Hlavní hamerská křižovatka Naučná stezka začíná na hlavní hamerské křižovatce – v místech, kam musíte dorazit cestou z nádraží ČD. Zde můžete zaparkovat i své auto, pokud se rozhodnete pro tento druh dopravy. Vydáte se po silnici vpravo – směr Horní Blatná. Podejdete nově opravený železniční most přes říčku Rolavu a vydáte se obcí vzhůru. Naučná stezka začíná na hlavní hamerské křižovatce – v místech, kam musíte dorazit cestou z nádraží ČD. Zde můžete zaparkovat i své auto, pokud se rozhodnete pro tento druh dopravy. Vydáte se po silnici vpravo – směr Horní Blatná. Podejdete nově opravený železniční most přes říčku Rolavu a vydáte se obcí vzhůru. 1. zastavení „Hamerským okolím“ Toto zastavení je uprostřed obce a seznamuje s hornickou činností v Nových Hamrech i v blízkých okolních obcích – Chaloupky, Jelení, Nejdek, Vysoká Pec. Zde je i východiště běžeckých tras. Toto zastavení je v těsné blízkosti malého penzionku, který nabízí levné ubytování. Majitel Jindřich Pořízek, tel. 607 206 776, sice zde trvale nebydlí, ale ochotně sem přijede vás ubytovat. Trvale bydlí v blízkých Karlových Varech, v Nových Hamrech má malou chaloupku, kde tráví většinu víkendů. V penzionu jsou 4 čtyřlůžkové pokoje, je zde zařízená a vybavená kuchyňka, ceny se pohybují do 150,- Kč za osobu a za noc, samozřejmě při větším počtu nocí, příp. větším počtu hostů nebo v létě, kdy není nutno v pensionu topit, je cena nižší. Vedle pensionu mohou parkovat 2,… Toto zastavení je uprostřed obce a seznamuje s hornickou činností v Nových Hamrech i v blízkých okolních obcích – Chaloupky, Jelení, Nejdek, Vysoká Pec. Zde je i východiště běžeckých tras. Toto zastavení je v těsné blízkosti malého penzionku, který nabízí levné ubytování. Majitel Jindřich Pořízek, tel. 607 206 776, sice zde trvale nebydlí, ale ochotně sem přijede vás ubytovat. Trvale bydlí v blízkých Karlových Varech, v Nových Hamrech má malou chaloupku, kde tráví většinu víkendů. V penzionu jsou 4 čtyřlůžkové pokoje, je zde zařízená a vybavená kuchyňka, ceny se pohybují do 150,- Kč za osobu a za noc, samozřejmě při větším počtu nocí, příp. větším počtu hostů nebo v létě, kdy není nutno v pensionu topit, je cena nižší. Vedle pensionu mohou parkovat 2,… 2. zastavení „Kostel Sv. Jana Nepomuckého“ Cestou na levé straně vidíte sjezdovky nad obcí. Kostel je nejvýznamnější památkou obce, byl postaven v pozdně barokním slohu v r. 1789 a místo pro něj vybral sám pražský biskup. Věž byla přistavena až v r. 1810. V r. 1905 do původní barokní skříně postavil pražský varhanář Schiffner varhany, které byly chloubou obce. Stejně jako 3 zvony z let 1735 – 1745, tedy starší než sám kostel. Naposledy však bohužel zvonili 29. ledna 1917, pak byly sundány a odevzdány pro vojenské účely. Po válce byla v obci provedena sbírka na nové zvony – tentokrát byly 4 (dva velké, dva malé). Slavnost posvěcení a zavěšení se konala 11. srpna 1926. Zvony byly do Nových Hamrů přivezeny vlakem, naloženy na bohatě zdobený vůz tažený šestispřežím a odvezeny ke kostelu. Odpoledne již všechny zvony zvonily. Bohužel ani tyto zvony, ani varhany se do dnešní doby nedochovaly.… Cestou na levé straně vidíte sjezdovky nad obcí. Kostel je nejvýznamnější památkou obce, byl postaven v pozdně barokním slohu v r. 1789 a místo pro něj vybral sám pražský biskup. Věž byla přistavena až v r. 1810. V r. 1905 do původní barokní skříně postavil pražský varhanář Schiffner varhany, které byly chloubou obce. Stejně jako 3 zvony z let 1735 – 1745, tedy starší než sám kostel. Naposledy však bohužel zvonili 29. ledna 1917, pak byly sundány a odevzdány pro vojenské účely. Po válce byla v obci provedena sbírka na nové zvony – tentokrát byly 4 (dva velké, dva malé). Slavnost posvěcení a zavěšení se konala 11. srpna 1926. Zvony byly do Nových Hamrů přivezeny vlakem, naloženy na bohatě zdobený vůz tažený šestispřežím a odvezeny ke kostelu. Odpoledne již všechny zvony zvonily. Bohužel ani tyto zvony, ani varhany se do dnešní doby nedochovaly.