<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
		<wpt lat="49.46343" lon="17.43873">
			<name>Křižovatka za tratí</name>
			<cmt>Za tratí odbočujeme vpravo po cyklotrase směr Čekyně, Tršice.</cmt>
			<desc>Za tratí odbočujeme vpravo po cyklotrase směr Čekyně, Tršice.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.46935" lon="17.44131">
			<name>Přerov- Předmostí</name>
			<cmt>Vlevo mineme část Olomouce – Předmostí, které je významným archeologickým nalezištěm, proslulým zejména paleolitickými vykopávkami značného množství mamutích kostí. Spolu s Dolními Věstonicemi se jedná o nejdůležitější naleziště v Čechách. </cmt>
			<desc>Vlevo mineme část Olomouce – Předmostí, které je významným archeologickým nalezištěm, proslulým zejména paleolitickými vykopávkami značného množství mamutích kostí. Spolu s Dolními Věstonicemi se jedná o nejdůležitější naleziště v Čechách. </desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.4873" lon="17.42946">
			<name>Čekyňský kopec</name>
			<cmt>V Čekyňském kopci vpravo kousek před Čekyní, v tzv. přerovské rokli doporučuji si udělat malou zastávku. Zvlášť děti uvítají skulpturu mamuta. 
Vlevo je vidět motokrosový areál.</cmt>
			<desc>V Čekyňském kopci vpravo kousek před Čekyní, v tzv. přerovské rokli doporučuji si udělat malou zastávku. Zvlášť děti uvítají skulpturu mamuta. 
Vlevo je vidět motokrosový areál.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.492103" lon="17.429123">
			<name>Čekyně</name>
			<cmt>Čekyně je nyní částí Přerova. 
První zmínka je z roku 1318. V obci je zámek, který je součástí zemědělského družstva.</cmt>
			<desc>Čekyně je nyní částí Přerova. 
První zmínka je z roku 1318. V obci je zámek, který je součástí zemědělského družstva.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.51529" lon="17.41916">
			<name>Penčice </name>
			<cmt>Penčice - dříve vesnice, nyní část okresního města Přerov.
</cmt>
			<desc>Penčice - dříve vesnice, nyní část okresního města Přerov.
</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.54303" lon="17.42533">
			<name>Tršice (324 m)</name>
			<cmt>První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282. Za 2. světové války se v obci skrývala čtyřčlenná židovská rodina Wolfových. I když o tom všichni věděli, nikdo je neprozradil a rodina se s výjimkou Otty Wolfa (dopadeného a zavražděného při zátahu na partyzány) dočkala konce války. 
V Tršicích se cyklotrasa rozděluje. Odbočujeme vlevo po Jantarové stezce.</cmt>
			<desc>První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282. Za 2. světové války se v obci skrývala čtyřčlenná židovská rodina Wolfových. I když o tom všichni věděli, nikdo je neprozradil a rodina se s výjimkou Otty Wolfa (dopadeného a zavražděného při zátahu na partyzány) dočkala konce války. 
V Tršicích se cyklotrasa rozděluje. Odbočujeme vlevo po Jantarové stezce.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.54392" lon="17.38964">
			<name>Vacanovice</name>
			<cmt>Jméno obce se vyskytuje poprvé ve 14.století . Někteří historici soudí, že byly osadou praslovanskou. V prvních desetiletích tohoto století byla obec  poměrně bohatou. Svědčí o tom nejen některé velmi vzhledné a nákladně provedené hospodářské budovy z tohoto období, ale i postavení Betlémské kaple (1930)  s přilehlým hřbitovem a kolumbáriem. Vše bylo financováno z prostředků, získaných dary od občanů. </cmt>
			<desc>Jméno obce se vyskytuje poprvé ve 14.století . Někteří historici soudí, že byly osadou praslovanskou. V prvních desetiletích tohoto století byla obec  poměrně bohatou. Svědčí o tom nejen některé velmi vzhledné a nákladně provedené hospodářské budovy z tohoto období, ale i postavení Betlémské kaple (1930)  s přilehlým hřbitovem a kolumbáriem. Vše bylo financováno z prostředků, získaných dary od občanů. </desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.57209" lon="17.38019">
			<name>Svésedlice (277 m)</name>
			<cmt>Prameny se o  obci poprvé zmiňují roku 1370. Ve středu návsi stojí kaple, která tvoří prostorovou dominantu. Zástavba zemědělských usedlostí má charakteristický ráz hanáckého osídlení. Obcí protéká potůček Beroňka, na kterém jsou vybudovány přehrada a rybník. </cmt>
			<desc>Prameny se o  obci poprvé zmiňují roku 1370. Ve středu návsi stojí kaple, která tvoří prostorovou dominantu. Zástavba zemědělských usedlostí má charakteristický ráz hanáckého osídlení. Obcí protéká potůček Beroňka, na kterém jsou vybudovány přehrada a rybník. </desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.59469" lon="17.35771">
			<name>Velká Bystřice (290 m)</name>
			<cmt>První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Před řekou Bystřicí odbočuje naše cyklotrasa vlevo.</cmt>
			<desc>První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Před řekou Bystřicí odbočuje naše cyklotrasa vlevo.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.597138" lon="17.322178">
			<name>Bystrovany  (231 m)</name>
			<cmt>R. 1277 je  první písemný doklad o obci jako o majetku Kláštera na Hradisku.
