Plzeň - Košutka - konečná tramvaje č. 4 Na odpolední vánoční procházku jsme vyrazili z konečné tramvaje č. 4 na Košutce. Rozhodli jsme pro cestu, při které obejdeme většinu z rybníků bolevecké soustavy, které byly založeny již v polovině 15. století v povodí 6,5 km dlouhého Boleveckého potoka, který se dále vlévá do Berounky. Rybníky se nacházejí severně od původního města Plzeň. To koupilo v r. 1460 tehdejší ves Volevec (později došlo k přejmenování na Bolevec a ještě později se Bolevec stal okrajovou čtvrtí samotné Plzně). O rok později zde začala vznikat soustava rybníků, z nichž některé v dalších stoletích zanikly. Toto unikátní pozdně gotické dílo je starší než soustava třeboňská. My vyrazili po zelené ke Kamennému rybníku. Na odpolední vánoční procházku jsme vyrazili z konečné tramvaje č. 4 na Košutce. Rozhodli jsme pro cestu, při které obejdeme většinu z rybníků bolevecké soustavy, které byly založeny již v polovině 15. století v povodí 6,5 km dlouhého Boleveckého potoka, který se dále vlévá do Berounky. Rybníky se nacházejí severně od původního města Plzeň. To koupilo v r. 1460 tehdejší ves Volevec (později došlo k přejmenování na Bolevec a ještě později se Bolevec stal okrajovou čtvrtí samotné Plzně). O rok později zde začala vznikat soustava rybníků, z nichž některé v dalších stoletích zanikly. Toto unikátní pozdně gotické dílo je starší než soustava třeboňská. My vyrazili po zelené ke Kamennému rybníku. Šídlovský rybník (348 m) Je to první rybník na naší cestě. Běžně se mu říká Šídlovák (rozloha 3 ha). Je nejblíž sídliště Severní předměstí. Vznikl po roce 1460 při zakládání soustavy a pojmenován byl údajně podle tzv. Šídlovského statku čp. 14 v Bolevci, k němuž patrně pozemky původně patřily. Byl používán jako třecí a komorový rybník, v současnosti slouží především k rekreaci. Je obklopen převážně borovými lesy, Dno rybníka je písčité, stejně jako pláže – ty jsou příjemně zastíněné právě borovým lesem. Větší písčitá prosluněná pláž je na trošku vzdáleném severním břehu. Rybník jsme obešli po hrázi, ze které jsme vpravo zahlédli další rybník – Nováček (0,90 ha), nyní zvaný též Nadýmáček. Byl založen jako poslední ze středověkých rybníků pod názvem Nový. Byl používán jako sádka, byl rozdělen brlením na tři oddíly. Na jeho… Je to první rybník na naší cestě. Běžně se mu říká Šídlovák (rozloha 3 ha). Je nejblíž sídliště Severní předměstí. Vznikl po roce 1460 při zakládání soustavy a pojmenován byl údajně podle tzv. Šídlovského statku čp. 14 v Bolevci, k němuž patrně pozemky původně patřily. Byl používán jako třecí a komorový rybník, v současnosti slouží především k rekreaci. Je obklopen převážně borovými lesy, Dno rybníka je písčité, stejně jako pláže – ty jsou příjemně zastíněné právě borovým lesem. Větší písčitá prosluněná pláž je na trošku vzdáleném severním břehu. Rybník jsme obešli po hrázi, ze které jsme vpravo zahlédli další rybník – Nováček (0,90 ha), nyní zvaný též Nadýmáček. Byl založen jako poslední ze středověkých rybníků pod názvem Nový. Byl používán jako sádka, byl rozdělen brlením na tři oddíly. Na jeho… Kamenný rybník Z konečné tramvaje je to sem zhruba 3 km. Místními je často nazýván Kameňák (5,2 ha).Je to další rybník na naší cestě. Nachází se při silnici vedoucí z Plzně do Třemošné. Dlouho sloužil jako rybochovný (původně jako výtažný, občas jako hlavní), v současnosti je určen především k rekreačním účelům. V roce 1994 bylo dokončeno odbahnění a rekonstrukce rybníka. Rybník je napájen přítoky a prameny ze západního rašeliniště, které je přírodní rezervací. Proto jeho následné napouštění trvalo 20 měsíců. Právě díky výluhům z rašelinišť má voda tohoto rybníka hnědý nádech, při pohledu z letadla se rybník jeví temným. Podle Richarda Havelky ze Správy veřejného statku města Plzně je voda svým složením podobná vodě v jezerech ve Finsku. V roce 2002 