… 3. zastavení „Modřín u křížku“ Na 3. zastavení narazíte v zatáčce. Zde se dočtete podrobnosti o tehdejším způsobu obživy. O krajkářství, paličkování (poč. 1514 - 1575), o výrobě lžic ze surového železa a jejich pocínování v kotli s roztaveným cínem v první polovině 19.století. Velice zajímavý je způsob výroby knoflíků z perleti, které se zde začaly vyrábět kolem roku 1885 z lastur perlorodek mořských – ty se dokonce vyvážely do Orientu a Jižní Afriky. Za tímto zastavením odbočuje ze silnice cesta vlevo, která po chvílí přechází v lesní cestu. Na 3. zastavení narazíte v zatáčce. Zde se dočtete podrobnosti o tehdejším způsobu obživy. O krajkářství, paličkování (poč. 1514 - 1575), o výrobě lžic ze surového železa a jejich pocínování v kotli s roztaveným cínem v první polovině 19.století. Velice zajímavý je způsob výroby knoflíků z perleti, které se zde začaly vyrábět kolem roku 1885 z lastur perlorodek mořských – ty se dokonce vyvážely do Orientu a Jižní Afriky. Za tímto zastavením odbočuje ze silnice cesta vlevo, která po chvílí přechází v lesní cestu. 4. zastavení „Hofberg u mezníku“ Vystoupáte na krásnou náhorní plošinu Dvorského vrchu, na jejímž kraji najdete 4. zastavení. Tady se dočtete o nalezištích cínových rud v Krušných horách. Těžilo se zde zhruba od 13. století, s přestávkami až do 20. století. Kousek od tohoto stanoviště se mají nacházet zbytky dolového pole Moritz. Možná budete úspěšnější. Nám se nepodařilo je nalézt. Zato pohled na plošinu mne nenechá nikdy v klidu. Znám tento pohled snad ve všech ročních obdobích, ať je pokrytá sněhem, zalitá sluncem, když je zataženo, nebo při západu slunce, vždy se nemohu vynadívat. Na veliké louce stojí hájovna – momentálně slouží pouze k přechodnému bydlení. Krásně se tam vyjímá. Pokračujete cestou vlevo podle lesa. Vystoupáte na krásnou náhorní plošinu Dvorského vrchu, na jejímž kraji najdete 4. zastavení. Tady se dočtete o nalezištích cínových rud v Krušných horách. Těžilo se zde zhruba od 13. století, s přestávkami až do 20. století. Kousek od tohoto stanoviště se mají nacházet zbytky dolového pole Moritz. Možná budete úspěšnější. Nám se nepodařilo je nalézt. Zato pohled na plošinu mne nenechá nikdy v klidu. Znám tento pohled snad ve všech ročních obdobích, ať je pokrytá sněhem, zalitá sluncem, když je zataženo, nebo při západu slunce, vždy se nemohu vynadívat. Na veliké louce stojí hájovna – momentálně slouží pouze k přechodnému bydlení. Krásně se tam vyjímá. Pokračujete cestou vlevo podle lesa. 5. zastavení „Soví huť“ Zhruba uprostřed planiny vidíte další zastavení, kde se dočtete právě o historii hájovny a o tom, co jí předcházelo. Původně zde byla jedna z nejvýznamnějších skláren Krušných hor Soví huť. Roku 1536 ji koupil saský sklář a přírodovědec Christoph Schürer, který při svých pokusech přišel na zdokonalený postup získávání modré barvy z kobaltu. Ve sklárně se pracovalo až do roku 1651 – byla to jedna z posledních skláren v Krušných horách. Důvodem byl nedostatek dřeva a jeho vysoká cena v důsledku intenzivní hornické činnosti. Hospodářská usedlost, která patřila ke sklárně, zanikla až v první polovině 19. století, kdy byla na jeho místě zřízena vrchnostenská hájovna. Pokračujeme cestou podle lesa. A v lese - nedá se říct, že by to byly bažiny, ale v závislosti na množství vody je tam několik různě velkých… Zhruba uprostřed