Pokračujeme po cyklostezce č. 6103</cmt>
			<desc>R. 1277 je  první písemný doklad o obci jako o majetku Kláštera na Hradisku.
Pokračujeme po cyklostezce č. 6103</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.63061" lon="17.34355">
			<name>Svatý kopeček (382 m)</name>
			<cmt>Zde jsme se chtěli podívat do Baziliky Navštívení Panny Marie. Je to poutní barokní kostel v areálu premonstránského  kláštera na Svatém kopečku u Olomouce. Velkolepá stavba je významnou dominantou v kraji. Již zdaleka upoutá svou pozorností. Bohužel v době naší návštěvy byla zavřená z důvodu rekonstrukce.

Od basiliky jsme seběhli dolů po schodech dolů a vyrazili směr Olomouc.</cmt>
			<desc>Zde jsme se chtěli podívat do Baziliky Navštívení Panny Marie. Je to poutní barokní kostel v areálu premonstránského  kláštera na Svatém kopečku u Olomouce. Velkolepá stavba je významnou dominantou v kraji. Již zdaleka upoutá svou pozorností. Bohužel v době naší návštěvy byla zavřená z důvodu rekonstrukce.

Od basiliky jsme seběhli dolů po schodech dolů a vyrazili směr Olomouc.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.61337" lon="17.29162">
			<name>Chvalkovice</name>
			<cmt>Zde jsme se v jedné zahradní restauraci po levé straně velice dobře najedli. 
Pak jsme se napojili na hlavní silnici a dojeli do Olomouce. </cmt>
			<desc>Zde jsme se v jedné zahradní restauraci po levé straně velice dobře najedli. 
Pak jsme se napojili na hlavní silnici a dojeli do Olomouce. </desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.59585" lon="17.28003">
			<name>Olomouc (219 m)</name>
			<cmt>Hlavní město olomouckého kraje.
Komu se nechce pokračovat na kole, není problém zde nasednout na vlak. 
My jsme pokračovali na kole. Za řekou Bystřicí jsme odbočili po cyklotrase vpravo a podařilo se nám napojit se na cyklotrasu č. 47</cmt>
			<desc>Hlavní město olomouckého kraje.
Komu se nechce pokračovat na kole, není problém zde nasednout na vlak. 
My jsme pokračovali na kole. Za řekou Bystřicí jsme odbočili po cyklotrase vpravo a podařilo se nám napojit se na cyklotrasu č. 47</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.53969" lon="17.25222">
			<name>Kožušany - Tážaly  (227 m)</name>
			<cmt>Původně to byly dvě samostatné obce. První písemná zmínka o obci Tážaly pochází  z roku 1078, o obci Kožušany  z roku  1078. Uprostřed návsi Kožušan se nachází osmiboká kaple sv. Anny, vybudována v r. 1750. 
Za obcí jsme odbočili vlevo po cyklotrase č. 6061.</cmt>
			<desc>Původně to byly dvě samostatné obce. První písemná zmínka o obci Tážaly pochází  z roku 1078, o obci Kožušany  z roku  1078. Uprostřed návsi Kožušan se nachází osmiboká kaple sv. Anny, vybudována v r. 1750. 
