<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<trk>
		<name>Latzelova stezka krasem Rychlebských hor</name>
		<cmt>Latzelova  stezka krasem Rychlebských hor ukazuje co je to kras, jak a kde vzniká, jak se dříve  těžil vápenec, jak ovlivnil výskyt vápence v tomto kraji způsob života  lidí a jaký byl život dělníků ve vápence 19. století. Průvodcem po stezce je Anton Cajetan Latzel. Rodina Latzelů byla jedna z  nejvýznamnějších průmyslnických rodin na Jesenicku v 19. a na začátku  20. století. Anton Cajetan Latzel v roce 1869 postavil ve  Vápenné první kruhovou pec na pálení vápna ve Slezsku. Díky Latzelovi  tak vápenný průmysl &amp;nbsp;doznal nebývalého rozmachu ve slezském regionu. Stezka má délku 9 km a celkem je zde 8 informačních tabulí.</cmt>
		<desc>Latzelova  stezka krasem Rychlebských hor ukazuje co je to kras, jak a kde vzniká, jak se dříve  těžil vápenec, jak ovlivnil výskyt vápence v tomto kraji způsob života  lidí a jaký byl život dělníků ve vápence 19. století. Průvodcem po stezce je Anton Cajetan Latzel. Rodina Latzelů byla jedna z  nejvýznamnějších průmyslnických rodin na Jesenicku v 19. a na začátku  20. století. Anton Cajetan Latzel v roce 1869 postavil ve  Vápenné první kruhovou pec na pálení vápna ve Slezsku. Díky Latzelovi  tak vápenný průmysl &amp;nbsp;doznal nebývalého rozmachu ve slezském regionu. Stezka má délku 9 km a celkem je zde 8 informačních tabulí.</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/trasy/latzelova-stezka-krasem-rychlebskych-hor/detail"></link>
		<trkseg>
			<trkpt lat="50.283759" lon="17.096314">
			<ele>409</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.284125" lon="17.09699">
			<ele>412</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.283303" lon="17.098189">
			<ele>419</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.27957" lon="17.099736">
			<ele>429</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.277453" lon="17.096514">
			<ele>438</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.276134" lon="17.096835">
			<ele>447</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.272429" lon="17.094386">
			<ele>461</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.270825" lon="17.093572">
			<ele>484</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.266911" lon="17.092264">
			<ele>499</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.262021" lon="17.092709">
			<ele>535</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.260858" lon="17.09486">
			<ele>566</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.260228" lon="17.09789">
			<ele>592</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.259078" lon="17.10631">
			<ele>558</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.25655" lon="17.110827">
			<ele>502</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.254994" lon="17.110337">
			<ele>488</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.249836" lon="17.103771">
			<ele>478</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.24683" lon="17.100919">
			<ele>485</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.244058" lon="17.096619">
			<ele>503</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.241977" lon="17.096331">
			<ele>509</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.240229" lon="17.095035">
			<ele>524</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.238354" lon="17.093354">
			<ele>530</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.235807" lon="17.091953">
			<ele>546</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.234287" lon="17.091971">
			<ele>586</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.231799" lon="17.090334">
			<ele>631</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.230707" lon="17.089095">
			<ele>645</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.231084" lon="17.087121">
			<ele>686</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.231093" lon="17.085145">
			<ele>689</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.229826" lon="17.085075">
			<ele>636</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.228068" lon="17.085349">
			<ele>607</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.226558" lon="17.084793">
			<ele>586</ele>
			</trkpt>
		</trkseg>
	</trk>
</gpx>