planiny vidíte další zastavení, kde se dočtete právě o historii hájovny a o tom, co jí předcházelo. Původně zde byla jedna z nejvýznamnějších skláren Krušných hor Soví huť. Roku 1536 ji koupil saský sklář a přírodovědec Christoph Schürer, který při svých pokusech přišel na zdokonalený postup získávání modré barvy z kobaltu. Ve sklárně se pracovalo až do roku 1651 – byla to jedna z posledních skláren v Krušných horách. Důvodem byl nedostatek dřeva a jeho vysoká cena v důsledku intenzivní hornické činnosti. Hospodářská usedlost, která patřila ke sklárně, zanikla až v první polovině 19. století, kdy byla na jeho místě zřízena vrchnostenská hájovna. Pokračujeme cestou podle lesa. A v lese - nedá se říct, že by to byly bažiny, ale v závislosti na množství vody je tam několik různě velkých… 6. zastavení „Památník ztracených domovů“ Na konci planiny vlevo vidíte další zastavení. Je to vzpomínka na ty, kteří měli v Krušných horách své domovy, ze kterých byly vyhnáni, které byly srovnány se zemí. Jsou zde fotografie domů, obcí, které neexistují nebo téměř neexistují. Násilné opouštění domovů proběhlo ve dvou vlnách. V 17. století vládnoucí Habsburkové potlačovali nekatolické náboženství. Protestanti, kteří nechtěli přestoupit na katolickou víru, museli své domovy opustit a odejít ze země. Druhá vlna souvisela s druhou světovou válkou. Před jejím začátkem museli odejít čeští obyvatelé, naopak po jejím skončení byli vyhnáni němečtí obyvatelé v rámci hromadného odsunu. V tomto místě jsou vybudovány lavičky - je zde možnost odpočinku. Pokud nechcete dokončit celou naučnou stezku, můžete se v těchto místech vydat z kopce vlevo – cesta vás dovede ke kostelu sv. Jana Nepomuckého do Nových Hamrů. Naučná stezka… Na konci planiny vlevo vidíte další zastavení. Je to vzpomínka na ty, kteří měli v Krušných horách své domovy, ze kterých byly vyhnáni, které byly srovnány se zemí. Jsou zde fotografie domů, obcí, které neexistují nebo téměř neexistují. Násilné opouštění domovů proběhlo ve dvou vlnách. V 17. století vládnoucí Habsburkové potlačovali nekatolické náboženství. Protestanti, kteří nechtěli přestoupit na katolickou víru, museli své domovy opustit a odejít ze země. Druhá vlna souvisela s druhou světovou válkou. Před jejím začátkem museli odejít čeští obyvatelé, naopak po jejím skončení byli vyhnáni němečtí obyvatelé v rámci hromadného odsunu. V tomto místě jsou vybudovány lavičky - je zde možnost odpočinku. Pokud nechcete dokončit celou naučnou stezku, můžete se v těchto místech vydat z kopce vlevo – cesta vás dovede ke kostelu sv. Jana Nepomuckého do Nových Hamrů. Naučná stezka… 7. zastavení „Lesní galerie Ruperta Fuchse“ Dojdete k předposlednímu 7. zastavení - i zde jsou vybudovány lavičky. Rupert Fuchs je nejslavnější novohamerský rodák (27.31892 – 24.8.1962), který zde až do roku 1945 působil jako portrétní a krajinářský fotograf. Vytvořil více než 2000 fotografií, ze kterých vyráběl proslulé pohlednice, které se zachovaly do dnešních dnů a mohou tak připomenout místa navždy ztracená. Nejvíce času a úsilí věnoval zobrazování krušnohorské krajiny. I on byl v r. 1946 s rodinou vysídlen. Nějaký čas žil a fotografoval v bavorském Hauzenbergu, oblíbil si Bavorský les, který mu alespoň zčásti připomínal zamilované Krušné hory. V r. 1955 se ze zdravotních důvodů přestěhoval do města Überlingen k Bodamskému jezeru, kde je na tamějším hřbitově pochován. Ve vzdálenosti zhruba 200 m ve směru podle vyznačeného ukazatele je jedna z přírodních zajímavostí – Dojdete k předposlednímu 7. zastavení - i zde jsou vybudovány lavičky. Rupert Fuchs je nejslavnější novohamerský rodák (27.31892 – 24.8.1962), který zde až