Za obcí jsme odbočili vlevo po cyklotrase č. 6061.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.53896" lon="17.3105">
			<name>Grygova (206 m)</name>
			<cmt>Pozemky na dnešním území obce daroval roku 1306 král Václav III. městu Olomouc, aby zde založilo ves. K tomu došlo až po roce 1352 a součástí olomouckého panství obec zůstala do roku 1848. 
I zde je možno si počkat na vlak. 
V Grygově za tratí cyklostezka odbočuje vpravo a pokračuje dál ve směru dráhy – později jako č.  6049.</cmt>
			<desc>Pozemky na dnešním území obce daroval roku 1306 král Václav III. městu Olomouc, aby zde založilo ves. K tomu došlo až po roce 1352 a součástí olomouckého panství obec zůstala do roku 1848. 
I zde je možno si počkat na vlak. 
V Grygově za tratí cyklostezka odbočuje vpravo a pokračuje dál ve směru dráhy – později jako č.  6049.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.49884" lon="17.3329">
			<name>Majetín (206 m)</name>
			<cmt>První písemná zmínka o obci pochází z roku  1277. 
V soutěži Vesnice roku v Olomouckém kraji byla obec oceněna Bílou stuhou v roce 2000, Zelenou stuhou v roce 2002, Modrou stuhou v roce 2004 a Zlatou stuhou v roce 2005.  </cmt>
			<desc>První písemná zmínka o obci pochází z roku  1277. 
V soutěži Vesnice roku v Olomouckém kraji byla obec oceněna Bílou stuhou v roce 2000, Zelenou stuhou v roce 2002, Modrou stuhou v roce 2004 a Zlatou stuhou v roce 2005.  </desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.48429" lon="17.33737">
			<name>Brodek u Přerova (205 m)</name>
			<cmt>První písemná zmínka o obci je datována 20.května 1301. Na návsi je kostel Narození svatého Jana Křtitele z roku 1893.  
V obci je známá zvonařská dílna Dytrychových.  Proto je na návsi  zvonkohra s 22 zvony  - je unikátem obce. 
Opět upozorňuji na možnost počkat si na vlak.
Opustili jsme cyklostezku a pokračovali po silnici 150 do Rokytnice.</cmt>
			<desc>První písemná zmínka o obci je datována 20.května 1301. Na návsi je kostel Narození svatého Jana Křtitele z roku 1893.  
V obci je známá zvonařská dílna Dytrychových.  Proto je na návsi  zvonkohra s 22 zvony  - je unikátem obce. 
Opět upozorňuji na možnost počkat si na vlak.
Opustili jsme cyklostezku a pokračovali po silnici 150 do Rokytnice.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.4655" lon="17.38655">
			<name>Rokytnice (210 m)</name>
			<cmt>První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348.  Uprostřed obce u rybníka je barokní trojkřídlý zámek s rozlehlým parkem. Dnes slouží sociálním účelům, takže veřejnosti není přístupný. 
Ze silnice 150 jsme odbočili vpravo do Dluhonic.</cmt>
			<desc>První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348.  Uprostřed obce u rybníka je barokní trojkřídlý zámek s rozlehlým parkem. Dnes slouží sociálním účelům, takže veřejnosti není přístupný. 
Ze silnice 150 jsme odbočili vpravo do Dluhonic.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.45423" lon="17.41006">
			<name>Dluhonice</name>
			<cmt>Je to vesnice, část okresního města Přerov.</cmt>
			<desc>Je to vesnice, část okresního města Přerov.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.45497" lon="17.44903">
			<name>Přerov - náměstí T.G.Masryka</name>
			<cmt>Odjezd na trasu jsme začali na největším náměstí v Přerově (210 m). Vyjíždíme směr Olomouc.
Tady naše cesta i končí.</cmt>
			<desc>Odjezd na trasu jsme začali na největším náměstí v Přerově (210 m). Vyjíždíme směr Olomouc.
Tady naše cesta i končí.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		</wpt>
	<trk>
		<name>Z Přerova přes Svatý kopeček, Olomouc zpátky do Přerova</name>
		<cmt>Trasa začíná v Přerově. Hlavním cílem je podívat se do baziliky na Svatém kopečku a vrátit se přes Olomouc zpátky do Přerova.
