Bus. zastávka Milčice Boží kameny Pravděpodobně nejsilnější kosmické energetické místo v Čechách kromě měsíčního kamene. Jedná se o shluk granitových kamenů, z nichž ten nejvíce ošlapaný má tu správnou „sílu“. Kromě psychotronního působení zde návštěvník může cestou obdivovat hezké výhledy na Pošumaví.Je označen červeným trojúhelníkem v žlutém kolečku.Někdo říká že je energetický jen jeden a někdo zase že jsou všichni. Pravděpodobně nejsilnější kosmické energetické místo v Čechách kromě měsíčního kamene. Jedná se o shluk granitových kamenů, z nichž ten nejvíce ošlapaný má tu správnou „sílu“. Kromě psychotronního působení zde návštěvník může cestou obdivovat hezké výhledy na Pošumaví.Je označen červeným trojúhelníkem v žlutém kolečku.Někdo říká že je energetický jen jeden a někdo zase že jsou všichni. kostel sv. Vavřince - kostel sv. Vavřince (nachází se přímo v obci) – je připomínán již v roce 1384, půdorys ve tvaru kříže, původně gotický. Zbarokizován v roce 1684, ve východním štítě freska sv. Vavřince. Kazatelna pochází z 2. poloviny 17. století, busty českých patronů z 18. století, cínová křtitelnice z roku 1731. V kostele hrobky pánů z Kraselova. Vzácná je i truhla, o níž se traduje, že v ní Karel IV. nahromadil mnoho ostatků svatých a odvezl je z Říma do Prahy. Truhlu obdržel probošt Vyšehradský a odkázal ji příbuzným na Rabí, kde byla do roku 1696 na hradě, pak byla odvezena do Kraselova. Je prý z lipového dřeva, silně pobita železem, navrchu - starý nápis, znaky a symbolické ozdoby. Pověst praví, že klapnutím víka dávala znamení Dlouhoveským, že někdo z rodiny zemře. - kostel sv. Vavřince (nachází se přímo v obci) – je připomínán již v roce 1384, půdorys ve tvaru kříže, původně gotický. Zbarokizován v roce 1684, ve východním štítě freska sv. Vavřince. Kazatelna pochází z 2. poloviny 17. století, busty českých patronů z 18. století, cínová křtitelnice z roku 1731. V kostele hrobky pánů z Kraselova. Vzácná je i truhla, o níž se traduje, že v ní Karel IV. nahromadil mnoho ostatků svatých a odvezl je z Říma do Prahy. Truhlu obdržel probošt Vyšehradský a odkázal ji příbuzným na Rabí, kde byla do roku 1696 na hradě, pak byla odvezena do Kraselova. Je prý z lipového dřeva, silně pobita železem, navrchu - starý nápis, znaky a symbolické ozdoby. Pověst praví, že klapnutím víka dávala znamení Dlouhoveským, že někdo z rodiny zemře. Kostel sv.Anna Mezi oblíbené vrchy u Strakonic patří Kamenná baba (557 m. n. m.). Na tento vrch vede jihozápadním směrem turistická trasa zelená. Vrchol tvoří skalky, balvany, pokroucené borovice. Podle pověsti byl vrch Kamenná baba znám všem neplodným ženám z celého okolí. Věřily tehdy, že se dostanou do požehnaného stavu, když zde usednou na velký kámen, mající ženskou podobu. Mezi kulturní památky patří poutní kostel sv. Anny u Kraselova, postavený v roce 1682 na vršku Chloumek.Trasa při závěru míjí strakonickou kulturní památku – židovský hřbitov. Jeho existence se datuje z doby kolem 17. století. Nejstarší čitelný náhrobní kámen je datován z roku 1736. Pohřby tu byly ještě po II. světové válce. Na hřbitově jsou k vidění barokní a klasicistní náhrobní kameny. Mezi oblíbené vrchy u Strakonic patří Kamenná baba (557 m. n. m.). Na tento vrch vede jihozápadním směrem turistická trasa zelená. Vrchol tvoří skalky, balvany, pokroucené borovice. Podle pověsti byl vrch Kamenná baba znám všem neplodným ženám z celého okolí. Věřily tehdy, že se dostanou do požehnaného stavu, když zde usednou na velký kámen, mající ženskou podobu. Mezi kulturní památky patří poutní kostel sv. Anny u Kraselova, postavený v roce 1682 na vršku Chloumek.Trasa při závěru míjí strakonickou kulturní památku – židovský hřbitov. Jeho existence se datuje z doby kolem 17. století. Nejstarší čitelný náhrobní kámen je datován z roku 1736. Pohřby tu byly ještě po II. světové válce. Na hřbitově jsou k vidění barokní a klasicistní náhrobní kameny. Boží kameny 603 613 582 543 611 591 617 625 599 602