do roku 1945 působil jako portrétní a krajinářský fotograf. Vytvořil více než 2000 fotografií, ze kterých vyráběl proslulé pohlednice, které se zachovaly do dnešních dnů a mohou tak připomenout místa navždy ztracená. Nejvíce času a úsilí věnoval zobrazování krušnohorské krajiny. I on byl v r. 1946 s rodinou vysídlen. Nějaký čas žil a fotografoval v bavorském Hauzenbergu, oblíbil si Bavorský les, který mu alespoň zčásti připomínal zamilované Krušné hory. V r. 1955 se ze zdravotních důvodů přestěhoval do města Überlingen k Bodamskému jezeru, kde je na tamějším hřbitově pochován. Ve vzdálenosti zhruba 200 m ve směru podle vyznačeného ukazatele je jedna z přírodních zajímavostí – 8. zastavení "Nejdecký semering" Cesta vás dovede k poslednímu 8. zastavení, které je věnováno vzpomínce na budování zdejší železnice. To jste již na kraji obce Nové Hamry a vidíte železniční trať a proti vám i nejprudší zdejší sjezdovku Původně tato trať měla vést jinudy. Ale město Nejdek včas rozpoznalo hospodářský význam železnice, kterou měly být spojeny Karlovy Vary s Německem, a nakonec se jim podařilo zvítězit. V roce 1895 byla vydána koncese, v roce 1897 byla stavba zahájena a 15 května 1899 byl provoz slavnostně zahájen.Pro úsek nad Nejdkem, který překonává hřeben Krušných hor, se brzy ujal název Nejdecký Semmering – podle alpského průsmyku, jímž vedla první horská dráha v Evropě. Horský úsek překonává na vzdálenosti 15 km výškový rozdíl 360 m a u Perninku dosahuje výšky 914 m/n.mořem. Je tak druhou nejvyšší českou tratí (první… Cesta vás dovede k poslednímu 8. zastavení, které je věnováno vzpomínce na budování zdejší železnice. To jste již na kraji obce Nové Hamry a vidíte železniční trať a proti vám i nejprudší zdejší sjezdovku Původně tato trať měla vést jinudy. Ale město Nejdek včas rozpoznalo hospodářský význam železnice, kterou měly být spojeny Karlovy Vary s Německem, a nakonec se jim podařilo zvítězit. V roce 1895 byla vydána koncese, v roce 1897 byla stavba zahájena a 15 května 1899 byl provoz slavnostně zahájen.Pro úsek nad Nejdkem, který překonává hřeben Krušných hor, se brzy ujal název Nejdecký Semmering – podle alpského průsmyku, jímž vedla první horská dráha v Evropě. Horský úsek překonává na vzdálenosti 15 km výškový rozdíl 360 m a u Perninku dosahuje výšky 914 m/n.mořem. Je tak druhou nejvyšší českou tratí (první… Hlavní hamerská křižovatka A jste v místech, odkud jste na tuto naučnou stezku vyrazili. Myslím, že nemusíte litovat ztraceného času. Procházka byla uřčitě příjemná v hezkém prostředí a možná jste se dozvěděli i něco nového o tomto kraji. A jste v místech, odkud jste na tuto naučnou stezku vyrazili. Myslím, že nemusíte litovat ztraceného času. Procházka byla uřčitě příjemná v hezkém prostředí a možná jste se dozvěděli i něco nového o tomto kraji. Nové Hamry - naučná stezka Ruperta Fuchse Je to naučná stezka dlouhá 3,5 km, značená modře, která se rozkládá severozápadně od Nových Hamrů, na svazích Dvorského vrchu. Má 8 zastavení. Texty jsou uváděny v češtině i němčině. Vede hezkým prostředím Krušných Hor a seznamuje s životem v této oblasti v dřívějších dobách. Bohužel na mapě jsou cesty vedeny trochu jinak a tak se to těžko zakresluje. Proto se na trati držte značení. Je to naučná stezka dlouhá 3,5 km, značená modře, která se rozkládá severozápadně od Nových Hamrů, na svazích Dvorského vrchu. Má 8 zastavení. Texty jsou uváděny v češtině i němčině. Vede hezkým prostředím Krušných Hor a seznamuje s životem v této oblasti v dřívějších dobách. Bohužel na mapě jsou cesty vedeny trochu jinak a tak se to těžko zakresluje. Proto se na trati držte značení. 704 720 736 751 793 817 823 809 732 704