Trasu uvádím jako náročnou, ale je to spíš její délkou, než převýšením. Větší kopec vás čeká při výjezdu z Přerova a při přejezdu přes Svatý kopeček. Ale pak na vás čeká zase příjemný sjezd. Cesta z Olomouce do Přerova je již úplná rovina.</cmt>
		<desc>Trasa začíná v Přerově. Hlavním cílem je podívat se do baziliky na Svatém kopečku a vrátit se přes Olomouc zpátky do Přerova.
Trasu uvádím jako náročnou, ale je to spíš její délkou, než převýšením. Větší kopec vás čeká při výjezdu z Přerova a při přejezdu přes Svatý kopeček. Ale pak na vás čeká zase příjemný sjezd. Cesta z Olomouce do Přerova je již úplná rovina.</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/trasy/z-prerova-pres-svaty-kopecek-olomouc-zpatky-do-prerova/detail"></link>
		<trkseg>
			<trkpt lat="49.45508" lon="17.4489">
			<ele>214</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.46343" lon="17.43873">
			<ele>209</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.46935" lon="17.44131">
			<ele>231</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.4873" lon="17.42946">
			<ele>253</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.492103" lon="17.429123">
			<ele>265</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.51027" lon="17.41315">
			<ele>255</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.51529" lon="17.41916">
			<ele>238</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.52064" lon="17.42448">
			<ele>251</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.54303" lon="17.42533">
			<ele>268</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.54303" lon="17.40834">
			<ele>263</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.54615" lon="17.39479">
			<ele>285</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.54392" lon="17.38964">
			<ele>280</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.55138" lon="17.38981">
			<ele>278</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.5614" lon="17.37951">
			<ele>276</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.57209" lon="17.38019">
			<ele>258</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.58066" lon="17.36475">
			<ele>276</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.59469" lon="17.35771">
			<ele>257</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.59313" lon="17.32217">
			<ele>256</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.597138" lon="17.322178">
			<ele>241</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.59914" lon="17.32183">
			<ele>233</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.6166" lon="17.3299">
			<ele>231</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.61927" lon="17.33634">
			<ele>231</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.63061" lon="17.34355">
			<ele>244</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.61337" lon="17.29162">
			<ele>331</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.60848" lon="17.28372">
			<ele>380</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.5993" lon="17.27634">
			<ele>271</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.59585" lon="17.28003">
			<ele>227</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.59474" lon="17.27273">
			<ele>217</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.5899" lon="17.2663">
			<ele>216</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.58873" lon="17.25591">
			<ele>215</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.58105" lon="17.24905">
			<ele>215</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.57126" lon="17.2481">
			<ele>213</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.56079" lon="17.25222">
			<ele>213</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.55712" lon="17.24853">
			<ele>211</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.5501" lon="17.25626">
			<ele>207</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.54754" lon="17.26175">
			<ele>210</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.54437" lon="17.26063">
			<ele>205</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.53969" lon="17.25222">
			<ele>205</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.52871" lon="17.25153">
			<ele>219</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.52927" lon="17.27582">
			<ele>203</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.53568" lon="17.28509">
			<ele>204</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.53635" lon="17.29857">
			<ele>203</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.53896" lon="17.3105">
			<ele>204</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.52493" lon="17.31368">
			<ele>206</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.51841" lon="17.32157">
			<ele>217</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.5081" lon="17.32363">
			<ele>206</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.49884" lon="17.3329">
			<ele>203</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.49126" lon="17.33642">
			<ele>205</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.48429" lon="17.33737">
			<ele>205</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.4761" lon="17.36732">
			<ele>208</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.4655" lon="17.38655">
			<ele>209</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.46606" lon="17.39727">
			<ele>203</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.45423" lon="17.41006">
			<ele>215</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.453" lon="17.42036">
			<ele>214</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.44943" lon="17.42397">
			<ele>211</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.45423" lon="17.43676">
			<ele>206</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.45177" lon="17.44337">
			<ele>211</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.45497" lon="17.44903">
			<ele>215</ele>
			</trkpt>
		</trkseg>
	</trk>
</gpx>