byl v hrázi vybudován přepad. Rybník není s ohledem na… Z konečné tramvaje je to sem zhruba 3 km. Místními je často nazýván Kameňák (5,2 ha).Je to další rybník na naší cestě. Nachází se při silnici vedoucí z Plzně do Třemošné. Dlouho sloužil jako rybochovný (původně jako výtažný, občas jako hlavní), v současnosti je určen především k rekreačním účelům. V roce 1994 bylo dokončeno odbahnění a rekonstrukce rybníka. Rybník je napájen přítoky a prameny ze západního rašeliniště, které je přírodní rezervací. Proto jeho následné napouštění trvalo 20 měsíců. Právě díky výluhům z rašelinišť má voda tohoto rybníka hnědý nádech, při pohledu z letadla se rybník jeví temným. Podle Richarda Havelky ze Správy veřejného statku města Plzně je voda svým složením podobná vodě v jezerech ve Finsku. V roce 2002 byl v hrázi vybudován přepad. Rybník není s ohledem na… Senecký rybník (326 m) Cesta  vede okolo dalšího rybníka, zvaný též Senečák (7,4 ha). Vznikl až ve 2. vlně budování bolevecké soustavy rybníků - v roce 1734. Pojmenován byl po nedaleké vesnici Senec. Někdy byl rybník nazýván i Na potvorách, podle místního pojmenování lokality s nekvalitními políčky a loukami mezi ním a sousedním rybníkem Košinářem. I nyní je tam zahrádkářská kolonie. Je obklopen borovým lesem. Jižní břeh má přírodní charakter s porosty rákosu. Severní břeh je tvořen písčitou pláží. Při hrázi je starší chata plaveckého oddílu se sezónním občerstvením pro veřejnost a patrová skautská klubovna. Rybník je hojně využívaný pro rekreaci a má i funkci rybochovnou, ta však nesmí mít negativní vliv na kvalitu vody. Hráz Seneckého rybníka byla zrekonstruována v roce 2004. Cesta  vede okolo dalšího rybníka, zvaný též Senečák (7,4 ha). Vznikl až ve 2. vlně budování bolevecké soustavy rybníků - v roce 1734. Pojmenován byl po nedaleké vesnici Senec. Někdy byl rybník nazýván i Na potvorách, podle místního pojmenování lokality s nekvalitními políčky a loukami mezi ním a sousedním rybníkem Košinářem. I nyní je tam zahrádkářská kolonie. Je obklopen borovým lesem. Jižní břeh má přírodní charakter s porosty rákosu. Severní břeh je tvořen písčitou pláží. Při hrázi je starší chata plaveckého oddílu se sezónním občerstvením pro veřejnost a patrová skautská klubovna. Rybník je hojně využívaný pro rekreaci a má i funkci rybochovnou, ta však nesmí mít negativní vliv na kvalitu vody. Hráz Seneckého rybníka byla zrekonstruována v roce 2004. rybník Košinář (317 m) Košinář (6,38 ha) je další rybník na naší cestě - je to průtočný rybník, který byl založen v roce 1694 na orné půdě. Jeho jméno má souvislost s vrbami, které v jeho okolí vždy rostly a jejichž proutí se používalo pro pletení košíků. Severovýchodní břeh na pískovcovém základu má charakter pláže. Rybník je v současnosti využíván jako rekreační a rybochovný. Při povodních v létě 2002 byla poškozena hráz, v roce 2005 byl rybník odbahněn. Nad rybníkem bývalo několik malých výtěrových rybníčků, pod rybníkem je pět nádrží rybích sádek zřízené městem po 2. světové válce. Při jejich zřízení se narazilo na ulehlé rybniční bahno, které možná patřilo rybníku Volšinka z původní středověké soustavy, o němž poslední písemná zpráva pochází z roku 1671. Košinář (6,38 ha) je další rybník na naší cestě - je to průtočný rybník, který byl založen v roce 1694 na orné půdě. Jeho jméno má souvislost s vrbami, které v jeho okolí vždy rostly a jejichž proutí se používalo pro pletení košíků. Severovýchodní břeh na pískovcovém základu má charakter pláže. Rybník je v současnosti využíván jako rekreační a rybochovný. Při povodních v létě 2002 byla poškozena hráz, v roce 2005 byl rybník odbahněn. Nad rybníkem bývalo několik malých výtěrových rybníčků, pod rybníkem je pět nádrží rybích sádek zřízené městem po 2. světové válce. Při jejich zřízení se narazilo na ulehlé rybniční bahno, které možná patřilo rybníku