Frýdek Místek, ubytovnaVyhrabali jsme doslova poslední zbytky jídla ke snídani (ubytovna byla v lese v bývalém vojenském objektu, v Palkovické ulici, kdesi na konci města - to jsme si tedy mysleli, ale když jsme se pak doma na netu koukali na mapu Frýdku, tak to do města zase tak daleko nebylo) a chtěli vyrazit nejkratší cestou někam na autobus a pryč z města.Vyhrabali jsme doslova poslední zbytky jídla ke snídani (ubytovna byla v lese v bývalém vojenském objektu, v Palkovické ulici, kdesi na konci města - to jsme si tedy mysleli, ale když jsme se pak doma na netu koukali na mapu Frýdku, tak to do města zase tak daleko nebylo) a chtěli vyrazit nejkratší cestou někam na autobus a pryč z města.Rozcestí s modrou značkouPo necelém km jsme narazili na modrou značku, která místo do města vedla okolo chat k přehradě Olešná a k hlavní silnici směr Příbor. A protože jsme stejně nevěděli, kdy autobus jede, zdála se nám tato varianta příjemnější. Po necelém km jsme narazili na modrou značku, která místo do města vedla okolo chat k přehradě Olešná a k hlavní silnici směr Příbor. A protože jsme stejně nevěděli, kdy autobus jede, zdála se nám tato varianta příjemnější. Přehrada Olešná - zastávka BUSPo cca 3 km jsme dorazili na hlavní silnici. Cesta vedla okolo chat, přes louku, okolo přehrady Olešná. Pohodlná cesta, hezké prostředí. A co autobus? Měli jsme štěstí - za půl hodiny jel ten den 1. autobus naším směrem, a to dokonce až do Kopřivnice. Co víc si přát. Ještě že jsme si dopřáli tuhle ranní procházku. Přehrada Olešná leží necelé 2 kilometry od okresního města Frýdek-Místek a slouží tak jako významné centrum rekreace. Údolní nádrž Olešná byla vybudována v letech 1960 až 1964 v rámci výstavby malých vodních nádrží. Přehrada byla pojmenována podle potoka, který ji napájí. Hlavní význam Olešné spočíval v pokrytí potřeby vody pro blízké průmyslové podniky, v ochraně Paskova před opakujícími se povodněmi a v neposlední řadě také pro rekreaci obyvatel sousedního okresního města. Okolí přehrady je zatravněno a místní pláže jsou tak ideální pro letní rekreaci. Kolem přehrady naleznete mnoho sportovišť, můžete si půjčit loďku či jen tak zaplavat ve vodě,…Po cca 3 km jsme dorazili na hlavní silnici. Cesta vedla okolo chat, přes louku, okolo přehrady Olešná. Pohodlná cesta, hezké prostředí. A co autobus? Měli jsme štěstí - za půl hodiny jel ten den 1. autobus naším směrem, a to dokonce až do Kopřivnice. Co víc si přát. Ještě že jsme si dopřáli tuhle ranní procházku. Přehrada Olešná leží necelé 2 kilometry od okresního města Frýdek-Místek a slouží tak jako významné centrum rekreace. Údolní nádrž Olešná byla vybudována v letech 1960 až 1964 v rámci výstavby malých vodních nádrží. Přehrada byla pojmenována podle potoka, který ji napájí. Hlavní význam Olešné spočíval v pokrytí potřeby vody pro blízké průmyslové podniky, v ochraně Paskova před opakujícími se povodněmi a v neposlední řadě také pro rekreaci obyvatel sousedního okresního města. Okolí přehrady je zatravněno a místní pláže jsou tak ideální pro letní rekreaci. Kolem přehrady naleznete mnoho sportovišť, můžete si půjčit loďku či jen tak zaplavat ve vodě,…Kopřivnice - autobusové nádražíVystupujeme v Kopřivnici. Chtěli jsme jet na nádraží ČD (spali jsme v hotelu u zimního stadionu, což mělo být kousek), tak jsme si tam lístek zakoupili s tím, že nám musí řidič říct, kde vystoupit. Než jsme ale přes Příbor do Kopřivnice dojeli, tak to řidič popletl a vysadil nás až na autobusovém nádraží, což je na druhém konci Kopřivnice. A tak se vracíme pěšky a máme to i s prohlídkou města.Vystupujeme v Kopřivnici. Chtěli jsme jet na nádraží ČD (spali