Albánie 2009 - Theth Den první, Patek 4.9.2009    Tentokrát vyjíždím na tenhle vejlet netradičně z Plzně, po malém zpoždění už stojím u výčepu na Zličíně a objednávám pivko. Než ale stacim smočit ret, je už ve dveřích Štepán, s tím že za pár minut nám odjíždí autobus. Nedá se nic dělat a tak nechávám zpolo nedopitý škopek na stole. Po chvíli nás autobus vyhodí před dveřmi do letištní haly. Než se objeví číslo brány, vnadí mě Štěpán na jakousi pohodovou restauraci s výhledem přímo na přistávací plochu. Tu ale samozřejmě nenajdeme.    Čekání rychle uběhne, zkontroluju ceny v okolních obchodech, zakoupím lahvičku bechcera proti stresu z létání. Let probíhá nečekaně (pro mě) hladce, ale raději vypiju půl minilahve moku. Brzy se letadlo zase přibližuje k zemi. Vystupujeme na letišti v Budapešti. Taky by bylo na snadě napsat Marovi, že místo v jednu doletíme skoro ve tři. Na to ale nečekaně píše, že oproti našim starostem se zpožděním, má… Den první, Patek 4.9.2009    Tentokrát vyjíždím na tenhle vejlet netradičně z Plzně, po malém zpoždění už stojím u výčepu na Zličíně a objednávám pivko. Než ale stacim smočit ret, je už ve dveřích Štepán, s tím že za pár minut nám odjíždí autobus. Nedá se nic dělat a tak nechávám zpolo nedopitý škopek na stole. Po chvíli nás autobus vyhodí před dveřmi do letištní haly. Než se objeví číslo brány, vnadí mě Štěpán na jakousi pohodovou restauraci s výhledem přímo na přistávací plochu. Tu ale samozřejmě nenajdeme.    Čekání rychle uběhne, zkontroluju ceny v okolních obchodech, zakoupím lahvičku bechcera proti stresu z létání. Let probíhá nečekaně (pro mě) hladce, ale raději vypiju půl minilahve moku. Brzy se letadlo zase přibližuje k zemi. Vystupujeme na letišti v Budapešti. Taky by bylo na snadě napsat Marovi, že místo v jednu doletíme skoro ve tři. Na to ale nečekaně píše, že oproti našim starostem se zpožděním, má…