Volšinka z původní středověké soustavy, o němž poslední písemná zpráva pochází z roku 1671. Velký Bolevecký rybník (310 m) Tento rybník, zvaný též Bolevák (53,3 ha), je posledním rybníkem na naší cestě. Je to první (zpráva o založení velkého rybníka pochází z 28. března 1461; datum je považováno za počátek budování celé soustavy) a nějvětší rybník soustavy a 5. největší v Plzeňském kraji. Patří mezi nejstarší dochované rybníky v Plzeňském kraji. Rybník byl v 19. století využíván i jako zdroj ledu pro pivovar Prazdroj. Ledaři byli především místní sedláci, kteří měli přes zimu málo práce. Led byl dopravován po vlečce, v roce 1942 byl na hrázi postaven železný dopravník, který sloužil až do r. 1987, kdy těžba byla ukončena. V polovině 90. let byl dopravník rozebrán. Rybník je dnes využíván zejména pro rekreaci a vodní sporty. Probíhá postupná přeměna jeho rybničního charakteru v jezerní (obměna rostlin a ryb), která by… Tento rybník, zvaný též Bolevák (53,3 ha), je posledním rybníkem na naší cestě. Je to první (zpráva o založení velkého rybníka pochází z 28. března 1461; datum je považováno za počátek budování celé soustavy) a nějvětší rybník soustavy a 5. největší v Plzeňském kraji. Patří mezi nejstarší dochované rybníky v Plzeňském kraji. Rybník byl v 19. století využíván i jako zdroj ledu pro pivovar Prazdroj. Ledaři byli především místní sedláci, kteří měli přes zimu málo práce. Led byl dopravován po vlečce, v roce 1942 byl na hrázi postaven železný dopravník, který sloužil až do r. 1987, kdy těžba byla ukončena. V polovině 90. let byl dopravník rozebrán. Rybník je dnes využíván zejména pro rekreaci a vodní sporty. Probíhá postupná přeměna jeho rybničního charakteru v jezerní (obměna rostlin a ryb), která by… Plzeň - Bílá hora - u trati Po dalších 2 km mezi domky na Bílé hoře, chatovou osadou jsme došli  k mostu přes řeku Berounku. A k viaduktu pod železniční tratí. Dále pokračujeme vlevo po cyklistické trase, která zpočátku vede souběžně s červenou na rozhlednu Chlum. Po dalších 2 km mezi domky na Bílé hoře, chatovou osadou jsme došli  k mostu přes řeku Berounku. A k viaduktu pod železniční tratí. Dále pokračujeme vlevo po cyklistické trase, která zpočátku vede souběžně s červenou na rozhlednu Chlum. rozcestí na rozhlednu na Chlumu Červená na Chlum odbočuje vpravo. My jdeme rovně po cyklotrase do Bukovce. Červená na Chlum odbočuje vpravo. My jdeme rovně po cyklotrase do Bukovce. Plzeň - Bukovec Po 2 km od rozcestí u trati jsme došli do Bukovce. První zmínky o původní osadě jsou z r. 1379. Původní mlýn byl v r. 1870 přebudován na papírnu.Dál pokračujeme 5 km po zelené po pravém břehu Berounky až k Dolanskému mostu. Tento úsek skutečně není vhodný pro cyklisty. Po 2 km od rozcestí u trati jsme došli do Bukovce. První zmínky o původní osadě jsou z r. 1379. Původní mlýn byl v r. 1870 přebudován na papírnu.Dál pokračujeme 5 km po zelené po pravém břehu Berounky až k Dolanskému mostu. Tento úsek skutečně není vhodný pro cyklisty. Dolanský most Dolanský most je most  přes Berounku, který je na silnici č. 180 z Chrástu do Třemošné, kousek od obce Dolany. Po pravém břehu za silnicí je veliký kemp, odkud  vodáci vyjíždí splout Berounku.My jsme přešli přes most, vlevo je vidět původní mlýn.A začínáme se vracet po  druhé straně Berounky. Zpátky na Bílou horu je to zhruba 10 km. Nejdříve však musíme kousek do kopce po silnici. Dolanský most je most  přes Berounku, který je na silnici č. 180 z Chrástu do Třemošné, kousek od obce Dolany. Po pravém břehu za silnicí je veliký kemp, odkud  vodáci vyjíždí splout Berounku.My jsme přešli přes most, vlevo je vidět původní mlýn.A začínáme se vracet po  druhé straně Berounky. Zpátky na Bílou horu je to zhruba 10 km. Nejdříve však musíme kousek do kopce po silnici. odbočka ze silnice Odbočujeme ze silnice vlevo stále po žluté ke zřícenině