jsme v hotelu u zimního stadionu, což mělo být kousek), tak jsme si tam lístek zakoupili s tím, že nám musí řidič říct, kde vystoupit. Než jsme ale přes Příbor do Kopřivnice dojeli, tak to řidič popletl a vysadil nás až na autobusovém nádraží, což je na druhém konci Kopřivnice. A tak se vracíme pěšky a máme to i s prohlídkou města.Kopřivnice, Masarykovo nám.Bylo to tak asi 1 km, což zase nebylo tolik.Tady jsme si odskočili do hotelu (Zimní stadion), zda by nebylo možno tu někde nechat bágly. Doslova nás potěšili. Bylo asi 11 hodin, ale už nás ubytovali. Konečně spíme v pokoji se sociálním zařízení za velice slušnou cenu 475,- Kč za dva lidi.V hotelu byla svatba, pro veřejnost nevařili a tak jsme se najedli v blízké restauraci (Katolický dům) a konečně vyrazili jen na lehko, s pitím a malou svačinou Štramberskou naučnou sztezkou.Bylo to tak asi 1 km, což zase nebylo tolik.Tady jsme si odskočili do hotelu (Zimní stadion), zda by nebylo možno tu někde nechat bágly. Doslova nás potěšili. Bylo asi 11 hodin, ale už nás ubytovali. Konečně spíme v pokoji se sociálním zařízení za velice slušnou cenu 475,- Kč za dva lidi.V hotelu byla svatba, pro veřejnost nevařili a tak jsme se najedli v blízké restauraci (Katolický dům) a konečně vyrazili jen na lehko, s pitím a malou svačinou Štramberskou naučnou sztezkou.Kopřivnice - muzeum FojtstvíZhruba po 2 km procházíme okolo budovy Muzea Fojtsví s č.p. 1 - je to nejstarší dochovaná stavba v Kopřivnici. Přesné datum postavení budovy není známo. Staré fojtství, které stálo na místě dnešního, se poprvé připomíná roku 1576. V roce 1789 byla původní dřevěná stavba zbourána a Jakubem Šustalou vystavěno fojtství zděné. Největší stavební úpravy byly provedeny vletech 1985-90 firmou TATRA. Od roku 2005 patří Fojtství městu Kopřivnice, které za přispění fondu ze SROPunechalo provést stávající expozice.Můžete nahlédnout do života lidí vminulosti, seznámit se s lidovými zvyky a tradicemi. Poznáte, jak cestovali naši předkové. Vždyť právě zde v roce 1850 začal Ignác Šustala, fojtův syn, s výrobou prvních bryček a kočárů a právem mu náleží vzpomínka mezi významnými kopřivnickými rodáky.My jsme se rozhodli prohlídku muzea ponechat na později nebo zítra. Uvidíme, jak to stačíme. Dnes chceme využít hezkého počasí a dojít přes rozhlednu do…Zhruba po 2 km procházíme okolo budovy Muzea Fojtsví s č.p. 1 - je to nejstarší dochovaná stavba v Kopřivnici. Přesné datum postavení budovy není známo. Staré fojtství, které stálo na místě dnešního, se poprvé připomíná roku 1576. V roce 1789 byla původní dřevěná stavba zbourána a Jakubem Šustalou vystavěno fojtství zděné. Největší stavební úpravy byly provedeny vletech 1985-90 firmou TATRA. Od roku 2005 patří Fojtství městu Kopřivnice, které za přispění fondu ze SROPunechalo provést stávající expozice.Můžete nahlédnout do života lidí vminulosti, seznámit se s lidovými zvyky a tradicemi. Poznáte, jak cestovali naši předkové. Vždyť právě zde v roce 1850 začal Ignác Šustala, fojtův syn, s výrobou prvních bryček a kočárů a právem mu náleží vzpomínka mezi významnými kopřivnickými rodáky.My jsme se rozhodli prohlídku muzea ponechat na později nebo zítra. Uvidíme, jak to stačíme. Dnes chceme využít hezkého počasí a dojít přes rozhlednu do…Kopřivnice - odb. z hlavní silniceNaučná stezka odbočuje z hlavní silnice vpravo. Vycházíme ven z města přes louku do kopečka. Naučná stezka odbočuje z hlavní silnice vpravo. Vycházíme ven z města přes louku do kopečka. Váňův Kámen Po 3 odpoledních km přicházíme k zajímavému skalnímu útvaru.Přírodní památka Váňův kámen se nachází v oblasti bývalého lomu. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1993 na ploše 0,77 ha. Váňův kámen je v nadmořské výšce 416 až 447 m. Vytvořila jej kra jurského vápence. Je to jeden z malého množství přirozených skalních útvarů, jež nebyly poničeny těžbou vápence v okolí městečka Štramberk. Od skalního útvaru je pěkný výhled na město Kopřivnici. Po 3 odpoledních km přicházíme k zajímavému skalnímu útvaru.Přírodní památka Váňův kámen se nachází v oblasti bývalého lomu. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1993 na ploše 0,77 ha. Váňův kámen je v nadmořské výšce 416 až 447 m. Vytvořila jej kra jurského vápence. Je to jeden z malého množství přirozených skalních útvarů, jež nebyly poničeny těžbou vápence v okolí městečka Štramberk. Od skalního útvaru je pěkný výhled na město Kopřivnici.odbočka k rozhledněModrá značka najednou klesá. Šipku k rozhledně jsme skoro přehlédli.Modrá značka najednou klesá. Šipku k rozhledně jsme skoro přehlédli.Rozhledna na Bílém vrchu 558 m/n.m.Zhruba po 1 km od Váňova kamene přicházíme k rozhledně na Bílé hoře.. Bílá hora představuje samostatný masiv vysoce převyšující své okolí. Je tvořena pískovci a jílovci karpatského flyše. Vrcholová část Bílé hory je pokryta relativně přirozenými listnatými dřevinami. Stavba rozhledny na Bílé hoře byla již v záměrech MUDr. Adolfa Hrstky. Měla to být původně kamenná mohyla s památníkem obětem 1. světové války a zároveň měla umožnit návštěvníkům Bílé hory co nejlepší rozhled do kraje. V té době byla Bílá hory v podstatě lysá.Výstavba dnešní víceúčelové věže byla zahájena v říjnu r. 1999. Do provozu byla slavnostně uvedena 28. dubna následujícího roku. Věž je moderní architektonickou konstrukcí a využívá symbolu struktury DNA . Rozhledna slouží také pro telekomunikační účely. Vlastní víceúčelová věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5 m. Dosahuje výšky 43 m Vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m, má nosnost 500 kg/m2 a její…Zhruba po 1 km od Váňova kamene přicházíme k rozhledně na Bílé hoře.. Bílá hora představuje samostatný masiv vysoce převyšující své okolí. Je tvořena pískovci a jílovci karpatského flyše. Vrcholová část Bílé hory je pokryta relativně přirozenými listnatými dřevinami. Stavba rozhledny na Bílé hoře byla již v záměrech MUDr. Adolfa Hrstky. Měla to být původně kamenná mohyla s památníkem obětem 1. světové války a zároveň měla umožnit návštěvníkům Bílé hory co nejlepší rozhled do kraje. V té době byla Bílá hory v podstatě lysá.Výstavba dnešní víceúčelové věže byla zahájena v říjnu r. 1999. Do provozu byla slavnostně uvedena 28. dubna následujícího roku. Věž je moderní architektonickou konstrukcí a využívá symbolu struktury DNA . Rozhledna slouží také pro telekomunikační účely. Vlastní víceúčelová věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5 m. Dosahuje výšky 43 m Vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m, má nosnost 500 kg/m2 a její…U panny Marie 482 m/n.m.A bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. Cesta se hezky klikatila, byla značena nejen modrou značkou, ale navíc na kamenech byly pro nás zajímavé značky. Netušili jsme, co to je. Jednou jsme typovaly na řeckou abecedu (ale proč by tu měla být?), pak na znamení zvěrokruhu. Později jsme se o tom dočetli. Byla to tzv. "Měsíční cesta", klikatící se romantickou lesní cestou podél dvanácti zastavení zvěrokruhu. Cesta je součástí budovaného městského lesoparku a jeho celkové architektonicko - krajinářské řešení, stejně jako projekt zdejší botanické zahrady a arboreta, navrhl Prof. Ing. Ivar Otruba, CSc. z katedry zahradní a krajinářské architektury Mendlovy univerzity v Brně. Takže ještě že jsme si této