostelík sv. Máří Magdalény Krasíkov, zřícenina hradu Švamberk Krasíkov, kostelík sv. Máří Magdalény Krasíkov, odbočka ke zřícenině Balcarův mlýn,rozc. Údolí Hadovky Na Hadovce, rozc. Studánka lásky a viadukt Vyhlídka na násep trati Pňovany-Bezdružice NS NS Břetislav, NS Konstantinovy Lázně, U nádrže, vých.tur.značených cest Konstantinovy Lázně, kostel Panny Marie Lourdské a náměstí U Fontány Konstantinovy Lázně, Prusíkův pramen Konstantinovy Lázně, ČD Po stopách dvou významných šlechtických rodů - Harantů a Švamberků Po stopách dvou významných šlechtických rodů - Harantů a Švamberků Po stopách dvou významných šlechtických rodů - Harantů a Švamberků 576 576 573 574 582 591 590 590 586 577 572 574 581 591 599 602 606 603 599 594 591 587 582 583 587 594 599 603 607 605 603 600 602 604 608 608 609 614 620 627 631 633 651 681 671 688 683 682 679 671 658 650 650 645 627 612 594 583 572 567 568 568 582 598 612 617 617 624 624 617 617 613 599 599 595 594 590 584 570 545 533 517 506 502 494 484 487 483 478 471 483 484 480 476 475 475 476 476 474 477 476 466 473 470 468 473 467 462 453 469 471 459 459 454 467 486 492 490 490 493 500 502 499 500 487 484 491 502 508 506 509 518 522 529 527 529 529 530 530 530