Věžka. A tady nás potkalo překvapení. Na louce vidíme pást se velké stádo muflonů. Netušila jsem, že je  možno tak velké stádo vidět vlastně kousek od Plzně. Dost dlouho jsme tam  stáli a stádo  pozorovali. Odbočujeme ze silnice vlevo stále po žluté ke zřícenině Věžka. A tady nás potkalo překvapení. Na louce vidíme pást se velké stádo muflonů. Netušila jsem, že je  možno tak velké stádo vidět vlastně kousek od Plzně. Dost dlouho jsme tam  stáli a stádo  pozorovali. zřícenina hradu Věžka Je to zřícenina gotického hradu na vyvýšenině nad Berounkou. První zmínka je z r. 1351, zanikl v 15. století - pravděpodobně během husitských válek. Z hradu se zachovaly základy hradního zdiva a gotická branka. Vstup je volný. Je to zřícenina gotického hradu na vyvýšenině nad Berounkou. První zmínka je z r. 1351, zanikl v 15. století - pravděpodobně během husitských válek. Z hradu se zachovaly základy hradního zdiva a gotická branka. Vstup je volný. Druztová Žlutá značka nás vede po kraji obce Druztová. Na konci odbočuje vlevo, aby nás zavedla k řece. Žlutá značka nás vede po kraji obce Druztová. Na konci odbočuje vlevo, aby nás zavedla k řece. Polesí Háj Je to jedna ze zastávek naučné stezky na tomto břehu Berounky. Je to jedna ze zastávek naučné stezky na tomto břehu Berounky. Pod Vysokou Zde  je  rozcestí, kde je možno odbočit vpravo do Sence. My pokračujeme dál na Bílou Horu. Už se začíná stmívat a tak docela pospícháme. Zde  je  rozcestí, kde je možno odbočit vpravo do Sence. My pokračujeme dál na Bílou Horu. Už se začíná stmívat a tak docela pospícháme. Plzeň - Bílá hora Konečně jsme dorazili na Bílou horu. Procházíme Zručskou ulicí,  stále po žluté. Na konci po pravé straně je hospůdka U vodnáře, velice oblíbená i cyklisty v létě. Samozřejmě se zde musíme zastavit. Je už stejně tma a tak je jedno, jestli se chvilku zdržíme. Nejkratší cestou na Košutku to je  zhruba 3 km.Po krátké zastávce pokračujeme přes hlavní silnici a po zelené z kopečka k rybníku Košináři, Na hrázi však odbočujeme vlevo nejkratší cestou k Plzni. Konečně jsme dorazili na Bílou horu. Procházíme Zručskou ulicí,  stále po žluté. Na konci po pravé straně je hospůdka U vodnáře, velice oblíbená i cyklisty v létě. Samozřejmě se zde musíme zastavit. Je už stejně tma a tak je jedno, jestli se chvilku zdržíme. Nejkratší cestou na Košutku to je  zhruba 3 km.Po krátké zastávce pokračujeme přes hlavní silnici a po zelené z kopečka k rybníku Košináři, Na hrázi však odbočujeme vlevo nejkratší cestou k Plzni. Plzeň - Bolevec Cesta vede okolo zahrádkářské kolonie přes čtvrť Bolevec a pokračuje sídlištěm na Košutku. Cesta vede okolo zahrádkářské kolonie přes čtvrť Bolevec a pokračuje sídlištěm na Košutku. Plzeň - Košutka - konečná tramvaje č. 4 A právě  jsme  dorazili tam, odkud jsme po obědě vyrazili. A právě  jsme  dorazili tam, odkud jsme po obědě vyrazili. Z Plzně přes Bukovec k Dolanskému mostu a přes Věžku a Druztovou zpět do Plzně Zhruba 27 km dlouhá okružní cesta, která vede okolo plzeňských rybníků a dále většinou údolím řeky ##:a href="//www.turistika.cz/cestopisy/berounka":##Berounky##:/a:##. Příjemná pěší procházka s mírným převýšením, cestou se otvírají hezké pohledy na vodní plochy rybníků i řeky. Pokud by někdo chtěl tuto cestu absolvovat na kole, musí počítat s tím, že cesta na některých úsecích není zcela vhodná pro  jízdu na kole. Zhruba 27 km dlouhá okružní cesta, která vede okolo plzeňských rybníků a dále většinou údolím řeky ##:a href="//www.turistika.cz/cestopisy/berounka":##Berounky##:/a:##. Příjemná pěší procházka s mírným převýšením, cestou se otvírají hezké pohledy na vodní plochy rybníků i řeky. Pokud by někdo chtěl tuto cestu absolvovat na kole, musí počítat s tím, že cesta na některých úsecích není zcela vhodná pro  jízdu na kole. 365 334 317 340 313 370 321 334 344 340 344 353 338 310 365 341 334 368