cesty všimli. Navíc nás dovedla k pískovcové soše Panny Marie, která stojí ve stínu nádherné lípy a shlíží na Štramberk - na Zámecký vrch i na historické náměstí. Je to další zastávka na naučné stezce. Lavička pod lípou láká k malé zastávce. Sloupová, pískovcová plastika…A bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. Cesta se hezky klikatila, byla značena nejen modrou značkou, ale navíc na kamenech byly pro nás zajímavé značky. Netušili jsme, co to je. Jednou jsme typovaly na řeckou abecedu (ale proč by tu měla být?), pak na znamení zvěrokruhu. Později jsme se o tom dočetli. Byla to tzv. "Měsíční cesta", klikatící se romantickou lesní cestou podél dvanácti zastavení zvěrokruhu. Cesta je součástí budovaného městského lesoparku a jeho celkové architektonicko - krajinářské řešení, stejně jako projekt zdejší botanické zahrady a arboreta, navrhl Prof. Ing. Ivar Otruba, CSc. z katedry zahradní a krajinářské architektury Mendlovy univerzity v Brně. Takže ještě že jsme si této cesty všimli. Navíc nás dovedla k pískovcové soše Panny Marie, která stojí ve stínu nádherné lípy a shlíží na Štramberk - na Zámecký vrch i na historické náměstí. Je to další zastávka na naučné stezce. Lavička pod lípou láká k malé zastávce. Sloupová, pískovcová plastika…Hrad Trůba 508 m/n.m.Od sochy Panny Marie jsme seběhli z kopečka na kraj městečka a už šlapeme na zámecký vrch krásnou úzkou uličkou - štramberskou "Zlatou uličkou" - ulicí Jaroňkovou s původními roubenými nádherně udržovanými domky, které částečně zakrývají zachované části městského opevnění. Domky i studna s dřevěným roubením a rumpálem navozují kouzlo dřívějších dob. Bohužel i tady žijí majitelé aut a tak to trochu ruší ten idylický pohled. Procházíme branou ke hradu. Okolo opravené chaty dr. Hrstky, dříve nazývané Rašínovy, která je dnes využívaná jako stylová restaurace. Přicházíme k původní stylové Jaroňkově útulně, která dnes slouží pro občerstvení, odpočinek turistům, je zde možno zakoupit upomínkové předměty a samozřejmě vstupenku na věž - na Trůbu. Už z ochozu jsou pěkné výhledy a tak hurá nahoru. Schody jsme nepočítali a už se nám otevřel další krásný výhled na okolní krajinu. Trůba je sice nižší než rozhledna na Bílém vrchu, ale zase se otevřel nádherný pohled na historické náměstí s…Od sochy Panny Marie jsme seběhli z kopečka na kraj městečka a už šlapeme na zámecký vrch krásnou úzkou uličkou - štramberskou "Zlatou uličkou" - ulicí Jaroňkovou s původními roubenými nádherně udržovanými domky, které částečně zakrývají zachované části městského opevnění. Domky i studna s dřevěným roubením a rumpálem navozují kouzlo dřívějších dob. Bohužel i tady žijí majitelé aut a tak to trochu ruší ten idylický pohled. Procházíme branou ke hradu. Okolo opravené chaty dr. Hrstky, dříve nazývané Rašínovy, která je dnes využívaná jako stylová restaurace. Přicházíme k původní stylové Jaroňkově útulně, která dnes slouží pro občerstvení, odpočinek turistům, je zde možno zakoupit upomínkové předměty a samozřejmě vstupenku na věž - na Trůbu. Už z ochozu jsou pěkné výhledy a tak hurá nahoru. Schody jsme nepočítali a už se nám otevřel další krásný výhled na okolní krajinu. Trůba je sice nižší než rozhledna na Bílém vrchu, ale zase se otevřel nádherný pohled na historické náměstí s…Štramberk - náměstí 410 m/n.m.Sešli jsme po kamenných schodech od areálu hradu přímo na náměstí. Stezka vedla okolo fary a amfiteátru. Po prohlídce kostela, náměstí a téměř povinné ochutnávce štramberských uší jsme ze zašli osvěžit do hostince místního vyhlášeného pivovaru. Něco o historii městaNynější dominantu náměstí tvoří kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1721 - 1722, vystavěný ve vlašském slohu. Věž byla ke kostelu přistavěna v r. 1907. Nad hlavním oltářem je vzácné sousoší Kalvárie z roku 1660, pocházející z kostela Povýšení sv. Kříže na Kotouči. Původní kostel sv. Bartoloměje, pravděpodobně z konce 14. století, stával při západní městské hradbě mimo vlastní náměstí za farou. Tento kostel byl zbourán r. 1782. Do dnešního dne se z něj zachovala jen část jihozápadního nároží a věž s charakteristickým dřevěným ochozem. Při ní byl r. 1994 vybudován amfiteátr "Pod starou věží", který dnes slouží zejména v letním období kulturním a…Sešli jsme po kamenných schodech od areálu hradu přímo na náměstí. Stezka vedla okolo fary a amfiteátru. Po prohlídce kostela, náměstí a téměř povinné ochutnávce štramberských uší jsme ze zašli osvěžit do hostince místního vyhlášeného pivovaru. Něco o historii městaNynější dominantu náměstí tvoří kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1721 - 1722, vystavěný ve vlašském slohu. Věž byla ke kostelu přistavěna v r. 1907. Nad hlavním oltářem je vzácné sousoší Kalvárie z roku 1660, pocházející z kostela Povýšení sv. Kříže na Kotouči. Původní kostel sv. Bartoloměje, pravděpodobně z konce 14. století, stával při západní městské hradbě mimo vlastní náměstí za farou. Tento kostel byl zbourán r. 1782. Do dnešního dne se z něj zachovala jen část jihozápadního nároží a věž s charakteristickým dřevěným ochozem. Při ní byl r. 1994 vybudován amfiteátr "Pod starou věží", který dnes slouží zejména v letním období kulturním a…Štramberk - bašty, 380 m/n.m.Byl to velice dobrý nápad. Nízké sluníčko nádherně nasvítilo roubené domky. Bohužel, když jsme chtěli udělat poslední krásný snímek zapadajícího slunce, vypověděla technika. Baterka už odmítla tento snímek vyfotit. Škoda. A tak máme aspoň tento krásný pohled v paměti. Horní Bašta vznikla v 1 7. století jako klidná poutní ulička. Po ní od Nového Jičína procházely procesí se zastávkami u křížových kaplí směřující do města a dále k poutním kostelům na horu Kotouč. Na Horní Baště se dochovalo mnoho původních roubených domů na kamenných podezdívkách, typických pro lašskou oblast. Složité podmínky daly vzniknout malebné kompozici chudých i bohatších domů, mnohde přilepených na skalách jako vlaštovčí hnízda, šplhajících do prudkého svahu až k městským hradbám. Zachovalé členění na hrad, město a podhradí a vzájemné urbanistické uspořádání jednotlivých rázovitých roubených staveb tvoří dnes již ojedinělý celek, dokreslený ovocnými zahrádkami. Tento fakt vedl v roce 1969…Byl to velice dobrý nápad. Nízké sluníčko nádherně nasvítilo roubené domky. Bohužel, když jsme chtěli udělat poslední krásný snímek zapadajícího slunce, vypověděla technika. Baterka už odmítla tento snímek vyfotit. Škoda. A tak máme aspoň tento krásný pohled v paměti. Horní Bašta vznikla v 1 7. století jako klidná poutní ulička. Po ní od Nového Jičína procházely procesí se zastávkami u křížových kaplí směřující do města a dále k poutním kostelům na horu Kotouč. Na Horní Baště se dochovalo mnoho původních roubených domů na kamenných podezdívkách, typických pro lašskou oblast. Složité podmínky daly vzniknout malebné kompozici chudých i bohatších domů, mnohde přilepených na skalách jako vlaštovčí hnízda, šplhajících do prudkého svahu až k městským hradbám. Zachovalé členění na hrad, město a podhradí a vzájemné urbanistické uspořádání jednotlivých rázovitých roubených staveb tvoří dnes již ojedinělý celek, dokreslený ovocnými zahrádkami. Tento fakt vedl v roce 1969…Štramberk - hlavní třídaJsme zpátky na hlavní třídě a začíná se stmívat. Skutečně by nemělo cenu pokračovat po naučné stezce. Kdo ví, kam bychom vůbec došli, zda bychom nezabloudili. A tak šupem do Kopřivnice.Jsme zpátky na hlavní třídě a začíná se stmívat. Skutečně by nemělo cenu pokračovat po naučné stezce. Kdo ví, kam bychom vůbec došli, zda bychom nezabloudili. A tak šupem do Kopřivnice.Štramberk - nádraží ČD, 327 m/n.m.Přešli jsme hlavní silnici a ještě kousek pokračovali ve směru od Štramberka. U nádraží jsme zatočili vlevo a mezi domky a pak parkem už za tmy pokračovali do města.Přešli jsme hlavní silnici a ještě kousek pokračovali ve směru od Štramberka. U nádraží jsme zatočili vlevo a mezi domky a pak parkem už za tmy pokračovali do města.Kopřivnice - pivnice ŽabaJeště jsme nevečeřeli a tak jsme chtěli spojit dvě věci dohromady. I v Kopřivnici mají točit místní pivo. Pivovarskou restauraci tu nemají, ale zato se nám pracným způsobem podařilo zjistit, že místní kopřivnické pivo točí v pivnici Žaba a že to je kousek od našeho hotelu. Žabu jsme našli, skutečně to není Žába, asi to je v jejich nářečí. Velká zelená žába sedí před pivnicí. Je to klasická pivnice - restaurace, nic zvlášť stylového. Chybí i reklama na místní pivo. Ale točí ho zde - je to světlé pivo, které nás po té dobrotě ve Štramberku příliš nezaujalo. Ale dobře jsme se navečeřeli.Ještě jsme nevečeřeli a tak jsme chtěli spojit dvě věci dohromady. I v Kopřivnici mají točit místní pivo. Pivovarskou restauraci tu nemají, ale zato se nám pracným způsobem podařilo zjistit, že místní kopřivnické pivo točí v pivnici Žaba a že to je kousek od našeho hotelu. Žabu jsme našli, skutečně to není Žába, asi to je v jejich nářečí. Velká zelená žába sedí před pivnicí. Je to klasická pivnice - restaurace, nic zvlášť stylového. Chybí i reklama na místní pivo. Ale točí ho zde - je to světlé pivo, které nás po té dobrotě ve Štramberku příliš nezaujalo. Ale dobře jsme se navečeřeli.Hotel Zimní stadionCíl naší dnešní cestyCíl naší dnešní cesty(Frýdek Místek) – Kopřivnice – Bílá hora – Štramberk - Kopřivnice
Začíná pátý - předposlední den našeho přechodu Beskyd. Proti plánu se probouzíme v ubytovně ve Frýdku Místku v bývalém vojenském prostoru v Palkovické ulici. Původní nocleh v hotelu v Příboře nám nevyšel - telefonicky nám oznámili, že rezervaci ruší. A pokud jsme nechtěli dávat z našeho pohledu nepřiměřenou cenu za přespání v Hukvaldech (do Příbora jsme žádný další kontakt neměli), raději jsme se přesunuli do Frýdku. Jen jsme nějak zapomněli na to, že se budeme muset vrátit zpátky na naši ##:a href="//www.turistika.cz/trasy/trasa":##trasu##:/a:##. No nějak to musíme zvládnout. Nocleh máme v Kopřivnici a rádi bychom ještě do Štramberku na Trůbu a na rozhlednu na Bílém vrchu. Nakonec to vyšlo dnes jen cca na 14 km.
Začíná pátý - předposlední den našeho přechodu Beskyd. Proti plánu se probouzíme v ubytovně ve Frýdku Místku v bývalém vojenském prostoru v Palkovické ulici. Původní nocleh v hotelu v Příboře nám nevyšel - telefonicky nám oznámili, že rezervaci ruší. A pokud jsme nechtěli dávat z našeho pohledu nepřiměřenou cenu za přespání v Hukvaldech (do Příbora jsme žádný další kontakt neměli), raději jsme se přesunuli do Frýdku. Jen jsme nějak zapomněli na to, že se budeme muset vrátit zpátky na naši ##:a href="//www.turistika.cz/trasy/trasa":##trasu##:/a:##. No nějak to musíme zvládnout. Nocleh máme v Kopřivnici a rádi bychom ještě do Štramberku na Trůbu a na rozhlednu na Bílém vrchu. Nakonec to vyšlo dnes jen cca na 14 km.313308304309307297303311317317310317331340363364393466493524436449527472486418364336308297305327341340344338342338326301302303309308313315327325327335335342368427541550483430402371399405398375353349341334332327319328332